Zprávy | Z archivu rubriky

Sněmovna projednává novelu o zdravotnických poplatcích, kterou jí se změnami vrátil Senát. Poslanci by měli rozhodnout o tom, zda se placení ve zdravotnictví buď úplně zruší, či zda se omezí. Senátní verze počítá s určitým omezením poplatků ve zdravotnictví, původní sněmovní návrh naopak poplatky zcela ruší. Úspěch senátního kompromisního návrhu není jistý. Ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová (ODS), která v něj původně věřila, po prvních hodinách úterní schůze změnila názor. "Hejtmani tady to jednání hrotí naprosto, jde jim o apriorní jednání, nejde jim absolutně o žádný kompromis," řekla Filipiová. Výsledek hlasování bude podle ní záležet na náhodě, kdo se dostaví a kdo nikoliv. Poslanec ODS Boris Šťastný opakovaně obvinil opoziční ČSSD z obstrukce. "Sociální demokraté dělají všechno pro to, aby v oblastí regulačních poplatků udělali v České republice absolutní chaos," prohlásil před novináři. Věří ale, že poslanci senátní kompromis schválí. "My máme pro senátní návrh dostatek hlasů tak, abychom mohli skutečně oznámit veřejnosti změnu v oblasti regulačních poplatků," dodal. Šéf sociálně demokratického poslanecké klubu Bohuslav Sobotka novinářům řekl, že hlasování o poplatcích nemá cenu urychlovat.

Úplné zrušení poplatků před Vánocemi prosadila ve sněmovně levice. Senát s tím nesouhlasil a navrhl změny. ČSSD na úplném zrušení placení trvá. K přehlasování senátorů potřebuje ale nejméně 101 hlas. O poplatcích proto chtěla jednat až 18. února. Koalice naopak podporuje senátní verzi, podle níž by měly přestat u lékaře platit děti do 18 let. Jim a důchodcům nad 65 let by se měl snížit ochranný limit na výdaje z 5000 na 2500 korun. Od placení by měli být osvobozeni obyvatelé domovů pro seniory a ústavů, jimž po uhrazení pobytu a stravy nezbývá měsíčně ani 800 korun.

Pardubický hejtman Radko Martínek (ČSSD) mírní své pondělní vyjádření ohledně placení poplatků v krajských nemocnicích. Ve svém prohlášení požádal občany, aby si nechávali proplácet poplatky krajem "pouze v případě, kdy to osobní či rodinná situace přímo vyžaduje". Tvrdí, že chtěl pouze lidem vysvětlit sociální rozměr proplácení poplatků. ODS jej však kritizovala za "sociální inženýrství". Martínek odmítá, že by vyzýval, aby poplatky platili pouze majetní lidé. "Nikomu nic nedoporučuji, je to na svobodném rozhodnutí občanů, na svobodném rozhodnutí zastupitelstva Pardubického kraje. V rámci jeho pravomoci bylo, aby vytvořil takové podmínky, aby ti, které poplatky postihují nejvíce, měli řešení umožňující jim normálně existovat," uvedl.

České předsednictví by chtělo, aby šéfové států a vlád zemí Evropské unie na mimořádném summitu k současné finanční krizi řekli jasné ne protekcionismu. V Bruselu to řekl český ministr financí Miroslav Kalousek při příjezdu na jednání s resortními kolegy z dalších zemí EU. "České předsednictví má za to, že největším rizikem v současné době je riziko protekcionismu," řekl v reakci na dotaz, co očekává od mimořádného summitu. O svolání summitu do Bruselu v pondělí informoval premiér Mirek Topolánek. Hovoří se o termínu do konce února; datum bude upřesněno během středeční návštěvy Topolánka v belgické metropoli. Jednání bude věnováno zejména plánům na obnovu krizí postižené evropské ekonomiky. Před protekcionismem při setkání s novináři varoval i Kalouskův britský protějškem Alistair Darling. "Lidé mají pravdu, že se obávají jakékoli formy protekcionismu, ať už je chtěný či nechtěný," řekl. Připomněl, že ve 30. letech protekcionistická opatření bránila obnově hospodářství po řadu let. "Chceme zajistit, že bude volný pohyb zboží," zdůraznil Darling. Je ale podle něj na členských zemích, aby si samy rozhodly o konkrétních opatřeních, k nimž například na pomoc bankám či automobilkám přistoupí.

Výrok francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho o výrobě francouzských aut v Česku a svou vlastní reakci na tato slova označil český premiér Mirek Topolánek za "mediální přestřelku, kterou si oba mohli odpustit". Přestřelka ale podle něj splní účel, pokud na neformálním summitu EU vyústí v dohodu o zamezení protekcionismu i o tom, že "se nebude používat tento způsob mediální soutěže". Topolánek to uvedl v online rozhovoru na webu českého předsednictví. Sarkozy ve čtvrtek kritizoval fakt, že francouzský podnik přesunul výrobu aut do Česka. Pro záchranu pracovních míst ve Francii je podle něho nezbytné, aby se zabránilo stěhování továren do zahraničí a aby se pokud možno přestěhovaly závody již v cizině umístěné zpátky do Francie. Topolánek poté Sarkozyho výrok označil za neuvěřitelný a dodal, že jím prezident ohrozil ratifikaci lisabonské smlouvy. Topolánek v úterý vyznění přestřelky mírnil s tím, že Sarkozy své proklamace směřuje spíše francouzskému publiku než zbytku EU. "To, že se francouzská média předhánějí v multiplikaci jeho výroků, svědčí spíše o mediální, případně politické kultuře ve Francii, nikoliv o skutečném stavu," napsal.

Lidovečtí poslanci nepodporují takzvanou řeckou variantu volebního systému, ke které se v pondělí přiklonila vláda. Nesouhlasí s tím, aby se mandáty víc přerozdělovaly. Novinářům to po jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL řekl jeho předseda Pavel Severa. Řecký systém v prvním skrutiniu rozděluje mandáty v krajích, srovnatelných podle počtu obyvatel. Ve druhém se pak rozdělují neobsazené mandáty, které připadnou vítězi voleb. "Klub se jednotně shodl na tom, že variantu, která prošla vládou, nepovažuje za koaliční a nepodporuje ji. Je to varianta, s kterou nesouhlasíme. Je nespravedlivá. Myslíme si, že by nepřinesla žádné lepší změny z hlediska spravedlivého rozložení sil," uvedl Severa. Dodal, že lidovečtí ministři při jednání kabinetu řecký systém nepodpořili. Vládní návrh by sněmovna mohla projednávat na své březnové schůzi. Poslanci KDU-ČSL se kloní k tomu, aby se mandáty nepřepočítávaly. Když by se přerozdělovaly, tak prý jen "v jednotkách, nikoli v desítkách", řekl Severa. Za kompromis by klub považoval podle něj to, že by bonus pro vítěze voleb představoval jeden, dva či maximálně tři mandáty. "Zcela určitě nepodpoříme variantu, která by hovořila o osmi deseti mandátech," dodal předseda lidoveckých poslanců. Podle premiéra Mirka Topolánka navržená varianta dává větší šanci i menším stranám. Vítězi pak prý umožňuje sestavit pomocí hlasů z druhého skrutinia koalici, která může vládnout a prosazovat své záměry.

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká se stala předsedkyní generálních prokurátorů a nejvyšších žalobců členských zemí EU. Zástupci prokuratur a státních zastupitelství ji jednomyslně zvolili do svého čela minulý pátek v Paříži. ČTK o tom informovala mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství v Brně Renata Malinová. Generální prokurátoři se chtějí vyjadřovat k vývoji evropského práva a judikatuře evropských soudů, uvedla mluvčí. V květnu se prý chtějí setkat v Česku. Vesecká byla pověřena vedením NSZ v září 2005. Dosud největší pozornost podle všeho vzbudila svým rozhodnutím v údajné korupční kauze lidoveckého předsedy Jiřího Čunka, kterým odebrala dohled nad vyšetřováním případu přerovskému žalobci Radimu Obstovi a přidělila ho žalobci Arifu Salichovi do Jihlavy. Salichov poté Čunkovo trestní stíhání zastavil. S tím souvisí i spor vysokých představitelů justice v čele s Veseckou s nynější stínovou ministryní spravedlnosti ČSSD Marií Benešovou. Představitelé justice Benešovou zažalovali kvůli jejím výrokům o "zákulisní justiční mafii", jež pronesla v souvislosti s Čunkovým případem. Prvoinstanční soud ale rozhodl, že se Benešová Vesecké omlouvat nemusí.

Řada středočeských starostů kritizuje způsob, jakým chce nové vedení regionální rady rozdělovat peníze z Evropské unie. Do letošních jarních výzev například vůbec nezařadilo program týkající se rozvoje měst a obcí, naopak pro krajské zdravotnictví je tam počítáno s 660 miliony korun. Obce přitom do přípravy projektů investovaly miliony korun a nyní je nemohou v plánovaném čase uskutečnit. Hejtman David Rath (ČSSD) tvrdí, že pouze dohání to, co předchozí vedení kraje zanedbávalo. "V každé výzvě se nevypisují všechny programy. My jsme se teď soustředili na programy, které naši předchůdci prakticky nevypsali nebo z nich čerpali strašně málo," namítl hejtman. O peníze například na revitalizaci návsí tak obce budou moci žádat nejspíš až na podzim. Starostům se také nelíbí, kolik peněz má jít do krajského zdravotnictví. Obávají se, že budou chybět jinde. Podle Ratha je ale čerpání peněz na tyto účely nevyhnutelné. "To se rozdělí především na stavební investice, protože ty nemocnice jsou v zoufalém stavu. Obce ale podle Ratha nemají důvod k obavám. "O peníze nemohou přijít, mezi programy nelze převádět. Nelze bez souhlasu Bruselu převádět peníze například z měst do zdravotnictví a naopak," poznamenal. Regionální rada podle něj nicméně sama rozhoduje, které výzvy si vypíše a kdy.

Česká republika pochopí, pokud by Spojené státy vybudování svého protiraketového radaru v Brdech o tři roky posunuly. Při jednání s americkými senátory to v pondělí podle svého vyjádření před tiskem řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Českým novinářům také řekl, že považuje za velmi málo pravděpodobné, že by Američané od tohoto projektu ustoupili. "Žádné pevné termíny jsme nezmiňovali," uvedl ministr. Američtí partneři uvedli, že je také "trochu možno hráti s časem..., protože až bude to nebezpečí (z Íránu) aktuální, tak to ještě potrvá několik let," poznamenal Schwarzenberg. Vybudování protiraketového radaru v České republice a základny s deseti protiraketovými střelami v Polsku zdůvodňovala předcházející americká administrativa potřebou obrany před potenciální jadernou hrozbou z Íránu. Nová vláda prezidenta Baracka Obamy zatím pokračování projektu podmiňuje technologickou účinností a přiměřeností nákladů.

Ne na ulici, ale u kulatého stolu by se podle ministra pro lidská práva a národnostní menšiny Michaela Kocába (za SZ) měly řešit problémy soužití majoritní a minoritní společnosti. Kocáb to řekl novinářům po jednání, které bylo reakcí na plánovanou protiromskou demonstraci v Kolíně. Její organizátoři protest nakonec odvolali. Ministrovi předali výzvu, v níž shrnuli své požadavky na to, jak by se měla efektivněji řešit problematika soužití s takzvanými nepřizpůsobivými občany. Vyzvali vládu, aby změnila sociální systém tak, aby se každému vyplatilo pracovat i na hůře placených pozicích, aby upravila sociální dávky tak, aby se vyplatilo mít maximálně čtyři děti. Požadují také posílení pravomocí policie a to, aby rasismus nebyl posuzován jen jako jev majorit vůči menšinám.

Popudem k demonstraci se stal incident, při němž skupina Romů v Kolíně napadla a zbila sedmnáctiletého studenta. Mladík skončil v nemocnici s poraněnou hlavou a žebry. Policie násilníky dopadla. Protest svolali kamarádi zbitého chlapce pod heslem "Stop černýmu rasismu a pozitivní diskriminaci Romů". Kolínští radní i policisté se obávali toho, že by shromáždění mohlo přerůst v násilí.

Kardinálu a pražskému arcibiskupovi Miloslavu Vlkovi vyprší v květnu funkční období a hodlá v té době podat demisi na svůj úřad. Před dvěma lety, kdy mu bylo 75 let, podal jako všichni katoličtí biskupové v tom věku podle církevního práva papeži Benediktu XVI. rezignaci na svůj úřad. Papež ji ale tehdy nepřijal a prodloužil mu mandát o dva roky. "Bude mojí povinností opět tuto demisi podat a dát svůj úřad k dispozici.“

Vlkovy osobní vztahy s papežem, který dříve jako Joseph Ratzinger stál v čele vatikánské Kongregace pro nauku víry a jehož pohled na řadu věcí byl strnulejší než Vlkův, jsou údajně napjaté. Vlk a Ratzinger se jako soupeři "utkali" už v 90. letech, kdy se arcibiskup pokusil integrovat do duchovní služby kněze, kteří za předchozího režimu pracovali v takzvaných podzemních strukturách. Naposledy jej Vlk kritizoval za to, že zrušil exkomunikaci britského biskupa Richarda Williamsona, který popíral holocaust. Jak uvedl deník Právo, čeští a moravští biskupové již vytipovali tři možné kandidáty, které sdělili papežskému nunciovi v Praze. Podle mluvčího Arcibiskupství pražského Aleše Pištory ale není v současnosti vzhledem k okolnostem papežovy návštěvy volba nástupců aktuální. Nedomnívá se prý také, že by seznam již existoval. "Tento seznam vytvořený biskupy po společné poradě je uchováván v tajnosti, aby nebyli nijak dotčeni kandidáti, kteří nebyli vybráni," dodal. O možném Vlkově nástupci se tedy zatím spekuluje. Podle informací Práva je jedním z kandidátů strahovský opat Michael Pojezdný. Dlouhodobě je však za nejvážnějšího kandidáta na post nejvyššího představitele českých katolíků označován olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který je názorově blízký papeži Benediktu XVI.