Zprávy | Z archivu rubriky

Předseda Strany zelených a vicepremiér Martin Bursík chce v souvislosti se schvalováním smluv o americké radarové základně v Česku počkat, jak se k projektu budování protiraketové obrany postaví nový prezident USA Barack Obama. Americký viceprezident Joseph Biden v sobotu v Mnichově řekl, že USA budou pokračovat v budování protiraketové obrany za určitých podmínek. Bursík jeho projev označil v pořadu TV Prima Nedělní partie za nejednoznačný. "Mám za to, že je racionální v tomhle počkat. A my jsme také řekli, že počkáme na novou administrativu, nového prezidenta, až se jasně vyjádří, až on se jasně vyjádří," řekl Bursík. Biden v sobotu na 45. mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že Spojené státy budou pokračovat v budování protiraketové obrany za podmínky její technologické účinnosti a přiměřených nákladů. Zdůraznil, že Washington o protiraketové obraně bude hovořit s evropskými spojenci i s Ruskem. Moskva se dlouho ohrazuje proti tomu, že vláda minulého prezidenta George Bushe chtěla nezávisle na NATO a Rusku postavit v Česku radar a v Polsku raketové silo a tím čelit případnému raketovému útoku. Podle Bursíka není stále jasné, jak se americká administrativa zachová. "Míč je na straně Spojených států," uvedl šéf zelených. Jasněji by podle něho mohlo být po návratu českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který se má v úterý ve Washingtonu poprvé setkat s novou šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou.

Česká lékárnická komora si hodlá v příštích dnech stěžovat u Evropské komise (EK) kvůli regulačním poplatkům ve zdravotnictví. Nyní ve spolupráci se Svazem evropských lékárníků zpracovává podnět komisi pro podezření z nekalé veřejné podpory, řekl v neděli v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce prezident komory Stanislav Havlíček. Kraje vedené hejtmany z ČSSD přestaly ve svých lékárnách a zdravotnických zařízeních vybírat regulační poplatky. Hradí je za pacienty, s nimiž uzavírají darovací smlouvy. Pokud by poplatky dál existovaly, musely by kraje ve svých rozpočtech najít desítky milionů korun na jejich dorovnání. Od ledna tuto praxi jako první zavedl Středočeský kraj; od února se k němu přidaly s různými obměnami provedení i ostatní kraje. "Stát rozhodně zasáhne," prohlásila Filipiová. Ministryně je přesvědčena, že kraje přinejmenším obcházejí zákon. Jakým způsobem však proti krajům hodlá postupovat, neprozradila. "Hledá se cesta, myslím si, že už je téměř nalezena," uvedla pouze.

Zavedení korespondenční formy hlasování v parlamentních volbách bude v pondělí posuzovat vláda. Novelu volebního zákona předložil Senát na popud své komise pro krajany. Vláda může k předloze dát jen své dobrozdání, o osudu normy rozhodne sněmovna. Vláda ale normu nejspíš podpoří i vzhledem k tomu, že se normě "pomohli na svět" prakticky všichni senátoři. Se zavedením korespondenční volby navíc počítá i ministerstvo vnitra v rámci chystané vládní novely volebního zákona. Její osud je zatím nejistý. Pokud by se vládní návrh podařilo připravit do projednání senátní novely sněmovnou, senátoři by svou předlohu stáhli, řekl již dříve ČTK spoluator normy Tomáš Grulich (ODS). Senátní novela má umožnit, aby Češi v cizině mohli volit poštou poslance i senátory už v příštím roce. Cílem novely je usnadnit účast ve volbách pro Čechy, kteří v zahraničí dlouhodobě žijí nebo tam pracují. Ti nyní mohou volit pouze poslance, přičemž kvůli tomu musí dojet na vyslanectví. To komplikuje využití volebního práva krajanům hlavně v rozlehlých zemích, například v USA, Kanadě, Rusku nebo v Austrálii.

Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek by byl spokojen, kdyby jeho strana získala v letošních volbách do Evropského parlamentu osm až 10 poslaneckých křesel. Řekl to na nedělní tiskové konferenci po zasedání stranického ústředního výkonného výboru. Za úspěch by prý považoval už zisk 30 procent hlasů voličů. Mimořádným úspěchem by pak podle lídra nejsilnější opoziční strany bylo, kdyby volební výsledek ČSSD odpovídal jejím nynějším volebním preferencím, které se pohybují kolem 35 až 40 procent. Sociální demokraté získali v minulých volbách v Evropském parlamentu pouhá dvě poslanecká křesla. Obsadili je lídři kandidátky - někdejší mluvčí vlády Miloše Zemana Libor Rouček a bývalý odborový předák Richard Falbr. Takový neúspěch byl překvapením i pro politické pozorovatele.

Ústřední výkonný výbor ČSSD v neděli volil ženy a mladé sociální demokraty mezi delegáty nadcházejícího sjezdu. Doplňoval tak stranickými stanovami určené kvóty, podle nichž musí být mezi delegáty nejméně 25 procent žen a 10 procent mladých členů strany. Na tiskové konferenci to řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Delegáty na sjezd volily konference krajských organizací ČSSD. Pokud se ale po součtu všech delegátů zjistí, že nebyly naplněny kvóty určené stanovami, pak ústřední výkonný výbor na posledním předsjezdovém zasedání kvóty doplní. Aby bylo učiněno stanovám zadost, museli členové výboru zvolit ještě dalších 44 žen a 22 mladých členů strany, řekl ČTK místopředseda Zdeněk Škromach. Těchto 66 nových delegátů bude spolurozhodovat o přijetí základních programových dokumentů a o volbě nového vedení strany včetně předsedy.

Kurzy středoevropských měn na začátku letošního roku zrychlily pokles, který začal loni na podzim, a další oslabení se zřejmě ještě dostaví. Shodují se na tom finanční analytici. Česká koruna má zatím nižší ztráty než polský zlotý a maďarský forint, ani koruna ale dalšímu oslabení zřejmě neunikne. "Česká republika zřejmě ztratila status bezpečného přístavu v tomto regionu a pravděpodobně ji bude nadále ovlivňovat celkový výhled pro celou oblast střední Evropy," myslí si analytik finančního ústavu BGZ ve Varšavě Peter Poplawski. Česká koruna vůči euru od začátku roku ztratila 4,4 procenta hodnoty a v pátek odpoledne se na devizových trzích prodávala v kurzu 27,985 CZK/EUR. Forint klesl o 9,05 procenta na 289,76 HUF/EUR a zlotý ztratil 9,68 procenta hodnoty a prodává se v kurzu 4,556 PLN/EUR. Měny v České republice, Maďarsku a Polsku oslabují především proto, že ve srovnání s loňským podzimem se výrazně zhoršily vyhlídky na další vývoj ekonomiky jednotlivých zemí. Firmy z tohoto regionu totiž vyvážejí značné objemy produkce do eurozóny, která už v recesi je.

Ve druhé polovině letošního roku, případně v příštím roce, lze očekávat druhý náraz krize v podobě dopadu na ekonomiku jako celek. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. První náraz finanční krize české banky v loňském roce ustály, dodal. "My máme za to, a díváme se na různé stresové scénáře, že bychom i tu druhou fázi krize měli být schopni ustát," řekl Tůma. ČNB v nové prognóze ze čtvrtka očekává, že ekonomika letos klesne o 0,3 procenta. Ještě v listopadu ČNB odhadovala růst o 2,9 procenta. Odhad se přitom podle Tůmy může ještě zhoršit. "Pokud se ptáte, jestli ta situace za rok, nebo ta příští prognóza bude nad tou současnou, nebo pod ní z hlediska růstu HDP, tak já osobně bych řekl, pokud tam bude nějaký rozdíl, tak bude spíš tím záporným směrem," uvedl. Příčiny krize jsou podle Tůmy mimo ČR. Dopad krize, reprezentovaný například poklesem poptávky po tuzemských výrobcích, lze těžko potlačit.

Česká ekonomika by letos mohla klesnout až o dvě procenta v případě, že by vláda nepřistoupila k žádnému kroku na podporu hospodářství. Jde o nejpravděpodobnější scénář, na kterém se shodli členové Národní ekonomické rady vlády (NERV), řekl v neděli v televizi Prima člen NERV Miroslav Zámečník. "Nejpravděpodobnější scénář bude bohužel ten, který bez pomoci fiskálních impulzů by mohl vyústit v pokles tak do dvou procent hrubého domácího produktu, což je nejtvrdší za dobu samostatné České republiky," řekl Zámečník. V letošním státním rozpočtu je podle něho již zabudován dvouprocentní "fiskální impulz", nyní vláda připravuje dodatečnou podporu. Pokles domácího hospodářství v letošním roce očekává i Čeká národní banka. Ta tento týden v nové prognóze uvedla, že ekonomika se letos sníží o 0,3 procenta, ačkoli ještě v listopadu odhadovala růst o 2,9 procenta. Šlo o první oficiální institucionální odhad, který počítá s letošní recesí v Česku. Loni hrubý domácí produkt vzrostl podle odhadů centrální banky o 3,9 procenta.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v důsledku krize zaznamenala za poslední tři měsíce loňského roku ztrátu ve výši přibližně jedné miliardy korun. Ředitel VZP Pavel Horák v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že na základě odhadu krajských poboček letos největší zdravotní pojišťovna počítá se sedmimiliardovou ztrátou. Pojišťovna ročně hospodaří asi se 140 miliardami korun. Horák uvedl, že zatímco se v říjnu ještě spekulovalo o tom, zda krize vůbec zasáhla i Česko, VZP už pocítila její první dopady ve dvou krajích. V listopadu už pojišťovně klesl výběr pojistného v celé ČR a v prosinci VZP zaznamenala "dramatický" pokles. U VZP je zaregistrováno asi 60 procent všech pojištěnců v Česku, tedy přes šest milionů lidí. Její zdravotně pojistný plán pro letošní rok sice původně počítal s přebytkem rozpočtu ve výši asi 1,4 miliardy korun; nyní by se však její ztráta podle některých propočtů v případě prohloubení krize mohla propadnout až na 12 miliard korun.

Ochranný pětitisícový limit při placení zdravotnických poplatků loni překročilo více než 10.000 pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce to v neděli řekl ředitel VZP Pavel Horák. Pojišťovna těmto lidem vrací asi 68 milionů korun. Pojištěnci VZP, kteří hradili poplatky, zaplatili v průměru zhruba 570 korun za rok. Co se týče dětí do 19 let, ty zaplatily podle Horáka za rok asi polovinu průměrné částky pojištěnce, tedy přibližně 250 korun. Naopak lidé starší 70 let uhradili přibližně dvojnásobek průměrné částky. Poslanci by měli brzy rozhodovat o senátním kompromisním návrhu změny systému zdravotnických poplatků. Ten počítá se snížením ochranného limitu z 5000 na 2500 korun. Pokud lidé uhradí víc, peníze nad stanovenou částku jim jejich pojišťovna vrátí. Na limit by tak napříště mělo dosáhnout více lidí. Horák uvedl, že je zatím obtížné odhadnout, kolik pojištěnců by se vešlo do sníženého limitu.