Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Mirek Topolánek (ODS) přiznal, že svého přítele Marka Dalíka požádal, aby mediálně pomohl poslanci Petru Wolfovi. Bývalý sociální demokrat, který pomáhá koaliční vládě ve sněmovně při hlasování, je vyšetřován policií pro podezření ze zneužití několikamilionové dotace. Chování médií, která na Wolfův případ poukázala, označil premiér za šmíráctví a Wolfa za oběť štvanice. Dalík se podle pondělní Mladé fronty Dnes pokoušel jménem Topolánka přesvědčit reportéra České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování Wolfa. Bártek si podle listu Dalíkova slova nahrál, a to včetně těch, jimiž mu prý Dalík vysvětloval, že nepřichází jen sám od sebe. Dalíkova přímluva není podle MfD jedinou neobvyklou intervencí ve Wolfově kauze. Olomoucká vrchní státní zástupkyně Milena Hojovcová totiž svým podřízeným nařídila, aby v případu tohoto poslance postupovali jinak, než je obvyklé. Žalobcům uložila "důraznou mediální zdrženlivost ve věcech, ve kterých je vedeno prověřování jakýchkoli politicky činných osob".

Vláda v pondělí schválila plán ministryně zdravotnictví Daniely Filipiové (ODS), který má zmírnit dopad hospodářské krize na české zdravotnictví. Její návrh obsahuje například navýšení plateb státu pojišťovnám za děti, studenty a důchodce. Ministři plán schválili všemi hlasy. Ministerstvo chce protikrizovým plánem zvládnout propad ve výběru zdravotního pojištění. Podle odhadů zdravotních pojišťoven by výpadek jejich příjmu mohl činit osm miliard korun. Ministerstvo počítá v protikrizovém balíčku od dubna s růstem plateb státu za děti, důchodce a nezaměstnané z měsíčních 677 na 731 korun, v souhrnu to je do konce roku 2010 nárůst 7,8 miliardy. Plán původně počítal se zrušením stropů, nad které se už neplatí zdravotní pojištěn, podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase se ale stropy měnit nebudou.

Vláda nepodpoří ve sněmovně návrh zákona, kterým chce Moravskoslezský kraj zrušit regulační poplatky ve zdravotnictví. Po zasedání kabinetu to řekl ministr Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Kabinet už minulý týden odmítl komunistickou novelu na zrušení poplatků. Už loni odmítli ministři návrh ČSSD, letos koalice v parlamentu prosadila částečné zrušení či omezení pro děti, mládež a důchodce. Od dubna by měly přestat platit u lékaře 30 korun děti do 18 let. Jim i seniorům nad 65 let se sníží roční ochranný limit plateb z 5000 na polovinu. Předkladatel návrhu na zrušení poplatků hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas (ČSSD) přesto doufá, že ve sněmovně návrh nalezne podporu.

Vláda odmítla návrh zákona, který by měl zakázat privatizaci ruzyňského letiště. Zákon předložili poslanci opoziční sociální demokracie. Podle předsedy sněmovního klubu ČSSD Bohuslava Sobotky hrozí v případě prodeje letiště "vážné bezpečnostní riziko". Sobotka připustil maximálně pronájem letiště. Prodej pražského letiště jako celku jedinému strategickému partnerovi schválila vláda počátkem loňského června. Kabinet rovněž odmítl návrh ČSSD na podporu hospodářského růstu a sociální stability. Protikrizová opatření sociální demokracie počítají vedle zvýšení daní lidem s hrubým příjmem nad 1,2 milionu korun ročně a šrotovného i s vyplacením 13. důchodu, navýšením přídavků na děti a podpor v nezaměstnanosti a prodloužením doby, po kterou se pobírají. Normy však bez ohledu na stanovisko vlády projedná Poslanecká sněmovna, protože jde o poslanecké návrhy.

Stát věnuje sklářům, kteří kvůli krizi už několik měsíců nedostávají výplaty, nevratnou dotaci 30 milionů korun. Po jednání vlády to oznámil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), který spolu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (KDU-ČSL) kabinetu návrh pomoci předkládal. Peníze mezi potřebné zaměstnance rozdělí sklářské odbory. V budoucnosti by lidem v podobné situaci měla pomáhat připravovaná novela zákona o ochraně zaměstnanců před insolvencí. Po vyhlášení insolvence by měli dostat tři mzdy. Novelu zákona již schválila vláda, Nečas doufá, že nová úprava projde sněmovnou v březnu nebo dubnu.

Vláda nepodpoří záměr Středočeského kraje na zřízení Královské univerzity v Kutné Hoře. Kabinet zastává názor, že místo zakládání vysokých škol univerzitního typu je třeba zvyšovat kvalitu nynějších. Ministr Pavel Svoboda také uvedl, že škola takového typu musí splnit řadu podmínek, "což je pro školu zřizovanou na zelené louce nesplnitelné". Hejtman David Rath označil rozhodnutí kabinetu za skandální. Věří nicméně, že ve sněmovně návrh najde dostatečnou podporu. Kromě Ratha se pod návrh na vznik univerzity v Kutné Hoře podepsali šéf sociální demokracie Jiří Paroubek, ale i poslanci ODS Boris Šťastný a Jan Klas a lidovec Jiří Carbol. Podle záměru kraje by kutnohorská škola měla první studenty přijmout v akademickém roce 2010/2011. Začít studovat by mohlo 200 lidí. Do tří let by se mohlo vzdělávat už 1200 studentů. Do deseti let po svém vzniku by se instituce měla dostat na konečný počet 14.000 až 16.000 studujících.

Vláda ze svého pondělního programu vyřadila návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů, která má v budoucnu nahradit Inspekci policie. Bez bližších podrobností to vláda uvedla na svém webu. Nová inspekce má být zcela nezávislá na ministerstvu vnitra. Nově má vyšetřovat trestné činy nejen policistů a civilních zaměstnanců policie, ale také celníků a Vězeňské služby. Působnost inspekce se však nebude vztahovat na hasiče ani na Bezpečnostní informační službu (BIS). Současná Inspekce policie oficiálně vznikla teprve k letošnímu 1. lednu v souvislosti s policejní reformou. Jde o přímou pokračovatelku Inspekce ministra vnitra (IMV), která však neměla pravomoc odhalovat a vyšetřovat trestné činy civilních zaměstnanců policie.

O bezpečnost amerického prezidenta Baracka Obamy a dalších politiků při dubnovém summitu Evropská unie - USA v Praze se postarají také specialisté na boj se zbraněmi hromadného ničení. Novinářům to řekl velitel liberecké 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany Miroslav Knopp. "Při bezpečnostních opatřeních na summitu Evropská unie - USA se s námi počítá, kvůli utajení ale nesmím prozradit žádné detaily. Naše role však bude podobná jako při ochraně amerického prezidenta George Bushe během jeho návštěvy v Praze a na summitech NATO v tureckém Istanbulu a v lotyšské Rize," dodal Knopp. Liberečtí vojáci chránili v roce 2004 před teroristickými útoky letní olympijské i paralympijské hry v Aténách 2004. Patří do mezinárodních mírových sil v Afghánistánu. Veleli mnohonárodnímu praporu radiační, chemické a biologické ochrany, zařazenému do sil okamžité reakce NATO. Účastnili se také misí při válce v Perském zálivu.

Jen několik dní před návštěvou amerického prezidenta Baracka Obamy navštíví Českou republiku velmi pravděpodobně izraelský prezident Šimon Peres. Do Prahy by měl přicestovat 30. března a zdrží se zřejmě až do 1. dubna. Radim Ochvat, mluvčí prezidenta Václava Klause, na jehož pozvání Peres přijede, nechtěl oficiálně návštěvu komentovat. Na 30. března se nicméně na Pražském hradě chystají zvýšená bezpečnostní opatření, uzavřeny zůstanou například zahrady v okolí rezidence hlavy státu.

Evropský komisař Jacques Barrot a český ministr vnitra Ivan Langer zahájili v pondělí ve Washingtonu sérii schůzek s americkými představiteli. Chtějí si na nich vyjasnit podmínky pro eventuální přijetí vězňů z Guantánama v zemích Evropské unie. Barrot a Langer se na úvod setkali s americkým ministrem spravedlnosti Erikem Holderem. Ten má na starosti uzavření americké věznice na kubánském Guantánamu do ledna příštího roku. Čeká je také schůzka s předsedou komise pro vnitřní bezpečnost Senátu Joe Liebermannem. V úterý mají oba evropští představitelé jednat s americkou ministryní vnitřní bezpečnosti Janetou Napolitanovou a s poradci prezidenta Baracka Obamy v Bílém domě. Některé země Evropské unie, jako například Portugalsko a Španělsko, už daly najevo, že by byly ochotny vězně z Guantánama přijmout.