Zprávy | Z archivu rubriky


Potápěči z oddílu pražské poříční policie ve Vltavě velice pravděpodobně našli ze směru od Kampy čtvrtý pilíř Juditina mostu, prvního pražského kamenného mostu, který zničila povodeň roku 1342. Policie musí ve Vltavě provádět cvičení, a tak se s ní smluvili pražští archeologové. "Zaměřili jsme líci pilíře - jednu linii jeho boku," řekl ČTK archeolog Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu.

Juditin most, postavený kolem roku 1170, stál několik metrů po proudu od Karlova mostu. Byl asi 514 metrů dlouhý a měl 20 pilířů. Archeologové chtějí polohu a rozměry pilířů přesně zaměřit, aby z toho mohli určit konstrukci mostu a rozpětí oblouků. Z mostu se zachoval jeden oblouk na staroměstské straně i pozůstatky na malostranské straně, které vyšly najevo při rekonstrukci Čertovky. Archeologové předpokládají, že románský most nevedl rovně, ale zalamoval se. Na šířku měl zhruba deset metrů, podobně jako Karlův most. Směrem k Malé Straně se ale na rozdíl od něj podstatně zužoval, zřejmě z obranných důvodů. Na obou koncích byly věže s bránami; jeho pilíře měly stejně jako u Karlova mostu šestihranný profil. "Juditin most měl mostovku (podklad pěší a jízdní dráhy) o nějaké tři čtyři metry nižší. A to se mu stalo osudným. Povodeň roku 1342 a to, co sebou povodeň obvykle nese, ucpala oblouky a voda se do mostu naplno opřela a prolomila ho. Karlův most byl proto záměrně vyklenut do větších výšek," vysvětlil Dragoun hlavní rozdíl mezi oběma mosty. Hledání pilířů Juditina mostu v řečišti je už druhá taková akce; při té první na konci listopadu loňského roku se podle Dragouna podařilo s pomocí policejních potápěčů určit místo druhého pilíře ze směru od Kampy. Našly se zbytky zděných konstrukcí a kamenná skoba. "Dá se říct, že je to naše odborná ostuda. Víme, že tady máme pozůstatky víc než 800 let starého mostu, a nejsme schopni je přesně, bodově identifikovat," řekl Dragoun.

Svébytnou kulturu indonéského ostrova Nias, jak ji na konci 19. století poznal český cestovatel Pavel Durdík, představuje Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v Praze. Jeho sbírky tak rozšířily současnou expozici Austrálie a Oceánie o další výstavní sál, který bude i do budoucna věnován indonéským kulturám. Durdík vytvořil jedinečnou kolekci 1100 exponátů, z nichž pracovníci muzea do nové expozice zařadili více než čtvrtinu. Na tiskové konferenci před vernisáží zaznělo, že patří do jedné z největších a nejucelenějších sbírek niaské megalitické kultury na světě. Návštěvníci se mohou seznámit s různorodými aspekty života místních obyvatel; od každodenních činností až po válečnické záležitosti a náboženské rituály. "Indonéské sbírky Náprstkova muzea čítající na čtyři tisíce předmětů nejrůznějšího charakteru začaly vznikat už za života zakladatele muzea Vojty Náprstka. Právě Durdíkovy sběry z let 1877 až 1883 jsou jejich nejvýznamnější částí," uvedla vedoucí asijského oddělení Náprstkova muzea Dagmar Pospíšilová.

Pavel Durdík (1843-1903) byl českým lékařem, překladatelem a publicistou. Díky dlouhodobému pobytu na ostrově Nias v se mu podařilo vytvořit jedinečnou sbírku s jasným záměrem představit ji české veřejnosti v muzeu Vojty Náprstka. Vystavením sbírky po více jak stovce let vzdává muzeum poctu sběrateli i Náprstkovi, který jako mecenáš vznik sbírky inicioval. U příležitosti otevření nové expozice vydalo Náprstkovo muzeum na kompaktní desce snímky nejen předmětů vystavených v expozici, ale i celé Durdíkovy sbírky.

Evropský parlament ostře kritizoval české předsednictví Evropské unie za to, že svou agendou v oblasti sociální politiky údajně nutí ženy setrvat v domácnosti, starat se o děti, a vzdát se tak profesního života. Praha ale vzápětí kritiku odmítla jako neopodstatněnou. Kritika EP se týká snahy českého předsednictví otevřít debatu o relevanci evropských cílů na poli péče o děti, stanovených před sedmi lety. Jedním z nich je umístění třetiny evropských dětí do tří let do zařízení kolektivní péče do roku 2010. Totéž by ve stejném období mělo platit pro 90 procent dětí mezi třemi lety až věkem nástupu do školy. Podle českého předsednictví je ale péče o nejmenší děti věcí jednotlivých členských států sedmadvacítky a není v kompetenci EU. "Evropský parlament se obává, že návrhy českého předsednictví považovat děti za 'plnohodnotnou alternativu profesního života' směřují k tradičnímu rozdělení práce mezi muže a ženy, to jest k tradičnímu pojetí, kdy je muž pracovníkem na plný úvazek a o jeho osobní potřeby se starají 'neviditelné ruce' (žena), které pečují o dům a rodinu," píše se v nezávazné zprávě o diskriminaci, kterou EP přijal.

Parlament zároveň ve zprávě vyzývá, aby Rada EU, které ČR nyní předsedá, vyvinula co největší úsilí k dosažení cílů týkajících se péče o děti. České předsednictví v úterý v reakci na kritiku z EP uvedlo, že české předsednictví nenavrhuje konkrétní změnu evropských cílů, pouze se prý snaží zahájit debatu. Praha argumentuje také tím, že takzvané barcelonské cíle byly schváleny na zasedání Evropské rady v roce 2002 bez účasti nových členských států. "Je proto logické, že české předsednictví se snaží, aby se nad problematikou, na kterou se v jednotlivých zemích pohlíží podstatně odlišně, otevřela diskuse i s účastí nových členských zemí," praví se v prohlášení předsednictví.