Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus nebude i přes naléhání novinářů vetovat novelu trestního řádu, která znemožňuje zveřejňování odposlechů. Klaus to napsal předsedovi Syndikátu novinářů Miroslavu Jelínkovi, který hlavu státu žádal, aby spornou normu odmítl. "Protože ani z hlediska ústavnosti nevidím v tomto zákoně, který Poslanecká sněmovna přijala velkou většinou, žádný zjevný problém, zákon k novému projednávání parlamentu vracet nebudu", míní Klaus. Novela trestního řádu pod hrozbou finanční sankce a až pětiletého vězení zakazuje zveřejnění informací z policejních odposlechů, pokud nebyly použity před soudem jako důkaz.

S žádostí o odmítnutí zákona se na prezidenta obrátila i Unie vydavatelů, Světová asociace novin, mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Obdobnou prosbu Klausovi zaslalo 14 šéfredaktorů významných českých médií. Podle nich zákon zásadně zasahuje do ústavou zajištěné svobody projevu. Klaus šéfredaktorům mimo jiné odpověděl, že je neregulérní na podporu privátních aktivit argumentovat zájmem veřejným: "Nemůže to být přece sama profesní skupina, která svůj produkt za veřejný zájem případně označí, ale pouze nezávislý soud - a to vždy následně, protože každý případ je jiný, individuální a nelze jej zobecnit".

Vláda možná zveřejní informace bezpečnostních služeb o takzvané kauze Savoy. Novinářům to při své návštěvě v Kazachstánu řekl premiér Mirek Topolánek (ODS) s tím, že kabinet má dostat kompletní zprávu o vyšetřování případu. Vláda pak podle Topolánka rozhodne, jak s dokumentem naloží a případně některé informace uvolní. Kvůli úniku nahrávky zachycující schůzku kancléře prezidenta Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa (ČSSD) v pražském hotelu Savoy před loňskými prezidentskými volbami byli obviněni dva lidé. "Pokud to bude nezbytně nutné, musí dojít k takovému uvolnění informací, aby se veřejnost seznámila s celou kauzou a ovlivněním volby prezidenta," řekl Topolánek. Loni se spekulovalo o tom, že Weigl mohl se Šloufem jednat o možnosti získat hlasy pro prezidentského kandidáta ODS Václava Klause od sociálních demokratů, jejichž lídři prosazovali Jana Švejnara.

Koaliční jednání o případných změnách volebního zákona má podle rozhodnutí celostátního výboru KDU-ČSL co nejdříve zahájit předseda strany Jiří Čunek. Novinářům to po jednání výboru řekl šéf lidoveckých poslanců Pavel Severa s tím, že vládou v pondělí schválený návrh změn volebního zákona není návrhem koaličním. Lidovečtí ministři s ním prý nesouhlasili. Lidovci také chtějí opět zahájit diskusi o lichém počtu poslaneckých mandátů.

Senátoři z Klubu otevřené demokracie vyzvali kraje, aby přestaly obcházet zákon o regulačních poplatcích ve zdravotnictví. Vadí jim, že kraje jsou ochotny platit za pacienty poplatky ve svých zdravotnických zařízeních. Senátoři se rozhodli požádat dozorový orgán ministerstva vnitra o přezkoumání, zda je postup krajů v souladu se zákonem. Porušování zákonů na vysoké politické úrovni se stává národním zvykem, řekl ČTK místopředseda klubu Jaromír Štětina (za Stranu zelených). Klub, jak připomněla jeho předsedkyně Soňa Paukrtová (za Stranu pro otevřenou společnost), se stejně jako nynější vedení krajů postavil při předloňském parlamentním schvalování proti zavedení regulačních poplatků. Podílel se i na stížnosti na poplatky k Ústavnímu soudu, který je však za neústavní neoznačil. "O to více se cítíme oprávněni vyzvat kraje, aby respektovaly právní řád země," zdůraznila předsedkyně klubu, který tvoří nestraníci zvolení za různá seskupení. Obcházení zákona podle Paukrtové není zdůvodnitelné ani volebním vítězstvím a plněním volebních slibů.

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek vyzval v dopise hejtmany, ať kraje neplatí za pacienty v krajských nemocnicích a lékárnách regulační poplatky. Kubek uvedl, že hned jak sněmovna ve středu zrušila poplatky pro děti do 18 let a schválila úlevy seniorům, vyzval hejtmany, ať kraje ustoupí od jednání, které je podle některých právníků protiprávní. Schválený kompromis Kubek považuje za přijatelný. "Výrazně zmírňuje dosavadní asociálnost systému. Osvobození dětí je v souladu s evropskou tradicí solidárního financování, proto žádám hejtmany a krajské zastupitele, aby ukončili praxi dotování těchto poplatků pro některé pacienty," uvedl a doplnil: "V každém případě, a to bez ohledu na protichůdné názory právníků, jsme všichni svědky toho, že stoupá chaos ve zdravotnictví."

S postupem krajů nesouhlasí ani ministerstvo zdravotnictví a hodlá zakročit. Kraje však od hrazení poplatků neustoupí, řekl ČTK předseda Asociace krajů Michal Hašek (ČSSD). Podle něj jsou kraje samostatné a samy si rozhodnou, jak s poplatky naloží.

Rušení zdravotnických regulačních poplatků by se nejpozději za měsíc mělo znova dostat na jednání Poslanecké sněmovny. Návrh na změnu zákona má připraven Moravskoslezský kraj, řekl novinářům předseda Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Kraje, vedené sociálními demokraty, chtějí prosadit úplné zrušení poplatků. "V příštím týdnu se kraje (na zákonodárné iniciativě) dohodnou. Nejpozději do měsíce budou poplatky projednávány znova," řekl Hašek. Středeční rozhodnutí poslanců k poplatkům odmítl označit za kompromis. Podle něj je regulace poplatků příliš málo výrazná.

Invalidní důchodci se možná dočkají určitých kompenzací za placení zdravotnických poplatků. Při interpelacích ve sněmovně to řekla ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová (ODS). Určité úlevy by podle ní mohli získat lidé, kteří jsou silně závislí na pomoci. Způsob kompenzace bude ministryně hledat společně s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem (ODS). Filipiová informací o kompenzacích postiženým reagovala na výtku sociálně demokratického poslance Ladislava Šincla. Podle ní mezi invalidními důchodci je mnoho lidí, kteří se dokázali se svým handicapem vyrovnat a žijí běžným životem. Poplatky pro ně nepředstavují "žádný dramatický výdaj". Ministryně míní, že je spíš potřeba vytipovat postižené, kteří pomoc skutečně potřebují. Invalidní důchodce, kteří by mohli mít nějakou kompenzaci, je možné vybrat třeba na základě zákona o sociálních službách. Filipiová by případné kompenzace navrhovala pro lidi, kteří splňují kritéria takzvaného třetího a čtvrtého stupně závislosti. Jedná se o lidi, kteří jsou téměř nebo zcela závislí na pomoci jiného člověka.

Česká onkologická společnost má podle jejího předsedy profesora Jiřího Vorlíčka pro lidi s rakovinou dobrou zprávu - loni poprvé všichni onkologičtí pacienti v Česku, kteří přišli k lékaři, měli stejně kvalitní léčbu jako nemocní ve starých zemích EU. Vorlíček to řekl ČTK. Pro letošní rok je smluvně dohodnut obdobný objem péče a je domluveno, že se o penězích znovu bude jednat v pololetí, pokud by kvůli hospodářské krizi chyběly.

Změny jednacích řádů sněmovny a Senátu ve vztahu k lisabonské smlouvě o budoucím fungování EU budou mít formu poslanecké novely. Oficiálně má být předložena příští úterý, sněmovna by ji mohla schválit v březnu a poté postoupit Senátu. Senátorům z ústavní komise, kteří s navrženým postupem souhlasili, to řekl šéf sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). Novela má zavést takzvaný vázaný mandát pro vládu při rozhodování na úrovni EU. Počítá s tím, že zástupci vlády by mohli souhlasit s předáním rozhodovacích kompetencí z členských států na unijní úroveň pouze tehdy, budou-li k tomu mít souhlas obou komor parlamentu. Ten by měl být třeba i k přijetí opatření v rámci EU nad rámec jejích kompetencí. O novelu usiluje hlavně ODS, podle níž by přijetí této prováděcí úpravy mělo předcházet schvalování lisabonské smlouvy. Sociální demokraté to za nezbytné nepovažují. "Ale v zájmu toho, že lisabonská smlouva má být schválena ústavní většinou, nechceme této věci dělat komplikace. Jsme ochotni tento návrh zákona podpořit," řekl místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Zdeněk Jičínský (ČSSD).

Oběti domácího násilí by mohly již brzy mít ochranu nejen před případným fyzickými útoky doma, ale i před pronásledováním a obtěžováním mimo bydliště. Soudy už možná nebudou rozhodovat jen o prodloužení vykázání agresivních osob z domova, ale mohly by jim také zakázat blízké sledovat či stíhat. Počítá s tím vládní novela občanského soudního řádu, kterou v prvním čtení podpořila sněmovna. Lidi, kteří ubližují svým nejbližším, smí policie vykázat z domova na deset dní od ledna 2007. Opatření má chránit oběti před dalšími útoky. Podle odborníků, kteří pomáhají obětem, ale vykázáním či rozchodem domácí násilí nekončí. Agresivní osoby mnohdy své oběti dál pronásledují, sledují je, obtěžují je neustálými telefonáty či ničí jejich věci.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) poslancům řekl, že návrh rozšiřuje "možnost omezení agresora". "Praxe ukazuje, že nic nebrání tomu, aby agresor vyvíjel na oběť psychický a jiný nátlak a pronásledoval ji, posílal jí esemesky," popsal ministr. Dodal, že ČR po vzoru úprav ze zahraničí proto přistoupila k tomu, že by soud mohl pronásledovatelům zakázat přiblížit se k oběti. Novelu nyní posoudí sněmovní ústavně právní výbor.