Zprávy | Z archivu rubriky


Poměry v elitní jednotce speciálních operací Vojenské policie SOG, která působí v Afghánistánu, podle ČSSD potvrzují, že některé armádní složky nejsou v takovém technickém a personálním stavu, aby byly schopné plnit svoji roli. Schválení zahraničních misí pro letošní rok sociální demokraté ve sněmovně několik měsíců blokovali, nepřipraveností armády to však nezdůvodňovali, zpochybňovali hlavně angažmá v Afghánistánu jako takové a chtěli také mise vyměnit za zrušení zdravotnických poplatků, na což koalice přistoupit nechtěla. Nyní se podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka potvrzuje, že jejich obavy a opatrnost v přístupu k vojenské účasti v Afghánistánu byly oprávněné. Podle Paroubka jsou poměry v jednotce, jak o nich referují média, znepokojivé. Situace vyžaduje rychlé řešení, protože "zásadním způsobem poškozuje jak pověst armády, tak pověst České republiky v zahraničí", uvedl v tiskové zprávě. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek nechtěl Paroubkovy výroky komentovat. "To je spíš záležitost pro nějakého politika," řekl ČTK.

MfD ve středu informovala o tom, že jednotka nefungovala přinejmenším část svého působení v misi ISAF v Afghánistánu tak, jak měla. Vojáci údajně několikrát v boji opustili své britské kolegy, ti později spolupráci s českou jednotkou přenechali Dánům, kteří ji využívali hlavně ke strážní službě. Britové informace nepotvrdili, armáda nicméně některé chyby přiznala. Členové jednotky nyní necvičí. Nový náčelník Vojenské policie Vladimír Ložek jim dal za úkol trávit pracovní dobu společně a zlepšovat své vzájemné vztahy. Právě krach komunikace mezi členy elitní jednotky byl podle Ložka prapůvodem jak některých chyb během mise, tak toho, že se nyní o utajované speciální jednotce a její práci intenzivně diskutuje. Sociální demokraté za problémy jednotky vidí špatné vedení ministerstva obrany Parkanovou.

Bývalá dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová podala ústavní stížnost. Podle jejího advokáta Vladimíra Kováře soudní proces, ve kterém byla odsouzena na šest let za justiční vraždu političky Milady Horákové, provázely procesní chyby. Brožová-Polednová si nyní odpykává trest ve věznici ve Světlé nad Sázavou. "Paní Brožová-Polednová nepovažuje proces za spravedlivý," řekl ČTK Kovář. Prokurátorka proto požaduje zrušení dosavadních soudních rozhodnutí a nové jednání, jehož závěr by byl dostatečně podložený důkazy. Podle právníka totiž soudy neprokázaly účast Brožové-Polednové na vraždě Horákové. Z verdiktů prý vyplynulo, že trest dostala zejména proto, že musela vědět o zmanipulování procesu. Prokurátorka ale nadále tvrdí, že tuto informaci neměla, a obžaloba podle ní nepředložila žádný důkaz o tom, že ano. Obhájce si také stěžuje na podjatost senátu Nejvyššího soudu (NS), který rozhodoval o dovolání Brožové-Polednové. Ta již dříve u NS požadovala, aby senát změnil. Důvodem bylo jeho dřívější rozhodnutí v její kauze. Předseda Petr Hrachovec s kolegy totiž loni v červnu nařídil pokračovat v procesu, přestože jej předtím vrchní soud zastavil kvůli promlčení činu. Uvedl, že podobný čin promlčet nelze. "Namítali jsme, že pokud již senát takto jednou rozhodl, je u dalšího posuzování případu podjatý," uvedl Kovář. Ani jeho rozhodnutí se proto prokurátorce nezdá spravedlivé.