Zprávy | Z archivu rubriky

Spojené státy budou pokračovat v budování protiraketové obrany za podmínky, že bude její účinnost odpovídat nákladům na ni. Na mezinárodní bezpečnostní konferenci to v Mnichově řekl americký viceprezident Joe Biden. Spojené státy také chtějí podle Bidena nastolit nový tón v zahraniční politice a hodlají klást důraz na diplomacii, ale nebudou nikomu uznávat sféru vlivu. "Budeme pokračovat ve vývoji protiraketové obrany jako protiváhy rostoucí íránské kapacitě za předpokladu, že tato technologie bude účinná a bude odpovídat vynaloženým nákladům. Budeme o tom hovořit s našimi spojenci v NATO i s Ruskem," řekl Biden k projektu, který předpokládá také umístění prvků v České republice a Polsku. Vláda minulého prezidenta George Bushe chtěla nezávisle na NATO a Rusku postavit v Česku radar a v Polsku raketové silo a tím čelit případnému íránskému raketovému útoku. Rusko s tím dlouhodobě nesouhlasí a pohrozilo rozmístěním vlastních raket v kaliningradské oblasti na západě země.

Českého ministra zahraničí Bidenův výrok nepřekvapil. "Mně bylo naprosto jasné, že vzhledem k hospodářské krizi se bude i v tomto ohledu šetřit," řekl Karel Schwarzenberg českým novinářům v Mnichově. Vyjádřil pochopení pro to, že Američané dbají na efektivnost systému, který se podle něj ve své kvalitě neustále vylepšuje. Šéf diplomacie dodal, že USA navíc chtějí "nastavit trošku lepší atmosféru" ve vztahu k Rusku. "Nic tak překvapivého se neděje," konstatoval Schwarzenberg, který bude v úterý jednat i o tomto projektu ve Washingtonu s ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou.

Pro zapojení Ruska do plánů na budování protiraketové obrany v Evropě se v sobotu vyslovili český vicepremiér Alexandr Vondra a generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Vondra ve svém projevu, jímž zahájil hlavní den 45. bezpečnostní konference v Mnichově, rovněž kladl důraz na energetickou bezpečnost. "Rusko by mělo být přizváno k této spolupráci, ale nesmí tu mít právo veta," prohlásil Vondra k zapojení Moskvy do plánování protiraketové obrany. Zároveň se vyslovil pro to, aby byl systém, který zamýšlejí Američané v Polsku a Česku, budován jako součást bezpečnostní architektury Severoatlantické aliance. Zapojení Ruska do plánů na budování protiraketové obrany podpořil i Scheffer, který kladl hlavní důraz na posílení partnerství mezi NATO a Moskvou. Podle něj je právě nyní vhodná příležitost k budování "praktických" vztahů, které budou založeny na důvěře. "

Český vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra v sobotu varoval před hrozbou většího protekcionismu v Evropě, informovala agentura AFP. Vondra, který vystoupil na mnichovské bezpečnostní konferenci, tak reagoval na čtvrteční výroky francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který nabádal mimo jiné k přestěhování továren francouzských automobilek ze zahraničí zpět do Francie. "Slyšeli jsme, že je potřeba kupovat francouzská auta vyrobená na francouzském území," citovala Vondru AFP. Český vicepremiér vyzval k tomu, aby se "neoslabovala pravidla trhu". "Naše jednota, naše síla jsou zkoušeny" ekonomickou a finanční krizí, dodal. Sarkozy ve čtvrtek v přímém televizním přenosu nastiňoval Francouzům návody záchrany tamějšího průmyslu. Pro záchranu francouzských pracovních míst je podle něj nezbytné, aby se zabránilo stěhování továren do zahraničí a aby se pokud možno přestěhovaly závody již v cizině umístěné zpátky do Francie.

Český stát míní na zmírnění dopadů finanční krize vynaložit zhruba 75 miliard korun. V rozhovoru pro sobotní Mladou frontu Dnes to řekl premiér Mirek Topolánek s tím, že cílem je minimalizovat nebo snižovat vliv krize na životní úroveň lidí. "Celkově do toho balíku, plánu, míníme vložit dvě procenta HDP (zhruba 75 miliard korun). A zároveň se snažíme vybudit bankovní sektor a privátní investice, aby ten zásah byl větší," uvedl Topolánek. To však podle něj neznamená, že takovou sumu vláda do ekonomiky přímo pošle. Zmíněných 75 miliard představuje podle Topolánka celkovou částku, o niž státní rozpočet kvůli boji s finanční krizí přijde. A to včetně již provedených opatření jako je například snížení sociálního pojištění od počátku letošního roku. Premiér navíc neočekává, že se budou do hospodářství pumpovat peníze, spíše má jít o různé úlevy. "Už teď se ukazuje, že na výdajové stránce mohou být ta opatření spíše kosmetická, spíše systémové změny," řekl MfD premiér.

Kardinál Miloslav Vlk se připojil ke kritice rozhodnutí papeže Benedikta XVI., který zrušil exkomunikaci popírače holokaustu, britského biskupa Richarda Williamsona. Na svých internetových stránkách Vlk napsal, že se projevily další okolnosti neudržitelného způsobu uskutečnění tohoto gesta. Na text upozornily sobotní Lidové noviny. Podle Vlka vzniká dojem, že Vatikán bral tento krok příliš na lehkou váhu. Papež 24. ledna zrušil dvacet let trvající exkomunikaci čtyř biskupů, které protiprávně vysvětil mezitím už zesnulý vůdce tradicionalistického proudu katolické církve Marcel Lefebvre. Jeden z nich, Richard Williamson, shodou okolností právě v tu dobu v jednom interview popřel existenci plynových komor a rozsah holokaustu. Za těchto okolností se jeho rehabilitace stala terčem široké kritiky. Papež při generální audienci 28. ledna Williamsonova slova odsoudil a vyjádřil solidaritu s Židy. Primas české katolické církve ve svém textu, datovaném 5. února, připomněl, že zpočátku "gesto milosrdenství", jímž papež sňal exkomunikaci ze čtyř schizmatických biskupů, hájil a snažil se postavit se proti vlně odporu, kterou vyvolalo. Do jisté míry rezervovaný postoj však Vlk netajil již dříve. "V první církvi bylo schismatikům vracejícím se do církve ukládáno veřejné pokání. V případě lefebvristů jsem o takovém pokání za škody, které církvi způsobili, neslyšel," uvedl Vlk na svém webu v reakci na papežův čin již koncem ledna.

Religionista a teolog Odilo Štampach podle Lidových novin míní, že postoj Vlka a dalších církevních hodnostářů je velmi překvapivý, protože římskokatolická církev je tradičně vnímána jako přísně pyramidová struktura, kde nahoře je papež, který všemu velí a vše má pod dohledem. Tento odpor proti Vatikánu považuje Štampach za potěšující skutečnost, která dokládá, že se církev brání "ústupu od reformního kurzu", napsaly Lidové noviny.

Klesající preference sociální demokracie, které tento týden naznačily výsledky agentury Median, předsedu ČSSD Jiřího Paroubka neznepokojují. Řekl to v sobotu novinářům. Podle Medianu by ČSSD v lednu volilo 35,3 procenta lidí, jen o čtyři procentní body více než ODS. Paroubek ale poukázal na to, že třeba podle agentury STEM by v lednu ČSSD volilo 38 procent voličů a ODS jen 22,5 procenta. Šéf ČSSD věří v to, že straně se podaří v příštích volbách dosáhnout 35 až 40 procent hlasů. Sociální demokracie podle Paroubka těžko může udržet "euforické" preference v rozsahu 40 až 45 procent, které zjistily některé dřívější průzkumy. "Myslím si, že reálný výsledek pro sociální demokracii je v příštích volbách někde mezi 35 až 40 procenty, a to jsou čísla, která nikdy předtím sociální demokracie neměla," dodal šéf ČSSD. ČR čekají letos v červnu volby do Evropského parlamentu. Z těch předešlých vzešla sociální demokracie jako poražená.

Šéfem středočeských sociálních demokratů se stal opět Richard Dolejš. Hlasovalo pro něj 99 ze 112 přítomných delegátů sobotní krajské konference. Novinářům to řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Dolejš neměl protikandidáta, středočeský hejtman David Rath neměl ambici usilovat o místo krajského šéfa strany ani o místopředsednickou funkci celostátní ČSSD. Krajští delegáti v sobotu také podpořili šéfa strany Jiřího Paroubka, který bude v březnu na stranickém sjezdu obhajovat předsednickou funkci. Ani on nemá soupeře. "Ta nominace má širší rozměr, my tu nominaci nevidíme pouze směrem do sociální demokracie, kdo povede sociální demokracii, ale vidíme ji i směrem do budoucna, kdo povede tento stát z pozice premiéra," řekl staronový šéf středočeských sociálních demokratů Richard Dolejš. Sobotní konference středočeské ČSSD na doporučení krajského výboru navrhla do funkcí Paroubkových místopředsedů Bohuslava Sobotku a Milana Urbana, kteří je budou rovněž obhajovat. Dále podpořili nominace Lubomíra Zaorálka, Zdeňka Škromacha, brněnského primátora Romana Onderky a hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové.

Krajská konference středočeské ČSSD v sobotu přijala rezoluci odmítající privatizaci ruzyňského letiště. Středočeští sociální demokraté se budou snažit privatizaci letiště zarazit. Jejich předseda Richard Dolejš, který v sobotu obhájil svou funkci, ČT a ČTK řekl, že krajská organizace ČSSD požádala své zastupitele, aby iniciovali jakékoli kroky zamezující privatizaci. Podle sociálních demokratů je privatizace v době finanční krize nevýhodná, protože hrozí, že se letiště prodá pod cenou. "My se domníváme, že by stát neměl prodávat rodinné stříbro," dodal Dolejš. Kroky, které by měli zastupitelé podniknout proti privatizaci letiště, prý rezoluce nekonkretizuje. Bude to na zastupitelích a krajské vládě, jaký postup si zvolí, ale mohlo by to být třeba v rámci "různých územních rozhodnutí". Zasáhnout by mohli například přes územní plány, míní Dolejš.

Premiéra a předsedu Rady evropské unie Mirka Topolánka hodnotí Češi průměrnou školní známkou dvě minus. Dotazovaní jej chválí za to, jak vyřešil nedávnou plynovou krizi. Horší průměrnou známku trojku dostal za roli Česka při jednání o míru v Izraeli. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Lidové noviny (LN), který hodnotil první měsíc českého předsednictví Evropské unie. Průzkum rovněž ukázal, že kontroverzní instalace Davida Černého Entropa v bruselském centru Rady EU se nelíbí 60 procentům dotazovaných. Z průzkumu také vyplývá, že přes 90 procent lidí ví o tom, že ČR předsedá Radě evropské unie. Topolánek boduje především u voličů ODS, píše list. Dvě třetiny z nich by mu daly jedničku či dvojku. Podle průzkumu však dokázal zaujmout i voliče opoziční ČSSD, výbornou či chvalitebnou známku by mu dal každý čtvrtý volič sociální demokracie.

Ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb (za Stranu zelených) v pondělí na zasedání vlády požádá ministra vnitra Ivana Langra (ODS), aby přezkoumal správnost rozhodnutí cizinecké policie vyhostit z Česka mladého Vietnamce. ČTK to v sobotu oznámil Kocábův tajemník Petr Koubek. Šestadvacetiletý Le Kim Thanh, který v Česku pracoval bez povolení od úřadů, se návratu do vlasti obává a na protest proti záměru policie již přes deset dní drží hladovku. Migrantovi ve Vietnamu podle Koubka hrozí nebezpečí. "Vietnam tvrdě pronásleduje neúspěšné gastarbeitry, kteří jsou vyhoštěni. Pronásledování by se dotklo i jeho rodiny," uvedl Koubek. Vietnamce chce cizinecká policie vyhostit navzdory tomu, že má v Česku zajištěnou práci, pracovní povolení a zaměstnavatel o něj stojí. Podle televize Prima Langer v pátek uvedl, že deportace Vietnamce se zatím odkládá.