Zprávy | Z archivu rubriky


Pět let členství v Evropské unii bylo pro Českou republiku přínosné a přineslo zemi více prospěchu než nevýhod, shodli se politologové oslovení ČTK. Mezi výhody řadí například volný pohyb osob uvnitř EU, obchodování bez bariér, zlepšení ochrany přírody a spotřebitelů či zvýšení mezinárodní prestiže jako členského státu. Naopak negativní stránky se mohou podle nich projevit v některých unijních regulacích či přidělování kvót, například na emise či v potravinářství a podobně. První květnový den si sedmadvacítka připomene pět let od dosud největšího rozšíření EU v její historii.

"Česká republika profituje z toho, že je součástí většího celku. Ale v některých dílčích otázkách se tahle výhoda se může stát i nevýhodou," konstatoval vedoucí výzkumného oddělení Ústavu mezinárodních vztahů Jan Karlas. Podle něj se ale členstvím potvrdila identita země, její směřování po sametové revoluci v roce 1989. Česko podle něj nyní patří nejen do demokratického klubu, navíc krátce po rozšíření stanulo v jeho čele. Rovněž politolog Tomáš Lebeda říká, že pro Česko je přínosné a vhodné být v unii mezi státy, které mají dlouhou demokratickou tradici. Karlas si myslí, že mezinárodní pozice Česka jako členského státu EU je lepší, než byla před vstupem do EU. "Takoví velcí hráči jako je Rusko nebo Čína začali vnímat ČR s trošku větším respektem než předtím. Protože jinak pro ně Česká republika nemá asi žádnou váhu a neměli by k ní téměř žádný respekt jako k malé zemi," soudí. Dodal, že EU je také dobrá pro efektivnější řešení energetických potřeb země. Také politolog Tomáš Lebeda je přesvědčen, že pozitiva členství převažují, i když převádění některých unijních norem do českého prostředí "nám může vadit" a "někdy reptáme" nad takovou kontrolou. Podle něj EU každopádně ulehčuje třeba obchodování a podnikání za hranicemi, praktické je pro lidi cestování s pouze s občanským průkazem. Za negativní označil Lebeda demokratický deficit orgánů EU v Bruselu, které mohou působit jako stát ve státě. "To je určité negativum, které ale lze odstranit," uzavřel.

Jedním z témat, o němž budou ministři vlády v demisi jednat na pondělním zasedání, bude plánované zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře o 3,5 procenta. Přilepšilo by tak asi půl milionu lidí. Původně se zvýšením platů chtěli ministři zabývat již před týdnem, tehdy debatu přerušili. Podle předchozích informací médií by se úředníci, zdravotníci ze státních nemocnic, učitelé, ale zřejmě i vojáci, příslušníci bezpečnostních sborů a duchovní měli zvýšení tabulkového platu dočkat od 1. června. Plošné zvýšení mezd by se nejvíc dotklo právě resortu školství, kde pracuje 220.000 lidí. Nečas považuje růst platů o 3,5 procenta za "poměrně mírnou valorizaci". "Zůstává dostatečný objem (peněz) pro to, aby byly posilovány i výkonové nadtarifní složky mzdy," dodal. Ministři dříve uváděli, že by se platy mohly výrazněji zvedat pouze při snižování počtu pracovníků ve státní správě a že by měli být lépe odměňováni schopnější lidé. Podle Nečase nelze zvýšení platů ve veřejné sféře považovat za populistické gesto. Ministři se tímto způsobem pokusí kompenzovat loňský mírný pokles reálné hrubé mzdy ve veřejném sektoru, uvedl. Tarifní tabulky byly zatím naposledy valorizovány v lednu 2007; v příštím roce podle Nečase peníze na zvyšování platů o více než 1,5 procenta v rozpočtu rozhodně nebudou. V případě, že by vláda nyní platy zaměstnancům veřejného sektoru nezvýšila, nedočkali by se podle Nečase valorizace nejméně do roku 2011.

Ministerstvo vnitra navrhne na pondělí schůzi kabinetu, aby vláda schválila jednorázový finanční příspěvek pro lidi, kteří byli neoprávněně vězněni komunistickým režimem. Bývalým vězňům by byly přiznány peníze jako náhrada mzdy za dovolenou, na níž by měli nárok, kdyby byli v době svého věznění zaměstnáni. Ministerstvo odhaduje, že celkové náklady na odškodnění mohou činit až 700 milionů korun. ČTK to sdělila jeho mluvčí Hana Malá. Návrh nařízení vlády vznikl na základě podnětu Konfederace politických vězňů. "Cílem nařízení je finanční ocenění statečnosti žen a mužů, kteří byli neoprávněně omezováni na své svobodě tím, že mimo jiné bránili hodnoty svobody a demokracie," uvedla Malá. Ministerstvo upozornilo, že lidí, kterým by na základě tohoto nařízení mohl být přiznán finanční příspěvek, stále ubývá; proto je podle něj potřeba schválit předložený návrh v nejbližší možné době. Podle resortu nelze předvídat, kolik lidí o výplatu odškodnění požádá, a nejde tedy ani jednoznačně určit, kolik bude realizace nařízení stát. Výplaty příspěvků i rozhodování o přiznání nároku na příspěvek budou hrazeny z rozpočtové kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí. Přijetí podobných nařízení umožňuje kabinetu zákon o protiprávnosti komunistického režimu. Ten vládu zmocňuje k napravení některých křivd spáchaných v sociální, zdravotní a finanční oblasti na odpůrcích komunistického režimu a na osobách, které byly postiženy jeho perzekucemi. Česká vláda tak v minulosti rozhodla například o vyplacení jednorázové náhrady lidem zařazeným do vojenských táborů nucených prací.

Česká armáda podle ministra pro lidská práva Michaela Kocába zaměstnává až 90 sympatizantů neonacismu. Fanoušci extremistů jsou i v řadách policie. Uvedl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Právě od těchto lidí podle Kocába extremisté získávají informace a na jejich základě se profesionalizují. Nástroje jak prověřovat zaměstnance armády, ministerstva vnitra, ale i samospráv má přinést strategie boje s extremismem, kterou za týden projedná končící kabinet Mirka Topolánka (ODS). Náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii a vyšetřování Jiří Houba v pořadu odmítl, že by se neonacisté mohli k policii dostat přes systém prověrek jako nováčci, je však podle něj možné, že začnou k neonacismu tíhnout během služby. "Nemohu vyloučit, že skrytě mohou spolupracovat, ale nemám důkazy," konstatoval. Právnička sdružení Tolerance a občanská společnost Klára Kalibová zmínila případ 15 zaměstnanců ministerstva obrany, kteří s neonacisty spolupracovali. Profesionalizace extremistů je podle ní prokazatelná, na svá shromáždění pašují zbraně s předstihem, zavádějí systému hlídek a podobně.

Ministr Kocáb hovořil v České televizi také o vepřínu v Letech u Písku, který stojí na místě bývalého sběrného tábora pro Romy z druhé světové války. Kocáb uvedl, že výkup vepřína by byl "politicky naprosto neprůchodný". Přesto možná v Letech vznikne pietní místo, a to pod správou památníku v Lidicích. O odstranění vepřína v Letech a vybudování důstojného památníku připomínajícího romské oběti dlouhodobě usilují nevládní organizace, Česko k jeho odstranění vyzval také Evropský parlament. Kocáb v lednu při svém jmenování do funkce prohlásil, že se o zrušení vepřína zasadí. Nedlouho poté ale upřesnil, že nejde o cíl na týdny, ale i na léta. "