Zprávy | Z archivu rubriky

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg odlétá do Washingtonu na jednání s šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou již v neděli odpoledne. Spekuluje se, že by USA mohly během návštěvy českého ministra oficiálně požádat EU o přijetí vězňů z americké věznice Guantánamo, není to ale jisté. Schwarzenberg by měl v USA jednat do úterka, poté odcestuje do Moskvy. Tam povede delegaci trojky EU při jednání s ruskými představiteli v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Mezi hlavními tématy mají být vztahy mezi unií a Ruskem, bezpečnostní otázky a situace na jižním Kavkazu, v Afghánistánu a na Blízkém východě.

Spojené státy po nástupu nového demokratického prezidenta Baracka Obamy oznámily, že hodlají uzavřít spornou věznici Guantánamo na Kubě. Evropský parlament tento týden záměr přivítal. Europoslanci rovněž vyzvali, aby země Evropské unie v rámci snahy pomoci Američanům případně přijaly část vězňů z Guantánama. Český vicepremiér Alexandr Vondra v úterý před europoslanci řekl, že rozhodnutí uzavřít Guantánamo je primárně odpovědností USA. To, zda některé z lidí zadržovaných v tomto zařízení přijmou i země EU, je pak podle něj na rozhodnutí jednotlivých států bloku.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) i jeho stínový opoziční protějšek Milan Urban (ČSSD) se shodují, že francouzská automobilka PSA Peugeot Citroen neposlechne výzvu prezidenta Nicolase Sarkozyho a nepřestěhuje svůj závod z Česka do Francie. "Jsou to naštěstí soukromé firmy a budou se rozhodovat samy, ne podle názoru politiků," řekl Říman novinářům. Premiér Mirek Topolánek jako nynější šéf Evropské rady podotkl, že podobné protekcionářské snahy mohou zpomalit obnovu evropské ekonomiky. Politici se shodují, že odstěhování společného závodu TPCA z Kolína by znamenalo vracení miliard korun na investičních pobídkách.

Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg si myslí, že žádný rozumný šéf automobilky by jen tak neodepsal investici v Česku. Schwarzenberg s nadsázkou uvedl, že se francouzský prezident projevil "vysloveně evropsky" a z jeho slov je zřejmé, co pro něj znamená evropská solidarita. "Přejeme panu prezidentovi, aby s tím bodoval u svého obecenstva. A tím tento problém končí," prohlásil šéf české diplomacie.

Francouzská automobilka PSA Peugeot Citroen mezitím sdělila, že nemá v plánu stěhovat svůj závod z České republiky do Francie, kde sídlí centrála firmy. Na dotaz ČTK to potvrdil zdroj z tiskového oddělení koncernu, který si nepřál být jmenován. Zároveň odmítl jakkoli komentovat čtvrteční výroky francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který považuje za nepřípustné, aby se auta francouzské značky vyráběla v Česku a pak prodávala ve Francii. Podle tohoto zdroje firma neustoupí od expanze ve střední Evropě, tedy od výroby jak v České republice, tak na Slovensku.

V noci na pátek začala pravidelná rotace vojáků v českém provinčním rekonstrukčním týmu (PRT) v afghánské alianční misi ISAF. Prvních 31 vojáků nového kontingentu odletělo do zahraničí jen dva dny poté, co Poslanecká sněmovna po průtazích schválila plán působení českých vojáků v zahraničí pro letošní rok. Střídání vojáků, kteří působí ze základny Shank v afghánské provincii Lógar, má být dokončeno v březnu. Hlavním úkolem jednotky v PRT je zajistit bezpečí českých civilních odborníků, kteří se podílejí na rekonstrukci v oblasti. Vojáci také přímo podporují realizaci rekonstrukčních a humanitárních projektů a spolupracují s afghánskou armádou i policií.

Slovinsko a Chorvatsko si musejí spor o hranice vyřešit samy s podporou Evropské komise. Shodli se na tom v Praze ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a jeho slovinský kolega Samuel Žbogar. Šéf slovinské diplomacie řekl, že Lublaň nebude od členských států unie vyžadovat zprostředkovatelskou roli. Karel Schwarzenberg uvedl, že hraniční spor nyní nevyžaduje zásah Česka jako předsednické země unie. Dodal, že Praha bude podporovat řešení, které navrhne Evropská komise.

Sněmovna pustila do dalšího čtení návrh KSČM, aby se o lisabonské smlouvě rozhodlo v referendu. Normou se teď bude zabývat ústavně-právní výbor. V ratifikaci lisabonské smlouvy by přitom měla dolní komora pokračovat 17. února. Proti zamítnutí normy o referendu se postavili i někteří poslanci vládní ODS. Podle komunistů by měli mít lidé možnost vyjádřit se k Lisabonu stejně jako v roce 2003 ke vstupu Česka do unie. Český parlament je posledním ze zemí evropské sedmadvacítky, který se k lisabonské smlouvě zatím nevyjádřil.

Obchodování s vojenským materiálem se zeměmi EU by se mohlo v budoucnu zjednodušit. Sněmovna předala svým výborům pro obranu a bezpečnost k dalšímu projednávání návrh novely, která pravidla obchodu upravuje. Norma zavádí takzvané eurolicence a snižuje počet dokladů, které musejí obchodníci předkládat. V Česku má nyní povolení k obchodování s vojenským materiálem asi 155 firem. Mezi zakázaným zbožím jsou podle novely protipěchotní miny. Díky eurolicenci, která by se vztahovala na vybrané zboží ze seznamu vojenského materiálu, by nemuseli podnikatelé žádat povolení pro každou obchodní smlouvu.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh zákona o volném pohybu služeb, který usnadňuje přístup malých a středních podnikatelů k podnikání v zemích EU. Zákon umožní například poskytovat dočasně služby v jiných zemích unie pouze na základě povolení mateřské země a nebude třeba dalších povolení v cizině. Zákon zavádí do českého právního řádu směrnici o volném pohybu služeb. Evropský parlament ji schválil v listopadu 2006 a dal členským státům tři roky na to, aby ji převedly do svých zákonů.

Zákon také zavádí takzvaný tichý souhlas. Podle Římana jde o "revoluční věc" v českém správním řádu. Pokud podnikatel zažádá o oprávnění k nějaké činnosti a úřad ve stanovené lhůtě nereaguje, má se za to, že oprávnění vzniklo. "Je to silný bič na byrokracii, která bude nucena to rozhodnutí vydat," podotkl ministr.

Sněmovna poslala do závěrečného čtení návrh poslanců sociální demokracie na snížení spotřební daně z pohonných hmot. ČSSD navrhuje snížit daň u benzinu o 2,50 Kč na litr a u nafty o dvě koruny na litr, aby pomohla snížit jejich cenu. Tvrdí také, že česká sazba spotřební daně je vyšší než v jiných státech EU. Návrh si vysloužil ostrou kritiku premiéra Mirka Topolánka i ministra financí Miroslava Kalouska. Projednávání tohoto bodu se neslo ve znamení prudkého názorového střetu mezi vládou a opozicí.

Zpravodaj výboru Michal Doktor (ODS) poukázal mimo jiné na to, že státní rozpočet by přišel o zhruba 18 miliard korun. Podle jednoho z předkladatelů, stínového ministra průmyslu ČSSD Milana Urbana, to bude 18 miliard, které zůstanou občanům v kapsách a budou je moci utratit. Tím by podpořili domácí poptávku a pomohli ekonomice v boji s krizí.

Sociální demokracie ve sněmovně vznesla návrh na snížení dolní sazby daně z přidané hodnoty ze současných devíti na šest procent. Tento krok oznámila již dříve jako jedno z protikrizových opatření. Další návrh na změnu sazeb vznesl poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Ten chce základní sazbu snížit ze současných 19 procent na 15 procent. Poslanci by o návrzích měli hlasovat ještě na této schůzi.

Tlustý i stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka své návrhy připojili ke vládní novele zákona o DPH, kterou poslanci projednávali ve druhém čtení. Tato novela přitom do sazeb daně nezasahuje a upravuje osvobození od daně u zboží dováženého ze zemí mimo EU. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) v reakci řekl, že Sobotkův návrh by znamenal výpadek příjmů rozpočtu kolem 20 miliard korun a návrh Tlustého výpadek 50 miliard korun. Připomněl současně předchozí debatu o snížení spotřební daně z pohonných hmot, které by stát připravilo asi o 18 miliard korun. Shrnul, že se dnes sněmovna "rozmáchla" za asi 90 miliard korun.

Pokud ekonomika v letošním roce poklesne o dvě procenta, bude zcela určitě schodek státního rozpočetu přes 100 miliard korun. V rozhovoru pro ČTK to řekl náměstek ministra financí Eduard Janota. Dodal ale, že s takovým vývojem ministerstvo financí nyní nepočítá. Zároveň upozornil, že v takovém případě by ČR nesplnila kritérium pro přijetí eura týkající se deficitu veřejných financí. Ministerstvo financí nyní variantu státního rozpočtu počítající s poklesem ekonomiky o dvě procenta propočítává na žádost poslanců.