Zprávy | Z archivu rubriky

Jordánsko zvažuje, že pro své letectvo pořídí české stroje L-159. Po úterní návštěvě jordánského krále Abdalláha II. u 601. skupiny speciálních sil ve výcvikovém prostoru Hamry na Prostějovsku to ČTK a České televizi řekl premiér Mirek Topolánek. "Mají zájem o celou řadu zbrojních systémů. Pokud by i z této návštěvy zapršelo, bylo by to naplnění našich očekávání," zdůraznil Topolánek. Česká armáda je zatím jediná, která podzvukové bitevníky L-159 z Aera Vodochody používá. Stát se stroje zatím marně snaží prodat například do latinské Ameriky, zájem projevilo ale i Rakousko. Prodej do další země by ale výrazně zvýšil možnosti exportu. Velitel Vojenského zpravodajství Ondřej Páleník Abdalláhovi II představil 601. skupinu speciálních sil, jednotku se zkušenostmi například z Afghánistánu.

Stát loni získal z privatizace přes 39 miliard korun, přičemž téměř 22,4 miliardy korun plynulo na privatizační účty z prodeje akcií elektrárenské společnosti ČEZ. Vyplývá to z informací ČTK od ministerstva financí. V roce 2007 přitom příjmy z takzvané velké privatizace činily 21,32 miliardy korun. Ke konci loňského roku na účtech privatizačních prostředků podle ministerstva zůstalo 21,295 miliardy korun, o rok dříve to bylo kolem 23,48 miliardy korun. Příjmy z privatizace stát může využít jen k zákonem stanoveným účelům, jako je například odstraňování ekologických škod, výstavba silnic, financování státních fondů rozvoje bydlení nebo životního prostření. Od roku 1991 do konce roku 2008 stát získal z prodeje podniků, akcií, z dividend nebo dalších transakcí souvisejících s privatizací více než 700 miliard korun. Samotný prodej podniků a majetku se na této částce podle ministerstva financí podílí 570 miliardami korun. Dohromady s příjmy v rámci takzvané malé privatizace, které se děla především v 90. letech, se celkový objem příjmů zvyšuje na více než 750 miliard korun.

Počet lidí, kteří předvídají zhoršení české ekonomiky, se oproti loňskému roku dramaticky zvýšil na 73 procent z loňských 39 procent. Vyplývá to z březnového průzkumu, jehož výsledky ČTK poskytla společnost STEM. Zastoupení optimisticky naladěných občanů kleslo o dvě třetiny a téměř na polovinu se rovněž snížil podíl lidí, kteří předpokládají, že ekonomická situace se v příštích měsících nezmění ani k lepšímu, ale ani k horšímu. Většina lidí, 73 procent, se na budoucnost české ekonomiky v příštích měsících dívá pesimisticky. Téměř třetina, a to 30 procent, dokonce předvídá velmi nepříznivý vývoj. Vývoj tuzemské ekonomiky vidí pesimisticky častěji starší lidé, lidé deklarující špatné materiální podmínky života a také občané inklinující k politické levici, především příznivci KSČM a ČSSD. Téměř pětina populace (19 procent) neočekává do budoucna žádné změny a jen osm procent lidí je přesvědčeno, že česká ekonomika se v příštích dvou měsících zlepší, i když i tato skupina vyjadřuje svůj optimismus opatrně.

Až 250.000 domácností nabídne letos dotaci na zateplování či výměnu kotle program Zelená úsporám. Program představil ministr životního prostředí v demisi Martin Bursík (SZ). Letos by měl program nabídnout deset miliard korun. Peníze na tento program Česko získalo prodejem volných emisních kreditů. Státní fond životního prostředí (SFŽP) bude od 22. dubna přispívat na podporu instalací pro vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie. Další příspěvky půjdou na zateplování, konkrétně na projekty energetických úspor při rekonstrukcích a v novostavbách. Žádat o dotace budou moci vlastníci rodinných a bytových domů, fyzické osoby, společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, obce i podnikatelské subjekty.

Jihočeští zastupitelé zrušili usnesení z roku 2004, ve kterém jejich předchůdci odmítli dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Tím nyní kraj schválil výstavbu dalších dvou bloků. ČEZ za to vloží do regionu v následujících deseti letech kompenzace ve výši čtyři miliardy korun, které půjdou na opravy silnic a na další investice související s výstavbou Temelína i na rozvoj regionu. Kraj tím revokoval část usnesení jihočeského zastupitelstva z roku 2004, která odmítlo dostavbu třetího a čtvrtého bloku i budování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Temelíně. S budováním úložiště ale kraj nadále nesouhlasí. Rámcová smlouva s energetickou společností ČEZ, kterou zastupitelé schválili, ale dosud není podepsaná, počítá s kompenzacemi ve výši čtyři miliardy korun. Z toho 2,5 miliardy spolknou investice související s dostavbou elektrárny, zejména budování dopravní infrastruktury.

Více než polovina českých pivovarů projevila zájem označovat své produkty chráněným zeměpisným označením České pivo. ČTK to řekl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj by označení mělo tuzemským výrobcům pomoci prodávat pivo na zahraničních trzích. Chráněné označení České pivo, jehož užívání loni v říjnu definitivně schválila Evropská komise, by mělo především chránit české pivo a zamezovat jeho napodobování. Pivovar, který hodlá toto značení použít, musí nejdříve požádat o svolení Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. V případě, že by výrobce označení použil a přitom nesplňoval podmínky, hrozilo by mu kromě finanční pokuty také nucené stažení výrobku z trhu. Základními požadavky pro jeho užívání jsou nyní místo výroby na území českých zemí, místo původu a složení základních surovin, použitá technologie typická pro výrobu českého piva a kvalitativní ukazatele hotového piva, jako jsou extrakt v původní mladině, obsah alkoholu, barva, hořkost, pH a míra prokvašení.

Budějovický Budvar prodal loni o 13 procent víc nealkoholického piva, téměř 25.000 hektolitrů. Bylo to zároveň nejvíc v historii pivovaru, řekl ČTK jeho mluvčí Petr Samec. Pivo bez alkoholu tvoří asi dvě procenta produkce národního podniku. Ta loni dosáhla 1,312 milionu hektolitrů piva. Hlavní podíl na trhu nealkoholických piv si loni udržel Plzeňský Prazdroj. Dvě ze tří lahví prodaných v Česku totiž nesou značku Radegast Birell. S výrobou piva bez alkoholu začal Budvar v roce 1992. Od té doby jeho výstav neustále roste. Například v roce 2005 se v Česku prodalo zhruba 10.000 hektolitrů budvarského nealka.

Českou republiku se podle serveru Týden.cz chystá na konci dubna navštívit David Duke, někdejší vůdce rasistického hnutí Ku Klux Klan. Přijede propagovat svoji "kuchařku" současného rasismu, uvedl server. Knihu Mé probuzení vydalo nakladatelství Kontingent Press, které loni na trh uvedlo jiný spis oblíbený antisemity - Turnerovy deníky. O Dukovo dílo se už prý zajímají policisté z protiextremistického oddělení, napsal Týden.cz. "Bohužel nemůžeme zamezit vydání nějaké knihy, musíme se soustředit přímo na konkrétní obsah. Naši specialisté to už určitě prověřují. Uvidíme, zda tam shledají něco závadného," řekla serveru policejní mluvčí Pavla Kopecká. Duke se údajně hodlá v Česku zviditelnit i na setkání s vysokoškolskými studenty. Program návštěvy připravuje Filip Vávra z neonacistické organizace Národní odpor, uvedl Týden.

Cestovní kancelář Exim tours odložila zavedení přímých charterových letů z Prahy na Floridu na září. Původně mělo první letadlo do USA odstartovat 25. dubna. Důvodem změny je malý zájem klientů. Na dotaz ČTK to uvedl ředitel marketingu cestovní kanceláře Stanislav Zíma. "Lidé se na to hodně ptají, ale méně nakupují. Z naší strany jde o obchodní rozhodnutí," uvedl Zíma. Nápadu na přímé lety do USA se však "cestovka" nevzdala zcela. Se zahájením charterů počítá ještě letos na podzim, kdy chce Floridu prezentovat vedle Kuby, Dominika nebo Venezuely jako exotickou dovolenou u teplého moře. "Dohodli jsme se s CK Exim tours, že tuto linku Praha - Miami budeme operovat od září jednou týdně," odpověděla ČTK Vladimíra Dufková, mluvčí největšího českého "dovolenkového" dopravce Travel Servisu. Informaci dopravce potvrdil i Zíma. Exim přitom většinu svých nepravidelných linek provozuje s ČSA.

Policisté zajistili odcizený obraz s názvem Severní krajina od známé malířky Toyen. Dva muži se jej pokoušeli prodat, a tak zlegalizovat jeho původ, sdělil ČTK mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek. Majiteli, který jej získal přímo od malířky, byl obraz odcizen v roce 1992. Hodnotu díla znalci vyčíslili na minimálně šest milionů korun. Tržní hodnota však bude podle mluvčího pravděpodobně mnohem vyšší. "Podle názoru odborníků se jedná o jedno z nejvýznamnějších děl této autorky," doplnil Skřepek. Oba muži jsou stíháni na svobodě a v případě, že soud uzná jejich vinu, jim hrozí trest odnětí svobody od dvou do osmi let. Obraz byl policisty zajištěn a až do pravomocného rozsudku soudu bude uložen u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.