Zprávy | Z archivu rubriky

Hokejbalisté KEB Kladno získali titul v extralize. Ve třetím finálovém utkání v sobotu zvítězili v Hradci Králové 5:2 a sérii ovládli 3:0 na zápasy. Nový šampion se dočkal svého druhého titulu, zlato vybojoval po jedenácti letech. Na trůnu nový mistr nahradil jiný kladenský klub Habešovnu, která vyhrála minulé dva ročníky extraligy a loni zdolala ve finále právě KEB. Letošní hokejbalová sezona vyvrcholí mistrovstvím světa v Plzni od 13. do 20. června.

Protikrizová opatření prošla sněmovnou. Jde o balík, na kterém se domluvila minulá vláda Mirka Topolánka se sociálními demokraty. ČSSD v něm prosadila například šrotovné, vláda zase dočasné slevy na sociálním pojištění pro zaměstnavatele. Všechny zákony, které by měly pomoci řešit dopady krize teď posoudí senát. Podle pozměňovacího návrhu exministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ) se bude šrotovné ve výši 30.000 korun vyplácet při nákupu vozidla s benzinovým nebo naftovým motorem s cenou do 500.000 korun. Výměnou za to majitel musí nechat zlikvidovat automobil starší deseti let. Zvýhodněni budou lidé, kteří si budou chtít pořídit vůz s alternativním pohonem.

Zaměstnavatelé se zřejmě dočkají dočasných slev na sociálním pojištění. Opatření by mělo podle novely platit do konce roku 2010, po roce by se měla vyhodnotit jeho účinnost. Ministerstvo práce a sociálních věcí původně chtělo platnost o rok delší, ale ustoupilo sociálním demokratům, aby získalo jejich podporu. Podle bývalého ministra Petra Nečase by mohl tento zákon pomoct zachránit 50.000 až 70.000 pracovních míst.

Skláři ze skupiny Bohemia Crystalex Trading (BCT) zřejmě budou moci zpětně dostat část svých měsíčních platů. Umožnit to má novela insolvenčního zákona, kterou schválila sněmovna téměř jednomyslně. Normu nyní dostane k projednání Senát, schvalovat by ji mohl už koncem května. Novelu navrhla bývalá koaliční vláda, podle ní má uchránit pracovní místa podniků v potížích, nelikvidovat tyto firmy a lépe ochránit zaměstnance před insolvencí zaměstnavatele. Novela má také zlepšit možnosti oddlužení, čili splácení dluhu ve splátkách, které se bude vztahovat i na občany.

Podnikatelé přijetí protikrizových opatření sněmovnou vesměs přivítali, na zavedení takzvaného šrotovného mezi nimi panují rozdílné názory. Analytici a odborníci souhlasí jen s některými návrhy, jako je třeba zrychlení odpisů či snížení sociálního pojištění. Varují totiž před nadměrným zadlužením státní pokladny. "Peníze ze státní pokladny jsou krásná a přepychová věc, ale ekonomický růst si za ně nekoupíš. Nejde rozhazovat v dobrých časech a ještě více rozhazovat ve špatných časech," řekl ČTK analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Protikrizová opatření z dílny ČSSD prý mají tu vadu na kráse, že žádným způsobem nepodporují konkurenceschopnost firem. Jsou nicméně součástí širšího politického konsenzu a je nutné se na ně z ekonomického hlediska dívat jako na daň za politickou stabilitu, dodal analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Většina opatření je smysluplných a celkové náklady přijatelné, míní analytik Patria Finance David Marek. Největší slabinou balíčku je prý načasování. Dnešní data o HDP ukázala, že měl být navržen a schválen na konci loňského roku, aby ekonomice pomohl v její nejtěžší hodině. Z konkrétních opatření lze podle něj jako nejvíce užitečné vyzdvihnout zrychlené odpisy a snížení sociálního pojištění. Naopak naprosto zbytečným, dokonce spíše škodlivým, opatřením je šrotovné, doplnil.

Výkon české ekonomiky se v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně snížil o 3,4 procenta. Jde o nejvyšší čtvrtletní meziroční pokles ekonomiky ČR v její novodobé historii. Uvedl to ve svém předběžném odhadu Český statistický úřad. Analytici většinou očekávali pokles o 1,4 až 4 procenta. "Česká ekonomika zpomaluje nečekaně razantně. V prvním čtvrtletí jsme vykázali nejhorší výsledky za posledních deset let," reagovala analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Globální recese zasáhla ekonomiku v jejím srdci, takže vývoz a investice se propadají. Spotřeba se zatím drží. Spotřeba vlády a domácností zatím brzdí pokles ekonomiky, ale nedostaví-li se v dohledné době alespoň slabé oživení světové ekonomiky, může se propad české ekonomiky ještě ve druhém pololetí prohloubit, dodala.

Důvodem rekordního propadu české ekonomiky v prvním čtvrtletí je hospodářský vývoj v zahraničí, shodli se analytici oslovení ČTK. V dalších kvartálech bude podle jejich většinového názoru tuzemská ekonomika ještě klesat, nicméně v posledním čtvrtletí by se již mohla vrátit k lehkému růstu. "Česká ekonomika klesala poprvé od konce roku 1998. Zatím však nikdy v novodobé historii neklesala tak prudce," řekla ČTK analytička Next Finance Markéta Šichtařová. V pozadí propadu ekonomiky stojí podle ní vývoj v zahraničí. Podle viceguvernéra České národní banky Miroslava Singera si česká ekonomika již možná sáhla na dno. "Pokles zřejmě začíná zpomalovat, ne-li zastavovat," uvedl Singer podle agentury Reuters.

Český premiér Jan Fischer a jeho slovenský kolega Robert Fico ocenili dlouhodobě nadstandardní vztahy obou zemí. Čeští premiéři a prezidenti si tradičně vybírají Slovensko jako první cíl svých zahraničních cest, obdobně činí i jejich slovenští kolegové. Návštěva Bratislavy je ale Fischerova druhá cesta, protože jako premiér země předsedající Evropské unii odletěl v úterý do Bruselu.

Jan Fischer v reakci na meziroční pokles hrubého domácího produktu o 3,4 procenta v prvním čtvrtletí řekl, že bude neobyčejně náročné udržet letos rozpočtový schodek 150 miliard korun. Premiér také v Bratislavě řekl, že Česká republika jako předsednický stát chce na červnovém summitu EU projednat celou plánovanou agendu, včetně záruk pro Irsko v souvislosti s lisabonskou smlouvou o fungování EU. Premiéři obou zemí oznámili, že energetický gigant ČEZ a slovenská Jaderná a vyřazovací společnost (JAVYS) společně postaví nový blok v jaderné elektrárně v Jaslovských Bohunicích na Slovensku za zhruba 100 miliard korun.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) v sobotu uspořádá na Hradčanském náměstí v Praze demonstraci proti údajnému zneužívání dopadů krize na úkor zaměstnanců. Demonstrace je součástí mezinárodní série podobných akcí zahájené ve čtvrtek v Madridu a pokračující v Bruselu. V sobotu se bude demonstrovat také v Berlíně. Organizátoři věří, že demonstrovat přijdou desetitisíce lidí; podle odborů by se jich na náměstí mohlo natěsnat až 25.000. Tisícovky demonstrantů přijedou z 11 zemí EU. Českým odborářům vadí zejména připravované návrhy novely zákoníku práce a záměry bývalé vlády na pokračování důchodové reformy.

Přijetí eura za vlastní měnu není všelékem. Uvedl to guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Dovede si prý představit, že si Česká republika ponechá nezávislou měnovou politiku ještě nějakou dobu. Tůma na konferenci v Londýně vypíchl, že se přijetím eura nevyřeší strukturální záležitosti v ekonomice. Dodal, že by pokles koruny mohl pomoci exportérům a mohl by nynější krizi zmírnit, napsala agentura Reuters. Eurem nyní platí 16 z 27 států Evropské unie. Od začátku letošního roku měnu zavedlo Slovensko.

Český prezident Václav Klaus odmítá jakýkoliv svůj podíl na sesazení vlády Mirka Topolánka (ODS). V rozhovoru s Lidovými novinami řekl, že jeho role při pádu vlády byla nulová, uvedl server Lidovky.cz. Podle Klause bylo například chybou, že předseda Strany zelených Martin Bursík "rozpoutal čistku" ve své straně a vyloučil dvě poslankyně. Stejně se pak podle prezidenta postupovalo v ODS. "Tak ta vláda mě zklamala absolutně, ta vláda mě zklamala tím, jak začala hrát zelenou kartu. Ta vláda mě zásadně zklamala chováním vůči Evropské unii," dodal prezident. Klaus je znám svými výroky, které popírají teorii o globálním oteplování. Zároveň je velkým euroskeptikem a odpůrcem lisabonské smlouvy, která má reformovat EU. Váhá s podpisem dokumentu i poté, co jej schválil český parlament.

S vyslovením nedůvěry vládě Mirka Topolánka (ODS) souhlasí téměř polovina lidí, opačný názor zastávají zhruba dvě pětiny. Vyplývá to z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který má ČTK k dispozici. Asi polovina dotázaných si myslí, že vyslovení nedůvěry vládě nepříznivě ovlivní pozici Česka jako země předsedající EU. Jako důvody souhlasu s pádem vlády lidé nejčastěji uváděli celkové negativní hodnocení její činnosti a nedostatek sociálního cítění, hlavním důvodem nesouhlasu s vyslovením nedůvěry bylo české předsednictví EU.

Poslanecká sněmovna rozhodla o výrazném omezení a zároveň i o úplném zrušení zdravotnických poplatků. První norma, navržená ČSSD, ruší poplatky pro děti a mladé do 19 let, důchodce, dárce krve a kostní dřeně a sociálně slabší lidi. Dolní komora ale zároveň schválila i návrh KSČM na úplné zrušení regulačních poplatků. Očekává se, že Senát žádnou z těchto norem nepodpoří. Obě novely zákona o zdravotním pojištění by se tak vrátily sněmovně k novému rozhodnutí.

Ministerstvo zdravotnictví nemůže podle ministryně Dany Juráskové garantovat pacientům dostupnou a kvalitní zdravotní péči, pokud zákonodárci zruší regulační poplatky. Ty loni přinesly zdravotnictví údajně deset miliard korun, které šly na léčení. Jurásková řekla, že pokud poplatky skončí, prodlouží se čekací doby na operace a omezí se péče ve specializovaných centrech. Bezprostředně po svém nástupu do funkce potvrdila, že chce uchovat poplatky v nynější podobě. Pokud by se však systém dál komplikoval a od placení by byly osvobozeny další skupiny, poplatky by podle ní zřejmě ztratily regulační funkce. Proti schvalování dvou novel řešících odlišně stejnou věc před hlasováním neúspěšně protestovali občanští demokraté.