Zprávy | Z archivu rubriky

Šéf Evropské komise José Barroso pochválil Česko za začátek předsednictví EU, které bylo poznamenáno dvěma velkými krizemi - přerušením dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy a konfliktem v Gaze. Barrosův dopis zveřejnily stránky českého předsednictví EU. "Chtěl bych vyjádřit uznání premiéru (Mirku) Topolánkovi a jeho spolupracovníkům za vynikající práci a poděkovat za velmi úzkou spolupráci během tohoto období (počátkem ledna)," stojí v dopise. Podle šéfa výkonného orgánu unie je nyní potřeba navázat na "rozsáhlou a koordinovanou reakci unie" na hospodářskou krizi. "Musíme chránit naše občany a současně odmítnout protekcionismus. Sem patří krátkodobá opatření k zachování a vytvoření pracovních míst, včetně stimulace bank k opětovnému půjčování peněz," uvádí Barroso. "Musíme zajistit, aby se prostředky vydané na řešení této krize staly rovněž investicemi do dlouhodobě udržitelné prosperity," dodává. Barroso a Topolánek se sejdou v Bruselu ve středu.

Česko jako předsednická země Evropské unie svolá neformální summit šéfů států a vlád unie k hospodářské krizi. Po jednání vlády to řekl premiér Mirek Topolánek. Summit se podle něj uskuteční v Bruselu ještě před koncem února. Termín oznámí premiér ve středu po setkání s šéfem Evropské komise Josém Barrosem. Plán obnovy počítá s finanční injekcí ve výši zhruba 200 miliard eur (5,7 bilionu korun) na podporu evropské ekonomiky. Tuto sumu už EU schválila. Nyní se však jedná o tom, jakou přesnou podobu by podpora měla v praxi mít. To bude i tématem jarního summitu EU, který se uskuteční koncem března v Bruselu.

Ekonomická krize podle prezidenta Václava Klause skončí sama od sebe a zásahy státu v tom hrají "miniaturní roli". Vyřešení krize Klaus přirovnal k léčení rýmy a chřipky. Neléčená trvá týden, léčená sedm dní, podotkl. Vlády v EU v současné době přijímají plány na podporu svých ekonomik, které trpí globálními ekonomickými problémy. "Ta krize přestane sama a zásahy státu v tom hrají miniaturní roli. Všichni dobře víme, že drtivá většina opatření po krizi zatím v lidské historii přišla až poté, co ta krize skončila," uvedl Klaus na tiskové konferenci se slovenským prezidentem Ivanem Gašparovičem. Podle Klause má krize svoji vnitřní dynamiku, která se "nedá přeseknout, nedá se smazat, nedá se zlikvidovat". Krize podle Klause nezmizí mávnutím kouzelného proutku, nezáleží prý také na tom, zda se k ní uspořádá "padesát summitů".

V úterý se v Praze sejdou představitelé parlamentních výborů pro záležitosti Evropské unie. Mají spolu mimo jiné jednat o projektu tzv. východního partnerství, jehož cílem je politické a hospodářské přiblížení postsovětských států k EU. Parlamentním výborům ho představí generální ředitel Evropské komise pro vnější vztahy Eneko Landaburu a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Program počítá se zapojením šesti zemí bývalého Sovětského svazu, a to Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, která se má stát průkopníkem programu. S EU by mohla do konce roku uzavřít asociační dohodu, jejíž součástí má být i dohoda o volném obchodu. Projekt ale východním partnerům nezaručuje možnost budoucího vstupu do unie. Na základě paktů o mobilitě a bezpečnosti jim má umožnit snadnější cestování v rámci EU a do budoucna cestování bez víz. Projekt počítá i s posílením energetické bezpečnosti a vývojem jižního energetického koridoru.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy podle listu Le Monde vzdal snahu přimět například automobilový koncern PSA Peugeot Citroen, aby stáhnul výrobu z Kolína zpět do Francie. Podle deníku ustoupil nátlaku českého premiéra Mirka Topolánka a přestal usilovat o přestěhování "některých montážních linek do Francie". Vláda poskytne koncernům Renault a PSA Peugeot Citroen kolem šesti miliard eur půjček s nižším úrokem, než by požadovaly banky. Stát má ale podmínku: automobilky nesmějí během pěti let mimo jiné propouštět zaměstnance a zavírat továrny. Sarkozy ale také výslovně chtěl zakázat výrobu v zahraničí těch aut, která se pak dovezou zpět do Francie. Týká se to například Peugeotu 107 vyráběného v Kolíně. Proti tomu ale protestovali i samotní výrobci.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) a ministři by měli v neděli dokončit práci na protikrizových opatřeních. V pondělí by měla materiál prodiskutovat vláda a následně jej premiér představí poslancům. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Mirek Topolánek. "O tom (jednotlivých návrzích) se budeme zřejmě bavit v neděli tak, aby v pondělí na vládu šel materiál, který má podporu nejen NERV, ale který vychází i z návrhů jednotlivých resortů," uvedl premiér. Součástí materiálu tak budou návrhy NERV i jednotlivých ministerstev. Například ministerstvo zdravotnictví navrhuje zvýšit spotřební daně na alkohol a cigarety. Zároveň chce snížit o jedno procento platby zdravotního pojištění. Dalším z opatření, které je součástí připravovaného balíčku na podporu české ekonomiky, je podle tisku návrat takzvaného švarcsystému. Ten spočívá v tom, že podnik místo zaměstnanců na tu samou práci najímá živnostníky, čímž ušetří peníze za zdravotní a sociální pojištění. Národní ekonomická rada vlády rovněž doporučuje kabinetu zavést slevu na sociálním pojištění, podporu dopravy v regionech a usilovat o co nejvíc peněz z EU na podporu regionů.

Český bankovní a finanční sektor zůstává i přes pokračující krizi v dobré kondici. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl premiér Mirek Topolánek s odkazem na informace od guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy. Pokud podle premiéra banky nyní poskytují méně úvěrů, je to způsobeno odlivem zakázek a poptávky. Výsledkem jsou nižší požadavky o úvěry ze strany podniků a průmyslové sféry. "Samozřejmě Svaz průmyslu a dopravy nebo zaměstnavatelé na to mohou mít jiný názor," dodal premiér. Predikce ČNB ale podle premiéra v tuto chvíli ukazuje, že oživení ekonomické aktivity i stability systému může přijít již na přelomu tohoto a příštího roku. "To zní v záplavě negativních informací jako dobrá zpráva," dodal premiér. Podniky nyní podle svých zástupců vidí jako hlavní problém právě nedostatek úvěrů. Banky v poslední době zpřísnily a omezily poskytování úvěrů a jsou za to silně kritizovány podniky i odbory. K rozhýbání úvěrového trhu směřují i některá z protikrizových opatření vlády, která se týkají například garancí nebo posílení úvěrových linek u České exportní banky nebo EGAP.

Vláda podpořila takzvanou řeckou variantu volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny. Novinářům to na tiskové konferenci při jednání kabinetu řekl premiér Mirek Topolánek (ODS). Řecký systém v prvním skrutiniu rozděluje mandáty v krajích srovnatelných co do počtu obyvatel a ve druhém rozděluje neobsazené mandáty, které připadnou celostátnímu vítězi.

Kabinet schválil návrh na řešení situace zahraničních dělníků v ČR, kteří jsou propouštěni z práce v důsledku hospodářské krize. Novinářům to řekl ministr vnitra Ivan Langer (ODS). ČR umožní v první fázi dobrovolný návrat 2000 cizincům. Počítá se s úvodními náklady ve výši 60,7 milionu korun. ČR také omezí vydávání dlouhodobých víz. Podle ministerstva vnitra může přijít do března o práci 12.000 cizinců. Do půl roku vyprší pracovní povolení 68.000 cizinců.

Česká armáda předala poslední tři nepotřebné vrtulníky ze své výzbroje afghánské armádě. Do Afghánistánu s nimi odcestovala skupina odborníků, kteří zabezpečí montáž po přepravě, oživení vrtulníků a přípravu k záletu. Česko darovalo Afghánistánu celkem 12 helikoptér - šest strojů Mi-17 a šest Mi-24. ČTK to sdělilo ministerstvo obrany. Rozhodnutí vlády o poskytnutí tohoto daru vzešlo z žádosti afghánského ministra obrany před třemi lety. Afghánci totiž potřebují dovybavit svoji armádu. O vrtulníky pro Afghánistán v minulosti žádala Severoatlantická aliance. Podle armády Česko dalo Afghánistánu stroje, které vyřadilo kvůli nadbytečnosti.