Zprávy | Z archivu rubriky

Situace sociálně slabších a znevýhodněných skupin obyvatel se v roce 2008 v oblasti bydlení zhoršila. Přes deregulaci nájemného se tržní nájmy nesnižují, napsalo Sdružení nájemníků ČR ministrovi pro lidská práva. Text dopisu je na internetových stránkách sdružení. "Finanční nedostupnost důstojného, přiměřeného bydlení ohrožovala nejen důchodce a neúplné rodiny, ale též domácnosti nezaměstnaných, domácnosti, kde je zaměstnán pouze jeden člen a domácnosti s nižším postavením v zaměstnání," píše sdružení. Přestože podle představitelů nájemníků rostlo regulované nájemné více než dvojnásobně proti původním předpokladům, nezlepšilo se fungování nájemního sektoru. Nesnížilo se prý ani tržní nájemné, nezvýšila se dostupnost nájemního bydlení a už podle nich vůbec nelze hovořit o zlepšení postavení nájemců bytů.

Rozšíření Evropské unie v letech 2004 a 2007 bylo velkým úspěchem, vyplývá ze zprávy hodnotící pět let od největšího rozšíření EU, kterou schválila Evropská komise. Podle Bruselu je unie nyní díky novým členským státům silnější a kulturně bohatší. Unijní nováčci se prý po svém vstupu mohou těšit z upevnění demokracie a starým členským státům se zase například otevřely nové exportní trhy. "Rozšíření, díky rychlejšímu tempu strukturálních reforem, Evropu rovněž lépe připravilo na výzvy globalizace, protože se v rámci světa stala konkurenceschopnější," uvedla EK. S hodnocením komise souhlasí i Češi, kteří se stali členy unie v roce 2004. Podle české velvyslankyně při EU Mileny Vicenové je jasné, že z rozšíření mají ekonomický prospěch občané jak nových členských států, tak těch starých. Celá EU je díky rozšíření silnější, bezpečnější a lépe čelí krizím.

Důvěra veřejnosti v premiéra Mirka Topolánka (ODS) stále roste. Podle výsledků únorového průzkumu agentury STEM mu důvěřuje 37 procent Čechů, což je o 12 procent více než loni v říjnu. Nárůst důvěry v premiéra ukázal i nedávný výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle STEM je stále nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem státu prezident Václav Klaus, kterému věří 70 procent Čechů. Zhruba padesátiprocentní důvěře se shodně těší předsedové obou parlamentních komor, předseda Senátu Přemysl Sobotka a předseda sněmovny Miloslav Vlček. Oproti loňskému říjnu se zvýšila důvěryhodnost předsedy Senátu o devět procent na nynějších 48. Vlček si polepšil o čtyři procenta. Nyní mu důvěřuje přesně 45 procent lidí.

Česká republika je v celosvětovém srovnání 37. nejsvobodnější ekonomikou, vyplývá z každoročního žebříčku Indexu ekonomické svobody americké nadace Heritage a deníku Wall Street Journal. Nejsvobodnější ekonomikou světa je již 15 let Hongkong, naopak nejméně svobodná zůstává Severní Korea. Žebříček hodnotí celkem 183 zemí a u každé si všímá deseti aspektů. Rozhodující je úroveň vlastnických práv, regulace mezd a cen nebo obchodní bariéry. Česká republika si ve srovnání s předchozím rokem svoji pozici udržela, když v hodnocení získala 69,4 bodu ze sta možných. Slovensko si v meziročním srovnání o jedno místo pohoršilo a získalo stejný počet bodů jako Česko. Česku pomohlo podle nadace Heritage především zlepšení stavu veřejných financích a zároveň snížení úrovně korupce. Nicméně podle hodnocení zůstává korupce problémem české ekonomiky, stejně tak i příliš velká byrokracie.

Řada středočeských měst se i v letošním roce připojí k celosvětové akci Vlajka pro Tibet, která připomene 50. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci. Úmysl vyvěsit 10. března na budově radnice tibetskou vlajku již oznámil kladenský magistrát. Přidají se například i v Berouně, Rakovníku či ve Slaném, zjistila ČTK. V Česku sympatizanti svobodného Tibetu vlajky vyvěšují pravidelně od roku 1996. Radnic, které se k akci připojují, rok od roku přibývá. "Tento národ i po padesáti letech okupace čelí hrubému porušování lidských práv. Proto považujeme za správné alespoň takto symbolicky podpořit jeho snahy o získání svobody," uvedl kladenský primátor Dan Jiránek. Připomněl, že na letošní rok navíc připadá 20. výročí sametové revoluce v Česku. K akci Vlajka pro Tibet se již tradičně připojí i další města. Čína obsadila Tibet, který považuje za historickou součást svého území, v roce 1951. Při povstání ve Lhase v roce 1959 zemřelo na 80.000 Tibeťanů. Tibetští aktivisté obviňují Peking z potlačování tradiční kultury v provincii a usilují o samostatnost Tibetu nebo přinejmenším o jeho výraznou autonomii v rámci Číny.

Pardubicemi prošla v sobotu skupina asi 50 stoupenců anarchistického hnutí. Demonstrací protestovali proti zvyšování pravomocí veřejných činitelů. Policie musela během akce řešit menší konflikty, řekla ČTK mluvčí pardubické policie Markéta Janovská. "Demonstraci řádně ohlásila Československá anarchistická federace. Policie celou akci monitorovala, jedna osoba skončila na záchytce, jeden člověk byl zadržen pro pokus o napadení. Musíme ještě vyhodnotit záznamy celé události," uvedla Janovská. Malý průvod se vydal na pochod od pardubického nádraží, prošel za přihlížení několika příznivců hnutí skinheads středem města a zastavil se před budovou Východočeského divadla. Organizátoři přečetli proslov, který kritizoval například zvyšující se počet bezpečnostních kamer na veřejných prostranstvích a uchovávání záznamů o mobilní komunikaci, poté se shromáždění vrátilo na nádraží a rozešlo se.

Zhruba 40 členů a příznivců Dělnické strany (DS) přijelo v sobotu do Postoloprt na Lounsku, kde podle dřívějších vyjádření jejích představitelů chtějí kontrolovat situaci. Tvrdí, že se tam vyhrocují problémy s nepřizpůsobivými občany, zejména Romy. Vyšli od místního nádraží do města, kde chtěly stranické hlídky takzvaných ochranných sborů promluvit s občany. Na klid dohlížela policie, akce se však obešla bez konfliktů. Skupinu členů a příznivců DS, kteří vyšli od nádraží, doprovázelo zhruba 20 policejních těžkooděnců, několik dalších policistů se psy a policejní antikonfliktní tým, který má při podobných akcích pomoci tomu, aby situace neeskalovala. Akce členů a příznivců DS upoutala pozornost postoloprtských občanů. Někteří včetně Romů a jejich sdružení byli už před nádražím. Členové sdružení Romea přitom mimo jiné rozdávali svůj časopis. K žádným slovním ani fyzickým konfliktům nedošlo.

V Česku by mohla v budoucnu začít fungovat další veřejná vysoká škola. S návrhem zákona o zřízení Královské univerzity Střední Čechy v Kutné Hoře už přišli poslanci všech pěti parlamentních stran. Jejich normu v brzké době posoudí vláda, poté se jí bude věnovat dolní komora. Aby mohla škola vzniknout, musela by zákon schválit sněmovna i Senát a podepsat prezident. V Česku je zatím 26 veřejných vysokých škol. Na vzniku Královské univerzity v Kutné Hoře se shodlo letos středočeské zastupitelstvo, které vzešlo z loňských krajských voleb. Podle zprávy k zákonu se vznikem školy souhlasilo ale už minulé zastupitelstvo v roce 2004. Tehdy se dohodlo na Vysoké škole Jiřího z Poděbrad v Poděbradech. Podle záměru kraje by kutnohorská škola měla první studenty přijmout v akademickém roce 2010/2011. Začít studovat by mohlo 200 lidí. Do tří let by se mohlo vzdělávat už 1200 studentů. Do deseti let po svém vzniku by se instituce měla dostat na konečný počet 14.000 až 16.000 studujících.

Návštěvníci Prahy mají k dispozici další světelnou atrakci, projekt Tacet Rakušanky Ully Rauterové umístěný na Vltavě u Muzea Bedřicha Smetany. Až do 30. června se zde bude rozsvěcet nápis Tacet. Nápis se rozsvítí jen v okamžiku, kdy relativně umlká okolní ruch, a má tak upozornit na okamžiky ticha uprostřed městského hluku, které člověk většinou nevnímá. Tacet je latinský výraz pro ticho nebo mlčení. V hudební terminologii znamená dlouhou pomlku. Tacet je součásti projektu Transparency 2009, v rámci kterého venkovní prostory v Praze obohatí šest světelných a prostorových instalací. Umělci z několika evropských zemí je připravili u příležitosti předsednictví Česka v Evropské unii. Projekt Transparency 2009 potrvá právě po dobu, kdy ČR bude stát v čele unie. Vláda akci zařadila mezi události, které mohou nosit logo českého předsednictví. V Praze byly již od loňského roku umístěny čtyři umělecké instalace.

Olomoucké Moravské divadlo předvedlo jako druhá česká scéna operu Gioacchina Rossiniho Straka zlodějka. Operu nastudoval s olomouckým souborem hostující režisér Martin Otava. Předtím se naposledy hrála v roce 1831 v Praze. Premiéře na domovské scéně ale předcházelo turné olomouckého souboru po Německu, Švýcarsku a Francii. Poprvé tak byla Straka zlodějka v Otavově pojetí předvedena v lednu v německém Emdenu. Straka zlodějka, dílo kladoucí značné nároky na zpěváky, měla původně 1700 stran partitury a Otava s dirigentem Miloslavem Oswaldem ji z původních asi čtyř hodin výrazně zkrátili. "Především jsme škrtli árie, které nijak neposunovaly děj," uvedl Otava. Banální příběh křivého obvinění je plný srdceryvného sladkobolu počátku 19. století. "Realita není reálná," prohlásil Otava a jeho scéna proto není popisně realistická. Samotnou straku, dříve dřevěnou loutku, vyměnil za vesnickou dívku. "Vodit dnes po jevišti ptáčka na drátkách by bylo nepřirozené," tvrdí režisér Otava. Rossiniho La gazza ladra nebyla patrně dosud nikdy přeložena do češtiny. "Abychom mohli italskou operu opatřit českými titulky, museli jsme ji napřed nechat přeložit," poznamenal Otava.