Zprávy | Z archivu rubriky


Česko řídí vláda v demisi. Demisi odpoledne prezidentovi na Hradě předal premiér Mirek Topolánek (ODS). Jeho odstupující kabinet ale zemi povede až do jmenování nové vlády, která by podle hlavy státu měla vzniknout rychle. Prezident Václav Klaus míní, že by české předsednictví EU měl převzít a dokončit kabinet s jistým mandátem. Topolánkova vládla padla v úterý, kdy jí sněmovna vyjádřila nedůvěru. Klaus pro jmenování nové vlády stanovil tři podmínky. Podle něj je nutné, aby kabinet vznikl rychle. České předsednictví by měla vykonávat vláda s jistým mandátem, uvedl. Řekl, že nová vláda musí také vzniknout po dohodě stran ve sněmovně. Nebude prý jmenovat kabinet, který by se opíral o hlasy takzvaných přeběhlíků. Sestavením nového týmu pověří toho, kdo bude mít v dolní komoře podporu nejméně 101 poslanců.

Předseda zelených Martin Bursík označil Klausovy podmínky za nesplnitelné. Vykládá si je jako snahu o vytvoření velké koalice ODS a ČSSD. Bursík řekl, že se šéfové dosavadních koaličních stran už sešli a dohodli se na koordinaci svých kroků. Také podle šéfa opoziční ČSSD Jiřího Paroubka bude pro kohokoliv těžké prezidentovy podmínky splnit. Sám novou vládu podle svých slov sestavovat nechce. Musel by totiž prý počítat právě s podporou přeběhlíků. Vedení sociální demokracie vyloučilo, že by se strana na novém kabinetu dohodla jen s ODS a dvě nejsilnější parlamentní strany se na vládnutí nějak podílely jen spolu. Paroubek zopakoval, že by Topolánkův tým měl dokončit předsednictví EU. Pak by měla vzniknout vláda odborníků, kteří by připravili opatření proti hospodářské krizi a dovedli Česko k předčasným volbám. Podle Paroubka by se mohly konat v říjnu. Volby co nejdříve si přeje i odstupující premiér.

Sociální demokraté i přes své přesvědčení, že by Topolánkova vláda měla předsednictví EU dovést do konce, pohrozili tím, že by ji mohli přestat tolerovat. Důvodem jsou premiérovy ostré výroky, a to například na adresu USA kvůli protikrizovým opatřením. Pokud prý Topolánek svou rétoriku nezmírní, bude ČSSD usilovat o co nejrychlejší výměnu vlády. Koho prezident sestavením nové vlády pověří, zatím není jasné. Na pátek si pozval na Hrad Paroubka i šéfa lidovců Jiřího Čunka. Bývalý český prezident Václav Havel ale věří, že Klaus vytvoření kabinetu svěří opět Topolánkovi. Podle Havla by odstupující vláda měla dokončit české předsednictví EU a pak by země měla směřovat k předčasným volbám. Také podle pražského primátora a bývalého prvního místopředsedy ODS Pavla Béma by šanci na sestavení vlády měl dostat Topolánek. Bém uvedl, že sám o premiérské křeslo neusiluje. Nedokáže si prý představit, že by ho prezident vytvořením kabinetu pověřil. Právě Béma, Klause a poslance Vlastimila Tlustého, který hlasoval pro nedůvěru vládě, Topolánek z pádu kabinetu obvinil. Bém řekl, že se premiér chová neférově a zbaběle, protože se snaží zbavit odpovědnosti. Prezident Klaus jen řekl, že chtěl nechat Topolánkovy výroky bez povšimnutí, aby se diskuse posunula. Podle bruselských analytiků by nová vláda s novým premiérem v čele mohla být pro roli českého předsednictví EU přínosem. Shodují se ale na tom, že by se výměna měla odehrát rychle a že by nový kabinet měl navázat na práci Topolánkovy vlády.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) nemá podle názoru poslance Jeronýma Tejce (ČSSD) pravdu, když říká, že existovalo spiknutí s cílem ovlivnit loňskou volbu prezidenta republiky. Tejc to řekl ČTK po jednání sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS). Úvahy o manipulaci volby, v níž byl hlavou státu znovu zvolen Václav Klaus, se objevily po úniku záznamu schůzky v pražském hotelu Savoy mezi prezidentovým kancléřem Jiřím Weiglem a lobbistou Miroslavem Šloufem (ČSSD). Topolánek tvrdí, že důkazy o manipulaci má a je připraven je předložit při uzavřeném jednání dolní komory. Podle něj celou věc řídili a organizovali někdejší šéf české civilní rozvědky Karel Randák a Petr Dimun, který je nyní odpovědný za marketing opoziční ČSSD. Oba to ale popřeli. Sociální demokracie naopak tvrdí, že to je právě vláda a Topolánek, kdo ovlivňuje a manipuluje bezpečnostní služby i média. Tejc k jednání sněmovní komise pro kontrolu BIS řekl, že vedení civilní kontrarozvědky komisi seznámilo s materiálem, který služba kvůli kauze Savoy předložila vládě a který byl zpracován na základě ústního pokynu ministerského předsedy. Zpráva BIS, kterou premiér a vláda dostali, byla podle Tejce doložena konkrétními poznatky. Dále Tejc uvedl, že komise se nezabývala informacemi, jež vládě předaly ostatní tajné služby a bezpečnostní složky státu. Komise podle Tejce také dospěla k závěru, že "činnost BIS v této věci se netýkala volby prezidenta České republiky".

Sněmovní církevní komise doporučila sněmovně nepřijmout vládní návrh zákona o vyrovnání státu s církvemi. Proti zákonu hlasovali komunisté, sociální demokraté a poslanec Vlastimil Tlustý. "Závěr parlamentní komise je politováníhodný výsledek. Předkládaný zákon byl dosud nejlepším návrhem ze všech dosavadních pokusů. Komise navíc prokázala, že nároky církví nebyly neopodstatněné, ale naopak velkorysé," sdělil ČTK olomoucký arcibiskup Jan Graubner. "Doporučili jsme Poslanecké sněmovně, aby zamítla vládní návrh zákona o majetkovém narovnání s církvemi a s náboženskými společnostmi. Domníváme se, že by měla vláda tento návrh přepracovat," řekl po jednání komise novinářům Bohumil Sobotka (ČSSD). Komise vyzvala vládu, aby s církvemi zahájila nové kolo jednání. Podle Sobotky by při jednáních měla vycházet "prokazatelně a objektivně z majetku, který církve a náboženské společnosti skutečně vlastnily do 25. února 1948". Vláda je však přesvědčena, že z takových podkladů její návrh vychází. Podle Sobotky se během celého jednání komise nepodařilo shodnout ani na tom, že stát peníze na vyplacení církvím má. "Zákon asi nemá v tomto volebním období šanci být přijat, mně to je líto, protože si myslím, že to je dobrý zákon, který by pomohl obcím v České republice, občanům i církvím," řekl předseda komise a místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Závěry, ke kterým komise dospěla, ale podle něj budou sloužit jako důležitý podklad těm, kteří tuto problematiku budou řešit v příštím volebním období. Kasal také navrhoval prodloužit mandát komise o dva měsíce, návrh však neprosadil. Komise pracovala od loňského léta.

Ministr Ondřej Liška (SZ) se domnívá, že vláda po úterním vyslovení nedůvěry ztratila mandát k přípravě vysokoškolského zákona. Novinářům oznámil, že požádal premiéra Mirka Topolánka (ODS), aby zrušil termín předložení návrhu zákona o terciárním vzdělávání. Věcný záměr zákona měl být hotov do července, dosavadní výsledky chce Liška zveřejnit počátkem dubna. K přerušení práce na přípravě zákona ve čtvrtek Lišku vyzval rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. "Zaznamenal jsem zprávu, že mi pan rektor poslal nějaký dopis, ve kterém mě k tomuto vyzval. Já jsem žádný dopis neobdržel a i bez knížecí rady pana rektora Hampla jsem hned poté, co byla vládě vyslovena nedůvěra, se sešel s premiérem Topolánkem a požádal ho o zrušení termínu předložení reformy terciárního vzdělávání," řekl Liška. Po jednání vlády pak ČTK textovou zprávou oznámil, že "výsledek dosavadních debat s akademickou reprezentací nad návrhem věcného záměru zákona bude zveřejněn počátkem dubna". Podle vlastních slov teď přemýšlí nad tím, jak projekty, které považuje za klíčové a velmi dobře připravené, "nenechat smést ze stolu tím, kdo přijde po mně, ale jak je připravit k předání do takové podoby, aby se v nich dalo co nejlépe pokračovat". Hampl novinářům řekl, že ministerstvo školství by mělo přípravu vysokoškolského zákona přerušit. Důvodem je podle něj to, že návrh postrádá koncept a ministerstvo není schopno o něm vést s univerzitami diskusi.

Nové vedení vládní agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách určené k integraci jejich obyvatel do většinové společnosti hodlá získat jejich důvěru a do konce letošního roku odstartovat první konkrétní projekty. ČTK to řekl nový ředitel agentury Martin Šimáček. Ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb (za SZ) jej jmenoval do funkce v pondělí, tedy pouhý den předtím, než sněmovna vyslovila nedůvěru vládě. Vládní agentura začala působit loni na jaře ve 12 městech a obcích a podle názoru některých romských aktivistů z různých organizací a sdružení zatím zcela selhala. "Agentura slibovala finanční podporu projektům, peníze však do pilotních lokalit v podstatě nedotekly," připustil Šimáček. "Mohli jsme tím způsobit problémy partnerům, ztratit jejich důvěru, která se obtížně získává zpět," konstatoval. Přes tento "šrám na tváři agentury" její nový šéf věří, že jeho podřízení najdou společnou řeč s Romy i se zaměstnanci státních institucí i radnic a vytvoří v jednotlivých obcích a městech takzvaná lokální partnerství. Spolupracovat by tak měli úředníci sociálních odborů, školy, úřady práce, policisté, zástupci vedení měst i pracovníci neziskových organizací.

"Přístup ke vzdělání, možnost získat zaměstnání, šance získat bydlení úměrné finančním možnostem - to jsou základní předpoklady pro život každého občana. Dvojnásob to platí u těch, kteří se ocitli v sociálním vyloučení," míní Šimáček. "Chceme podpořit konstruktivní řešení městských radnic oproti čistě represivním postupům," prohlásil Šimáček. Represe podle něj totiž napětí a konflikty mezi Romy a ostatními obyvateli měst s vyloučenými lokalitami pouze eskalují.