Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Mirek Topolánek považuje protikrizová opatření za zásadní a hodlá při projednávání v parlamentu s nimi "tak trochu" spojit osud své vlády. Premiér to řekl přes nedělní telemost v diskusní relaci Slovenské televize. Protikrizová opatření navržená ministerstvem financí a oponovaná Národní ekonomickou radou vlády (NERV) by vláda měla schválit v pondělí a ve středu jej premiér představí poslancům. "Na březnové schůzi celý balík těch opatření najednou předložíme parlamentu a myslím si, že to bude dost zásadní jednání a já s tím tak trochu spojuji osud i své vlády... O tom, jestli se nám to podaří, nebo nepodaří prosadit, tak to velmi souvisí s tím, jestli ta vláda bude dále schopna vykonávat svoji funkci, nebo nikoliv," uvedl Topolánek. Podotkl, že protikrizová opatření jsou natolik zásadní, že bude hledat shodu i s opozicí. Podle vyjádření člena NERV a analytika ČSOB Tomáše Sedláčka shoda panuje například u snížení sociálního pojištění, ekologických výdajů, například zateplení domů, investic do vědy a výzkumu a podpory exportu spočívající v posílení státních bank a záruk za exportní zakázky. Cílem návrhů je oživení domácí ekonomiky, u které vláda v letošním roce počítá s až dvouprocentním poklesem. Podle dřívějšího vyjádření premiéra má stát na zmírnění dopadů finanční krize vynaložit zhruba 75 miliard korun. Tyto peníze představují podle Topolánka celkovou částku, o niž státní rozpočet kvůli boji s finanční krizí přijde. A to včetně již provedených opatření jako je například snížení sociálního pojištění od počátku letošního roku.

Česká vláda při řešení dopadů současné světové krize podle 40 procent občanů zaspala. Vyplývá to z bleskového průzkumu agentury STEM pro Českou televizi. Zhruba čtvrtina respondentů uvedla, že vláda činila a činí dostatečná opatření a podle 34 procent dotázaných vláda nemohla a nemůže situaci příliš ovlivnit. Vůči vládě a jejím dosavadním opatřením jsou kritičtí zejména starší občané, kteří se daleko více bojí negativních dopadů krize. Možná právě staří lidé by ocenili srozumitelné a jasné vysvětlení současné situace, uvedl Hartl. Zajímaví ale podle něj je, že i mladší lidé, často s vyšším vzděláním, mají na řešení dopadů krize skeptický náhled.

Agentura STEM provedla pro ČT také výzkum o spokojenosti občanů s činností Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle 34 procent dotázaných vytvoření takových skupin nemá smysl. Téměř dvě pětiny respondentů si myslí, že NERV je vyváženou skupinou předních odborníků a 28 procent respondentů uvedlo, že radě chybí více odborníků z řad opozice.

Česká republika podle premiéra Mirka Topolánka přestane plnit rozpočtové maastrichtské kritérium, jehož dodržení je podmínkou pro přijetí jednotné evropské měny. Vyplývá to z vyjádření Topolánka v dnešní diskusní relaci Slovenské televize. Očekává rovněž diskusi o pružnějším nastavení tohoto kritéria, které v současnosti požaduje udržení schodku veřejných rozpočtu pod hranici tří procent výkonu ekonomiky. "V rámci (protikrizových) opatření my určitě půjdeme přes tři procenta, což v situaci země, která usiluje o přijetí eura, je velká komplikace," řekl premiér. Zvyšování veřejného schodku se patrně nevyhnou ani další evropské státy, jejich hospodářský růst se zvolní kvůli dopadům světové hospodářské krize. Vlády vícero zemí rovněž ohlásily finančně nákladné balíčky protikrizových opatření. "Myslím si, že nás čeká velká diskuse o tom, jak ta kritéria nastavit do budoucna, kdy pro časy dobré a konjunkturu jsou tři procenta velmi měkká opatření a pro časy podobné jako je tato, to znamená krizové, jsou tři procenta velkou brzdou, nicméně dobrou brzdou pro financování těch veřejných rozpočtů v rámci protikrizových opatření," zdůraznil Topolánek. Soudí, že rozpočtové maastrichtské kritérium by mělo být vztaženo k dalšímu kritériu, jako například k inflaci. To by podle něj umožnilo, aby země v "dobách dobrých" směřovaly k vyrovnanému rozpočtu nebo k přebytku a v ekonomicky horších časech měly prostor k řešení protikrizových opatření. Topolánek už dříve ohlásil, že vláda oznámí termín vstupu do eurozóny letos 1. listopadu. Kromě rozpočtové podmínky musí země před přijetím eura splnit rovněž kritérium inflace, zadluženosti, úrokových sazeb a stability výměnného kursu vlastní měny.

Ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová je přesvědčena o tom, že zdravotnické zákony jejího předchůdce Tomáše Julínka (oba ODS) vyžadují pouze "kosmetické úpravy" a že je možné najít pro ně v koalici podporu. Čtveřici reformních zákonů měla sněmovna na únorovém programu, ze zasedání je však poslanci vyřadili. Filipiová zvažuje, zda předlohy ze sněmovny úplně stáhne a pozmění po koaličních jednáních ve vládě, nebo normy doladí během projednávání v dolní komoře. Uvedla to v nedělním pořadu televize Prima Partie. Stále je podle ní reálné zákony prosadit do začátku prázdnin. Vedle koaličních partnerů chce o sporných zákonech Filipiová jednat také s pojišťovnami a profesními organizacemi. Při jednáních s lidovci, kteří protestovali hlavně proti zavedení možnosti potratů pro cizinky ze zemí EU, nebude podle ministryně "problém najít řešení".

Vláda v pondělí posoudí návrh Senátu na zavedení velikonočního Velkého pátku jako státem uznaného svátku. Bez ohledu na názor kabinetu o předloze rozhodne sněmovna. Návrh tam má větší šance na schválení než dřívější předlohy, protože jeho součástí už není záměr vymazat Mezinárodní den žen ze seznamu významných českých dnů. Sněmovna kvůli tomu předchozí úpravy odmítla hlavně hlasy levice. Autoři novely původně chtěli mít mezi státem uznanými svátky také Zelený čtvrtek. To by však podle senátorů příliš zatížilo státní rozpočet. Česko má nyní 13 státních svátků nebo volných dnů, jejich počtem je spíše na nižším evropském průměru. Norsko má například 19 státních svátků.

Většina zimních středisek hlásí skvělé podmínky pro lyžování. O víkendu na horách napadlo několik desítek centimetrů prachového sněhu. Čerstvá sněhová pokrývka nalákala na svahy tisíce milovníků zimních sportů. Podle předpovědí má i na začátku týdne hustě sněžit. Jeden z nejlepších víkendů v letošní sezoně zažily lyžařské areály na Šumavě. Na horách napadl "prašan" a vládlo tam slunečné počasí, takže Zadov a Špičák navštívilo 4000 lidí a na Lipně lyžovalo 7000 nadšenců. Stovky lidí se vypravily i na bruslařskou dráhu na ledě lipenské přehrady. V Krušných horách bylo tolik lidí, že ve frontách se mnohdy čekalo až 15 minut. Výborné podmínky panují také v nejvyšších českých horách Krkonoších, kde o víkendu napadlo asi půl metru sněhu. Provozovatelé vleků odhadují, že taková zima v Krkonoších nebyla už tři roky. I přes husté sněžení svahy okolo Špindlerova mlýna doslova praskaly ve švech. Ani silný vítr a sněžení neodradilo lyžaře od návštěvy harrachovských sjezdovek, kde už nyní leží asi 70 centimetrů sněhu. Běžkaři si v sobotu a v neděli na magistrále užili 170 kilometrů upravených stop. V letošní sezoně první dobré podmínky pro běžecké lyžování nabídla díky přívalům sněhu i Vysočina. Davy lidí se vydaly do bílých stop na Novoměstsko, jiní si zalyžovali na zasněžených svazích na Harusově kopci. Ve Zlínském kraji napadlo od soboty dokonce 70 centimetrů sněhu. Navzdory sněžení a silnému větru zavítal do Karolinky na Vsetínsku nadprůměrný počet lidí, na Trojáku nebylo ani kde zaparkovat.

Levným zájezdům do zahraničí odzvonilo. Většina cestovních kanceláří zdražuje či zdraží o pět až sedm procent oproti loňsku, silnější "cestovky" vyčkávají se zvýšením cen na prolomení hranice 30 korun za euro. Vyplývá to z údajů jednoho z největších internetových prodejců zájezdů, společnosti NetTravel.cz. "Obecně se situace na poli cestovního ruchu nevyvíjí pozitivním směrem a propad kurzu koruny ještě více podporuje současnou ekonomickou krizi," uvedl marketingový ředitel NetTravel.cz Petr Staněk. Předpokládá plošné zdražení o sedm procent, v případě naplnění nejčernějšího scénáře o deset i více procent. Po přepočtu na dolary či eura navíc tuzemský cestovatel ztratí oproti loňsku v zahraničí zhruba 12 až 15 procent kupní síly. "Minulý rok byl tuzemský cestovatel na ekonomickém vrcholu a čeští cestovatelé se v průběhu roku 2008 zařadili mezi velice lukrativní a žádanou klientelu," řekl Staněk. Letos však prý hrozí, že o tuto pověst Češi přijdou.

Situace by naopak mohla nahrát českým podnikatelům, kteří se zaměřují na domácí cestovní ruch. "Lze předpokládat, že české hotely, penziony, kempy, lázně, dětské letní tábory a další zařízení letos zaznamenají značný nárůst tuzemských klientů," řekl Staněk.

V sobotu 14. února zemřel v jedné z pražských nemocnic ve věku 86 let klasik české televizní tvorby kameraman Ilja Bojanovský. Bojanovský byl dlouholetým pedagogem na Filmové a televizní fakultě v Praze, jejím děkanem i rektorem Akademie múzických umění. V letech 1961 až 1990 působil jako hlavní kameraman hudebních pořadů v České televizi. Specializoval se na pořady s hudební a baletní tematikou. Autorsky se podílel na vzniku významných operních televizních projektů, na cyklu Hudba z respiria i na přímých přenosech z Pražského jara. Když bylo televizní vysílání v počátcích, byl postaven před nové postupy a úkoly. "Nejideálnější teorie vychází z praxe. Toužil jsem vytvořit obraz v souladu s hudbou, protože i barva má svůj zvuk," řekl o tom. Před pěti lety udělila Asociace českých kameramanů Iljovi Bojanovskému cenu za celoživotní dílo, ve kterém je na 1300 inscenací a dokumentů.

Oslavy svátku svatého Valentýna se s jednodenním odkladem konaly u Rounku na Jihlavsku. Lidé od nedělního rána přicházeli ke kapli sv. Antonína, kde jsou uloženy ostatky světce považovaného za patrona zamilovaných. U barokní kapličky, která se nachází na vrcholku kopce v lese, byl pro poutníky připraven odborný výklad o historii tohoto místa a také občerstvení. Svátek svatého Valentýna se u Rounku slaví několik let. "Tradice je poměrně mladá, ale snažím se ji udržet, protože daleko široko žádné ostatky svatého Valentýna nejsou," řekl ČTK dobrovolný správce kaple a archivář Ladislav Vilímek.

Kapli v nadmořské výšce 629 metrů postavil pelhřimovský pekař Antonín Polesný v roce 1737. Oltářní kámen, který tam byl uložen ve 30. letech minulého století, obsahuje kromě Valentýnových také ostatky svatého Bonifáce - anglosaského mnicha a misionáře, který zahynul mučednickou smrtí. Schránky s ostatky dvou svatých byly tehdy na Jihlavsku uloženy celkem ve čtyřech kapličkách. Vilímek se domnívá, že církev k tomu mohla vést snaha o urovnání vztahů mezi tamními Čechy a Němci, protože oltářní kameny bylo zvykem dávat jen do kostelů. Pozdější devastaci kaplí přečkaly pouze schránky v Rounku a v Ježené.

O polovinu zákazníků a dvě třetiny tržeb přišli prý proti loňsku majitelé nočních klubů v příhraničí s Bavorskem. Vinou krize jim ubyli klienti hlavně z Německa, kterých je 90 procent. Noční kluby už v posledních několika letech zmizely ze Stříbra, Tachova, Boru, Plané i z Přimdy a Rozvadova. Na Tachovsku jich je nyní kolem deseti. Kluby prý od druhého pololetí 2008 opustila více než polovina dívek. Majitelé penzionů tvrdí, že i ženy musely vinou krize snížit své taxy. Částky si domlouvají se zákazníkem samy a kluby jim do toho nemluví. "Mohly by být tak na polovině, zlatá éra skončila," řekl podnikatel, který se této činnosti věnuje 15 let. Stejně jako noční kluby strádají restaurace podél hranice. "Ještě loni v létě tu dávali Němci peníze za to, abychom jim rezervovali místo, ale teď tu mám přes týden prázdno," řekl číšník. Penziony, kde se klienti ubytovávají, podle majitelů pravidelně kontroluje policie a nejsou s nimi problémy. Navíc se tam prý dívky naučily, co to je hygiena a chráněný styk. Děvčata v klubech jsou prý ze dvou třetin z Česka, zatímco dříve erotické služby nabízely hlavně Rusky a Ukrajinky.