Zprávy | Z archivu rubriky

Sněmovna se nedostala ke schvalování lisabonské smlouvy. Po téměř pětihodinové rozpravě poslanci projednávání smlouvy přerušili do středy. Teprve v tento den by měli rozhodovat o tom, zda smlouvu schválí, nebo projednávání znovu odloží. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek úterní jednání o lisabonské smlouvě označil za "přehlídku ztraceného času". V situaci, kdy vládní koalice cítí odpovědnost za nynější české předsednictví EU, se podle něj nebylo možné dozvědět ze sněmovního jednání nic nového. "Ten požadavek na přerušení je naprosto legitimní a vychází z diskuse, která proběhla v prosinci," podotkl předseda vlády. Zdůraznil, že v případě "tvrdého hlasování" bude odpovědností šéfa opoziční ČSSD Jiřího Paroubka, když sněmovna lisabonskou smlouvu odmítne. "Jsem zastáncem jednání nebo dohody. Jestli chce jít do tvrdého hlasování, tak já neumím předvídat, jak to dopadne," dodal Topolánek. Uvedl, že smlouvu dojednal, chce pro ni hlasovat a v klubu poslanců ODS vystupuje na její podporu. Šéf ČSSD Paroubek naopak označil projevy některých občanských demokratů za "příšerné" a "obstrukční". "Pánové z ODS by už měli přestat zdržovat a mělo by se začít hlasovat," poznamenal s tím, že ČSSD ve středu o lisabonské smlouvě, tedy vládním materiálu, hodlá hlasovat a podpořit jej.

Sněmovna by podle části ODS měla přijmout k lisabonské smlouvě reformující fungování EU usnesení, kterým by vyloučila možnost zpochybnit poválečné právní a majetkové vztahy na základě Benešových dekretů. Navrhla to v úterý poslankyně ODS Helena Mallotová. Ministři Karel Schwarzenberg a Cyril Svoboda ale vzápětí tento požadavek označili za nepotřebný a bizarní vzhledem k zárukám, které jsou ve smlouvě obsaženy, i dosavadním postojům EU vůči majetkovým nárokům bývalých sudetských Němců. Doprovodné usnesení by bylo podle Schwarzenberga nadbytečné. "Je - po pravdě řečeno - zhruba tak nutné, jako doprovodné prohlášení, že po vstupu lisabonské smlouvy v platnost bude nadále po dešti mokro a v létě tepleji než v zimě," poznamenal ministr. Připomněl, že všechna ustanovení a pravidla potvrzují právní stav ČR včetně částí zděděných po Československu.

Evropský parlament ostře kritizoval české předsednictví Evropské unie za to, že svou agendou v oblasti sociální politiky údajně nutí ženy setrvat v domácnosti, starat se o děti, a vzdát se tak profesního života. Praha ale vzápětí kritiku odmítla jako neopodstatněnou. Kritika EP se týká snahy českého předsednictví otevřít debatu o relevanci evropských cílů na poli péče o děti, stanovených před sedmi lety. Jedním z nich je umístění třetiny evropských dětí do tří let do zařízení kolektivní péče do roku 2010. Totéž by ve stejném období mělo platit pro 90 procent dětí mezi třemi lety až věkem nástupu do školy. Podle českého předsednictví je ale péče o nejmenší děti věcí jednotlivých členských států sedmadvacítky a není v kompetenci EU. "Evropský parlament se obává, že návrhy českého předsednictví považovat děti za 'plnohodnotnou alternativu profesního života' směřují k tradičnímu rozdělení práce mezi muže a ženy, to jest k tradičnímu pojetí, kdy je muž pracovníkem na plný úvazek a o jeho osobní potřeby se starají 'neviditelné ruce' (žena), které pečují o dům a rodinu," píše se v nezávazné zprávě o diskriminaci, kterou EP přijal.

Parlament zároveň ve zprávě vyzývá, aby Rada EU, které ČR nyní předsedá, vyvinula co největší úsilí k dosažení cílů týkajících se péče o děti. České předsednictví v úterý v reakci na kritiku z EP uvedlo, že české předsednictví nenavrhuje konkrétní změnu evropských cílů, pouze se prý snaží zahájit debatu. Praha argumentuje také tím, že takzvané barcelonské cíle byly schváleny na zasedání Evropské rady v roce 2002 bez účasti nových členských států. "Je proto logické, že české předsednictví se snaží, aby se nad problematikou, na kterou se v jednotlivých zemích pohlíží podstatně odlišně, otevřela diskuse i s účastí nových členských zemí," praví se v prohlášení předsednictví.

Praha se stále nevzdává možnosti uspořádat na jaře vrcholnou schůzku EU-USA s novým prezidentem Barackem Obamou. Informace médií o tom, že se setkání v české metropoli konat asi nebude, označil v úterý vicepremiér Alexandr Vondra za spekulace. "Je to vše otevřené. Vše, co se píše, jsou jen spekulace," uvedl na dotaz ČTK Vondra. Lidové noviny v úterý napsaly, že summit unie a USA se uskuteční spíš ve Štrasburku a do Prahy místo toho možná přijede ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Podle jiných listů je ve hře i Brusel. Česká diplomacie uvedla, že by šéfku americké diplomacie v Praze ráda uvítala. Žádné rozhodnutí ale ještě nepadlo, řekla ČTK mluvčí Zuzana Opletalová. Podle ní se nyní jedná také o brzké návštěvě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v USA. Kdy se přesně uskuteční, není jasné. Neoficiálně diplomaté možnost návštěvy Clintonové v české metropoli nevylučují. Americké velvyslanectví ale její cestu v tuto chvíli nepřipravuje.

Vládní opatření v boji proti hospodářské krizi se zaměří zejména na udržení zaměstnanosti a zpřístupnění úvěrů pro malé a střední podniky. Po úterním jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) to řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Vláda podle něj chce ucelený návrh protikrizových opatření představit ještě na současné schůzi Poslanecké sněmovny. Ministr Kalousek zopakoval, že vláda chystá kroky jak na příjmové, tak na výdajové stránce státního rozpočtu. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Mirka Topolánka by jednotlivá opatření již měla brzy dostat legislativní podobu. Premiér je rozdělil do dvou skupin. Jednak jde o kroky, které lze řešit krátkými novelami, jednak o kroky, které budou brány jako větší opatření. Opatření podle něj lze dělit i na trvalá a dočasná. NERV se sešel podruhé. Jeho hlavním úkolem bylo upřesnit jednotlivé kroky a zredukovat 250 návrhů opatření, se kterými přišli členové desetičlenné rady na jejím prvním zasedání.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ustavilo osmičlennou expertní skupinu, která má navrhnout opatření na oživení domácího automobilového průmyslu a navazujících odvětví. Jedním z jejích úkolů bude rovněž podpora českého předsednictví EU při zajišťování této agendy na unijní úrovni. Ministerstvo to v úterý uvedlo ve zprávě pro tisk. Skupina, jejímiž členy jsou zástupci MPO, výrobců vozidel a autodílů, Sdružení automobilového průmyslu a Svazu dovozců automobilů, má analyzovat protikrizová opatření ostatních evropských států v sektoru výroby dopravních prostředků. Problémy automobilového průmyslu jsou nyní podle šéfa vnějších vztahů Škody Auto a člena skupiny Radka Špicara v centru pozornosti mnoha členských států EU. "Recepty na jejich řešení se ale značně liší. Ambicí nově založené expertní skupiny není vymyslet co nejvíce podpor pro tuzemský autoprůmysl, ale racionálně zvážit a doporučit nejúčinnější a systémová opatření, která bude ČR jako předsedající země EU prezentovat i na bruselských jednáních," uvedl.

Sněmovna by podle Strany zelených (SZ) neměla na své únorové schůzi projednávat smlouvy o americké radarové základně v Česku. Zelení proto chtějí navrhnout jejich vyřazení z programu. Novinářům to po jednání poslaneckého klubu zelených řekla jeho členka Kateřina Jacques. Podle ní je třeba vyčkat na stanovisko administrativy nového amerického prezidenta Baracka Obamy k rozšiřování protiraketové obrany. "Musím říci, že mám poněkud odlišný názor. Myslím, že bychom to měli konečně dotáhnout," řekl ČTK ministr obrany Karel Schwarzenberg, kterého do vládní funkce zelení nominovali. Premiér Mirek Topolánek (ODS) novinářům řekl, že chce ještě o tomto požadavku zelených jednat. "To je složitější problém, než že bych se jenom zlobil na zelené, že to chtějí udělat, to může být dokonce užitečné," dodal. Listopadový kongres ODS zákonodárcům strany doporučil, aby hlasování o smlouvách s USA o radaru prosadili dřív než ratifikaci lisabonské smlouvy.

Ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová (ODS) v úterý jednala s lidoveckými poslanci o případné podpoře reformních zákonů, které nachystal její předchůdce v ministerském křesle Tomáš Julínek (ODS). Lidovci mají k normám, z nichž jedna upravuje potraty, velké výhrady. Ministryně nevyloučila to, že by se problematické zákony mohly vrátit znovu vládě k projednání. Řekla to v úterý ČTK. Sněmovna má čtyři Julínkovy zákony zatím v programu své únorové schůze. První část Julínkovy reformy tvoří čtyři zákony - o zdravotních službách, o specifických zdravotních službách, o záchranné službě a o veřejném zdravotním pojištění. Vláda je schválila v listopadu. Lidovci k nim ale stále mají výhrady. Vadí jim třeba úprava potratů. Nesouhlasí s tím, že by zákrok v Česku mohly podstoupit i občanky EU. Přitom podle unijních pravidel mají nárok na stejné služby jako Češky. Pokud by jim to ČR neumožnila, mohly by jí hrozit žaloby od Evropské komise a pokuty. Podle Filipiové měla schůzka s lidoveckými poslanci vyjasnit mimo jiné to, zda je "vůle domluvit se na kompromisním řešení".

Schodek státního rozpočtu pro letošní rok v rozmezí od 70 miliard do 90 miliard korun předpokládá ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Řekl to v rozho voru pro radio Impuls. Pro schodek, který by dosáhl hranice 100 miliard korun, nebo by ji převýšil, by Říman nehlasoval. Ministerstvo financí zatím v nejpesimističtější variantě vývoje ekonomiky počítá se schodkem kolem 73 miliard korun. Ministr Říman dodal, že schodek ve výši 99 miliard považuje za psychologickou hranici, za kterou již podle něj není možné zajít. Podle něj je možné ještě upravený schodek seškrtat zhruba do výše 30 miliard korun. Část peněz po seškrtání státního rozpočtu půjde podle něj na vyrovnání "nepříjmů" a potom bude ještě zbývat asi deset miliard až 15 miliard korun, o jejichž využití je třeba debatovat. "Například jedno z opatření, která já bych považoval za užitečné, protože je relativně plošné jak z hlediska regionálního, tak z hlediska toho, že se týká především malých a středních podniků, je posílit program zateplování panelových domů, případně ho rozšířit i na školy, školky, zdravotnická zařízení, která mají v portfoliu obce," doplnil Říman. Podle něj je to investice, která je užitečná, snižuje spotřebu energií a dává práci i malým stavebním firmám.

Příští summit Evropské unie a Ruska se uskuteční 21. a 22. května. ČTK to sdělil český velvyslanec v Moskvě Miroslav Kostelka s tím, že místo konání mají ještě upřesnit ruští hostitelé. V minulosti se hovořilo o Kazani, Omsku či Irkutsku, ale Rusové si mohou zvolit i jiné místo. Předchozí summity s EU pořádali v Samaře na Volze či naposledy v Chanty-Mansijsku na Sibiři. Poslední summit se konal vloni v listopadu v Nice ve Francii, takže nyní je řada na Rusku. Česko toto pololetí Evropské unii předsedá. Není však zatím jasné, zda na vrcholné schůzce s Ruskem bude předsedající zemi unie reprezentovat premiér Mirek Topolánek, který nedávno v Moskvě pobýval ve snaze odblokovat dodávky ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu, anebo prezident Václav Klaus. V Nice se Rusko a EU dohodly na obnovení jednání o příští strategické smlouvě, zmrazené po srpnovém rusko-gruzínském konfliktu o Jižní Osetii. Diplomaté se pak následující měsíc sešli v Bruselu. Vyjednávání vede za EU hlavně Evropská komise.