Zprávy | Z archivu rubriky

Lídři koalice ve středu přistoupili na návrh KDU-ČSL prosazovat snížení počtu poslanců ze současných 200 na 199, a to v rámci zavedení přímé volby prezidenta. Koalice bude také dál diskutovat o změnách volebního zákona; vyhoví tak KDU-ČSL, podle které je vládní návrh na hraně ústavnosti. Novináře o výsledcích jednání informoval premiér a předseda ODS Mirek Topolánek. "Shodli jsme se na tom, že znovu vrátíme do hry tu variantu, kterou jsme diskutovali v roce 2006, a to je snížení počtu poslanců na 199," uvedl Topolánek. Změna by se podle premiéra mohla stát součástí návrhu na zavedení přímé volby prezidenta. V případě schválení by zabránila jak patovému povolebnímu rozdělení sil ve sněmovně, tak při parlamentní volbě hlavy státu. Poslanců a senátorů je totiž nyní 281, při pouhém snížení o jednoho poslance by jich byl sudý počet. Právě to původně byla podle předsedy vlády a ODS hlavní výhrada proti snížení počtu poslanců.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) s předsedou zelených a vicepremiérem Martinem Bursíkem a dalšími koaličními špičkami hledal cestu pro schválení návrhů ministerstva životního prostředí, které v únoru sněmovna zamítla i hlasy některých poslanců ODS. Problém se týká nejen zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, který poslanci shodili ze stolu ve třetím čtení, ale i návrhu novely horního zákona, uvedl po jednání Topolánek. "Řešili jsme principy a mechanismy, jak dosáhnout koaliční shody, a pokusíme se vyjednat v klubech takovou podporu, aby ty zákony prošly," řekl Topolánek novinářům. "Vzkaz je zcela jasný," konstatoval Bursík s tím, že koalice musí naplňovat společný program a dokončit prosazování zákonů, které jsou součástí programového prohlášení.

Stále stejná je podle českého ministra zahraniční Karla Schwarzenberga situace okolo amerických plánů na vznik radaru systému protiraketové obrany v České republice. Šéf české diplomacie tak komentoval spekulace o čerstvých návrzích nové americké administrativy obětovat vybudování protiraketového štítu výměnou za ruskou pomoc při přesvědčování Íránu, aby se vzdal svého kontroverzního jaderného programu. Schwarzenberg přitom uvedl, že v oblasti jsou i další "poněkud nestabilní" země disponující vyspělou technikou. "Kdyby Írán upustil od svých jaderných ctižádostí, tak se celá scéna změní a o protiraketovém štítě můžeme diskutovat," připustil Schwarzenberg. Právě on loni se svou americkou kolegyní Condoleezzou Riceovou podepsal základní smlouvu, která vznik americké základny v českých Brdech umožňuje. Smlouvy zatím čekají na souhlas českých poslanců. Český ministr zahraničí přitom upozornil, že Írán nedávno vypustil do vesmíru satelit a na svých raketách "pilně pracuje".

Senátoři ČSSD jsou rozhodnuti kvůli senátní ratifikaci lisabonské smlouvy, která má dát pravidla budoucímu fungování EU, požádat o mimořádnou schůzi horní komory. Žádost předloží v případě, pokud by se Senát odmítl smlouvou zabývat na řádné schůzi, která začne 26. března. ČTK a České televizi to řekl předseda senátorů ČSSD Petr Vícha. "Neexistuje jediný důvod pro to, aby na nejbližší schůzi nebyla lisabonská smlouva projednávána," uvedl Vícha. Podle něj jsou odkládáním porušována pravidla jednání horní komory. Lídři koalice se ale shodli na tom, že termín ratifikace smlouvy se nejspíš ještě posune, a to na nejdříve na duben.

Prezident Václav Klaus na Hradě přijal europoslance ze skupiny Nezávislost/Demokracie. Její členové bývají označováni za euroskeptiky, oni sami se podle jejich jediného českého zástupce Vladimíra Železného cítí být eurorealisty. Stejné označení pro svůj postoj k EU používá i Klaus. Se "spřátelenými" europoslanci Klaus hovořil podle Železného o evropské integraci i lisabonské smlouvě. Skupinu Nezávislost/Demokracie tvoří 22 z celkem 785 europoslanců. Před dvěma týdny ocenili potleskem Klausův podle některých názorů kontroverzní projev na půdě Evropského parlamentu. Klaus tam kritizoval lisabonskou smlouvu a současnou podobu evropské ekonomiky i údajné odcizení unijních politiků občanům. Podle Železného se právě tento projev stal jedním z hlavních témat středečního jednání.

Hnutí Starostové a nezávislí (SN) kritizuje vládní systém rozdělování dotací. Prý nahrává korupci a je netransparentní. Podle analýzy, kterou si nechali zpracovat, systémem nenárokových dotací stát letos rozdělí přes 66 miliard korun. Starostové navrhují, aby téměř 30 miliard korun bylo převedeno přímo na obce. Se svým návrhem seznámili novináře na tiskové konferenci. "Pokud bude na prostředky ze zákona nárok, pominou důvody pro poskytování různých výhod těm, kdo o dotacích rozhodují či je zprostředkují," řekl předseda hnutí Petr Gazdík. Podle něj poslanci a významní úředníci mohou přímo rozhodnout o přidělení konkrétní dotace v řádu desítek či stovek milionů. "Jsou známy případy, kdy poslanci takto podporují fotbalové kluby svých dětí, neziskové organizace, které řídí jejich blízcí," dodal. Proto hnutí chce zrušit i takzvané porcování medvěda. Gazdík předpokládá, že rozpočty samospráv by se tak ročně navýšily až o čtvrtinu. Takové příjmy by navíc podléhaly zvýšenému dohledu obyvatel při sestavování rozpočtu obce.

Krajně pravicová Dělnická strana (DS) smí i přes kritiku politologů a odborníků na extremismus dál působit na politické scéně. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl vládní návrh na rozpuštění strany. Neobsahoval dost důkazů o úzkých vazbách DS a neonacistického Národního odporu ani o snaze násilně změnit politický systém. Dle opozice i některých expertů byl návrh vlády špatně připraven, šéf ČSSD Jiří Paroubek vyzval premiéra, aby navrhl odvolání ministra vnitra Ivana Langera. Langer pochybení odmítá, proti extremistům chce bojovat dál. Vláda zatím neuvedla, zda znovu podá i návrh na rozpuštění DS. "Je otázkou, zda se k tomu budeme vracet a budeme se snažit lépe připravit ten nález, protože si myslím, že speciálně tato strana vystupuje způsobem a porušuje zákony, že je jenom otázkou, jakým způsobem se ten nález připraví, aby byl nenapadnutelný," uvedl premiér Mirek Topolánek. Zástupci ministerstva vnitra několikrát zopakovali, že tento rozsudek pro ně do budoucna bude vodítkem jak návrh v podobných případech připravit. Langer upozornil, že soud se vůbec poprvé zabýval návrhem na zrušení politické strany kvůli její politické činnosti.

Lidé pobírající příspěvek na sociální péči v nejnižší hodnotě 2000 korun by podle názoru členů sněmovního sociálního výboru ani o část těchto peněz neměli přijít. Změny způsobu vyplácení navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona o sociálních službách. Ministerstvo kvůli údajnému zneužívání dávek některými příjemci hodlá nejnižší, první stupeň příspěvku, nyní vyplácený v hodnotě 2000 korun, rozdělit na dvě části. Příjemcům příspěvku by chtělo v hotovosti vyplácet jen 800 korun, zbývajících 1200 korun by měli dostat až po předložení potvrzení o objednání pečovatelské a jiné sociální služby. Rozdělení nejnižšího příspěvku však členové výboru neschválili, jeho nejvyšší stupeň by podle nich měl naopak vzrůst z nynějších 11.000 korun na 12.000 korun. Růst nejvyššího stupně příspěvku, který by nebyl kompenzován poklesem jeho nejnižšího stupně, by podle ministra práce Petra Nečase (ODS) znamenal další zátěž pro státní rozpočet. "Pokud by prošel zákon v té podobě, v jaké byl teď schválen výborem, tak to znamená další miliardu a půl (korun) navíc," řekl ČTK Nečas.

Dva dny po demonstraci před úřadem vlády svolávají skláři další. Na stejném místě chtějí znovu vyjádřit nespokojenost s přístupem vlády k situaci zaměstnanců krachující skupiny Bohemia Crystalex Trading a majetkově spjaté Porcely Plus. V pondělí 30. března od 11:00 se před úřadem mají sejít nejen lidé ze skláren a porcelánek, ale i jejich rodiny nebo lidé z postižených regionů. ČTK to řekl odborový předák novoborského Crystalexu František Kuric. "Lidé mají čím dál větší zlost. Mají pocit, že si z nás na vládě a ministerstvech dělají legraci a naše problémy je vůbec nezajímají," vysvětlil důvody dalších protestů Kuric. Připravované změny v zákoně na ochranu zaměstnanců před insolvencí zaměstnavatele jsou podle něho nedostatečné.

Ministerstvo vnitra dostalo od antimonopolního úřadu pokutu 150.000 korun za chybný výběr firmy na zajištění krizové komunikace. Sankci potvrdil předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina. Rozhodnutí je už pravomocné. Vyplývá to z informací zveřejněných na internetových stránkách ÚOHS. "Nejprve se musíme se stanoviskem ÚOHS důkladně seznámit a poté zvážíme další postup," sdělil ČTK Petr Kopáček, mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, kterého se kontrakt týkal. Podle jeho slov postupovali správně a veřejná zakázka na zabezpečení krizové komunikace byla vyhlášena v souladu se zákonem. Ministerstvo kontrakt, který přímo přidělilo Telefónice O2, označilo jako takzvanou zakázku malého rozsahu, při níž není potřeba vyhlašovat tendr. Podle zjištění ÚOHS byla ale zakázka podhodnocena. Její cena byla nejméně 49,9 milionu Kč.