Zprávy | Z archivu rubriky


Státníci zemí Evropské unie zatím nezaznamenali žádný příklad protekcionismu. Řekl to po skončení mimořádného summitu EU český premiér Mirek Topolánek. Evropa podle něj může dopadům současné krize čelit jedině tím, že bude postupovat společně a koordinovaně za současného respektování stávajících pravidel. "Musíme zlepšit regulaci finančních institucí a dohled nad nimi," řekl Topolánek. "Potřebujeme Evropu bez bariér, Evropu s pravidly," dodal. Obavy z toho, že by některé státy mohly v rámci přijímání balíčků pomoci svým ekonomikám přistoupit k ochranářských krokům, se objevily mimo jiné v souvislosti s plány Paříže na pomoc tamním automobilkám. Paříž slíbila půjčit automobilkám Renault a PSA Peugeot Citroen během pěti let šest miliard eur údajně výměnou za nepsaný příslib, že během trvání této půjčky nezavřou své francouzské závody. Evropská komise ale už v sobotu uvedla, že se tento plán vyhýbá protekcionistickým opatřením.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy novinářům po skončení mimořádného summitu řekl, že finanční krize ve střední a východní Evropě představuje riziko pro Evropskou unii. Podle něj ale už mezinárodní společenství přijalo kroky, které by měly krizi čelit.

Český premiér Mirek Topolánek a předseda Evropské komise José Barroso na mimořádném summitu EU, nevyloučili, že se uskuteční i summit eurozóny. O jeho svolání již delší dobu stojí francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jeho předchozí pokusy však vždy narážely na odpor některých členských států, které podobný postup považovaly za dělení EU. Topolánek prý proti svolání vrcholné schůzky zemí, které platí eurem, nic nemá. Stejně se k celé věci staví i Barroso. "Pokud to členské státy (eurozóny) budou považovat za nutné, tak proč ne," řekl novinářům předseda EK na společné tiskové konferenci s Topolánkem.

Dokument, který odhaluje osud neznámé popravy Čechů a československých občanů v období velkého teroru v letech 1937-1938 v Sovětském svazu, připravilo do vysílání ostravské studio České televize. Pořad nazvaný Zatajené popravy uvidí diváci programu ČT2 5. března ve 20:00. Předpremiéru dokument bude mít ale už o dva dny dříve v ostravském Minikině. ČTK to řekla mluvčí studia Jolanda Pilařová. "Oběťmi mapovaných vražd se často stali naši krajané, kteří na tomto území žili a podnikali už od dob carského Ruska. Jiní zase uvěřili v ideály nové společnosti a odjeli do Sovětského svazu za lepší budoucností," uvedla mluvčí. Zavraždění jsou pohřbeni v hromadných hrobech po celém bývalém Sovětském svazu. "Jsou v Moskvě, Petrohradu, Lvově, Bykovni, Žitomiru a na dalších místech," dodala. Dokumentaristé například narazili i na příběh mladíka, který v roce 1937 jako jediný cizinec dobyl s ruskou expedicí Severní pól. Mezi zavražděnými byl i elitní důstojník a zároveň příbuzný současného biskupa ostravsko-opavské diecéze Františka Václava Lobkowicze. "Například 28. září 1938 bylo během jediného dne popraveno v ukrajinském Žitomiru 77 Čechů. Důvodem byla údajná špionáž," řekla Pilařová. Dodala, že oběti teroru umíraly těsně před začátkem druhé světové války. Jejich rodiny se o tom dověděly až se značným časovým odstupem, mnohé neznají pravdu dodnes. "Světlo do těchto událostí by tak mohl vnést i tento dokument Mečislava Boráka, Lenky Polákové a Petry Všelichové," zakončila mluvčí.