Zprávy | Z archivu rubriky

Je třeba zabránit, aby Evropská unie v reakci na nynější světovou finanční krizi propadla ochranářským opatřením. Při zahájení dvoudenního společného zasedání Evropského parlamentu se zástupci obou komor českého zákonodárného sboru před tím varoval šéf českého Senátu Přemysl Sobotka. Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček zase naléhal na EU, aby více dbala na kvalitu regulace. Český ministr financí Miroslav Kalousek znovu v Bruselu burcoval proti protekcionismu, který by se mohl objevit v souvislosti se současnou hospodářskou krizí. Zároveň varoval Evropskou unii před dalším zadlužováním. Podobná varování vznesl již na zasedání ministrů financí EU minulý týden. Společné parlamentní zasedání se koná v rámci českého předsednictví EU a zabývá se tím, jak vybřednout z hospodářské krize. V úterý před českými zákonodárci i europoslanci vystoupí také český premiér Mirek Topolánek.

Šéf evropského zaměstnavatelského svazu BusinessEurope Ernest-Antoine Seilliére vyzval v dopisu českého premiéra Mirka Topolánka jako šéfa předsednictví EU k bránění všem formám protekcionismu. Dále jej žádal o zasazení zlepšení přístupu firem k financím, zavedení účinných opatření pro hospodářské oživení a k urychlení reforem. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl věří, že se o těchto bodech bude diskutovat 1. března na summitu EU v Bruselu. Naprosto klíčové v nynější situaci je to, že se podniky nemohou uzdravit bez opětovného získávání úvěrů od bank, uvedl Seilliére. Vlády a centrální banky již podle něj učinily důležité kroky v reakci na nejbezprostřednější problémy. Dodal však, že by se měla zvážit další opatření. Vlády a banky by prý například mohly prozkoumat možnost nákupů cenných papírů přímo od podniků. Hospodářská recese začala finanční krizí, takže nyní se musí opět nastolit důvěra mezi bankami, doplnil Míl. Evropské firmy nyní znepokojuje vedle ekonomické situace rovněž energetická bezpečnost a průtahy při dokončování katarského kola jednání o liberalizaci obchodu v rámci Světové obchodní organizace (WTO), podotkl Seilliére. Evropské firmy podle něj rovněž spoléhají na to, že předsednictví EU a Evropská komise zajistí dlouhodobou stabilitu dodávek ruského plynu do Evropy.

Řešením současné krize zpracování odpadů v EU má být zvýšení soběstačnosti unie ve zpracování vlastního odpadu. Státy by toho měly docílit zejména vyhledáváním nových trhů pro druhotné suroviny, zabezpečením kapacit pro jejich zpracování, daňovými úlevami zaměřenými na podporu trhu s recykláty a využíváním výrobků z recyklátů při veřejných zakázkách. Shodli se na tom v Praze zástupci ministerstev životního prostředí členských států EU. Závěry ze setkání budou podkladem pro jednání v Radě EU pro životní prostředí, které se bude konat 2. března v Bruselu, řekla Veronika Hunt Šafránková z ministerstva životního prostředí. V důsledku ekonomické krize se zhroutil trh s druhotnými surovinami. "Odpadový papír a plasty přestala dočasně vykupovat Čína a nyní se hromadí ve svozových firmách," řekl již dříve Marek Sýkora ze Svazu měst a obcí. Čína je přitom nejvýznamnějším světovým zpracovatelem druhotných surovin. Radnice v některých krajích tak na krizi doplácí tím, že za určitý odpad musí nebo budou muset platit, aby jim ho zpracovatelé vůbec vykoupili.

Vláda schválila balíček protikrizových opatření. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Mirek Topolánek. Materiál, který vzešel z Národní ekonomické rady vlády, počítá například se slevou na sociálního pojištění, zrychlením odpisů nebo osvobozením malých podniků a podnikatelů od placení záloh daně z příjmu. Balíček naopak neobsahuje zavedení švarcsystému nebo šrotovné. "Hlavním úkolem Národního protikrizového plánu vlády je zmírnění růstu nezaměstnanosti a udržení stability veřejných financí. Zhruba polovina opatření byla realizována od září loňského roku do nynějška, proto odmítáme, že vláda zaspala," uvedl Topolánek. Celkové přímé výdaje na protikrizová opatření činí podle premiéra 1,9 procenta hrubého domácího produktu, což je kolem 70 miliard korun, dalších 22 miliard vyplývá z odpuštění placení záloh na dani z příjmu. Schválené návrhy se dále týkají například snížení poplatků na železnici o pětinu, zajištění regionální dopravy, garancí za úvěry Českomoravské záruční a rozvojové banky, zateplování budov nebo investic do vědy a výzkumu.

Opoziční sociální demokracie považuje vládní protikrizový plán za nedostatečný. Podle ČSSD tento plán stejně jako letošní státní rozpočet vychází z nereálných předpokladů o vývoji ekonomiky v letošním i příštím roce. Vláda podle ČSSD nepochopila hloubku problému, kterému čelí česká ekonomika, a její plán letošní vývoj ekonomiky fakticky neovlivní. Přijatá opatření jsou mělká a vláda s nimi přichází pozdě, prohlásil na dnešní tiskové konferenci ČSSD její stínový ministr financí Bohuslav Sobotka.

"Schválený balík opatření je pravděpodobně tím nejlepším, co v dané situaci a s existujícími omezeními zdrojů lze uplatnit. Opatření nemohou uchránit ekonomiku před recesí, dodají jí ale určitou flexibilitu, aby mohla rychle zareagovat tehdy, až dojde k oživení poptávky na exportním trzích," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

V budoucnu bude zřejmě možné převádět část peněz na důchodové pojištění do soukromých fondů. Počítá s tím třetí etapa důchodové reformy, jejíž zásady schválil kabinet. Jak po jednání vlády řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), věcný záměr zákona, který opatření třetí fáze reformních kroků v oblasti důchodů upřesní, by měla vláda dostat na stůl do července. Převádění části peněz z důchodového pojištění na fondy bude dobrovolné, zdůraznil ministr Nečas. Zatímco nyní sazba odváděná zaměstnanci a zaměstnavatelem na důchodové pojištění činí 28 procent příjmu, v případě zavedení možnosti převést část peněz do soukromého sektoru, odborně nazývané opt-out, by si lidé z této částky mohli čtyři procenta převést do soukromých finančních společností. Další dvě procenta by si doplatili sami. Společnosti by spravovaly prostředky od klientů anonymně; nevěděly by tedy, čí peníze konkrétně obhospodařují a v jakém rozsahu. Privatizaci části důchodového systému ostře odmítl místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Od vlády je to podle něj v době finanční a hospodářské krize cynické a neprozíravé.

Vláda pověřila ministra vnitra Ivana Langra (ODS), aby v souvislosti se zdravotnickými poplatky jednal s představiteli krajů. Má prověřit nakládání s krajským majetkem. Kabinetu se nelíbí, že hejtmani ČSSD hradí z rozpočtu krajů poplatky za pacienty krajských zařízení s tím, že jde o dar. Kraje se však podle předsedy jejich asociace a jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) jednání s ministrem vnitra neleknou. Hejtmani nemají důvod, aby rozhodnutí rušili, řekl Hašek ČTK. Ministr Langer má prověřit nakládání s majetkem a usnesení zastupitelstev, která hradit krajům poplatky za pacienty umožnila. V krajích podle Haška Langrovi rádi ukážou, jakým způsobem o hrazení poplatků za nemocné rozhodli. Hejtman Hašek prý doufá, že "bude platit věta, kterou opakovaně o sobě říká ministr Langer, že ministerstvo vnitra není žádné ministerstvo strachu". Krok Topolánkovy vlády označil za nefér.

Čeští inspektoři budou ve středu po dvanáct hodin kontrolovat běloruskou dělostřeleckou skupinu nedaleko města Osipoviči jihovýchodně od hlavního města Minsk. ČTK o plánované inspekci, prováděné v rámci pravidel Vídeňského dokumentu z roku 1999, informovalo ministerstvo obrany. Čeští odborníci z odboru kontroly zbrojení Ředitelství zahraničních aktivit ministerstva obrany a jeden inspektor z belgického verifikačního střediska budou moci u 51. dělostřelecké skupiny fotografovat, vstupovat do všech vojenských objektů a také hovořit s příslušníky kontrolované jednotky. Cílem je prověřit, zda údaje, které Bělorusko o jednotce deklarovalo v takzvané Roční výměnné informaci, odpovídají skutečnosti. Každý účastnický stát Vídeňského dokumentu musí nejméně jednou ročně přijmout ověřovací návštěvu některé jednotky nebo velitelství svých ozbrojených sil, při které umožní kontrolu počtů lidí i techniky. Ověřovací návštěva je jen jednou ze škály aktivit prováděných podle Vídeňského dokumentu, Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a Smlouvy o otevřeném nebi.

Propad české ekonomiky nebude letos v desetinách procenta, ale přiblíží se pěti procentům HDP. Po jednání tripartity to k řešení hospodářské krize řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Vláda podle něj krizi neřeší. Její návrhy jsou slabé a chybí v nich propočty, dodal. Dopady krize na zaměstnance budou drastické, doplnil předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula. Nárůst nezaměstnanosti se podle něj plně projeví za zhruba čtyři měsíce, až vyprší tříměsíční výpovědní lhůty. Protikrizový plán schválila vláda s většinou již známých návrhů, včetně snížení sociálního pojištění. Právě snížení sociálního pojištění firmám jsou podle Štěcha peníze vyhozené oknem. Podnikům prý sníží odvody tak nepatrně, že ty si zaměstnance kvůli tomu nenechají či nenaberou další, maximálně jim "na pár hodin zlepší tok peněz". Z návrhů, na kterých se shodli odboráři se zaměstnavateli minulý týden, je podle Štěcha v protikrizovém plánu prakticky jen zrychlení odpisů a podílení se státu na přerušení výroby podniků formou čerpání peněz z fondů EU na rekvalifikační kurzy zaměstnanců.

Finanční a hospodářská krize zřejmě vyvolá útlum financování výzkumu, vývoje a inovací zejména tam, kde se na něm podílí soukromé zdroje. Uvedl to sekretář vládní rady pro výzkum a vývoj Marek Blažka, který ČTK informoval o možných dopadech krize na vědu. Ohrožena je podle něj také spolupráce firem a vysokých škol. Národní ekonomická rada vlády (NERV) však v připravovaných protikrizových návrzích s omezováním financování vědy a výzkumu z veřejných peněz nepočítá. Podle dosavadních informací NERV navrhuje udržet tempo růstu výdajů na vědu a výzkum, podpořit investice ze soukromých peněz a poskytnout záruky na úvěry podnikům pro potřeby vědy a výzkumu. Blažka podotkl, že Finsko v době své hospodářské recese v roce 1991, kdy v této zemi poklesl HDP o sedm procent, investice do vědy a výzkumu naopak zvýšilo, což zemi po skončení krize posílilo.

Celková stavební výroba se loni zvýšila o 0,6 procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Za celý rok se tak stavebnictví může pochlubit nejhorším výsledkem od roku 1999, tedy od poslední recese z konce devadesátých let, reagoval analytik ČSOB Petr Dufek. "Údaje o nově vydaných stavebních povoleních v prosinci nedávají důvody k velkému optimismu ani co se týče budoucího vývoje," poznamenala analytička Komerční banky Kamila Fialová. "O tom, jestli letos zůstane stavebnictví v plusu, rozhodne objem veřejných peněz směřovaných do infrastruktury a jako vždy i schopnost ČR čerpat peníze ze EU," dodal Dufek. Fialová míní, že stavebnictví i letos potáhnou dopravní stavby, přesto však za celý rok očekává pokles odvětví o jedno až dvě procenta.