Zprávy | Z archivu rubriky

Vláda souhlasí se zavedením takzvaného vázaného mandátu, který má umožnit kabinetu předávání rozhodovacích kompetencí na unijní úroveň jen se souhlasem parlamentu. Novinářům to v pindělí řekl premiér Mirek Topolánek. Beze změn jednacích řádů sněmovny a Senátu by se pravděpodobně nepodařilo dokončit parlamentní ratifikaci lisabonské smlouvy o budoucím uspořádání EU. Smlouvu ve druhé polovině ledna schválila sněmovna, Senát s jejím projednáváním podle svého předsedy Přemysla Sobotky (ODS) ale vyčká až na přijetí novel. "Odmítáme, protože žijeme v parlamentní demokracii, aby si vláda dělala, co chce, ať je to vláda jakákoli," řekl ČTK v úterý Sobotka. Vicepremiér pro záležitosti EU Alexandr Vondra (ODS) již dříve uvedl, že vláda proti vázanému mandátu nic nemá.

Vláda v pondělí schválila dva návrhy zákonů, které by měly změkčit dopady hospodářské krize na podniky a zaměstnavatele v Česku. Kabinet tak souhlasil se zkrácením odpisů podnikatelům a zavedením slev na sociálním pojištění pro zaměstnavatele, jež mají zamezit propouštění především zaměstnanců s nízkými příjmy. Stát očekává, že by tak mohl zachránit 50.000 až 70.000 pracovních míst. Celkový objem slev na pojistném v celoročním vyjádření činí 18 miliard Kč. Protikrizové opatření bude zavedeno do konce roku 2011 a je cíleně zaměřeno na lidi s podprůměrnou mzdou. Podle odborů a opozice ale návrh situaci na pracovním trhu nezlepší. Další novelou, kterou dnes vláda schválila, je novela zákona o dani z příjmu. Podnikatelé a podniky díky ní zřejmě od letoška až do poloviny příštího roku budou mít možnost zkrátit si lhůty pro odepsání hmotného majetku v první a druhé odpisové skupině. "Toto opatření povede ke stimulaci poplatníků k pořízení například kancelářských strojů, výpočetní techniky a telefonických přístrojů s pořizovací cenou vyšší než 40.000 Kč, dále pak osobních i nákladních vozidel, strojů a zařízení pro zemědělství, průmysl, stavebnictví a zdravotnictví," uvedlo ministerstvo financí. "Schválení těchto zákonů je určitě dobrou zprávou pro tuzemský průmysl a přichází v nejvyšší čas, kdy mnohé podniky se již dostávají do vážných existenčních problémů. Pokud cílem těchto opatření má být udržení co největší zaměstnanosti a zachování výroby a provozů podniků, tak je nutné, aby začala platit dříve, než tyto podniky budou nuceny ukončit svoji činnost. Doufáme, že čeští politici si uvědomují vážnost celé situace a že legislativní proces dalšího schvalování uspíší tak, aby trval nejkratší možnou dobu," uvedl prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.

Premiér Mirek Topolánek chce, aby se o regionu východní Evropy přestalo mluvit paušálně a nekorektně. Na pondělní pražské konferenci o dopadech rozšiřování Evropské unie vyzval k hodnocení každé členské země na základě jejích skutečných podmínek a výkonů. Nepřímo tak reagoval na vyjádření francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který po nedělním mimořádném summitu šéfů vlád a států EU řekl, že krize ve východní a střední Evropě představuje riziko pro EU.

Stát hospodařil letos na konci února s přebytkem 5,4 miliardy korun. ČTK o tom informovalo ministerstvo financí s tím, že před rokem státní rozpočet vykázal schodek pět miliard korun. Rozpočet na celý letošní rok je schválen se schodkem 38,1 miliardy korun, podle ministerstva ale schodek bude vyšší, pravděpodobně kolem 73 miliard korun. Loni stát hospodařil s deficitem 19,4 miliardy korun.

Stovky sklářů ze skupiny Bohemia Crystalex Trading demonstrovaly v pondělí před úřadem vlády. Skláři tak chtěli upozornit na údajně pomalý postup státu při řešení dopadů insolvenčního zákona i na svou sociální situaci. Premiér Mirek Topolánek na tiskové konferenci po schůzi vlády řekl, že připravované změny v zákoně na ochranu zaměstnanců před insolvencí zaměstnavatele umožní vyplatit zpětně mzdy i sklářům z BCT. "Dosavadní zákon se ukázal jako velmi nedokonalý," souhlasil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Současným i bývalým zaměstnacům BCT, kterým skupina dluží mzdy, by tak údajně stát mohl podle předběžných odhadů vyplatit na mzdových náhradách celkově 90 až 100 milionů korun. Šéf sklářských odborů na demonstraci prohlásil, že návrhy legislativních změn zná, ale situaci sklářů prý stejně neřeší. Účastníci protestní akce znovu vyzvali vládu k vyplacení mimořádné sociální dávky na pomoc sklářům z BCT. Zopakovali také požadavek na takové změny v zákonech, aby u firem v insolvenci nebyly zohledňovány například pohledávky bank před pohledávkami zaměstnanců. Nejde prý totiž jen o skláře, protože v podobné situaci se můžou ocitnout pracovníci jakékoli další firmy. Skupina BCT a majetkově spjatá Porcela Plus byly ještě v polovině loňského roku největším výrobcem užitkového skla a porcelánu v Česku. Dohromady zaměstnávaly kolem 7000 lidí. Skupina, která bankám dluží kolem čtyř miliard korun, je od loňského září v insolvenčním řízení kvůli nedostatku provozního kapitálu. V provozu už zůstal jen Karlovarský porcelán a Sklárny Kavalier v Sázavě.

Protikorupční policie již dva roky prověřuje možnou korupci při nákupu švédských stíhacích letounů Gripen. V souvislosti s případem zatím nikoho neobvinila. V únoru 2007 se nákupem a pronájmem švédských stíhaček pro českou armádu začali zabývat také detektivové ve Švédsku, o několik měsíců později se na žádost britské protikorupční jednotky připojila i švýcarská policie. Na konci února byl pak v Rakousku zatčen tamější obchodník Alfons Mensdorff-Poilly, který je s kauzou spojován. Smlouvu o nákupu gripenů v dubnu 2002 schválil kabinet Miloše Zemana. Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. Česko ale nakonec gripeny do výzbroje armády zařadilo: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Do Česka gripeny přiletěly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21.

Americký prezident Barack Obama při své dubnové návštěvě v Praze přednese "evropský projev roku", řekl v pondělí novinářům k návštěvě šéfa americké administrativy v ČR premiér Mirek Topolánek. Potvrdil, že Obama přijal pozvání českého předsednictví na neformální jednání hlav států evropské sedmadvacítky. Program návštěvy v těchto dnech obě strany ladí. Češi budou hlavně chtít slyšet o dalších plánech nové americké administrativy s výstavbou protiraketového štítu USA. Obamu do ČR pozval český prezident Václav Klaus.

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny se ohradila proti výrokům středočeského hejtmana Davida Ratha (ČSSD) na adresu pojišťoven, které pronesl v souvislosti s kontrolami placení poplatků ve středočeských nemocnicích. ČTK to sdělil mluvčí VZP Jiří Rod. Rath v minulých dnech pohrozil, že nechá ředitele pojišťoven po případném návratu ČSSD do vlády odvolat, pokud dají středočeským nemocnicím pokutu za nevybírání poplatků. "Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny se zásadně ohrazuje proti veřejně prezentovaným výhrůžkám hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha vůči managementu VZP," uvedl Rod. Podotkl, že dodržování zákona o všeobecném zdravotním pojištění, včetně jeho kontrolních a sankčních zmocnění, je základní povinností ředitele každé zdravotní pojišťovny. "Správní rada proto podporuje postup vedení VZP v souladu se zákonem vůči všem delikventům," uzavřel mluvčí.

Protest kvůli nízkým výkupním cenám mléka uspořádají chovatelé v Praze pravděpodobně 12. března. Novinářům to v Brně oznámil senátor Jan Hajda (ČSSD). Původně nechtěl den ani místo zveřejnit, po skončení tiskové konference však uvedl, že zemědělci budou demonstrovat asi 12. března, kdy má do Prahy přijet eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischer-Boelová. Jakou formu bude protest mít, zveřejní podle Hajdy Agrární komora v pondělí 9. března. "Do té doby je tichá dohoda, že nic nebudeme zveřejňovat, abychom náležitě překvapili, poněvadž se očekává vzhledem k té kritické situaci v zemědělství značný počet lidí," řekl. Zúčastní se prý i sedláci z okolních zemí. Protestem chtějí agrárníci upozornit pokles výkupních cen mléka, nyní jsou podle zemědělců o třetinu nižší než před rokem a chovatelé na tržbách přišli o sedm miliard korun. Protesty proto čeští zemědělci plánují i na květen, kdy v Brně zasednou evropští ministři zemědělství.

Vzácný mobiliář zámku v Opočně na Rychnovsku zůstane ve vlastnictví státu. Nejvyšší soud bez veřejného jednání odmítl dovolání zástupců rodu Colloredo-Mansfeld, kteří se domáhali vydání majetku. Dovolání se týkalo několika stovek předmětů, například zbraní, obrazů, lustrů a jednoho kočáru. Sbírka je ještě mnohem početnější, názor NS však do jisté míry předurčuje i celkový výsledek. Nároky Colloredo-Mansfeldů se netýkají jen mobiliáře Opočna, ale celého tamějšího zámku. Žádali také zámek Dobříš. Zatím však neuspěli.