Zprávy | Z archivu rubriky

Evropské banky podporují iniciativy zaměřené na zvýšení účinnosti dohledu nad finančním trhem a zvažované kroky k podpoře finanční stability na trzích. Evropa by se měla opětovně zamyslet nad požadavky na kapitálovou přiměřenost bank, rolí takzvaných hedgeových fondů a fungováním ratingových agentur. Shodli se na tom členové výkonného výboru Evropské bankovní federace (EBF), který se sešel koncem týdne v Praze. ČTK to sdělila v tiskové zprávě Česká bankovní asociace (ČBA). Předsedkyně výkonného výboru EBF Ariane Obolenskyová zdůraznila, že přínosem bude koordinovanější dohled nad velkými bankami s přeshraničním působením v rámci EU a větší sbližování záručních depozitních systémů. Základní poučení ze světové finanční krize zní, že musí být plně respektováno vzájemné působení mezi reálnou ekonomikou, měnovou politikou a stabilitou finančního sektoru. To si vyžaduje odpovídající uspořádání dohledu nad finančním trhem a pružný přístup centrálních bank. Zásadním předpokladem je mezinárodní měnová a finanční spolupráce, jakož i koordinace rozhodujících opatření. Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl poznamenal, že některé kroky v oblasti dohledu nad finančními trhy, navržené většinou před krizí, by mohly při dnešní implementaci přispět k řešení problémů jen velmi limitovaně a dokonce by mohly situaci i zhoršit.

Veřejné rozpočty by mohly letos skončit v celkovém deficitu až 130 miliard korun. Riziko tohoto schodku je velmi reálné a nastalo by, pokud by česká ekonomika poklesla za celý rok o dvě procenta. Propočet ale zatím nezahrnuje protikrizová opatření vlády, které by měly dopady částečně zmírnit. Řekl to náměstek ministra financí Eduard Janota v nedělním diskusním pořadu České televize. Potvrdil také nedávná slova premiéra Mirka Topolánka, že Česká republika letos přestane plnit rozpočtové maastrichtské kritérium, jehož dodržení je podmínkou pro přijetí jednotné evropské měny. "Nevěřím, že by deficit veřejných financí podle Maastrichtu byl nižší než čtyři procenta," dodal. Rozpočtové kritérium přitom požaduje udržení schodku veřejných rozpočtů pod hranici tří procent výkonu ekonomiky. Ekonomický expert ČSSD Jan Mládek řekl, že vláda bude muset změnit státní rozpočet a vydat nové státní obligace. Podle něj by jednou z variant byla možnost, aby si státní dluhopisy mohli kupovat i občané. Podle Eduarda Janoty s touto variantou ministerstvo financí již pracuje, přičemž teoreticky by bylo možné tímto způsobem umístit na trh až 100 miliard korun, což je však otázkou minimálně tří až čtyř let.

Hlavní konkurenční výhodou České republiky v EU je infrastruktura. Pouze v této oblasti je díky hospodářské politice vlády Česko nad unijním průměrem. Na úrovni průměru EU je česká fiskální a monetární politika, právní rámec a veřejná správa. Největší konkurenční nevýhodou jsou lidské zdroje, zejména výzkum a vývoj. Vyplývá to z výsledků projektu Americké obchodní komory v ČR (AmCham), který porovnává a hodnotí podnikatelské prostředí. Projekt odhalil, že i po dvou desítkách let od pádu komunismu jsou obecně výsledky české ekonomiky stále na nižší úrovni, než je průměr EU. Česko ve snaze dohnat starší členy EU nejvíce soupeří se Slovenskem, které ovšem nyní má zejména díky stabilitě měnového kurzu a také efektivitě státní správy mírný náskok. Slovensko zavedlo euro od letošního roku, v Česku zatím termín pro euro nebyl stanoven. Ze všeobecného pohledu má Česko dobrou míru úspor, která by měla být zachována. Je i vysoce produktivní, ale spotřeba energie snižuje přínos plynoucí z růstu hrubého domácího produktu a činí zemi vysoce zranitelnou v oblasti politiky týkající se klimatických změn. Aby Česko více těžilo ze své hlavní konkurenční výhody, mělo by využít stávající energetickou kapacitu k přilákání většího počtu firem a akumulovat kapitál pro investice do větší energetické účinnosti. Další možností je budování prostředí pro kongresy a mezinárodní akce za účelem plného využití výhod, které Česko má v oblasti letecké dopravy a ubytování.

Pokud budou mít cizinci zvýšený zájem o systém dobrovolných návratů, ministr vnitra Ivan Langer (ODS) se pokusí přesvědčit vládu, aby projekt, který stál ve své první fázi 60 milionů korun, dále rozšířila. Langer to uvedl v neděli v České televizi. Ministrův stínový protějšek František Bublan (ČSSD) se domnívá, že posílání nezaměstnaných cizinců zpět do vlasti situaci nevyřeší, a navrhuje, aby část z nich vykonávala veřejně prospěšné práce. Česká vláda nabízí dvěma tisícům cizinců, kteří v důsledku ekonomické krize přišli v ČR o práci, bezplatnou letenku do vlasti a příspěvek do začátku 500 eur (cca 14.500 korun), který získají po odbavení na letišti. Stát chce touto akcí zabránit tomu, aby nezaměstnaní cizinci začali páchat trestnou činnost. Ministr Langer zopakoval, že dobrovolné návraty se vyplatí: jednak omezí bezpečnostní riziko, jednak jsou podle něj levnější než návraty nucené. Uvedl, že ministerstvo vnitra zaznamenalo první týden po spuštění projektu celkem 270 žádostí o letenku, cizinců prý zatím odcestovalo 56. Podle Františka Bublana je ale systém spíše "marketingovým tahem vůči občanům". Upozornil, že odjezd 2000 cizinců Česku příliš nepomůže, protože další tisíce jich v zemi zůstanou a budou třeba pracovat načerno. Věří, že část z nich by si mohla na návrat vydělat veřejně prospěšnými pracemi nebo by si mohla do budoucna zajistit zaměstnání tím, že by se vyučila v českých školách.

Přestože Moravskoslezský kraj pod vedením ČSSD už předložil návrh novely o úplném zrušení zdravotnických poplatků, jsou sociální demokraté připraveni jednat s koalicí o jiném kompromisním řešení. V nedělním diskusním pořadu televize Prima to řekl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Podle něj by kompromisem mohlo být například osvobození důchodců a dětí do 18 let od všech poplatků, snížení ochranného limitu na výdaje i změna placení za recept. Poplatky se v Česku platí od loňska. Od té doby zákonodárci systém už upravovali a některé skupiny od placení osvobodili. ČSSD si poplatky zvolila za hlavní předvolební téma do krajských voleb. Slibovala, že je zruší. Kraje pod jejím vedením to ve svých nemocnicích a lékárnách udělaly. Za pacienty poplatky nyní hradí. Musí na to najít desítky milionů korun ve svých rozpočtech. Opozice v některých krajích poukazuje na to, že se kvůli dorovnávání poplatků škrtají peníze na školství či dopravu. Systém placení navíc není všude stejný, mluví se o chaosu.

Ministerstvo vnitra chce mít analýzu zákonnosti postupu krajů, které začaly platit zdravotnické poplatky za pacienta, k dispozici v dubnu či květnu. Na jejím základě pak chce vyzvat kraje, které by postupovaly v rozporu se zákonem, k nápravě. Uvedl to ministr vnitra Ivan Langer (ODS) v nedělním diskusním pořadu České televize. Připomněl, že kraje budou 60 dnů na to, aby na nezákonný postup zrušily. O prověření postupu krajů požádala ministry vnitra a financí vláda. Langer uvedl, že se už kvůli tomu sešel s hejtmany Michalem Haškem a Radko Martínkem (oba ČSSD) jako představiteli Asociace krajů. Kraje mají v desetidenní lhůtě předložit vnitru veškeré podklady, uvedl Langer se zdůrazněním, že kontrola probíhá striktně podle zákona. Ministerstvo bude chtít pro svou analýzu také materiály od ministerstev zdravotnictví a financí a od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. "V okamžiku, kdy zjistíme, že postup toho či onoho kraje, protože každý kraj postupuje jinak, je v rozporu se zákonem, upozorníme a vyzveme (kraj) k odstranění (protizákonného postupu)," uvedl Langer. Jestliže by kraj výzvy neuposlechl, ministerstvo požádá o zrušení soud, dodal Langer.

Pokud by Nejvyšší správní soud vyhověl případnému návrhu na zrušení KSČM, výsledkem by mohl být pouze vznik podobné strany s jiným názvem, ale stejnými lidmi. Řekl to ministr vnitra Ivan Langer (ODS) v nedělním diskusním pořadu České televize. Podobně ale hodlá postupovat Dělnická strana, o jejímž zrušení na návrh vlády má soud znovu rozhodovat počátkem března. Jakkoli by si Langer zrušení KSČM osobně podle svých slov přál, pokud by to navrhla vláda a soud jí vyhověl, výsledkem může být jen to, "že vznikne Dělnická strana práce". "A ti samí lidé, kteří byli v KSČM, přestoupí někam jinam a ten proces bude nekonečný," prohlásil Langer. Jeho předchůdce v ministerské funkci, František Bublan (za ČSSD) připomněl, že KSČM je parlamentní stranou, má za sebou docela velký počet voličů a v jejích stanovách by bylo obtížné nalézt něco, co by bylo v rozporu se zákonem. Obává se, že její případné zrušení by mělo opačný účinek. "Že by ještě více získala na popularitě," dodal. Podnět k tomu, aby se vláda navrhla soudní přezkum toho, zda KSČM porušuje ústavu a zákony, dal kabinetu Senát na popud své komise pro posouzení ústavnosti KSČM. Komise pod vedením Jaromíra Štětiny (za Stranu zelených) při dvouleté práci shromáždila řadu indicií, které podle ní nasvědčují porušování ústavy a nedodržování zákonů současnou komunistickou stranou.

Přibližně stovka lidí si v neděli na Staroměstském náměstí u Husova pomníku připomněla 61. výročí komunistického převratu. V chladném počasí si vyslechli záznam projevu komunistického premiéra Klementa Gottwalda z února 1948 i projevy řečníků varující před nebezpečím současného komunismu. Někteří z nich využili možnost podepsat petici s názvem Na komunisty si zvykat nechceme. Akci pořádali mimo jiné Mladí konzervativci a Junák - svaz skautů a skautek. Předseda Mladých konzervativců Jiří Fremr ve svém projevu připomněl, že se po 20 letech komunisté na krajské úrovni dostali opět k moci. "Komunisté v kraji škodí našemu zdraví," reagoval na tuto skutečnost text transparentu jednoho z účastníků setkání. Jména obětí komunistického režimu a některé dokumenty poukazující na jeho zločinnost si mohli kolemjdoucí přečíst na panelech před Husovým památníkem. Skauti a skautky rozdávali lidem malé červené svíčky se jménem některé z těchto obětí. Zapálením svíčky měli lidé symbolicky vyjádřit podporu protikomunistické iniciativě. Podle Petra Marka z Občanské platformy podepsalo zatím petici Na komunisty si zvykat nechceme 65.000 lidí.

Připomenout období komunismu a jeho zločiny má festival proti totalitě, který se bude konat příští týden v Praze. V názvu sedmidenního festivalu Mene Tekel pořadatelé použili biblická slova o sečtení, zvážení a potrestání zlých skutků. Cílem akce je oživit paměť a varovat před novými formami prorůstání zla do společenských systémů. Letošní ročník bude zaměřen zvláště na mladé lidi. Festival zahájí v pondělí na Staroměstském náměstí demonstrace proti totalitě, zlu a násilí. Z balkonu paláce Kinských přednese projev předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová. "Sedm dní k oživení paměti a (s)vědomí české společnosti", jak je akce také nazývána, nabídne na různých místech Prahy kolem čtyřiceti akcí, zahrnujících například výstavní projekt v Karolinu, rockový cyklus v hudebním klubu Vagon a promítání filmových dokumentů. Netradiční akcí bude letos rekonstrukce soudního procesu s kulačkou Marií Švejdovou, na níž se podílejí studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V pátek 27. února se uskuteční velká ekumenická bohoslužba za popravené a umučené politické vězně.

V Česku by mohla v budoucnu začít fungovat další veřejná vysoká škola. S návrhem zákona o zřízení Královské univerzity Střední Čechy v Kutné Hoře už přišli poslanci všech pěti parlamentních stran. Jejich normu v brzké době posoudí vláda, poté se jí bude věnovat dolní komora. Aby mohla škola vzniknout, musela by zákon schválit sněmovna i Senát a podepsat prezident. V Česku je zatím 26 veřejných vysokých škol. Na vzniku Královské univerzity v Kutné Hoře se shodlo letos středočeské zastupitelstvo, které vzešlo z loňských krajských voleb. Podle zprávy k zákonu se vznikem školy souhlasilo ale už minulé zastupitelstvo v roce 2004. Tehdy se dohodlo na Vysoké škole Jiřího z Poděbrad v Poděbradech. Podle záměru kraje by kutnohorská škola měla první studenty přijmout v akademickém roce 2010/2011. Začít studovat by mohlo 200 lidí. Do tří let by se mohlo vzdělávat už 1200 studentů. Do deseti let po svém vzniku by se instituce měla dostat na konečný počet 14.000 až 16.000 studujících.