Zprávy | Z archivu rubriky


Pochod zhruba dvou set pravicových radikálů Plzní se obešel bez incidentů. Jejich zástupci přednesli na náměstí Republiky projevy. Mimo jiné nazvali sionismus rasistickou ideologií, židovskou obec pak xenofobní organizací. Cestou minuli asi 200 až 250 odpůrců akce, policie jejich střetu zabránila. Policisté zadrželi dva muže, oba byli z tábora ultranacionalistů. Jeden z nich je podezřelý ze spáchání přestupku, protože měl zakrytou tvář. Druhý je pak podezřelý ze spáchání trestného činu podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Podle informací ČTK měl totiž na krku vytetované číslo 88, které bývá vykládáno jako zkratka nacistického pozdravu "Heil Hitler".

Pravicoví radikálové pochodovali "proti sionismu" v semknutém zástupu. Byli vybaveni transparenty s nápisy jako "The world without sionism" (Svět bez sionismu), či "Národní, aktivní, radikální". Cestou skandovali i hesla, jako "USA, Izrael, táhněte do pekel". Cestou minuli skupinu lidí, kteří s pochodem nesouhlasili. Byli mezi nimi levicoví radikálové, zástupci nezávislých sdružení i protestující občané, například plzeňský odborník na problematiku holokaustu Radovan Kodera a předseda humanitární organizace Člověk v tísni Tomáš Hirt. Oba ČTK potvrdili svůj názor, že akce se dala podle zákona bez problémů ukončit ihned poté, co zazněla úvodní slova projevů. "Došlo evidentně k rasistickým útokům proti židovské obci," řekl Kodera.

Američtí studenti žurnalistiky New York University in Prague (NYU) v rámci semináře diskutovali se dvěma zástupci krajně pravicové Dělnické strany. Informaci ČTK potvrdil ředitel univerzity Jiří Pehe. Šlo prý o setkání v rámci kurzu, v němž se studenti zabývají nejrůznějšími sociálními problémy v ČR. Účelem setkání bylo, aby si studenti o Dělnické straně udělali obrázek, uvedl Pehe. Někteří z nich byli podle něho názory dvojice mužů "zděšeni". Studenti byli i v problémových oblastech nebo měli diskusi se zástupci romské menšiny.

Jedním z dvojice řečníků byl podle webu Dělnické strany Patrik Vondrák, předseda pražské organizace strany. Odborníci na pravicový extremismus Vondráka spojují s neonacistickým Národním odporem. "Pokud jde o ta konkrétní jména, tak jsem je nijak nelustroval. Ani mě popravdě řečeno nezajímalo, jak se jmenují, protože ta strana, i na základě rozhodnutí (Nejvyššího) správního soudu, funguje legálně," odpověděl Pehe na dotaz, zda věděl, kdo bude Dělnickou stranu před studenty zastupovat. Seminář podle něho vedla americká profesorka. "Dokonce si možná přála, aby tam přišli lidé, kteří reprezentují extrém, protože účelem bylo představit americkým studentům v plné nahotě, jak tito lidé smýšlejí, jaké jsou jejich názory, třeba na romskou menšinu. Asi by nedávalo smysl tam pozvat někoho, kdo by uhlazeně mluvil o Dělnické straně," dodal ředitel NYU.

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek byl na plenárním zasedání Stálého výboru evropských lékařů (CPME) v Praze zvolen na příští dva roky viceprezidentem organizace zastupující dva miliony lékařů z 27 členských zemí EU a přidružených zemí. V evropských strukturách bude zastupovat Česko dva roky. Funkce se ujme v lednu 2010 spolu s novým prezidentem a dalšími třemi viceprezidenty.

Kubek před nedávnem vzbudil bouřlivou diskusi výrokem, že pracovní nasazení žen lékařek nemůže být nikdy srovnatelné s pracovním nasazením mužů lékařů, protože ženy mají dvě role, kromě pracovní musejí zvládat rodinu a péči o děti. Neslouží proto ani tolik služeb jako muži. Řada lékařek žádala omluvu, řada jich ale s Kubkem souhlasila. Právě uplatnění žen bylo jedním z témat diskuse dvoudenního zasedání. Dokument Evropské komise o stavu pracovní síly ve zdravotnictví popisuje podle Kubka největší rizika: vedle stárnutí populace lékařů jsou to odchody lékařů z nových členských států a ubývání lékařů mužů, přesněji špatné podmínky pro ženy lékařky ke sladění profesního života s rodinným. "Shodli jsme se, že je nutno vytvářet jim co nejlepší podmínky a nestrkat před tím hlavu do písku," řekl ČTK Kubek. Česko v tom má podle něj obrovský dluh. "Neznám nemocnici, která by měla vlastní jesle nebo školku či dětský koutek, zatímco například v severských zemích je to běžný standard, protože se snaží udržet kvalifikovanou pracovní sílu, lékařky i zdravotní sestry," uvedl Kubek.