Zprávy | Z archivu rubriky

Sněmovna ve středu schválila lisabonskou smlouvu, která má reformovat fungování rozšířené EU. Pro přijetí dokumentu hlasovalo 125 ze 197 přítomných poslanců. Po přijetí lisabonské smlouvy delší dobu volali koaliční lidovci a zelení i opoziční sociální demokraté. Vládní občanští demokraté dokumentem naopak nebyli nadšeni. Premiér Mirek Topolánek (ODS) vyjádřil v úterý ve sněmovně ke smlouvě řadu výhrad. Pro dokument ale hlasoval. Komunisté zopakovali svůj názor, že by o přijetí lisabonské smlouvy měli rozhodovat lidé v referendu. Ratifikace smlouvy v Česku skončí tehdy, až ji schválí i Senát a podepíše prezident. Horní komora by mohla o dokumentu hlasovat v dubnu. Senátoři ODS se však shodují na tom, že ratifikaci bez schválení novel s vázaným mandátem nepodpoří. Prezident Václav Klaus v reakci na schválení lisabonské smlouvy v Poslanecké sněmovně vyjádřil naději, že Senát se k dokumentu postaví odpovědněji. Prezidentovo stanovisko tlumočil jeho mluvčí Radim Ochvat. Česko bylo poslední zemí sedmadvacítky, kde se parlament k dokumentu ještě nevyjádřil.

Šéf Evropské komise José Barroso doufá, že čeští senátoři budou následovat kolegy z dolní komory českého parlamentu a lisabonskou smlouvu o reformě institucí a fungování Evropské unie rychle schválí. Barroso to uvedl v tiskovém prohlášení, v němž uvítal rozhodnutí českých poslanců, kteří smlouvu schválili. "Je to významný signál závazku parlamentu vůči Evropě v době, kdy české předsednictví projevuje své odhodlání a schopnosti v čele Evropské unie," prohlásil šéf výkonného orgánu 27členného bloku o rozhodnutí Poslanecké sněmovny. "Doufám, že lisabonská smlouva bude rychle schválena také v Senátu, aby ratifikační proces mohl být brzy ukončen," dodal.

Pražský primátor a neúspěšný kandidát na post šéfa ODS Pavel Bém tvrdí, že schválením lisabonské smlouvy ve sněmovně se "prohloubil proces vnitřní eroze ODS". Podle něj tím vedení ODS dává najevo pohrdání závěry stranického kongresu a odklání se od další části svého programu, k němuž se před voliči zavázalo. ČTK jeho prohlášení poskytl tiskový odbor magistrátu. Pavel Bém vyjádřil naději, že Senát se k dokumentu postaví odpovědněji. Před loňským volebním sjezdem ODS Bém navrhoval, aby ČR jako předsednická země Evropské unie zahájila diskusi o nahrazení lisabonské smlouvy reformující fungování rozšířené EU jednodušším a kratším textem. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg to tehdy označil za politickou naivitu. Listopadový kongres ODS přijal usnesení, který zákonodárcům strany důrazně doporučil, aby dřív než lisabonskou smlouvu prosadili smlouvy s USA o protiraketovém radaru v Brdech. O nich původně měla sněmovna jednat na své únorové schůzi, z programu je ale nakonec vyškrtla.

Tři pětiny obyvatel České republiky byly na počátku února přesvědčeny, že český parlament by měl schválit lisabonskou smlouvu. Toto přání vyslovovali jak příznivci Strany zelených a ODS, tak i ČSSD. Nejvíce odpůrců přijetí smlouvy bylo v řadách voličů KSČM, uvádí se v průzkumu agentury STEM, která monitoruje postoj společnosti k lisabonské smlouvě od loňského února. Během tohoto období se souhlas veřejnosti se smlouvou pohyboval kolem 50 procent. Na počátku letošního roku se počet zastánců výrazněji zvýšil. Schválení smlouvy si tehdy přálo 64 procent lidí. Během ledna se tento podíl sice snížil o čtyři procenta, přesto lze podle STEM říci, že většina veřejnosti by rozhodnutí sněmovny schválila.

Veškerá protikrizová opatření vlády připraví státní rozpočet přibližně o 74 miliard korun. Tyto výdaje na druhou stranu vytvoří ekonomický stimul za téměř 180 miliard korun, řekl na středční tiskové konferenci k představení Národního protikrizového plánu premiér Mirek Topolánek. Samotný protikrizový plán, který vznikl za pomoci Národní ekonomické rady (NERV), bude podle něj stát rozpočet 41,5 miliardy korun. Na druhou stranu pomůže v ekonomice vytvořit stimul za 80,1 miliardy korun. Celkové náklady na protikrizová opatření budou tedy 1,95 procenta hrubého domácího produktu, stimul tvoří 4,7 procenta HDP. Plán, který vytvořil NERV, je podle Mirka Topolánka již druhou fází vládní strategie, již představil premiér v prosinci. První fáze se již uskutečnila od loňského října do letošního ledna a obsahovala například snížení daní podnikům, využitím peněz z rezervních fondů ministerstev nebo podpora podnikatelů v zemědělství. Národní protikrizový plán počítá dále například se slevou na sociálním pojištění, se zrychlením odpisů nebo osvobozením malých podniků a podnikatelů od placení záloh daně z příjmu. Návrhy se dále týkají snížení poplatků na železnici o pětinu, zajištění regionální dopravy, garancí za úvěry Českomoravské záruční a rozvojové banky, zateplování budov nebo investic do vědy a výzkumu.

Evropská komise v rámci hodnocení českého konvergenčního programu, který je plánem na přijetí eura, pochválila vládní protikrizový balík na podporu ekonomiky. Podle ní je dobře načasovaný a zaměřený na sektory hospodářství, které budou nejvíce zasaženy zpomalením ekonomiky. Komise současně připustila, že opatření proti krizi v objemu zhruba 70 miliard korun (zhruba 1,9 procenta HDP) mohou vést k dočasnému zhoršení stavu veřejných financí. Konvergenční program sice ještě počítá se schodky 1,6 procenta HDP pro rok 2009 a 1,5 procenta HDP pro rok 2010, je ale velmi pravděpodobné, že schodky nakonec budou díky zpomalení ekonomiky horší. Premiér Mirek Topolánek již dříve připustil, že Česko letos nejspíš poruší takzvané rozpočtové kritérium, které počítá s deficitem ve výši tří procent HDP. Česká ekonomika by se podle EK měla v příštím roce postupně vzchopit po útlumu, který jí letos čeká v souvislostí s globální krizí. Není však pravděpodobné, že se ještě vrátí k rychlému růstu, který zažívala před krizí.

Přes sto převážně českých demonstrantů na dvou středečních manifestacích před budovami Evropského parlamentu (EP) v Bruselu protestovalo proti plánům na výstavbu americké radarové základny v Česku. Akce zorganizovaly Liga starostů proti radaru a hnutí Nenásilí. Jejich zástupci odpoledne promluvili také na slyšení v EP, kterého se mimo jiné zúčastnili europoslanci především z levicových stran. Odpůrci radaru si od vystoupení v Bruselu slibovali rozproudění debaty ohledně instalace systému americké protiraketové obrany ve střední Evropě. Podle organizátorů na den protestů v Bruselu přijelo 160 lidí: 130 Čechů a 30 cizinců. "Jsme tady také proto, že Česká republika teď předsedá Evropské unii a ten její hlas vypadá, že je zcela jasně pro radar. Ale co už možná většina europoslanců potom nevnímá, je, že většina obyvatel ČR je proti tomu plánu," řekl jeden z organizátorů protestů Jan Tamáš. S tím souhlasí i starosta brdské obce Trokavec a mluvčí Ligy starostů Jan Neoral. "Byli jsme překvapeni a šokováni tím, že někteří europoslanci vůbec nevědí, že do Brd by měl přijít nějaký radar. A když to vědí, tak vůbec nevědí, k čemu to je, co to je," uvedl starosta.

Česká diplomacie a EU očekává, že Arménie bude nadále zlepšovat svůj přístup k dodržování lidských práv a ke společenskému dialogu. Řekl to v Praze ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po středečním jednání se svým arménským kolegou Edvardem Nalbandjanem. Šéf arménské diplomacie uvedl, že Jerevan hodlá pokračovat v reformách soudnictví a dalších veřejných oblastí. Loni v březnu policie v Arménii pozatýkala opoziční aktivisty, kteří byli obviněni za nepokoje. V zemi byly demonstrace za přehodnocení prezidentských voleb, objevila se i cenzura. Arménie je jednou z šesti postsovětských republik, které EU vybrala do programu takzvaného východního partnerství. Vznik programu je jednou z priorit českého půlročního předsednictví v EU. V programu budou vedle Arménie ještě Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Schwarzenberg zdůraznil, že ke každé zemi se bude v rámci partnerství přistupovat individuálně. Česko plánuje, že 7. května na summitu v Praze východní partnerství oficiálně odstartuje.

České ministerstvo zahraničí zřejmě kvůli hospodářské krizi přijde téměř o čtvrt miliardy korun. Ve svém rozpočtu totiž musí seškrtat náklady ve výši 240 milionů. Česká diplomacie se navíc potýká se stále slábnoucí korunou, kvůli níž stoupají výdaje zastupitelských úřadů v zahraničí. Kvůli napjaté finanční situaci tak v současnosti nemá peníze na otvírání nových zastupitelských úřadů. V poslední době se uvažovalo například o nové misi v Turkmenistánu. Už v minulosti přitom ministerstvo uzavřelo kvůli úsporám sedm úřadů - tři velvyslanectví a čtyři generální konzuláty, například v Zimbabwe a Uruguayi. Rozpočet české diplomacie byl pro letošní rok schválen ve výši 7,35 miliardy korun, což je zhruba o jednu miliardu víc než v roce minulém. Diplomatům stát přidal kvůli českému předsednictví v EU, plánované účasti země na světové výstavě Expo 2010 v Číně, rozvojové a transformační spolupráci se zahraničím, humanitární pomoci či příspěvkům mezinárodním organizacím.

Poslanecká sněmovna schválila návrh umožňující převod 1,3 miliardy korun z příjmů Pozemkového fondu ČR na dorovnání části přímých plateb tuzemským zemědělcům. Souhlasila také s tím, aby Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) mohl ze svých peněz podporovat provozní úvěry farmářů. Návrh nyní dostane k posouzení Senát. "Naším cílem bylo plánované dorovnání devadesátiprocentní úrovně přímých plateb 'starých' členských států Evropské unie. Výsledná částka je o tři sta milionů vyšší, než stanovil návrh schválený poslanci v prvním čtení začátkem měsíce," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Poslanecká novela zákona o Pozemkovém fondu, kterou předložili poslanci ze čtyř sněmovních stran včetně Gandaloviče, počítala původně s tím, že z fondu by mohla jít na přímé platby miliarda korun. Zvýšit částku ještě o 300 milionů korun posléze doporučil sněmovní zemědělský výbor. Dorovnání plateb přivítal již dříve prezident Agrární komory Jan Veleba. "Je to logické dokončení jednání, které tu před půl rokem bylo," uvedl začátkem února poté, co návrh úspěšně prošel prvním čtením ve sněmovně. Připomněl, že premiér Mirek Topolánek dorovnání plateb farmářům loni v říjnu písemně slíbil. V době panující hospodářské krize a stagnujících trhů s komoditami je tento krok podle Veleby nezbytný.