Zprávy | Z archivu rubriky


Sněmovna projednává novelu o zdravotnických poplatcích, kterou jí se změnami vrátil Senát. Poslanci by měli rozhodnout o tom, zda se placení ve zdravotnictví buď úplně zruší, či zda se omezí. Senátní verze počítá s určitým omezením poplatků ve zdravotnictví, původní sněmovní návrh naopak poplatky zcela ruší. Úspěch senátního kompromisního návrhu není jistý. Ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová (ODS), která v něj původně věřila, po prvních hodinách úterní schůze změnila názor. "Hejtmani tady to jednání hrotí naprosto, jde jim o apriorní jednání, nejde jim absolutně o žádný kompromis," řekla Filipiová. Výsledek hlasování bude podle ní záležet na náhodě, kdo se dostaví a kdo nikoliv. Poslanec ODS Boris Šťastný opakovaně obvinil opoziční ČSSD z obstrukce. "Sociální demokraté dělají všechno pro to, aby v oblastí regulačních poplatků udělali v České republice absolutní chaos," prohlásil před novináři. Věří ale, že poslanci senátní kompromis schválí. "My máme pro senátní návrh dostatek hlasů tak, abychom mohli skutečně oznámit veřejnosti změnu v oblasti regulačních poplatků," dodal. Šéf sociálně demokratického poslanecké klubu Bohuslav Sobotka novinářům řekl, že hlasování o poplatcích nemá cenu urychlovat.

Úplné zrušení poplatků před Vánocemi prosadila ve sněmovně levice. Senát s tím nesouhlasil a navrhl změny. ČSSD na úplném zrušení placení trvá. K přehlasování senátorů potřebuje ale nejméně 101 hlas. O poplatcích proto chtěla jednat až 18. února. Koalice naopak podporuje senátní verzi, podle níž by měly přestat u lékaře platit děti do 18 let. Jim a důchodcům nad 65 let by se měl snížit ochranný limit na výdaje z 5000 na 2500 korun. Od placení by měli být osvobozeni obyvatelé domovů pro seniory a ústavů, jimž po uhrazení pobytu a stravy nezbývá měsíčně ani 800 korun.

Lidovečtí poslanci nepodporují takzvanou řeckou variantu volebního systému, ke které se v pondělí přiklonila vláda. Nesouhlasí s tím, aby se mandáty víc přerozdělovaly. Novinářům to po jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL řekl jeho předseda Pavel Severa. Řecký systém v prvním skrutiniu rozděluje mandáty v krajích, srovnatelných podle počtu obyvatel. Ve druhém se pak rozdělují neobsazené mandáty, které připadnou vítězi voleb. "Klub se jednotně shodl na tom, že variantu, která prošla vládou, nepovažuje za koaliční a nepodporuje ji. Je to varianta, s kterou nesouhlasíme. Je nespravedlivá. Myslíme si, že by nepřinesla žádné lepší změny z hlediska spravedlivého rozložení sil," uvedl Severa. Dodal, že lidovečtí ministři při jednání kabinetu řecký systém nepodpořili. Vládní návrh by sněmovna mohla projednávat na své březnové schůzi. Poslanci KDU-ČSL se kloní k tomu, aby se mandáty nepřepočítávaly. Když by se přerozdělovaly, tak prý jen "v jednotkách, nikoli v desítkách", řekl Severa. Za kompromis by klub považoval podle něj to, že by bonus pro vítěze voleb představoval jeden, dva či maximálně tři mandáty. "Zcela určitě nepodpoříme variantu, která by hovořila o osmi deseti mandátech," dodal předseda lidoveckých poslanců. Podle premiéra Mirka Topolánka navržená varianta dává větší šanci i menším stranám. Vítězi pak prý umožňuje sestavit pomocí hlasů z druhého skrutinia koalici, která může vládnout a prosazovat své záměry.

Kardinálu a pražskému arcibiskupovi Miloslavu Vlkovi vyprší v květnu funkční období a hodlá v té době podat demisi na svůj úřad. Před dvěma lety, kdy mu bylo 75 let, podal jako všichni katoličtí biskupové v tom věku podle církevního práva papeži Benediktu XVI. rezignaci na svůj úřad. Papež ji ale tehdy nepřijal a prodloužil mu mandát o dva roky. "Bude mojí povinností opět tuto demisi podat a dát svůj úřad k dispozici.“

Vlkovy osobní vztahy s papežem, který dříve jako Joseph Ratzinger stál v čele vatikánské Kongregace pro nauku víry a jehož pohled na řadu věcí byl strnulejší než Vlkův, jsou údajně napjaté. Vlk a Ratzinger se jako soupeři "utkali" už v 90. letech, kdy se arcibiskup pokusil integrovat do duchovní služby kněze, kteří za předchozího režimu pracovali v takzvaných podzemních strukturách. Naposledy jej Vlk kritizoval za to, že zrušil exkomunikaci britského biskupa Richarda Williamsona, který popíral holocaust. Jak uvedl deník Právo, čeští a moravští biskupové již vytipovali tři možné kandidáty, které sdělili papežskému nunciovi v Praze. Podle mluvčího Arcibiskupství pražského Aleše Pištory ale není v současnosti vzhledem k okolnostem papežovy návštěvy volba nástupců aktuální. Nedomnívá se prý také, že by seznam již existoval. "Tento seznam vytvořený biskupy po společné poradě je uchováván v tajnosti, aby nebyli nijak dotčeni kandidáti, kteří nebyli vybráni," dodal. O možném Vlkově nástupci se tedy zatím spekuluje. Podle informací Práva je jedním z kandidátů strahovský opat Michael Pojezdný. Dlouhodobě je však za nejvážnějšího kandidáta na post nejvyššího představitele českých katolíků označován olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který je názorově blízký papeži Benediktu XVI.