Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Mirek Topolánek považuje protikrizová opatření za zásadní a hodlá při projednávání v parlamentu s nimi "tak trochu" spojit osud své vlády. Premiér to řekl přes nedělní telemost v diskusní relaci Slovenské televize. Protikrizová opatření navržená ministerstvem financí a oponovaná Národní ekonomickou radou vlády (NERV) by vláda měla schválit v pondělí a ve středu jej premiér představí poslancům. "Na březnové schůzi celý balík těch opatření najednou předložíme parlamentu a myslím si, že to bude dost zásadní jednání a já s tím tak trochu spojuji osud i své vlády... O tom, jestli se nám to podaří, nebo nepodaří prosadit, tak to velmi souvisí s tím, jestli ta vláda bude dále schopna vykonávat svoji funkci, nebo nikoliv," uvedl Topolánek. Podotkl, že protikrizová opatření jsou natolik zásadní, že bude hledat shodu i s opozicí. Podle vyjádření člena NERV a analytika ČSOB Tomáše Sedláčka shoda panuje například u snížení sociálního pojištění, ekologických výdajů, například zateplení domů, investic do vědy a výzkumu a podpory exportu spočívající v posílení státních bank a záruk za exportní zakázky. Cílem návrhů je oživení domácí ekonomiky, u které vláda v letošním roce počítá s až dvouprocentním poklesem. Podle dřívějšího vyjádření premiéra má stát na zmírnění dopadů finanční krize vynaložit zhruba 75 miliard korun. Tyto peníze představují podle Topolánka celkovou částku, o niž státní rozpočet kvůli boji s finanční krizí přijde. A to včetně již provedených opatření jako je například snížení sociálního pojištění od počátku letošního roku.

Česká republika podle premiéra Mirka Topolánka přestane plnit rozpočtové maastrichtské kritérium, jehož dodržení je podmínkou pro přijetí jednotné evropské měny. Vyplývá to z vyjádření Topolánka v dnešní diskusní relaci Slovenské televize. Očekává rovněž diskusi o pružnějším nastavení tohoto kritéria, které v současnosti požaduje udržení schodku veřejných rozpočtu pod hranici tří procent výkonu ekonomiky. "V rámci (protikrizových) opatření my určitě půjdeme přes tři procenta, což v situaci země, která usiluje o přijetí eura, je velká komplikace," řekl premiér. Zvyšování veřejného schodku se patrně nevyhnou ani další evropské státy, jejich hospodářský růst se zvolní kvůli dopadům světové hospodářské krize. Vlády vícero zemí rovněž ohlásily finančně nákladné balíčky protikrizových opatření. "Myslím si, že nás čeká velká diskuse o tom, jak ta kritéria nastavit do budoucna, kdy pro časy dobré a konjunkturu jsou tři procenta velmi měkká opatření a pro časy podobné jako je tato, to znamená krizové, jsou tři procenta velkou brzdou, nicméně dobrou brzdou pro financování těch veřejných rozpočtů v rámci protikrizových opatření," zdůraznil Topolánek. Soudí, že rozpočtové maastrichtské kritérium by mělo být vztaženo k dalšímu kritériu, jako například k inflaci. To by podle něj umožnilo, aby země v "dobách dobrých" směřovaly k vyrovnanému rozpočtu nebo k přebytku a v ekonomicky horších časech měly prostor k řešení protikrizových opatření. Topolánek už dříve ohlásil, že vláda oznámí termín vstupu do eurozóny letos 1. listopadu. Kromě rozpočtové podmínky musí země před přijetím eura splnit rovněž kritérium inflace, zadluženosti, úrokových sazeb a stability výměnného kursu vlastní měny.

Většina zimních středisek hlásí skvělé podmínky pro lyžování. O víkendu na horách napadlo několik desítek centimetrů prachového sněhu. Čerstvá sněhová pokrývka nalákala na svahy tisíce milovníků zimních sportů. Podle předpovědí má i na začátku týdne hustě sněžit. Jeden z nejlepších víkendů v letošní sezoně zažily lyžařské areály na Šumavě. Na horách napadl "prašan" a vládlo tam slunečné počasí, takže Zadov a Špičák navštívilo 4000 lidí a na Lipně lyžovalo 7000 nadšenců. Stovky lidí se vypravily i na bruslařskou dráhu na ledě lipenské přehrady. V Krušných horách bylo tolik lidí, že ve frontách se mnohdy čekalo až 15 minut. Výborné podmínky panují také v nejvyšších českých horách Krkonoších, kde o víkendu napadlo asi půl metru sněhu. Provozovatelé vleků odhadují, že taková zima v Krkonoších nebyla už tři roky. I přes husté sněžení svahy okolo Špindlerova mlýna doslova praskaly ve švech. Ani silný vítr a sněžení neodradilo lyžaře od návštěvy harrachovských sjezdovek, kde už nyní leží asi 70 centimetrů sněhu. Běžkaři si v sobotu a v neděli na magistrále užili 170 kilometrů upravených stop. V letošní sezoně první dobré podmínky pro běžecké lyžování nabídla díky přívalům sněhu i Vysočina. Davy lidí se vydaly do bílých stop na Novoměstsko, jiní si zalyžovali na zasněžených svazích na Harusově kopci. Ve Zlínském kraji napadlo od soboty dokonce 70 centimetrů sněhu. Navzdory sněžení a silnému větru zavítal do Karolinky na Vsetínsku nadprůměrný počet lidí, na Trojáku nebylo ani kde zaparkovat.