Zprávy | Z archivu rubriky


Český prezident Václav Klaus v německém Freiburgu obdržel prestižní Mezinárodní cenu Nadace Friedricha Augusta von Hayeka. Ocenění, které nese jméno rakouského klasika liberalismu, získal za "neochvějné angažmá za svobodnou tržní společnost", uvedla nadace. Klaus vyjádřil potěšení nad tím, že vyznamenání je spojeno právě se jménem Friedricha von Hayeka, jehož považuje za jednoho ze svých hlavních učitelů. "Hayek byl bezpochyby jedním z mých nejdůležitějších učitelů, i když to pro mě bylo jen nepřímé dálkové studium," uvedl profesor Klaus. Udělení ceny vnímá jako symbolické vyjádření přání obnovit ve veřejnosti důvěru ve svobodu hospodaření a podnikatelskou odpovědnost.

Německý exprezident Roman Herzog ve své slavnostní řeči Klause označil za neochvějného a bojovného liberála. "Václav Klaus cítí závazek vůči řádu, jehož stěžejním bodem je svoboda jednotlivce," prohlásil Herzog. Mezinárodní cenu a Cenu publicistiky uděluje nadace nesoucí jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii jednou za dva roky osobnostem, které přispěly mimořádnými výkony k posilování a podpoře liberálního hospodářského a společenského uspořádání v Německu, Evropě nebo jiných částech světa. Nositeli jsou například bývalá britská ministerská předsedkyně Margaret Thatcherová, slovenský expremiér Mikuláš Dzurinda či bývalý polský ministr financí a předseda polské centrální banky Leszek Balcerowicz. Nadace byla založena v roce 1999 při příležitosti Hayekových nedožitých stých narozenin.

Teprve prezidentův případný podpis pod lisabonskou smlouvou by znamenal ratifikaci tohoto dokumentu, zatímco parlament s ratifikací "předběžně vyslovuje souhlas", řekl tajemník Václava Klause Ladislav Jakl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kohout (nominovaný ČSSD) v tomtéž pořadu souhlasil s tím, že ratifikací je až podpis hlavy státu. Z logiky věci podle šéfa české diplomacie vyplývá, že prezident by měl smlouvu po schválení parlamentem podepsat. Na dotaz, zda to učinit musí, ale Kohout uvedl, že "takto jednoduše to nestojí". Ani ministerští právníci podle něj nejsou schopni jednoznačně odpovědět na uvedené pochybnosti. Na takové otázky by mohl odpovědět Ústavní soud, dodal.

Václav Klaus je ostrým kritikem lisabonské smlouvy a není jasné, zda ji podepíše. Obě parlamentní komory ji už schválily, prezident dal ale najevo, že s rozhodnutím počká na to, jak dopadne avizovaná stížnost, s níž se chtějí kvůli smlouvě někteří senátoři obrátit na Ústavní soud. Odborníci na ústavní právo, které tento týden oslovila ČTK, soudí, že po schválení lisabonské smlouvy sněmovnou a Senátem je Klaus povinen dokument ratifikovat. Podle expertů ale může s podpisem vyčkat právě až na případné rozhodnutí Ústavního soudu, na který se mohou obrátit senátoři či on sám. Podle Jakla nebude problém sehnat minimální možný počet 17 senátorů, kteří se pod stížnost podepíší. To je podle něj již předjednané, řekl.

Plán zahraničních misí české armády v příštím roce je hotový a sněmovna by ho mohla projednávat už na přelomu června a července. Věří v to nový vicepremiér a ministr obrany Martin Barták (nominovaný ODS). Uvedl to v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce s tím, že vládě by plán mohl být předložen do měsíce, avšak jeho schvalování by měla předcházet politická dohoda hlavních parlamentních stran. Ministr obrany se v tom shodoval s dalším novým vicepremiérem a ministrem zahraničí Janem Kohoutem (nominovaným ČSSD), podle něhož by měl být plán akceptovatelný pro široké politické spektrum. Barták nevyloučil, že tato dohoda by se mohla týkat především budoucnosti českých voláků v Afghánistánu. Kvůli nim mise na letošní rok odmítla loni v prosinci podpořit ČSSD, vadilo jí navýšení navýšení počtů českých vojáků v misi ISAF. Vláda jí v tomto ohledu vyhověla; letošní plán nakonec počítá s tím, že čeští vojáci se budou účastnit operace Trvalá svoboda v Afghánistánu jen do konce letošního roku. Kohout uvedl, že česká vojenská pomoc v Afghánistánu je roztříštěna do třech míst, měla by být koncentrovanější a soustředit se na obnovu společnosti. Toto zadání nejvíce plní rekonstrukční tým v Lógaru. Barták uvedl, že koncentrace afghánského působení závisí i na požadavku spojenců. Nevyloučil ale, že by čeští vojáci mohli být dál v Lógaru a blízkém v Kábulu.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle odhadů analytiků oslovených ČTK klesla meziročně o 1,4 až čtyři procenta. Důvodem propadu je podle ekonomů hospodářská krize a negativní ekonomický vývoj v zahraničí, na kterém je česká ekonomika závislá. Obrat lze očekávat až na konci roku, upozorňují analytici. Rychlý odhad vývoje hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí zveřejní Český statistický úřad v pátek 15. května. "Česká ekonomika se navzdory skvělému březnovému výsledku zahraničního obchodu nevyhne recesi," uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Zahraniční obchod skončil v březnu rekordním přebytkem 23,4 miliardy korun. "Původně jsme se obávali více než tříprocentního poklesu, nyní ale očekáváme v prvním čtvrtletí pokles ekonomiky o dvě procenta," uvedla. "Česká ekonomika v prvním kvartále nejspíše zažila prozatím rekordní propad, což naznačují výsledky z průmyslu a stavebnictví," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Ten odhaduje meziroční propad HDP na 1,7 procenta. Domácí poptávka podle něj ekonomice příliš nepomohla, čekat lze propad investic a útlum spotřeby. "Navíc zahraniční poptávka, na které je ČR bytostně závislá, představovala pro ekonomiku jednoznačnou brzdu," dodal.

Bezprecedentní propad ekonomiky až o čtyři procenta odhaduje analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "První kvartál bude pravděpodobně znamenat dno recese. Meziroční pokles potrvá nejméně do třetího čtvrtletí," uvedl. Meziroční propad ekonomiky o 2,4 procenta očekává hlavní analytik Generali PPF Asset Management Radomír Jáč, podle kterého ekonomika doplatila poklesem průmyslové výroby a exportů na recesi v zahraničí. Zároveň upozornil, že rychlý odhad ČSÚ neobsahuje údaje o struktuře vývoje ekonomiky a bývá obvykle revidován. "Čili číslo, jež bude zveřejněno 15. května, by mělo být pojímáno s určitou rezervou," upozornil. V dalších čtvrtletích by ekonomika měl podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka svůj propad zmírnit a za celý letošní rok by měla klesnout o 3,5 procenta. Za samotné první čtvrtletí očekává meziroční propad o 1,7 procenta.