Zprávy | Z archivu rubriky


Pražský městský soud ve středu zrušil rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která loni v červnu udělila pokutu 50.000 korun členu umělecké skupiny Ztohoven Janu Kalábovi. Kaláb stejně jako další dva členové David Brudňák (alias Roman Týc) a Hynek Štětka dostali každý pokutu 50.000 korun za to, že se předloni 17. června nabourali do programu České televize Panorama a odvysílali záběr simulovaného jaderného výbuchu v oblasti Krkonoš. Soudkyně Naděžda Řeháková jako důvod zrušení pokuty od vysílací rady Kalábovi uvedla, že rada překročila roční lhůtu, ve které ze zákona může pokutu udělit. Rada jako kolektivní orgán se začala kauzou simulovaného výbuchu ve vysílání ČT2 v pořadu Panorama zabývat podle soudu 26. června 2007, pokutu udělila zhruba po roce.

Umělecká skupina Ztohoven se napojila v neděli 17. června ráno na kameru vysílající záběry z Černého dolu v Krkonoších. Diváci sledující v neděli ráno živé vysílání Panoramy mohli mezi běžnými záběry na hory vidět nejdříve oslnivý záblesk a poté charakteristický hřib simulovaného atomového výbuchu. Ve chvíli, kdy skončily záběry z Černého dolu, naskočilo vysílání z Jeseníku. Skupina Ztohoven v prohlášení k akci uvedla, že není teroristická ani politická skupina a nebylo účelem společnost jakkoli zastrašit či manipulovat. "Dne 17. června napadla mediální prostor, prostor televize. Narušila ho, zpochybnila jeho pravdivost, uvěřitelnost. Upozornila na možnou záměnu mediálního obrazu světa za svět jako takový, reálný," uvedla tehdy skupina v prohlášení na svých stránkách.

Liberecký krajský soud ve středu opět zprostil bývalé manažery Agroplastu Petra Perničku a Zbyňka Švejnohu obžaloby z nelegálního obchodování se zbraněmi. Hrozilo jim až osm let vězení. Svoji vinu od začátku popírali. Soudkyně Olga Fričová řekla, že se sice objevily indicie o tom, že Pernička prováděl i méně legální obchody se zbraněmi, důkazy proti němu ale netvoří ucelený, nepřerušovaný řetězec. Obžaloba tvrdila, že Agroplast v letech 1994 až 1999 obchodoval se zbraněmi bez povolení a licence. V případu hrál důležitou roli ruský trh. Státní zástupce se zmiňuje o jednom nelegálním obchodu, při němž firma vyvezla protiraketový systém za 70 milionů dolarů. Koupila jej obchodní společnost zastupovaná jihokorejským občanem. Na Agroplast americká vláda uvalila přísné sankce kvůli podezření z prodeje 40 bojových letounů MiG-21 do Severní Koreje. Americké tajné služby se zabývaly i možnými kontakty Agroplastu na dodávky protiletadlových komplexů a náhradních dílů ke stíhačkám do Íránu. Bezpečnostní informační služba podle Mladé fronty Dnes zjistila, že v Česku operovala jedna z nejvýznamnějších mezinárodních skupin pašeráků zbraní a Agroplast jí dělal prostředníka. Čeští obchodníci údajně vyvezli jen do Íránu několik desítek tanků a raketové systémy S-300 a obrat z nelegálních obchodů dosahoval stovky milionů dolarů. Podíleli se na nich také lidé z liberecké firmy, řekl před lety MfD zdroj z BIS.

Zástupci akademických senátů převážně humanitních fakult vysokých škol z celé České republiky v Hradci Králové založili platformu Pro vzdělanost. Má koordinovat postup akademické obce, která odmítá způsob přípravy reformy vysokého školství. Novinářům to řekl jeden z pořadatelů setkání Josef Šlerka. Účastníci setkání také přijali prohlášení, ve kterém takzvanou bílou knihu kritizují a žádají, aby se o reformě diskutovalo za široké účasti akademické obce. "Prvním krokem platformy bude distribuce našeho prohlášení a pokus získat co největší podporu z akademické obce. V druhém kole se budeme snažit shromáždit co nejvíce nápadů, kterými by bylo možné upozorňovat na situaci kolem reformy vysokých škol a pokusíme se také jednat s ministrem školství," řekl Šlerka. V případě, že by ministerstvo se zástupci platformy nejednalo a nevyslyšelo jejich připomínky, zvažují členové platformy protesty. Prohlášení, které podepsalo přes pět desítek zástupců akademických senátů, kritizuje takzvanou bílou knihu a způsob její přípravy, který označuje za nedemokratický. Signatáři například rázně odmítají omezování samosprávy vysokých škol. Tvrdí také, že návrh reformy nenabízí realistické řešení podfinancování vysokého školství. "Zvýšení příspěvků ze státního rozpočtu se neplánuje a chybějící prostředky nemohou být dorovnány pouhým zapojením soukromých zdrojů," stojí v materiálu. Ministerstvo školství plánuje na duben konferenci se zástupci humanitních fakult, kde s nimi chce mimo jiné diskutovat o plánované reformě a o tom, jak se dotkne jejich oboru.

Potápěči z oddílu pražské poříční policie ve Vltavě velice pravděpodobně našli ze směru od Kampy čtvrtý pilíř Juditina mostu, prvního pražského kamenného mostu, který zničila povodeň roku 1342. Policie musí ve Vltavě provádět cvičení, a tak se s ní smluvili pražští archeologové. "Zaměřili jsme líci pilíře - jednu linii jeho boku," řekl ČTK archeolog Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu.

Juditin most, postavený kolem roku 1170, stál několik metrů po proudu od Karlova mostu. Byl asi 514 metrů dlouhý a měl 20 pilířů. Archeologové chtějí polohu a rozměry pilířů přesně zaměřit, aby z toho mohli určit konstrukci mostu a rozpětí oblouků. Z mostu se zachoval jeden oblouk na staroměstské straně i pozůstatky na malostranské straně, které vyšly najevo při rekonstrukci Čertovky. Archeologové předpokládají, že románský most nevedl rovně, ale zalamoval se. Na šířku měl zhruba deset metrů, podobně jako Karlův most. Směrem k Malé Straně se ale na rozdíl od něj podstatně zužoval, zřejmě z obranných důvodů. Na obou koncích byly věže s bránami; jeho pilíře měly stejně jako u Karlova mostu šestihranný profil. "Juditin most měl mostovku (podklad pěší a jízdní dráhy) o nějaké tři čtyři metry nižší. A to se mu stalo osudným. Povodeň roku 1342 a to, co sebou povodeň obvykle nese, ucpala oblouky a voda se do mostu naplno opřela a prolomila ho. Karlův most byl proto záměrně vyklenut do větších výšek," vysvětlil Dragoun hlavní rozdíl mezi oběma mosty. Hledání pilířů Juditina mostu v řečišti je už druhá taková akce; při té první na konci listopadu loňského roku se podle Dragouna podařilo s pomocí policejních potápěčů určit místo druhého pilíře ze směru od Kampy. Našly se zbytky zděných konstrukcí a kamenná skoba. "Dá se říct, že je to naše odborná ostuda. Víme, že tady máme pozůstatky víc než 800 let starého mostu, a nejsme schopni je přesně, bodově identifikovat," řekl Dragoun.

Svébytnou kulturu indonéského ostrova Nias, jak ji na konci 19. století poznal český cestovatel Pavel Durdík, představuje Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v Praze. Jeho sbírky tak rozšířily současnou expozici Austrálie a Oceánie o další výstavní sál, který bude i do budoucna věnován indonéským kulturám. Durdík vytvořil jedinečnou kolekci 1100 exponátů, z nichž pracovníci muzea do nové expozice zařadili více než čtvrtinu. Na tiskové konferenci před vernisáží zaznělo, že patří do jedné z největších a nejucelenějších sbírek niaské megalitické kultury na světě. Návštěvníci se mohou seznámit s různorodými aspekty života místních obyvatel; od každodenních činností až po válečnické záležitosti a náboženské rituály. "Indonéské sbírky Náprstkova muzea čítající na čtyři tisíce předmětů nejrůznějšího charakteru začaly vznikat už za života zakladatele muzea Vojty Náprstka. Právě Durdíkovy sběry z let 1877 až 1883 jsou jejich nejvýznamnější částí," uvedla vedoucí asijského oddělení Náprstkova muzea Dagmar Pospíšilová.

Pavel Durdík (1843-1903) byl českým lékařem, překladatelem a publicistou. Díky dlouhodobému pobytu na ostrově Nias v se mu podařilo vytvořit jedinečnou sbírku s jasným záměrem představit ji české veřejnosti v muzeu Vojty Náprstka. Vystavením sbírky po více jak stovce let vzdává muzeum poctu sběrateli i Náprstkovi, který jako mecenáš vznik sbírky inicioval. U příležitosti otevření nové expozice vydalo Náprstkovo muzeum na kompaktní desce snímky nejen předmětů vystavených v expozici, ale i celé Durdíkovy sbírky.