Zprávy | Z archivu rubriky

Jana Fischera, který byl ve čtvrtek jmenován novým premiérem, považuje za vhodného kandidáta na předsedu dočasné úřednické vlády 48 procent lidí. Asi třetina občanů má opačný názor. Vyplývá to z průzkumu agentury Factum Invenio. Největší podporu má Fischer u voličů ČSSD, nejmenší u příznivců ODS. Přitom právě předseda ODS Mirek Topolánek podle některých informací Fischera do této funkce vybral. Na otázku, zda Fischer zvládne české předsednictví Evropské unie, odpověděla kladně necelá polovina respondentů, záporně asi třetina. Asi pětina lidí na Fischera nemá jasný názor a ani na jednu otázku nedokázala odpovědět. Dotazování, které se uskutečnilo od 6. do 8. dubna, se zúčastnilo 300 lidí starších 18 let.

Čtvrteční jmenování dosavadního předsedy Českého statistického úřadu Jana Fischera novým předsedou české vlády komentují některé evropské listy; objevují se slova o neznámém úředníkovi, o převaze Václava Klause a o velké koalici. Nejrozsáhlejší komentář zveřejnil ruský Kommersant, který za hlavní Fischerovu přednost označuje to, že dosud nikdy neprojevil žádné politické ambice a z premiérského křesla se míní vrátit do předchozí funkce. Zároveň však deník zdůrazňuje, že tento doposud neznámý pražský úředník bude po tři měsíce řídit Evropskou unii, než její vedení v červnu převezme Švédsko.

Francouzský deník Le Figaro přišel s titulkem: Český premiér "bez politických ambicí", a cituje Hospodářské noviny, že právě proto byl Fischer do této funkce vybrán. Podle Libération "je to tedy euroskeptický Václav Klaus, který má opět navrch". S odvoláním na český vládní zdroj Libération dodává, že Klaus "povede evropské vrcholné schůzky, aby zajistil kontinuitu". Maďarské levicově liberální noviny Népszabadság píší, že nová česká vláda bude ve skutečnosti konzervativně-sociálnědemokratickou velkou koalicí, i když se oficiálně nazývá vládou expertů. "Každý je spokojen," pokračuje deník. "Snad s výjimkou ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, který se může trápit tím, že jeho země kvůli vnitropolitickému zmatku nesklidí diplomatické vavříny, které jinak k předsednictví EU patří," míní Népszabadság.

Bývalí vězni komunismu, odbojáři a pozůstalí po nich, kteří nepobírají český důchod, získají jednorázový příspěvek jako odškodnění za prodělané útrapy. Měl by určitým způsobem nahradit příplatek či zvláštní příspěvek, které se v podobných případech v Česku nyní k penzi vyplácejí. Počítá s tím zákon, který v pátek podepsal prezident Václav Klaus. Norma se týká lidí, kteří penzi v Česku nedostávají. Jsou to například muži a ženy, kteří pobírají důchod na Slovensku či jinde v cizině, nebo jej nemají vůbec. Na rozdíl od důchodců, kterým penzi vyplácí český stát, tak nemají nárok na příplatky k důchodu, které se každoročně zvyšují. Vláda se proto rozhodla pro jednorázové odškodnění, které stanovila podle průměrné doby dožití. Bude činit 72násobek příplatku či zvláštního příspěvku k důchodu, který by člověk dostával, pokud by českou penzi pobíral. Průměrná výše částky má dosáhnout asi 170.000 korun. Celkové náklady by tak podle odhadů mohly činit 35 milionů korun vzhledem k tomu, že příspěvek by mohlo získat asi 200 lidí.

Lidé budou moci o jednorázový příspěvek požádat příslušnou pobočku České správy sociálního zabezpečení. Pokud žijí v cizině, budou moci žádost podat na českém zastupitelském úřadě. Pokud by žadatel do vyřízení zemřel, odškodnění budou moci získat jeho dědici. Vdovci a vdovy po lidech, kteří padli, byli popraveni či zahynuli ve vazbě, vězení nebo koncentračním táboře, dostanou částku podle délky odbojové činnosti zemřelého a navíc 3000 korun. Pozůstalým potomkům připadne navíc 2400 korun. Do příspěvků pro vdovy, vdovce a sirotky má putovat 137 milionů korun. Rozdělit by si je mohlo asi 4500 osob.

Prezident Václav Klaus podepsal zákon o státním dluhopisovém programu na poskytnutí finanční pomoci Lotyšsku. Dluhopisy by měly být vydány v objemu 200 milionů eur, což je zhruba 5,5 miliardy korun. Česko tak pomůže Lotyšsku, které se kvůli krizi dostalo do problémů loni, při řešení stabilizace ekonomiky v letech 2009 a 2010. Za peníze získané prodejem dluhopisů Česko poskytne Lotyšsku sedmiletou bezúročnou půjčku.

Prezident Václav Klaus stvrdil podpisem vládní reformu způsobu financování vědy a výzkumu. Novela má zefektivnit a zjednodušit systém státní podpory výzkumných organizací. Podpora má být více zaměřena na konkrétní dosažené výsledky. Novela snižuje z 18 na sedm počet centrálních úřadů, které rozdělují peníze státu na výzkum a vývoj. Počítá naopak se vznikem Technologické agentury ČR, která má zastřešit financování aplikovaného výzkumu podle dosahovaných výsledků. Plnila by roli, kterou má mít pro základní výzkum Grantová agentura ČR. Norma rovněž výslovně umožní podporu inovací. Klade větší důraz na ochranu duševního vlastnictví a průmyslových práv a odstraňuje překážky pro komercionalizaci výsledků výzkumu a inovací. Reforma podle vlády zjednoduší podporu vědecké práce, zajistí její vyšší efektivitu a využití pro inovace, větší provázání se soukromou sférou včetně jejího podílu na financování a také intenzivnější zapojení českých vědců a techniků do mezinárodní spolupráce.

Univerzita Karlova připravuje vlastní návrh reformy vysokých škol. ČTK to řekl mluvčí univerzity Václav Hájek. Návrh počítá mimo jiné i s takzvaným zápisným, tedy poplatkem, který by student platil při zápisu do nového bloku studia. Informaci o tom přinesl studentský server Ukáčko.cz. "Studenti by si museli připravit něco mezi 3200 až 6400 korun za každý rok na vysoké škole," citoval server kancléře univerzity Tomáše Jelínka. Tato částka prý není tak vysoká, aby si ji studenti nemohli dovolit, zároveň je však má motivovat k tomu, aby po škole požadovali odpovídající kvalitu výuky. Podle mluvčího by mohlo zápisné zvýšit kapitolu rozpočtu určenou na vzdělání asi o desetinu. UK už loni odmítla dokument o reformě vysokých škol připravovaný ministerstvem školství, nebyly prý do něj zapracovány zásadní připomínky akademiků. Po nedávném pádu vlády ministr školství Ondřej Liška pozastavil přípravu na věcném záměru zákona o vysokých školách, zásadní kroky k reformě českých univerzit tak přejdou na jeho nástupce.

V letech 2011 a 2012 budou v Česku chybět desítky tisíc absolventů středních odborných škol. Zatímco se poptávka automobilek, které se v té době mají vrátit k růstu, bude zvyšovat, počet mladých lidí s ukončeným technickým vzděláním bude kvůli demograficky slabým ročníkům klesat. Na tiskové konferenci to uvedl prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn. "Již nyní je absolventů odborných škol nedostatek, který automobilky musí řešit najímáním agenturních pracovníků ze zahraničí. V budoucnu, až se automobilky opět dostanou do tempa, potřeba pracovníků dále poroste," dodal Jahn. Automobilky proto zahájily se školami spolupráci, která má zvýšit zájem žáků základních škol o technické obory a zároveň poskytnout praktické vzdělání učitelům ve školách. Od letošního roku sdružení připravuje projekt aplikace odborných znalostí automobilek do osnov středních škol s technickým zaměřením.

Od července příštího roku začnou fungovat čtyři základní informační registry, z nichž úřady budou čerpat potřebné informace. Lidé by tak tyto údaje nemuseli úředníkům opakovaně dokládat. Se vznikem registrů počítá zákon, který podepsal prezident Václav Klaus. Základními registry budou registr obyvatel, registr osob (firem a úřadů), registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností úřadů, firem i občanů. Registry mají nahradit dosavadní systém údajně stovek nejednotných a často duplicitních databází různých úřadů. Cílem je podle vlády zjednodušit, zrychlit a zlevnit výkon veřejné správy v ČR. Údaje v registrech budou úředníci považovat za důvěryhodné a nebudou už muset ověřovat jejich správnost. Úřady by mohly využít z registrů pouze ty informace, k jejichž získání budou mít oprávnění. Lidé budou moci v registrech zjišťovat údaje, které o nich stát má. V registru obyvatel mají být informace jak o českých občanech, tak o cizincích s trvalým pobytem v ČR.

Více než polovina občanů si myslí, že v České republice žije příliš mnoho cizinců a téměř pětina lidí zastává názor, že by Česko nemělo přijímat uprchlíky. Vyplývá to z výsledků březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky má ČTK k dispozici. Většina lidí se domnívá, že pobyt cizinců v ČR by měl být možný jen za splnění určitých podmínek. Celkem 57 procent účastníků dotazování uvedlo, že v současnosti žije v ČR příliš mnoho cizinců, podle 33 procent je jejich počet přiměřený. Dojem, že v Česku žije cizinců příliš mnoho, mají především starší lidé a příznivci levicových stran. Uprchlíky by odmítlo přijmout 19 procent respondentů, 7 procent by naopak přijímalo všechny běžence bez rozdílu. Názor, že by Česko mělo přijímat pouze některé uprchlíky, zastává 68 procent dotázaných. Proti udělování azylu se o něco častěji stavěli starší lidé a stoupenci levice. Průzkumu, který se uskutečnil v březnu, se zúčastnilo 1139 respondentů.

Prezident Václav Klaus na Velký pátek udělil milost jedenácti lidem, z toho šesti cizincům. Ve většině případů ho k tomu vedly humanitární důvody. Dal milost například Michaelu Kökénymu, který byl odsouzen ke třem letům vězení za pohlavní zneužívání a ohrožování výchovy mládeže. Přihlédl přitom ke zdravotnímu stavu odsouzeného a k tomu, že dosud nebyl trestaný. Díky dosavadní bezúhonnosti zmírnil prezident patnáctiletý trest vězení Milanu Lesniakovi, který byl odsouzen za pašování omamných látek z Turecka do Řecka. Pěti cizincům Klaus prominul trest vyhoštění, zejména protože v Česku dlouhodobě žili a založili zde rodiny. Tři z omilostněných byli původně odsouzeni za neplacená výživného. Prezident ale v jejich kauzách přihlédl ke složité rodinné situaci a v jednom případě také k tomu, že odsouzený dlužnou částku zpětně uhradil.