Zprávy | Z archivu rubriky

Poslanci v úterý večer odmítli přerušit projednávání lisabonské smlouvy do té doby, než prodiskutují komunistický návrh na uspořádání referenda o tomto dokumentu reformujícím Evropskou unii. Pro jeho přijetí se v projevech vyslovili premiér Mirek Topolánek (ODS) i lídr nejsilnější opoziční strany, předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Topolánek, který v Lisabonu dokument za ČR podepsal, zdůraznil, že pro smlouvu bude hlasovat, ačkoliv k ní má řadu výhrad. Hlavní věcí však podle něj je být přítomen "u stolu", kde se rozhoduje o zásadních věcech Evropské unie. Skutečné problémy unie - například rozpočtovou politiku, posilování konkurenceschopnosti či nutné reformy - podle premiéra lisabonská smlouva neřeší, bez její ratifikace však nebude ke změnám vůle. Topolánek jako předseda vládní ODS také připomněl, že právě voliči jeho strany jsou proevropští.

Paroubek poslance za ODS právě s ohledem na proevropskou orientaci jejich voličů vyzval, aby pro smlouvu hlasovali spolu s jeho stranou. Podporu lisabonské smlouvě vyjádřil také předseda Strany zelených Martin Bursík. Ústavní soud dal podle něj loni jasně najevo, že smlouva není v rozporu s českou ústavou. "Další pokusy o zpochybnění nejsou ničím jiným než cynickou zdržovací taktikou," podotkl.

Česko je poslední zemí sedmadvacítky, kde se parlament k dokumentu ještě nevyjádřil. Pokud smlouvu schválí poslanci, nebude ale ještě o jejím osudu v České republice rozhodnuto. Čeká ji hlasování v horní komoře.

Senátoři ODS se shodli na tom, že nepodpoří ratifikaci lisabonské smlouvy EU bez schválení prováděcích novel. Ty mají zabránit převodu rozhodovacích kompetencí z členských států na unijní úroveň bez souhlasu obou komor parlamentu. "Senátorský klub ODS ctí usnesení kongresu ODS a deklaruje, že pokud nebude dokončena ratifikace smluv o umístění amerického radaru a schváleny novely jednacích řádů obou komor, nedoporučí k ratifikaci lisabonskou smlouvu," řekl ČTK předseda frakce Jiří Stříteský s tím, že klub toto usnesení přijal jednohlasně. Bez hlasů senátorů ODS lisabonská smlouva nemá naději na schválení. Stříteský uvedl, že usnesení má být jakýmsi impulzem k tomu, že novely jednacích řádů musejí být schváleny. Připustil, že podmínka schválení smluv o radaru se může změnit, a to v závislosti na postoji americké strany k budování protiraketového deštníku, jehož součástí by radarová základna v Brdech měla být.

Poslankyně ODS Alena Páralová je připravena vystoupit ze strany, pokud sněmovna i Senát schválí lisabonskou smlouvu. Páralová tvrdí, že smlouva omezuje suverenitu České republiky. "Ráda bych ale zůstala v poslaneckém klubu ODS, protože chci dále podporovat vládu," uvedla. Připustila, že jedním z důvodů pro její případný odchod z ODS by bylo i to, že strana nepodpořila její původní návrh na zvýšení rodičovské pro rodiče těžce nemocných dětí.

Sněmovna schválila vydání dluhopisů v objemu 200 milionů eur na pomoc krizí stižené lotyšské ekonomice. Podle aktuálního kurzu to představuje asi 5,9 miliardy korun. Za peníze získané prodejem těchto dluhopisů Česko poskytne Lotyšsku sedmiletou bezúročnou půjčku. Vládní návrh podle očekávání podpořila i většina opoziční ČSSD. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) zdůraznil, že vydáním dluhopisů se v sedmiletém horizontu nijak nezvýší český státní dluh. Podle ministra jde o významný akt mezinárodní solidarity v rámci EU. "Nikdy nevíme, kdy podobnou pomoc budeme potřebovat my sami," uvedl ministr. Stejné prohlášení poté zopakoval i Kalouskův předchůdce Bohuslav Sobotka (ČSSD). Sněmovna tento návrh projednala ve zrychleném řízení, to znamená, že s ním poslanci vyslovili souhlas již v prvním čtení. Opozice tentokrát nepodala veto, jak u jiných vládních návrhů ve zrychleném projednávání často činí. Normu podpořilo 157 ze 189 přítomných poslanců, komunisté se spolu s šesti sociálními demokraty hlasování zdrželi. Návrh musí ještě projednat Senát.

Ministerstvo vnitra už začalo prověřovat, zda jednotlivé kraje postupovaly v souladu se zákonem, když začaly platit zdravotnické poplatky za pacienta. Vláda pověřila tímto úkolem ministra Ivana Langra (ODS) v pondělí. Místopředseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka to označil za zastrašování, zásahy do rozpočtové autonomie krajů odmítl. Premiér Mirek Topolánek (ODS) ale v úterý nevyloučil, že kabinet by mohl sáhnout krajům na dotace. "Pokud bychom opravdu zjistili, že čerpají kraje z rezerv, tak ty peníze evidentně nepotřebují a pak bychom mohli k takovému řešení sáhnout," řekl Topolánek.

Vládou přijatý protikrizový plán považuje prezident Václav Klaus za celkem racionální a přiměřený. Jak ale upozornil, žádný vládní "záchranný balíček" nemůže Českou republiku před dopady globální recese uchránit, zvláště bude-li hluboká a dlouhodobá.

Poslanci ČSSD předložili svůj zákon pro boj s krizí. Navrhují v něm mimo jiné vyplacení 13. důchodu, zvýšení daní lidem s hrubým příjmem nad 1,2 milionu korun ročně, zvednutí přídavků na dítě či zvýšení podpor v nezaměstnanosti a prodloužení doby, po kterou se pobírají. Normu, kterou vedení strany představilo na tiskové konferenci, nyní dostane k posouzení vláda. Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka řekl, že ta opatření, která jsou plánována jako trvalá, nebudou mít dopad na veřejné rozpočty. Krátkodobá opatření, která by měla platit většinou jen do konce roku 2011, podle něj připraví rozpočet zhruba o 44 miliard korun ročně. Navrhované mimořádné důchody chce financovat z dividend elektrárenské firmy ČEZ.

Evropské země by měly nalézt shodu ohledně protikrizových opatření již na neformální schůzce představitelů zemí EU 1. března, kterou svolalo české předsednictví. Shodli se na tom místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra na schůzce s francouzským státním tajemníkem pro hospodářskou obnovu Patrickem Devedjianem a státním tajemníkem Francie pověřeným evropskými záležitostmi Brunem Le Mairem. Podle Vondry jde především o to, aby opatření na podporu ekonomiky v jedné zemi nepoškodila jiné země, nebyla v rozporu s pravidly EU a nepoškozovala hospodářskou soutěž.

Lidé jsou výrazně spokojenější s prací vlády Mirka Topolánka. Spokojenost s ní vyjádřilo 38 procent dotazovaných, což je o devět procentních bodů více než minulý měsíc. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM, který má ČTK k dispozici. Tento výsledek je jedním ze dvou nejlepších hodnocení práce Topolánkovy vlády od jejího jmenování v lednu 2007.

Letošní rozpočet programu Panel Státního fondu rozvoje bydlení se zvýší o 600 milionů korun na celkových 4,1 miliardy korun. Rozhodla o tom vláda na základě doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), uvedl po schůzce se zástupci bytových družstev ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda. Vláda peníze do Panelu převede jako dotaci ze státního rozpočtu. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní vyjednává s ministerstvem životního prostředí o využití peněz z prodeje emisních povolenek. Na zateplování bytových nepanelových domů by tak prý mohlo jít dalších 5,7 miliardy korun. Peníze z Panelu, které se dosud využívaly na modernizace a opravy panelových domů, bude navíc možné použít i na rekonstrukce a zateplování cihlových a dalších nepanelových budov. Počítá s tím návrh novely nařízení vlády, který má podle MMR kabinet v blízkých dnech projednat. Ministerstvo chce ročně podpořit rekonstrukce a zateplení nejméně 100.000 panelových a 10.000 nepanelových bytových domů.