Zprávy | Z archivu rubriky

Extremistická Dělnická strana (DS) uspořádala o víkendu v několika městech mítinky k volbám do Evropského parlamentu. Ve Znojmě a Jihlavě se její nedělní shromáždění pokusili narušit antifašisté, policisté však přímý střet obou táborů nepřipustili. V centru Znojma se odpoledne sešla padesátka sympatizantů DS. Policie na místo konání akce nevpustila zhruba čtyři stovky přítomných antifašistů, kteří zahrnuli předsedu DS Tomáše Vandase nadávkami. Přes policejní kordony se dostal jediný antifašista, kterého policisté okamžitě zadrželi a předvedli k podání vysvětlení. Odpůrci pravicového extremismu byli v přesile i později v Jihlavě, kam jich kvůli setkání přibližně 25 sympatizantů DS dorazila stovka. I tady dokázali policisté udržet obě strany od sebe. Odpoledne policie rozpustila shromáždění zhruba 40 příznivců Dělnické strany v Chomutově.

Už v sobotu se pravicoví extremisté setkali v Olomouci, Ostravě a Přerově. V Olomouci a Ostravě se shromáždění obešla bez incidentů. V Přerově, kde se sešlo zhruba 50 příznivců DS, musel následovat policisty na služebnu místopředseda strany Jiří Štěpánek. Tajemník přerovské radnice totiž policii upozornil na údajně nevhodné výroky řečníků. Štěpánek policistům podal vysvětlení, a poté služebnu opustil. Předseda strany Vandas si chce na jednání policie a magistrátu stěžovat.

Podle odborníků na českou ultrapravicovou scénu objíždí Dělnická strana různá česká a moravská města, protože se před červnovými volbami do Evropského parlamentu snaží přilákat co nejvíce příznivců bez ohledu na to, z jakého kraje pocházejí. Chce získat peníze, s nimiž by potom mohla ve vybraných regionech financovat kampaň pro říjnové parlamentní volby. Ministr vnitra Martin Pecina v neděli uvedl, že vláda podá v budoucnu podnět na zrušení DS. Stranu se neúspěšně pokusil rozpustit už Pecinův předchůdce Ivan Langer (ODS).

Bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl zastává názor, že pokud by se měl jako soudce zabývat připravovanou stížností senátorů na lisabonskou smlouvu, pak by ji zřejmě zamítl pro zjevnou neopodstatněnost. Řekl to v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Skupina odpůrců z řad senátorů se chce kvůli smlouvě obrátit na soud do zhruba dvou měsíců. Jak v neděli v ČT prohlásil senátor a iniciátor stížnosti Jiří Oberfalzer (ODS), schválení smlouvy je nevratný krok směrem k federalizaci Evropy. Odmítl také tvrzení, že by šlo o zdržovací taktiku. Ústavní soud již jednou smlouvu posuzoval, a to loni, kdy se zabýval šesti částmi tohoto dokumentu. Oberfalzer to zdůvodnil tím, že kdyby již tehdy posuzoval Ústavní soud smlouvu jako celek, vzal by senátorům možnost obrátit se na něj s dalšími konkrétními námitkami. Cepl zdůraznil, že nejde o stížnost, protože to je termín vyhrazený pro něco jiného, ale správně o návrh na posouzení souladu smlouvy s Ústavou. Další podnět považuje jen za zdržování.

Případné škrty v rozpočtu ministerstva vnitra se nedotknou rozpočtu policie ani hasičů. V nedělních Otázkách Václava Moravce to uvedl nový ministr vnitra Martin Pecina. Jeho předchůdce Ivan Langer (ODS) poté označil návrh ministerstva financí na desetiprocentní plošné škrty za "smrtící" pro resort vnitra. Zároveň popřel informace, že by reformované policii v současné době chyběly peníze - jde prý o pochybení některých policejních manažerů, kteří s přidělenými penězi neumí zacházet. "Pokud budu mít krácen rozpočet, rozhodně nebudu krátit rozpočet policii a hasičům a kofinancování evropských fondů - těchto oblastí se škrty nedotknou," ujistil Pecina. Exministr Langer věří, že plošné škrtání o deset procent by policie a bezpečnostní sbory nepřežily. Pecina s Langrem se neshodli v otázce prodeje majetku ministerstva vnitra. Langer už dříve uvedl, že výnosy z prodeje majetku financují reformu policie a vznik nových krajských ředitelství a že zastavení prodeje bude znamenat i zastavení reformy. Pecina ale pozastavil prodej rekreačních zařízení ministerstva vnitra a chce si na něj nechat vypracovat analýzy. "Nemůžu říct, že by mi přišly podezřelé, ale já bych je nedělal," řekl.

Sociální demokracie navrhla ustavit minimální povinné výživné pro děti rozvedených rodičů. Rodič, který nemá dítě v péči, by měl platit měsíčně alespoň 1400 korun na dítě do šesti let věku a 1680 korun na starší dítě. Ještě vyšší minimální výživné by pak platili bohatší rodiče, až 13.200 korun na dítě měsíčně. Výživné by se pravidelně valorizovalo spolu s růstem životního minima. Návrh nepočítá s tím, že by dlužné výživné od neplatících rodičů vymáhal stát, protože se mu to podle předkladatelů nevyplatí vymáhat. ČSSD navrhuje takzvané náhradní výživné ve výši půlky minimálního výživného. Dostávaly by ho ty rodiny, jimž jeden z rodičů dluží výživné a které mají nárok na přídavek na dítě. Náhradní výživné by vyřizovaly úřady práce. Vyplývá to z návrhu novely zákona o výživném, který tento týden předložila sněmovně poslankyně ČSSD Anna Čurdová spolu se stranickými kolegy. Předlohu brzy posoudí vláda, rozhodne o ní ale až parlament.

Občanské sdružení majitelů domů (OSMD) vyzvalo dopisem prezidenta Václava Klause k zamítnutí zákona, který prodlužuje ve vybraných obcích deregulaci nájmů do roku 2012. ČTK to v neděli zjistila z internetových stránek sdružení. Návrh novely zákona, který by měl prodloužení deregulace umožnit, již úspěšně prošel přes Sněmovnu. V Senátu odpůrcům novely k jejímu zamítnutí chyběly minulý týden dva hlasy, pro schválení novely scházelo pět hlasů. Norma tak poputuje v souladu s ústavou k prezidentovi jako přijatá po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát na projednání zákonů má. V případě novely lhůta uplynula 14. května. Navrhovaná úprava by měla zpomalit růst nájemného. Jeho zvyšování je prý totiž kvůli razantnímu růstu cen nemovitostí silnější, než se původně očekávalo. Majitelé domů s tím ale nesouhlasí. Ceny nemovitostí, které se do zákona v roce 2006 vsadily, totiž podle nich byly v mnoha případech až o 60 procent nižší.

Ministerstvo financí zamítlo odvolání tří uchazečů, kteří neuspěli v prvním kole tendru na obří státní zakázku na odstranění ekologických škod v hodnotě kolem 115 miliard korun. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekl vrchní ředitel ministerstva financí Tomáš Uvíra. Neúspěšní zájemci se teď podle něj mají možnost dále odvolat k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Námitky proti vyřazení podalo sdružení PPF Advisory, Ecosoil Sud, AVE CZ odpadové hospodářství a Dekonta, dále konsorcium Deme Environmental Contractors a Dredging International a sdružení firem PD-Gruppe - Stavoprogres, které se skládá z P-D Industriegesellschaft a Stavoprogresu Brno. Mluvčí skupiny PPF Alexej Bechtin v neděli výsledek odvolání na MF ani možnost odvolání k antimonopolnímu úřadu nekomentoval. "Pokud se odvoláme, budeme o tom informovat," řekl ČTK.

Na rostoucí neonacismus a důležitost boje s ním upozornili v neděli řečníci během Terezínské tryzny. Na Národním hřbitově si zhruba 1500 lidí připomnělo všechny oběti, které prošly terezínským ghettem a zdejší věznicí gestapa. Terezínská tryzna se letos konala již po třiašedesáté. Po kladení věnců upozornil ředitel Památníku Terezín Jan Munk na rostoucí počet neonacistů a jejich sympatizantů, kteří pochodují ulicemi českých města. "Jako Žid a občan České republiky se cítím ohrožen," řekl ve svém projevu. Urychleně jednat je potřeba podle předsedkyně Ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Anděly Dvořákové. "Nejsme jediná země, která má problémy. Svět by se měl spojit a něco s tím udělat, dokud je čas," prohlásila. V hlavním projevu vystoupil předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka, který poukázal, že neonacisté dostávají v médiích mnoho prostoru a tím roste jejich popularita. "Podle mého názoru je demokracie strašně křehká, ale má své zákony a vyhlášky a tady by právě ta represivní část měla zasahovat. Policie a soudy by neměly brát žádné ohledy. Kdo nedodržuje, ať si jde na chvíli sednout," řekl Sobotka novinářům.

V pondělí budou skládat zkoušku z dospělosti první letošní maturanti, před zkušební komise jich tento rok předstoupí více než 97.000. Zkoušení potrvá do 20. června. Letošní ročník bude zřejmě poslední, který čeká klasická maturita, za rok už by měli studenti dělat jednotné státní zkoušky. Počet maturantů přitom rok od roku stoupá. Podle dat Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) jich šlo loni ke zkoušce o 1300 méně, v roce 2007 pak o 4000 méně. Nejvíce absolventů se bude rekrutovat ze středních odborných škol, asi 56.000. Další příčku obsadila gymnázia, četní budou i absolventi dvouletých nástavbových oborů.

Česká pobočka banky Commerzbank hospodařila v prvním čtvrtletí se ziskem 352,7 milionu korun, což byl meziročně více než dvojnásobný nárůst. Ve stejném období loni banka vytvořila zisk 142,1 milionu korun. Výsledky ČTK převzala z webových stránek www.commerzbank.cz. Zisk z finanční a provozní činnosti převýšil 752 milionů a správní náklady činily 181,1 milionu korun. Objem bilance byl na konci března takřka 93,4 miliardy korun a počet zaměstnanců 326. V prvním loňském čtvrtletí měla Commerzbank zisk z finanční a provozní činnosti 353,3 milionu korun, správní náklady 168,7 milionu korun a objem bilance 79,8 miliardy korun.

Podezření na mexickou chřipku dosud lékaři vyvrátili u 82 lidí, v osmi případech ještě čekají na výsledky testů. Kvůli obavám z případného nakažení novou formou chřipky dosud vyhledalo lékaře 90 občanů, informovalo na svých webových stránkách ministerstvo zdravotnictví. V nemocnici je v současné době pět lidí - dva na infekčním oddělení v Brně, jeden na infekci pardubické nemocnice a dva na infekčním oddělení Fakultní nemocnice Bulovka. Podle oficiálních údajů byla dosud nákaza virem takzvané prasečí chřipky potvrzena v 38 zemích. Počet lidí prokazatelně nakažených takzvanou prasečí chřipkou stoupl podle sobotních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) na 8451.