Zprávy | Z archivu rubriky

Pražský primátor Pavel Bém soudí, že nynější světová hospodářská krize může rozvinuté regiony zasáhnout více než oblasti méně rozvinuté. Primátor to řekl na Evropském summitu regionů a měst v Praze. Na rozdíl od současné politiky soudržnosti EU, která se snaží hlavně snižovat rozdíly mezi regiony, si Bém myslí, že je třeba podporovat také centra regionů, která mají na jejich rozvoj velký vliv. Praha přitom jako jediný region v Česku nemá nárok na peníze z fondů EU. Její HDP v přepočtu na obyvatele přesahuje 75 procent průměru Evropské unie a tím ztrácí na prostředky z evropských fondů nárok. Předseda Výboru regionů EU Luc Van den Brande se s Bémem shodli, že dopady krize pociťují jako první právě města a regiony. Zaznamenávají totiž vzrůst nezaměstnanosti a s tím spojené sociální problémy, ale také pokles daňových příjmů. Podle Béma je třeba posilovat konkurenceschopnost regionů a odstraňovat překážky volného pracovního trhu a pohybu zboží, stejně jako ochranářská opatření. Regiony by také měly propojovat své energetické sítě. Pražský primátor označil velká evropská města, mezi něž počítá i Prahu, za "motory" a "generátory" evropské politiky a právě v nich vidí těžiště ekonomického růstu. Podle něj je proto nutné při rozdělování peněz na politiku soudržnosti myslet i na ně.

Češi si evropské poslance budou za tři měsíce vybírat v podstatě stejným způsobem, jakým volí členy Poslanecké sněmovny. Na rozdíl od sněmovních voleb budou jen mít ve všech krajích na výběr stejné soupisky kandidátů. V organizaci voleb se žádné zásadní změny nechystají, zákonné předpisy k evropským volbám se od roku 2004 nezměnily. Hlasovací lístky dostanou lidé jako obvykle do svých poštovních schránek, a to nejpozději 2. června tradičně v modrých obálkách. Už doma si mohou vybrat ze sady kandidátek tu, které dávají přednost a dát dvěma kandidátům vybraného uskupení přednostní hlasy zakroužkováním jejich pořadového čísla. Zvýší tak šance na jejich zvolení, případně upevnit jejich postavení v čele hlasovacího lístku. Lístek pak ve volební místnosti vloží do obálky, kterou po prokázání totožnosti dostane od volebních komisařů, a vhodí jej do volební urny. Adresu své volební místnosti, kam patří podle místa bydliště, zjistí voliči na obecním úřadě, z jeho vývěsní desky nebo v místních novinách. Každý starosta má totiž tuto informaci zveřejnit nejpozději do 21. května způsobem v místě obvyklým. Adresy volebních místností se zpravidla nemění.

Organizace Amnesty International (AI) hodlá vyzvat české předsednictví Evropské unie, aby na blížícím se summitu EU-Čína nadneslo otázku porušování lidských práv v okupovaném Tibetu. Výzvu vládě chtějí zástupci AI předat 10. března, na nějž připadá 50. výročí potlačení tibetského protičínského povstání. "Podle závěrů organizace ICT (International Campaign for Tibet) došlo v Tibetu za uplynulý rok k patrně největšímu nárůstu počtu politických vězňů za poslední desítky let," řekla ředitelka AI ČR Dáša van der Horst. Vrcholná schůzka EU a Číny by se měla uskutečnit v Praze pravděpodobně v květnu. Hlavím tématem by měla být globální hospodářská krize, ovšem premiér Topolánek v lednu upozornil čínského premiéra, že během českého předsednictví by mohla konání summitu ovlivnit kolize s významnými výročími v čínské historii. Prvním z nich je výročí povstání v Tibetu v březnu 1959 a druhým události na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989, kdy čínská vláda krvavě potlačila studentské demonstrace za demokracii.

Posledních 66 vojáků 2. kontingentu českého provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v afghánském Lógaru se v pátek vrátilo do České republiky. Jak na letištní ploše řekl jejich velitel Pavel Lipka, je to vynikající pocit vědět, že všichni jeho vojáci se vrátili domů. Pod Lipkovým velením půl roku pracovaly celkem dvě stovky mužů a žen v českých uniformách. Téměř každý týden zažívali raketové útoky na svou základnu Shank, museli se vyrovnat s přepadením mobilní hlídky i výbušninami nastraženými na projíždějící auta, řekl Lipka. Spolu s vojáky v provincii s přibližně 350.000 obyvateli působila i desítka civilních pracovníků PRT, kteří se podíleli na obnově dlouhým konfliktem poničené země. Ti se vrátili už před několika dny. Za rok své práce dokončili 14 projektů financovaných českou vládou, desítky dalších jsou rozpracované nebo připravované. "Byla to nejsložitější mise, kterou jsem dosud absolvoval, a nebyla to moje první mise," podotkl Lipka. Zdůraznil, že jeho vojáci, většinou příslušníci 7. mechanizované brigády, se před odjezdem intenzivně připravovali. "Ale nemůžete se připravit na všechny situace, které nastanou. Jsem rád, že mí podřízení všechno zvládli," poznamenal s tím, že vybavení jeho jednotky odpovídalo tomu nejlepšímu, co má česká armáda v současné době k dispozici.

Polský parlament uctil památku Ryszarda Siwiece, filozofa a protifašistického bojovníka, který se v září 1968 upálil na protest proti srpnové okupaci a potlačování svobody slova v Československu. Informovala o tom agentura PAP. V parlamentním usnesení vyjádřili poslanci Sejmu hlubokou úctu k Siwiecově činu. Předseda vlády Donald Tusk popsal Siwiecovu oběť jako symbol pro jeho generaci. Polský premiér také připomněl, že tato významná událost v historii polsko-česko-slovenských vztahů tak díky nynějšímu usnesení Sejmu získala na důležitosti. Účast polských vojáků na srpnové invazi vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy, která v Československu zadusila proces uvolňování komunistického režimu, znamenala pro část polské veřejnosti rozčarování. Jedním z pobouřených byl i devětapadesátiletý vystudovaný filozof Ryszard Siwiec, který v té době pracoval jako účetní. Někdejší bojovník protifašistické Zemské armády, jenž po válce odmítl nastoupit jako učitel dějepisu, protože se nechtěl podílet na komunistické indoktrinaci dětí, se rozhodl proti okupaci Československa veřejně protestovat. Siwiec se upálil 8. září 1968 při dožínkové slavnosti před vládní tribunou na varšavském Stadionu desetiletí. Zapálil se před očima hlavních představitelů tehdejšího komunistického Polska. Zemřel na následky těžkých popálenin čtyři dny po svém činu.

Centrální plzeňský městský úřad podle soudu dostatečně nevysvětlil, z jakých důvodů zakázal v polovině února akci Protest proti sionismu. Ve své argumentaci neuvedl žádné relevantní skutečnosti. Navíc, nejenže nepochopil zákon o právu shromažďovacím, ale popřel i jeho samotnou podstatu. To jsou jen některé důvody, proč Krajský soud v Plzni začátkem týdne označil rozhodnutí úřadu za nepřezkoumatelné, zjistila ČTK. Celý rozsudek soud oficiálně zveřejnil v pátek. Možnost konat protižidovskou akci je tak podle soudu přímým důsledkem nezákonného postupu Úřadu městského obvodu Plzeň 3. "Úřad alespoň s průměrnou právní fundovaností nevyužil možností zákona o právu shromažďovacím k tomu, aby toto právo reguloval," uvedl Václav Roučka, předseda senátu. Podle soudu městský obvod v odůvodnění zákazu pouze zopakoval, za jakých podmínek, kdy a kde se má shromáždění konat, definoval sionismus a vlastním, prý absurdním způsobem interpretoval shromažďovací zákon. Úřad uvedl, že shromážděním není možné protestovat proti politickému nebo jinému smýšlení, což však podle soudu popírá samotnou podstatu shromažďovacího práva.

Pochodu pravicových radikálů svolaného sdružením Autonomní nacionalisté na 18. dubna se podle členů iniciativy 'Neonacisty v Ústí nechceme' mohou zúčastnit stovky a možná i přes tisíc pravicových extremistů. Miroslav Brož z organizace Člověk v tísni, která je jedním z členů iniciativy, novinářům řekl, že akce podobného charakteru se v Česku v uplynulých letech ještě neuskutečnila. Dodal, že extremisté se na akci svolávají na nejradikálnějších pravicových internetových stránkách, pozvánky na ústecký pochod lze prý najít i na asi 20 německých neofašistických webech. Večernímu pochodňovému pochodu neonacistů po městě, který má údajně připomenout oběti spojeneckého bombardování města v dubnu 1945, nechtějí členové iniciativy bránit. Odmítli proto i spolupráci s krajně levicovými organizacemi. Jejich cílem je spíše to, aby se neonacisté v Ústí setkali s prázdnými ulicemi.

Města a obce kvůli ekonomické krizi a očekávanému poklesu hrubého domácího produktu (HDP) o dvě procenta letos proti loňsku přijdou na daňových příjmech o pět až šest miliard korun. Výpadek budou muset pokrýt z rezerv nebo omezit investice. Při zasedání Komory statutárních měst v Hradci Králové to řekl primátor Kladna a předseda komory Dan Jiránek (ODS). "Teď jsme dostali nejnovější výsledky, které upravily HDP. Odhaduje se pokles dvě procenta," řekl Jiránek. Dodal, že minulý odhad ministerstva financí počítající s růstem HDP o jedno procento by pro obce znamenal meziroční zvýšení příjmů o půl miliardy korun. Snížení příjmů u Kladna Jiránek pro letošní rok odhadl na několik desítek milionů korun. "Pro nás znamená, že rozpočtovou rezervu zřejmě máme již fiktivní a budeme muset hledat úspory ve druhém pololetí," řekl Jiránek. Na provozních nákladech podle něj ušetřit nedá, takže město bude muset omezit investice nebo si vzít půjčky. Podle primátora Hradce Králové Otakara Divíška (ODS) by město při dvouprocentním poklesu HDP mohlo přijít o 40 až 50 milionů korun.

Názory romských aktivistů na rušení vepřína stojícího v Letech na Písecku v místě bývalého sběrného tábora pro Romy z dob druhé světové války se liší. Zatímco některým jihočeským Romům by stačilo důstojně upravit místo bývalého tábora, podle sdružení Roma Realia je tento přístup skandální a jeho členové trvají na úplném zrušení vepřína. Václav Miko z Roma Realia v prohlášení adresovaném ČTK uvedl, že pouhé vybudování památníku, úprava jeho okolí a vytvoření sociálního zázemí, aby oficiální hosté pietních aktů "nechodili nedůstojně do křoví", je naprosto nedostatečné. "Představitelé Roma Realia by si ze všeho nejvíce přáli, aby naopak zástupci vlády a ambasád museli projít samotným vepřínem po kolena prasečího prostředí a došli k humánnímu uvědomění a k potřebě odstranit vepřín," prohlásil Miko. Na odstranění výkrmny prasat trvá také Výbor pro odškodnění romského holocaustu. Jihočeští Romové s bouráním vepřína nesouhlasí zejména kvůli současné ekonomické krizi. Stamiliony korun, jež by jeho případné zbourání zřejmě stálo, by se podle nich daly využít účelněji.

Sbírku kamélií ze zámeckého zahradnictví v Rájci nad Svitavou mohou do neděle obdivovat návštěvníci Strahovského kláštera v Praze. Vzrostlé, několik desítek let staré kaméliové keře různých odrůd a barev jsou na výstavě doplněny květinovými vazbami inspirovanými barokem. Výstava je v ambitu kláštera přístupná vždy od 09:00 do 17:00. Na státním zámku v Rájci nad Svitavou mají sbírku pěti desítek druhů kamélií, klasických i méně známých odrůd. Kamélie má latinský název Camellia japonica, pochází z Japonska a patří k rodu čajovníků. Ve zdejších podmínkách je ale na pěstování náročná. Kamélie byla velmi oblíbená zejména v 19. století, tehdy nechyběla snad v žádném zámeckém skleníku. Stala se i uměleckou inspirací pro Dámu s kaméliemi od Alexandra Dumase ml. a Traviatu od Giuseppe Verdiho. Camelia japonica získala jméno po brněnském rodákovi, botaniku a misionáři Jiřím Josefu Camelovi, jehož výstava také připomíná. Camel se narodil v roce 1661 v Brně. Celkem napsal 12 latinských pojednání o floře, fauně i minerálech filipínských ostrovů. Zemřel v roce 1706 v Manile. Jeho poznatky se dodnes využívají v oblasti farmacie a Camel patří k průkopníkům moderní přírodovědy. V roce 2006 bylo 300. výročí Camelova úmrtí zařazeno mezi výročí UNESCO.