Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Jan Fischer rozjel v Hrzánském paláci jednání o obsazení svého kabinetu a seznámil se také s ekonomickou agendou vlády. Přes den věnovala média pozornost zejména ministrovi financí v demisi Miroslavu Kalouskovi, o kterém se po jeho roztržce s vedením KDU-ČSL spekuluje jako o možném nestraníkovi, a tím pádem i členovi úřednické vlády. Kalousek i ČSSD popřeli zprávy, že by měl na úřadě zůstat díky podpoře sociální demokracie. Kalousek zopakoval, že by nabídku přijal pouze v případě, že by přišla od premiéra. S Fischerem mluvil pouze o agendě ministerstva financí a řešení hospodářské krize. Kalouskův dosavadní šéf Mirek Topolánek uvedl, že si Kalouska dokáže v nové vládě představit, jako kteréhokoli jiného svého ministra, sám ho však oslovit nehodlá. Přání, aby Kalousek v kabinetu setrval, naznačil v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes prezident Václav Klaus.

Fischer v Hrzánském paláci odpoledne přijal Kalouskova stranického kolegu a ministra kultury Václava Jehličku. Novinářům ministr při odjezdu z Hradčan pouze řekl, že padla i jména jeho možných nástupců. Podle dohody koaličních stran a ČSSD z minulé neděle by ministerstvo měli obsadit lidovci, předsednictvo KDU-ČSL ale přijalo usnesení, podle kterého strana nikoho nominovat nebude. Audience v Hrzánském paláci pokračovaly odpoledne přijetím člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Miroslava Zámečníka. Po jednání Zámečník novinářům řekl, že s Fischerem hovořil o možném rozšíření týmu NERVu, nepadla prý nabídka, aby se ujal vedení ministerstva financí. Ve čtvrtek bude série schůzek s novým premiérem pokračovat přijetím předsedy zelených Martina Bursíka, navštívit by měl Hrzánský palác také šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (za SZ), na program se tak zřejmě dostane i téma dokončení českého předsednictví EU. Fischerova úřednická vláda by měla Topolánkův kabinet vystřídat ve Strakově akademii 9. května. Na jednání tak zbývá 15 pracovních dnů.

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny se zřejmě uskuteční podle stejných pravidel jako volby před třemi lety. Přestože přinesly patový výsledek, volební systém se zřejmě nepodaří včas změnit. Shodovali se na tom účastníci společné schůze senátní ústavní komise a ústavně-právního výboru s experty a tvůrci vládního návrhu volební novely. Novelu, která posiluje zisk mandátů pro vítěze voleb a vyrovnává poměr hlasů a mandátů pro malé strany, měla sněmovna začít projednávat už v březnu. Opoziční ČSSD se ale za pomoci komunistů, dvou lidovců a tří bývalých občanských demokratů povedlo projednávání normy odložit. Dosavadní vládní strany tak nemají potřebnou většinu. Nyní sociální demokraté argumentují tím, že by se už novelu nepodařilo včas schválit. "To je bla bla politiků, prostě velice úzkoprsé cíle zastírají velkými hodnotami," uvedl k tomu profesor politologie Miroslav Novák z Karlovy univerzity. ČSSD a KSČM podle něj na změně volebního systému nemají zájem, protože za současné situace s vysokou pravděpodobností získají ve sněmovně absolutní většinu. V minulém volebním období disponovaly 111 hlasy. Rovněž podle spolutvůrce původního vládního návrhu Ladislava Mrklase z institutu Cevro je cesta k volební reformě v nynějším funkčním období sněmovny prakticky neprůchodná. Předseda ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera (ODS) označil možnost změny za malou, ne-li nulovou.

Česká republika loni nesplnila dvě ze čtyř maastrichtských kritérií, tedy požadavků EU nezbytných pro přijetí eura. Vyplývá to z informací ministerstva financí. Podniky a zástupci průmyslu přitom požadují kvůli výkyvům kurzu koruny rychlé přijetí eura, naopak řada ekonomů i Česká národní banka varuje kvůli negativním dopadům na ekonomiku před unáhleným přechodem na jednotnou evropskou měnu. Kvůli loňskému celosvětovému růstu cen a dalším vládním opatřením loni Česko nesplnilo kritérium inflace, přičemž letos by jej již opět plnit mělo. ČR rovněž nesplnilo kurzové kritérium, protože země zatím nevstoupila do systému směnných kurzů ERM II. Letos by pak podle analytiků nemusela ČR splnit kvůli růstu schodku státního rozpočtu tříprocentní hranici deficitu veřejných financí. "V příštích letech by měla ČR opět plnit i rozpočtové kritérium, problémem by ale mohl být rozpočtový schodek. Klíč k euru má tedy v ruce zejména vláda a její fiskální politika," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. "Důležité je, že pro přijetí za člena eurozóny je relevantní plnění kritérií v okamžiku, kdy Evropská komise a Evropská centrální banka zpracovávají hodnotící konvergenční zprávy, což je v roce předcházejícím zavedení eura...Současné jednorázové neplnění některých z kritérií proto nemusí příliš vypovídat o schopnosti ČR přijmout k určitému budoucímu datu společnou měnu euro," upozornilo ministerstvo financí. Na druhou stranu ani plnění požadovaných ukazatelů neznamená možnost přijmou euro automaticky. Unie totiž posuzuje i takzvanou udržitelnost daného ukazatele, tedy schopnost země udržet dobré výsledky i v budoucnosti. V posledních letech je přitom brána v úvahu nikoli střednědobá, ale spíše dlouhodobá udržitelnost.

ČR by mohla podle posledních vyjádření politiků i ekonomů přijmout euro nejdříve v letech 2013 nebo 2014. "Hovoříme-li o letech 2013 a 2014, což jsou podle mého názoru reálné termíny, pak je to (pozn. - přijetí eura) věcí politických rozhodnutí a padne-li takové rozhodnutí, je v silách ČR ta kritéria dodržet," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. I guvernér ČNB Zdeněk Tůma nedávno uvedl, že nejpravděpodobnějším termínem pro přijetí jednotné evropské měny v Česku jsou roky 2013 až 2015. K termínu přijetí eura se vyjádřil nedávno i premiér Mirek Topolánek, který upozornil, že hrozbou pro přijetí eura by mohlo být další zadlužování státu. Na počátku letošního roku premiér slíbil, že vláda termín oznámí 1. listopadu 2009. Kalousek ovšem upozornil, že kvůli předčasným volbám se termín oznámení posune.