Zprávy | Z archivu rubriky

Brněnská Masarykova univerzita si nechala u příležitosti 90. výročí založení zkomponovat nové slavnostní fanfáry. Skladatel Miloš Štědroň se inspiroval moravskou hudbou a použil motivy Leoše Janáčka a Josefa Suka. Škola bude fanfáry užívat při slavnostních příležitostech, poprvé zazní 28. ledna na výročním shromáždění akademické obce, řekli ČTK představitelé univerzity. Původní fanfáry Zdeňka Blažka sice vznikly přímo pro Masarykovu univerzitu, ale postupem času je začaly používat i další brněnské vysoké školy. Masarykova univerzita proto chtěla získat novou skladbu, kterou by měla jen pro svou potřebu. Nové fanfáry jsou rozepsány pro trubku, lesní roh, trombón a tubu. Mají několik částí, jež odpovídají struktuře akademických oslav a ceremoniálů - například fanfáru děkana, fanfáru rektora, tuš a hudbu ke slibu a odchodu.

Národní muzeum čekají velké změny. Své dvousté narozeniny roku 2018 by chtělo oslavit ve zcela novém hávu. Do konce letošního května se totiž ze sousední budovy někdejšího Federálního shromáždění má odstěhovat Rádio Svobodná Evropa a část Národního muzea se v ní usídlí. Pro veřejnost ji chce otevřít ještě letos. Ze 4,5 miliardy korun, které ministerstvo kultury vyhradilo na celkovou rekonstrukci staré budovy, se bude financovat také stavba tunelu, který by ji měl s Federálním shromážděním propojit, řekl v rozhovoru pro ČTK generální ředitel muzea Michal Lukeš. "Začneme hned dělat komentované prohlídky pro veřejnost. Budeme během nich vysvětlovat architektonickou historii i to, co se v té budově v druhé půlce 20. století stalo včetně klíčových okamžiků po roce 1989: třeba zvolení Václava Havla prezidentem nebo pomlčková válka mezi Českem a Slovenskem," vysvětlil Lukeš. Velká výstava o padesátých až devadesátých letech by se měla otevřít 17. listopadu, ještě na letošní rok se zde chystá i výstava k výročí českého olympionismu.

Výstavu a publikaci, které připomenou nenávratně ztracené skvosty průmyslové architektury, připravuje Výzkumné centrum průmyslového dědictví působící při ČVUT. Pod názvem Co jsme si zbourali se akce bude konat během letošního pátého bienále Industriální stopy, které v Praze i dalších městech upozorňuje na potenciál industriálních památek. Bienále se uskuteční v říjnu.

Režisér Ladislav Helge převzal v berounském kině Mír cenu Vladislava Vančury. Za celoživotní tvůrčí a mravní přínos české kinematografii mu ji udělil Český filmový a televizní svaz FITES. Osmdesátiletý Helge jako režisér debutoval v roce 1957 filmem Škola otců, mezi jeho další snímky patří třeba Stud nebo Velká samota. Patnáct let také pracoval jako režisér v Laterně Magice.

S modrou kedlubnou a fialovými ředkvičkami zelináři u českých konzumentů nepochodí. V zelenině patří čeští strávníci k nejkonzervativnějším v Evropě. V posledních letech je odborníci naučili pěstovat a jíst snad jen brokolici. Čínské zelí, které v ČR roste velmi dobře a je ze semínka hotové už za 60 dní, však stále na celé čáře poráží tradiční listový salát. Přitom má oproti čínskému zelí dvanáctkrát méně vitaminu C, řekl ČTK Ivan Malý z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V Evropě je podle Malého běžně pěstovaný také výrazně žlutý květák. Tvoří menší hlávky, ale prý je chutnější a uvnitř má odlišnou, máslovitou strukturu. "U nás, když to chtějí interhotely, tak si to musí smluvně domluvit s pěstitelem. Obchod to vůbec nechce," řekl odborník.

Malý přiznal, že v českých zahrádkách se tu a tam objeví nezvyklé rostliny. Po plotech nebo kmenech stromů se tak na mnohých zahrádkách do výšek pne ačokča - peruánská či mexická okurka, která dává malé plody velikosti do deseti centimetrů a chutí připomíná okurky a papriky. Mnozí pěstitelé vysévají drobnou kulatou dýni hokkaido, kterou lze jíst se slupkou, patisony, lilky, žlutá rajčata nebo chřest. Zkoušejí i melouny. Podle Malého jsou však takoví experimentátoři spíš výjimkou.

Na území Česka zimuje čím dál víc kormoránů velkých a dalších rybožravých ptáků. I když podle předběžných výsledků sčítání z minulého víkendu počty kormoránů letos nepřekonaly loňské historické maximum, během zhruba dvou desetiletí počet kormoránů zimujících na českých a moravských rybnících vzrostl ze stovek na víc než 10.000. Jen v Praze jich letos přezimovalo na 1500. "Osud tohoto ptáka je pozoruhodný: v 50. letech žily v celé Evropě pouhé 4000 párů a ocitl se na pokraji vyhynutí. Stal se chráněným druhem, od té doby se jeho populace na našem kontinentu rozrostla na 400.000 párů," řekl ČTK koordinátor sčítání Petr Musil.

Do 80. let se přitom kormoráni v Česku nevyskytovali vůbec. Rychlý nárůst populace souvisí jednak s ochranou, jednak s tím, že chovné rybníky a rybí obsádky jsou pro ně "prostřenými stoly", míní ornitolog. Ze stejné důvodu usilují rybníkáři o zavedení regulace počtu kormoránů. Vodní ptactvo sčítali ornitologové minulý víkend přibližně na 600 lokalitách.

Vláda Mirka Topolánka získala čtyři nové tváře. Prezident Václav Klaus vyhověl žádosti premiéra a v pátek jmenoval do funkcí politiky, o jejichž směřování do kabinetu se měsíce spekulovalo. Prezident doufá, že rekonstruovaný kabinet se bude těšit základní podpoře sněmovny. Vzhledem k předsednictví Česka Evropské unii a vzhledem k hospodářské krizi podle něj nemají noví ministři nárok na sto dní hájení. Žádný z nich s tím ale ani nepočítá, většina nových členů kabinetu chce navázat na práci svých předchůdců: "Naskakujeme do rozjetého vlaku", říkají. Klaus připomněl, že rekonstrukce vlády je reakcí na to, jak hodnotí práci vlády veřejnost. Podle Topolánka je ale důležitější, že kabinet se s novou krví stane dynamičtějším a schopnějším čelit krizi. Slibuje si také změnu komunikace nově obsazených ministerstev vůči veřejnosti i sněmovně, kde se vláda potýká s jen velmi těsnou převahou nad opozicí a několika koaličními nespokojenci.

Nynější rekonstrukce kabinetu je největší od jmenování vlády před dvěma lety. Zatím nejtvrdší prohrou vládní koalice byl říjnový debakl v krajských a senátních volbách, kdy začaly strany mluvit o nutnosti personálně vládu obměnit. Jen polovina občanů přitom věří, že nynější koalice vydrží přes své vnitřní problémy, spory a snahy opozice o její odvolání celé volební období, tedy do léta příštího roku. Podle šéfa opoziční ČSSD Jiřího Paroubka i po výměně čtyř ministrů "velmi nízký kredit vlády zůstává". V pátek zopakoval své výhrady ke všem novým tvářím. Nemluvil ale o tom, že by sociální demokraté chtěli po rekonstruované vládě, aby sněmovnu požádala o důvěru.

Prezident Václav Klaus doufá, že rekonstruovaný kabinet Mirka Topolánka se bude těšit "elementární podpoře Poslanecké sněmovny". Při jmenování nových ministrů na Pražském hradě zdůraznil, že kabinet musí čelit hospodářské krizi. "Víte, že je třeba rychle se zapojit do práce vlády," řekl s tím, že tentokrát vůbec neplatí stodenní lhůta hájení nových ministrů, a to i s ohledem na české předsednictví EU. "Vláda, která s takovými obtížemi vznikala po parlamentních volbách v roce 2006, prochází první významnou změnou ve svém složení. Je to jistě i reakce na to, jak česká veřejnost tuto vládu hodnotila a hodnotí," uvedl Klaus v krátkém projevu. "Odhadl jste přesně důvody, proč k rekonstrukci došlo, je to reflexe vládnutí, reflexe loňského roku. Nicméně za daleko vážnější důvod považuji já ten problém druhý, a to je vyšší funkčnost a dynamika vlády při řešení problému, který není jen ryze český, a to je předpokládaný ekonomický pokles," reagoval Topolánek.

Polovina občanů věří, že současná vládní koalice vydrží celé volební období. Z nejnovějšího průzkumu agentury STEM vyplynulo, že 51 procent lidí věří v zachování koalice, a to i přes její personální problémy, spory a snahy opozice o její odvolání. Naopak 49 procent občanů soudí, že koalice do konce funkčního období nevydrží. Názor na perspektivy vlády ovlivnily podle autorů průzkumu zejména stranické sympatie a materiální zázemí dotázaných. Koalice ODS, Strany zelených a KDU-ČSL zažívá od svého počátku personální problémy, vnitřní spory a je často konfrontována se snahami opozice o své odvolání. Aktuální výsledky průzkumu z 2. až 9. ledna svědčí o tom, že právě v důsledku těchto skutečností si není veřejnost jista tím, zda koalice vydrží do poloviny roku 2010, kdy se mají konat další řádné volby.

Srbsko podá přihlášku ke členství v EU během českého předsednictví unie, které potrvá do poloviny roku. Po jednání s českým vicepremiérem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou to v pátek prohlásil srbský místopředseda vlády pro evropskou integraci Božidar Djelič. Bělehrad chce v průběhu českého vedení unie také zahájit odbourávání vízové povinnosti pro Srby při cestách do EU a prohloubit ekonomickou spolupráci se sedmadvacítkou zejména v energetice. Kdy by se tato balkánská země mohla stát členem unie, Djelič nedokázal říct. "Bude to trvat ještě nějaký čas," zdůraznil srbský ministr. Technicky ale na členství prý bude Srbsko připraveno v roce 2012. Podle Vondry je vstup Srbska otázkou několika let.