Zprávy | Z archivu rubriky

Přelouč nechá zhotovit památník ke vzniku samostatného československého státu. "Bude stát v parčíku u sokolovny. Je to vhodné místo. Podle návrhu architekta doplní památníky obětem první a druhé světové války," řekla starostka Irena Burešová (ODS). Rozpočet na dílo z hořického pískovce je 200.000 korun. Podoba i velikost památníku bude limitovaná cenou, kterou odsouhlasila rada. Přelouč nový památník odhalí 28. října.

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě rozšíří svůj knižní fond o téměř 400 knih z amerických nakladatelství. Čtenáři se mohou těšit na klasickou i moderní beletrii v angličtině, například knihy Johna Steinbecka, Jacka Londona či Francise Scotta Fitzgeralda. V knihovně přibudou také odborné a populárně naučné knihy, mezi nimi prezidentské projevy George Washingtona i encyklopedie o národních parcích v USA. ČTK to řekla vedoucí oddělení speciálních fondů Monika Oravová. Přesně 385 knih, které vydala různá americká nakladatelství, získá moravskoslezská knihovna darem od amerického velvyslanectví. "Za knižní dar v hodnotě kolem 230.000 korun jsme vděční. Co se týče zahraniční literatury, tak nám finance příliš nedovolují ji nakupovat," vysvětlila Oravová. Zhruba 150 beletristických knih pochází z edice The Library of America, kterou v USA vydává nezisková organizace v jednotném grafickém provedení. Dalších nejméně 230 publikací zahrnuje knihy o reáliích Spojených států - průvodce, atlasy či knihy o americké historii. "Dostali jsme také několik velkých autoatlasů, což ocení lidé, kteří se do USA chystají. Novinkou, která je jen těžko dostupná, budou projevy a korespondence prezidentů Washingtona a Lincolna," dodala knihovnice. Od 14. května, kdy knihovna dar převezme, si čtenáři budou moci knihy prohlédnout přímo ve studovně a poté i zapůjčit domů.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) odstranila železniční most Malá Hrabovka na úpatí vrchu Vítkova. ČTK to sdělil mluvčí SŽDC Pavel Halla. Ačkoli most na Žižkově svému účelu dosloužil, sešrotování jej nečeká. Železničáři jej repasují a ještě letos znovu postaví na trati v Kutné Hoře. S dalším využitím dílů se počítalo již při stavbě mostu, jednotlivé díly proto nebyly svařeny, ale sešroubovány. "Z mostařského pohledu je to zánovní konstrukce," uvedl Halla. Most sloužil železniční dopravě od začátku devadesátých let do prosince 2005, kdy přestaly jezdit vlaky na jednokolejné Hrabovské spojce mezi hlavním a Masarykovým nádražím. Koleje v oblasti Vítkova nyní vedou po nově zbudované soustavě viaduktů a tunelů za devět miliard korun, známé jako Nové spojení. SŽDC také opravuje bývalý železniční most Velká Hrabovka. Tento více než stoletý most nad Husitskou ulicí sloužil železnici až do konce srpna 2008, kdy byl provoz z této trati převeden na Nové spojení. Po rekonstrukci zde místo vlaků budou jezdit cyklisté. Cyklostezka vznikne po celé délce zrušené trati na žižkovské straně kopce.

Keňský běžec Patrick Ivuti vyhrál Pražský mezinárodní maraton. V ulicích české metropole dosáhl času 2:07:48, čímž překonal o více než minutu traťový rekord, který odolával od roku 1998. Mezi ženami triumfovala Ruska Olga Gloková v čase 2:28:27, která za sebou nechala všechny africké pronásledovatelky, na traťový rekord to ale nestačilo. Ivuti v Praze nezávodil poprvé, už před dvěma lety tu vyhrál půlmaraton a se stejnou dravostí se vrhl i na dvojnásobnou trať.

Čeští závodníci daleko zaostali za medailisty. Mistrem republiky se nakonec stal naturalizovaný Etiopan Mulugeta Serbessa, v jedné minutě za ním doběhli i druhý Petr Pechek a třetí Róbert Štefko, dosud suverén domácích soutěží. Osmatřicetiletý ortoped z Týna nad Vltavou Serebessa skončil s časem 2:27:16 v celkovém pořadí patnáctý. Dvanácté místo v závodě žen obsadila triatlonistka Vendula Frintová, která ovšem nebyla přihlášená do republikového mistrovství, a tak si titul popáté za sebou odnesla šestačtyřicetiletá Iva Martincová. Organizátoři zaznamenali 6022 závodníků.

Evropská komise věří, že Česká republika i po jmenování nové vlády zajistí efektivní pokračování českého předsednictví EU. Vyplývá to z prohlášení šéfa komise Josého Barrosa, který současně pochválil za předchozí vedení předsednictví bývalého premiéra Mirka Topolánka. Podle Barrosa díky osobnímu vedení Topolánka české předsednictví, které začalo letos v lednu, dosáhlo v EU "působivých výsledků". "Komise je přesvědčena, že Česká republika a zejména její vláda udělají vše pro pokračování efektivního a na výsledky zaměřeného předsednictví," doplnil Barroso směrem ke zbývajícím dvou měsícům. Na konci června Češi předsednické otěže předají Švédům. "Jsem přesvědčen, že v nadcházejících týdnech a měsících tato vynikající práce bude pokračovat a že české předsednictví bude velmi úspěšné," řekl po jmenování vlády Barroso. Novému premiérovi Janu Fischerovi současně blahopřál a slíbil mu podporu výkonného orgánu 27členného bloku.

Prezident Václav Klaus podle deníku Právo rozeslal expremiérovi Mirku Topolánkovi a bývalým ministrům jeho vlády děkovný dopis. "Ano, byl zaslán děkovný dopis ministrům odstupující vlády," citoval deník zdroj z Pražského hradu. Podle listu jde zjevně o reakci na "nepříznivý ohlas veřejnosti" poté, co se Klaus s Topolánkovou vládou nerozloučil, ani jí nepoděkoval. Vztahy mezi Klausem a bývalým premiérem, předsedou ODS Topolánkem byly napjaté již dlouho, ještě se ale zhoršily poté, co Topolánek prezidenta obvinil z toho, že se podílel na vyslovení nedůvěry jeho vládě, a přispěl tak k jejímu pádu. Z ODS, strany, kterou pomáhal zakládat, Klaus vystoupil již na jejím prosincovém kongresu, kdy se vzdal funkce čestného předsedy. Své bývalé straně vytýká podle něj přílišný posun ke středu politického spektra, odcházející vládě zase například její snahu o přijetí lisabonské reformní smlouvy.

Úřednická vláda Jana Fischera má na svém zasedání v pondělí 18 května stanovit časový harmonogram splnění úkolů, které ji čekají. Novinářům to po svém uvedení do funkce řekl nový ministr kultury Václav Riedlbauch při jmenování svých priorit. Každý z členů vlády má podle něj předložit své úkoly a rozhodnou, co lze udělat okamžitě a co se dá stihnout za dobu, po kterou kabinet bude vládnout. Riedlbauch mezi svými bolavými problémy jmenoval budoucnost Státní opery Praha, která je bez ředitele, spory ohledně Národní knihovny a jejího sídla, nebo celkové pojetí památkové péče. Naopak vyřešení církevních restitucí v brzké době moc šancí nedává. "Bude ještě možná dlouho trvat, než se ta politická vůle k tomu najde," dodal nový ministr.

Staronová ministryně školství Miroslava Kopicová mezi svými prioritami jmenovala na prvním místě financování škol. "Prostě musíme dostat peníze do škol, připravit rozpočet," uvedla ministryně, která chce také pomoci technickým oborům na vysokých školách. Je rozhodnuta dokončit projekt znovuzavedení státních maturit. Nový ministr životního prostředí Ladislav Miko při přebírání úřadu novinářům řekl, že přichází na ministerstvo, které dobře zná. Reputace českého životního prostředí v rámci českého předsednictví EU je podle něho velmi dobrá, jedním z jeho hlavních cílů prý bude, aby tomu tak bylo i nadále. K prioritám bude patřit téma klimatických změn a příprava na kodaňský summit, kde se bude právě klima řešit. Do svých úřadů byli v pátek večer uvedeni také ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle, šéf diplomacie Jan Kohout a nový ministr obrany Martin Barták. Zbývající členové vlády mají do sídel svých úřadů poprvé oficiálně zavítat v pondělí.

Poslanci sociální demokracie Bohuslav Sobotka a Jeroným Tejc předložili sněmovně návrh nového zákona, který má upravit lobbing a činnost lobbistů, tedy ovlivňování veřejných činitelů v jejich rozhodnutích. Lobbing navrhují zařadit do živnostenského zákona jako živnost volnou. Tento zákon měla ve svém programovém prohlášení i odstupující vláda Mirka Topolánka (ODS), návrh ale nedokončila. Obtížné pro ni bylo například přesně definovat, kdo je vlastně lobbista. Sociálnědemokratický návrh zákona označuje lobbistu jako podnikatele, který vykonává lobbing. Lobbistický kontakt je pak podle nich i jednostranná komunikace, která má za účel ovlivnit rozhodování orgánů veřejné moci včetně předcházejících procesů. Cílem je pak změna, předložení nebo schválení nějakého dokumentu. Lobbisté by se museli registrovat v seznamech vedených na ministerstvu vnitra a za porušování zákona by jim hrozily pokuty. Registrovaní lobbisté budou mít zaručen vstup do objektů Parlamentu v zásadě za stejných podmínek jako novináři, uvádějí předkladatelé. Vyjmenovaní veřejní funkcionáři, nejen zákonodárci, ale třeba i členové vlády a jejich náměstci, by museli své kontakty s nimi evidovat.

Podpisovou akci na podporu lisabonské smlouvy uspořádali v sobotu v Praze aktivisté Strany zelených. Poblíž tramvajové zastávky Pražský hrad nabádali kolemjdoucí, aby připojili své hlasy k výzvě prezidentovi Václavu Klausovi, aby neprodleně podepsal dokument schválený oběma komorami parlamentu. Prezident poté, co smlouvu reformující EU po jejím rozšíření schválil Senát, uvedl, že její ratifikace pro něj vůbec není na pořadu dne. Smlouva je podle něho vzhledem k irskému odmítnutí v referendu "mrtvá". "Chceme upozornit na to, že lisabonská smlouva odešla ze Senátu a je na stole pana prezidenta," řekl ČTK kandidát Strany zelených do Evropského parlamentu Jan Dusík. Zelení ve výzvě prezidentovi vytýkají, že má v úmyslu smlouvu ratifikovat až poté, co se v Irsku uskuteční druhé referendum o lisabonské smlouvě. "To ale znamená, že suverénní rozhodnutí naší země odvozujete od autonomního rozhodnutí země jiné. Tím nás ovšem suverenity zbavujete," píše se v dokumentu. Dosud se podle aktivistů k petici připojilo přes 360 lidi na internetu. Akci vyzývající prezidenta k podpisu smouvy uspořádala v pátek i strana Liberálové.cz.

Lidovecký senátor Petr Pithart zvažuje ústavní stížnost na zákon o zkrácení volebního období sněmovny, který má otevřít cestu k předčasným volbám. Uvedl to server Aktuálně.cz. Podle Pitharta je zákon zbytečný, protože česká ústava zná i jiné způsoby, jak dojít k předčasným volbám i beze změny ústavy. "Zkrácení volebního období pomocí ústavního zákona jde proti duchu ústavy. Ústavodárce nechtěl, aby měl kdokoliv možnost zkrátit volební období jenom proto, že to chce," cituje Pitharta Aktuálně.cz. Senátor serveru řekl, že mu "jde hlavou, že by se na soud obrátil". K podání ústavní stížnosti je potřeba podpisu aspoň 17 senátorů. Podle Aktuálně.cz by to mohlo pro nově jmenovanou vládu Jana Fischera znamenat, že se předčasné volby vůbec nemusejí konat v dohodnutém termínu, a tudíž by nový kabinet mohl teoreticky vládnout až do voleb řádných. Spornou předlohou o jednorázovém zkrácení volebního období se nyní zabývá sněmovna, která by o ní mohla rozhodnout příští týden. Pak by ji měl projednávat Senát.