Zprávy | Z archivu rubriky


Evropské banky podporují iniciativy zaměřené na zvýšení účinnosti dohledu nad finančním trhem a zvažované kroky k podpoře finanční stability na trzích. Evropa by se měla opětovně zamyslet nad požadavky na kapitálovou přiměřenost bank, rolí takzvaných hedgeových fondů a fungováním ratingových agentur. Shodli se na tom členové výkonného výboru Evropské bankovní federace (EBF), který se sešel koncem týdne v Praze. ČTK to sdělila v tiskové zprávě Česká bankovní asociace (ČBA). Předsedkyně výkonného výboru EBF Ariane Obolenskyová zdůraznila, že přínosem bude koordinovanější dohled nad velkými bankami s přeshraničním působením v rámci EU a větší sbližování záručních depozitních systémů. Základní poučení ze světové finanční krize zní, že musí být plně respektováno vzájemné působení mezi reálnou ekonomikou, měnovou politikou a stabilitou finančního sektoru. To si vyžaduje odpovídající uspořádání dohledu nad finančním trhem a pružný přístup centrálních bank. Zásadním předpokladem je mezinárodní měnová a finanční spolupráce, jakož i koordinace rozhodujících opatření. Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl poznamenal, že některé kroky v oblasti dohledu nad finančními trhy, navržené většinou před krizí, by mohly při dnešní implementaci přispět k řešení problémů jen velmi limitovaně a dokonce by mohly situaci i zhoršit.

Hlavní konkurenční výhodou České republiky v EU je infrastruktura. Pouze v této oblasti je díky hospodářské politice vlády Česko nad unijním průměrem. Na úrovni průměru EU je česká fiskální a monetární politika, právní rámec a veřejná správa. Největší konkurenční nevýhodou jsou lidské zdroje, zejména výzkum a vývoj. Vyplývá to z výsledků projektu Americké obchodní komory v ČR (AmCham), který porovnává a hodnotí podnikatelské prostředí. Projekt odhalil, že i po dvou desítkách let od pádu komunismu jsou obecně výsledky české ekonomiky stále na nižší úrovni, než je průměr EU. Česko ve snaze dohnat starší členy EU nejvíce soupeří se Slovenskem, které ovšem nyní má zejména díky stabilitě měnového kurzu a také efektivitě státní správy mírný náskok. Slovensko zavedlo euro od letošního roku, v Česku zatím termín pro euro nebyl stanoven. Ze všeobecného pohledu má Česko dobrou míru úspor, která by měla být zachována. Je i vysoce produktivní, ale spotřeba energie snižuje přínos plynoucí z růstu hrubého domácího produktu a činí zemi vysoce zranitelnou v oblasti politiky týkající se klimatických změn. Aby Česko více těžilo ze své hlavní konkurenční výhody, mělo by využít stávající energetickou kapacitu k přilákání většího počtu firem a akumulovat kapitál pro investice do větší energetické účinnosti. Další možností je budování prostředí pro kongresy a mezinárodní akce za účelem plného využití výhod, které Česko má v oblasti letecké dopravy a ubytování.

Pokud budou mít cizinci zvýšený zájem o systém dobrovolných návratů, ministr vnitra Ivan Langer (ODS) se pokusí přesvědčit vládu, aby projekt, který stál ve své první fázi 60 milionů korun, dále rozšířila. Langer to uvedl v neděli v České televizi. Ministrův stínový protějšek František Bublan (ČSSD) se domnívá, že posílání nezaměstnaných cizinců zpět do vlasti situaci nevyřeší, a navrhuje, aby část z nich vykonávala veřejně prospěšné práce. Česká vláda nabízí dvěma tisícům cizinců, kteří v důsledku ekonomické krize přišli v ČR o práci, bezplatnou letenku do vlasti a příspěvek do začátku 500 eur (cca 14.500 korun), který získají po odbavení na letišti. Stát chce touto akcí zabránit tomu, aby nezaměstnaní cizinci začali páchat trestnou činnost. Ministr Langer zopakoval, že dobrovolné návraty se vyplatí: jednak omezí bezpečnostní riziko, jednak jsou podle něj levnější než návraty nucené. Uvedl, že ministerstvo vnitra zaznamenalo první týden po spuštění projektu celkem 270 žádostí o letenku, cizinců prý zatím odcestovalo 56. Podle Františka Bublana je ale systém spíše "marketingovým tahem vůči občanům". Upozornil, že odjezd 2000 cizinců Česku příliš nepomůže, protože další tisíce jich v zemi zůstanou a budou třeba pracovat načerno. Věří, že část z nich by si mohla na návrat vydělat veřejně prospěšnými pracemi nebo by si mohla do budoucna zajistit zaměstnání tím, že by se vyučila v českých školách.