Zprávy | Z archivu rubriky


Stovky Romů protestovaly ve 14 městech republiky proti vzrůstajícímu extremismu v Česku. Řetězovou demonstrací reagovali na žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku, při níž byli popáleni tři lidé. Dvouletá holčička stále bojuje v nemocnici o život. V řadě míst podpořilo akci Romů i většinové obyvatelstvo. Asi 80 pravicových extremistů z organizace Autonomní nacionalisté se pokusilo narušit zprvu pokojnou demonstraci Romů proti extremismu v Chomutově. Romové v reakci na útoky plánovanou akci ukončili. Podle reportéra ČTK, neonacisté na Romy pokřikovali hesla "Čechy Čechům" nebo "Nic než národ" a mezi demonstrující hodili světlici. Policie ale střetu zabránila. Romský předák Ján Šipoš řekl, že se organizátoři incidenty ze strany neonacistů částečně očekávali. "Demonstraci rozpouštíme hlavně z bezpečnostních důvodů," řekl Šipoš. Zhruba 40 radikálů se pokusilo narušit také demonstraci v Ostravě. Policii se podařilo skupinu neonacistů vytlačit z Masarykova náměstí.

Demonstrace v Praze skončila obviňováním vlády. Když se radikální Romové dověděli, že obdobnou demonstraci v Chomutově narušují skinheads, přerušovali projevy a vykřikovali, že vláda romský problém neřeší. Organizátorům akce, na kterou přišlo kolem 300 Romů, se nakonec podařilo rozvášněný dav uklidnit. Po skončení oficiální části ale zůstalo na místě ještě mnoho diskutujících lidí. Na demonstraci přišli i ministr zahraničí v demisi Karel Schwarzenberg (za SZ) či členové romské kapely Bengas.

Přibližně 150 lidí se sešlo na náměstí ve Vítkově na Opavsku. Demonstrace se konala jen několik stovek metrů od domu romské rodiny, který žháři před dvěma týdny zapálili třemi zápalnými láhvemi. Na vítkovském náměstí se sešli převážně Romové. Podle odhadů starosty města Pavla Smolky jich zde žije přibližně 600. Na demonstraci přišla i sedmadvacetiletá Anna Siváková, matka dvouleté popálené holčičky.

Na brněnském náměstí Svobody proti nárůstu extremismu v Česku demonstrovalo asi 500 lidí, převážně Romů. Skandovali například hesla Stop nacismu a My jsme tady doma. "Extremismus je nebezpečný nejen pro Romy, ale pro celou společnost," řekl ČTK jeden z organizátorů Karel Holomek. Účastníci brněnské demonstrace se vybavili desítkami transparentů. Vystoupila asi desítka řečníků různé světonázorové a politické orientace. Všichni odsoudili útok ve Vítkově. Romští řečníci volali po zákazu Dělnické strany. Největší aplaus sklidil anonymní představitel antifašistické skupiny Antifa, jenž uvedl, že nejlepší obranou proti neonacistům je útok. Volání po aktivní obraně zaznělo z davu Romů několikrát. Ozvaly se také výkřiky jako Smrt skinheadům.

Demonstrace v Lysé se nakonec nekonala. Místní romské sdružení se totiž rozhodlo k akci, která se konala po celém Česku, nepřipojit. To se setkalo s velkou nevolí hrstky lidí, kteří svůj nesouhlas vyjádřit chtěli. "Vypadá to, že když zatím v Lysé k žádnému násilí nedošlo, tak se to místních asi netýká. Až k něčemu dojde, tak poté bude už asi pozdě," řekl ČTK jeden z milovických Romů.

Hygienici prohlédli dvě stovky turistů a posádku letadla, které přiletělo z Mexika. Z 213 lidí jeden turista byl s teplotou odeslán na kliniku infekčních nemocí ve Fakultní nemocnici Bulovka, dalších šest cestujících zůstane v domácí karanténě. Novinářům to řekla vedoucí protiepidemického odboru Hygienické stanice hl. Města Prahy Zdeňka Jágrová. "Výsledky laboratorního vyšetření vzorků budou známy v úterý odpoledne," uvedla. Pokud testy potvrdí mexickou chřipku u člověka, který měl zvýšenou teplotu, půjdou do karantény i všechny osoby, které s ním přišly do bližšího kontaktu, tedy spolucestující z nejbližších sedadel v letadle. Jágrová vyloučila, že by se mohla případná infekce rozšířit v celém letadle vzhledem ke specifické vzduchotechnice, kterou je vybaveno. Z šesti lidí s nařízenou karanténou jsou tři Slováci a tři z Prahy a nejbližšího okolí.

Hlavní hygienik ČR Michael Vít v diskusním pořadu České televize ocenil spolupráci letiště, zdravotníků a hygieniků při návratu turistů z Mexika. Přenos nemoci podle něj spíše než od turistů přepravovaných letecky a kontrolovaných na letišti hrozí od "batůžkářů", kteří přiletí do jiné evropské země a pak se dopraví do Česka autem. I to je podle Víta ale do jisté míry zabezpečeno: ve čtvrtek na Radě ministrů se zástupci evropských zemí dohodli na předávání informací. Čeští hygienici dostali od německých kolegů telefony na tři české turisty, vyhledali je v Děčíně a vyšetřili. V Česku vyhledalo lékaře kvůli respiračním obtížím a z obav z mexické chřipky 51 lidí. Zatím není ani jeden případ potvrzeného onemocnění novou chřipkou.

Ambicí přechodné úřednické vlády je podle designovaného premiéra Jana Fischera udržet schodek státního rozpočtu na 150 miliardách korun. Bude to znamenat zdrženlivost správců všech rozpočtových kapitol, pečlivé hledání priorit, obracení doslova každé koruny, řekl ČTK. S odborníky a s politickými stranami v parlamentu chce diskutovat o opatřeních proti krizi.

Výdajové rámce státního rozpočtu na roky 2010 až 2012, které předpokládají právě schodek 150 miliard korun, předložil ve čtvrtek do vlády ministr financí v demisi Miroslav Kalousek. Součástí rámců jsou rozsáhlá úsporná opatření. Ve svém týmu chce Fischer mít lidi odborně zdatné, kteří budou schopni zvládat složitou ekonomickou situaci. Za takového člověka pokládá bývalého šéfa elektrárenské společnosti ČEZ a nynějšího prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla. "Ukázalo se, že je nepřijatelným pro politické strany, na jejichž podpoře vláda vzniká," uvedl s tím, že proto hledá shodu na jiné osobnosti.

Národní ekonomická rada vlády (NERV), která vznikla jako poradní orgán Topolánkovy vlády pro období krize, bude pracovat i pro úřednický kabinet Jana Fischera. Výjimkou je pouze Martin Jahn, který se členství v radě vzdal kvůli pracovnímu vytížení. Na tiskové konferenci to uvedli premiér v demisi Mirek Topolánek a designovaný premiér Jan Fischer. Ten doplnil, že je připraven k debatě o složení rady s ČSSD.

Pokud by se po volbách dostaly do sněmovny pouze tři politické strany - ČSSD, KSČM a ODS - a ODS by volby prohrála, pak by premiér v demisi Mirek Topolánek (ODS) opustil politiku. Uvedl to v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. V takové situaci by totiž byly zřejmě možné pouze dvě varianty vlády, buď velká koalice ČSSD a ODS nebo kabinet s účastí komunistů, obě jsou pro Topolánka nepřijatelné.

Česká republika by se v případě, že by neratifikovala lisabonskou smlouvu, dostala "na periferii" Evropské unie, řekl dále v ČT Topolánek. Poslanecká sněmovna už lisabonskou smlouvu podpořila, příští týden se jí bude zabývat Senát. Část ODS s dokumentem nesouhlasí. Topolánek chce proto přesvědčovat své stranické senátory, aby dokument, který má reformovat EU po jejím rozšíření, podpořili. Pokud by Česko smlouvu neratifikovalo, mohlo by to být podle šéfa ODS pro některé země také záminkou pro to, aby se zastavilo další rozšiřování Evropské unie.

Nedostatečné systémové řešení korupce považuje odstupující premiér Mirek Topolánek (ODS) za jednu z chyb své končící vlády. Pro nastavení účinných protikorupčních mechanismů by prý kabinet potřeboval více času. "Já se nevymlouvám. Pojmenoval jsem to zcela otevřeně jako nedostatek mé vlády," uvedl Topolánek. Přesto se prý podle něj podařilo nastartovat alespoň dílčí nástroje, například digitalizaci veřejné správy, která by mohla pomoci zabránit úplatkům. Topolánkovu vládu provázela například kauza kolem šéfa koaličních lidovců Jiřího Čunka nebo poslance ODS Jana Moravy. Kvůli těmto aférám čelil kabinet kritice a nakonec pomohly opozici k vyslovení nedůvěry vládě.