Zprávy | Z archivu rubriky


Zavedení takzvaného vázaného mandátu, který má umožnit vládě předávání rozhodovacích kompetencí na unijní úroveň jen se souhlasem parlamentu, má v pondělí projednat vláda. Očekává se, že příslušné změny jednacích řádů sněmovny a Senátu podpoří. Bez přijetí těchto novel by se pravděpodobně nepodařilo dokončit parlamentní ratifikaci lisabonské smlouvy o budoucím uspořádání EU. Smlouvu minulý týden schválila sněmovna, Senát s jejím projednáváním podle svého předsedy Přemysla Sobotky (ODS) ale vyčká až na přijetí novel. "Odmítáme, protože žijeme v parlamentní demokracii, aby si vláda dělala, co chce, ať je to vláda jakákoli," řekl ČTK v úterý Sobotka. Vicepremiér pro záležitosti EU Alexandr Vondra (ODS) již dříve uvedl, že vláda proti vázanému mandátu nic nemá. I když o jeho zavedení ještě před ratifikací smlouvy usilují občanští demokraté, poslanecké novely předložili zástupci všech pěti sněmovních frakcí. Normy podle nich vymezují okruh "zásadních rozhodnutí", s nimiž by za Česko nemohla souhlasit vláda či prezident bez předchozího souhlasu obou komor parlamentu. Jde především o rozšíření případů rozhodování kvalifikovanou většinou namísto jednomyslnosti, kdy by už členské státy neměly právo veta. Novely také v návaznosti na lisabonskou smlouvu upravují jednak parlamentní projednávání návrhů evropských norem a také právo sněmovny a Senátu obrátit se na Evropský soudní dvůr s žalobou na neplatnost některého evropského předpisu či rozhodnutí, a to pro porušení principu subsidiarity. Návrhy změn v jednacích řádech, o kterých definitivně rozhodne až parlament, jsou věcně identické. Rozdíly hlavně v procedurách jsou dány odlišnostmi obou komor a jejich jednacích pravidel. Sněmovna bude mít například výslovné právo vyjádřit se předem k návrhům vládních kandidátů na evropské funkce.

Český premiér Mirek Topolánek před mimořádným nedělním summitem Evropské unie vyzval šéfy států a vlád sedmadvacítky k jednotnému postupu ve finanční krizi a dodržování pravidel jednotného vnitřního trhu. "Evropa překoná krizi jen tehdy, budeme-li postupovat koordinovaně a chovat se podle pravidel společenství," uvedl v prohlášení českého předsednictví EU, které mimořádnou schůzku svolalo. "Musíme co nejvíce využít příležitostí, které nabízí mezinárodní trh, musíme z nich učinit hlavní sílu oživení, podpořit ekonomický růst a zaměstnanost. Na nedělním neformálním summitu bychom měli dále uznat, že pro účinnost fiskálních stimulů přijímaných členskými státy je klíčové uvolnění zamrzlých úvěrových toků," uvedl v prohlášení českého předsednictví a podtrhl zachování principu solidarity uvnitř EU. ČTK má k dispozici i část návrhu závěrečného prohlášení summitu, a rovněž z něj plyne, že schůzka by měla vyzvat k dodržování pravidel vnitřního trhu. Návrh závěrečného prohlášení ukazuje, že by se unie mohla dohodnout, že bude co možná nejvíce využívat jednotný unijní trh jako motor oživení na podporu růstu a zaměstnanosti. Z obecného textu vyplývá, že by měl summit nejen uznat důležitost odblokování úvěrových toků, ale "zajistit, aby snahy a opatření uvnitř EU nalezly odpovídající odezvu na mezinárodní úrovni". V souvislosti s působením krize na evropské ekonomiky přicházejí země bloku ze záchrannými balíčky či injekcemi do průmyslu. Vzbuzují tím obavy, aby některá opatření nešla příliš daleko a nevedla k ochranářství. Právě jasné ne protekcionismu by chtěli Češi na summitu slyšet. Text závěrečného prohlášení se ale může měnit.

Kandidátku Strany zelených (SZ) do voleb do Evropského parlamentu povede náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík. Zvolila ho republiková rada strany. ČTK to sdělila bývalá první místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová. Z druhého místa bude o křeslo v europarlamentu usilovat poslankyně Kateřina Jacques, ze třetího pak šéf poslaneckého klubu SZ Přemysl Rabas. První čtveřici kandidátů do eurovoleb doplnila socioložka Jiřina Šiklová. Páté místo obsadil dosavadní europoslanec Milan Horáček.

Na prvních pěti místech kandidátky se podle Kuchtové neumístil nikdo z členů strany, kteří podepsali letošní tzv. Demokratickou výzvu. Neumístil se tak zahraniční odborník zelených Jiří Čáslavka, nedostal se na ni ani Petr Šlegr, který se ucházel šesté až 13. místo. Předsedkyně stranické frakce Kuchtová pak novinářům řekla, že je tento neúspěch mrzí, ale výslednou kandidátku zelených nehodlají nijak bojkotovat. Druhý předseda Demokratické výzvy Martin Čáslavka považuje rozhodnutí za nerespektování výsledků prvního kola primárních voleb. Odhlasovala je republiková rada, která je podle jeho slov "pod totální nadvládou a pod diktátem" Martina Bursíka. Novináře na krátkém briefingu členů frakce informoval, že se v pátek večer setkal spolu s Kuchtovou s Bursíkem a prvním místopředsedou strany Ondřejem Liškou. Od nich prý obdrželi nabídku, že pokud se chtějí stát součástí kandidátky na předních místech, musí do sobotního rána zrušit frakci. "Toto jsme odmítli a výsledek jste viděli nahoře," dodal. Připomněl přitom, že v prvním kole se celkovými devíti nominacemi (do první pětice a na další místa) umístil jeho bratr Jiří, který jich tak získal stejně jako Jacques a Rabas. Zelení byli poslední parlamentní stranou, která ještě neměla vybrané své kandidáty pro evropské volby. Do voleb, ve kterých půjde o obsazení 22 českých mandátů v EP, zbývají zhruba tři měsíce. Při podzimních volbách do krajů zelení neuspěli. Kdyby šlo o sněmovní volby, své postavení by s výsledkem 3,15 procenta neobhájili.

Česko, které dosud nepřijalo antidiskriminační zákon, v sobotu a v neděli hostí zasedání Evropského fóra osob se zdravotním postižením (EDF), jehož cílem je mimo jiné hodnocení ochrany proti diskriminaci v zemích Evropské unie. Postkomunistické země mají v oblasti práv zdravotně postižených stále co dohánět, řekl ČTK místopředseda Národní rada osob se zdravotním postižením ČR (NRZP) Jiří Morávek. Podle jeho slov evropská organizace, která nyní zasedá v Praze, se nechce nijak vměšovat do vnitřních záležitostí České republiky. Proto prý ani nehodnotí fakt, že zasedá v zemi, která antidiskriminační legislativu dosud nepřijala. I v zemích, které antidiskriminační normu již přijaly, se podle Morávka stále objevují problémy. Lidé se zdravotním postižením se jen těžko domáhají svých práv, například v oblasti zaměstnávání. "Těžko někomu dokážete, že nevzal postiženého do práce jen proto, že je postižený," řekl Morávek.

Česko se k přijetí antidiskriminačního zákona zavázalo a mělo ho přijmout již při vstupu do EU v roce 2004. Prezident Václav Klaus ho loni v květnu vetoval. Podle něj je norma zbytečná, kontraproduktivní a nekvalitní. Poslanecká sněmovna měla o vetu poprvé hlasovat už loni v červnu. Dosud se tak nestalo. Další dějství by se mělo odehrát na březnové schůzi. Pokud ČR nesplní závazek a zákon nepřijme, hrozí zemi žaloby a pokuty od Evropské komise.