Zprávy | Z archivu rubriky

Poslanecká sněmovna by měla hlasovat o důvěře nové vládě Jana Fischera až poté, co Senát schválí zkrácení současného volebního období. V nedělním diskusním pořadu České televize se na tom shodli místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka a exministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Příslušným ústavním zákonem by se měli senátoři podle dosavadních informací zabývat ve čtvrtek 28. května. "Já jsem přesvědčen, že vznik vlády je součástí zcela identické politické dohody, která zahrnuje také ukončení volebního období formou ústavního zákona," uvedl Sobotka. Proto je podle něj logické, aby se nejprve hlasovalo v Senátu a bezprostředně poté by Fischerova vláda získala důvěru. "Já si myslím, že tato dvě hlasování nelze od sebe zcela oddělit," podotkl. Kalousek sice připustil, že ústavně spolu oba termíny nijak nesouvisí, zastává však také názor, že lepší by bylo nejprve naplnit dohodu u předčasných volbách. "Ta vláda čerpá svoji legitimitu z politické dohody, jejíž součástí je i dohoda o předčasných volbách," zdůraznil. Premiér Fischer České televizi ve čtvrtek řekl, že vláda bude již v pondělí připravena své programové prohlášení schválit.

Ministr financí Eduard Janota chce přijmout opatření, aby deficit rozpočtu pro příští nepřekročil 170 miliard Kč. Jak řekl v nedělním diskusním pořadu České televize, některé kapitoly rozpočtu přijdou až o dvacet procent. Hodlá také zmrazit mzdy či všem rezortům odebrat peníze za takzvaná neobsazená místa. V případě letošního nulového růstu ekonomiky očekává ministr Janota výpadek daňových příjmů 100 miliard Kč a výpadek příjmů za pojistné 60 miliard Kč, což by znamenalo schodek 223 miliard Kč. "To je pro mě nepřijatelné, musím na to reagovat," dodal. Připomněl, že ministr financí je schopný ovlivnit pouze 18 procent výdajů, ostatní věci jsou dané zákony. Ministr Janota chce podporovat priority, jakými jsou věda, výzkum, vzdělání, infrastruktura nebo využití peněz ze strukturálních fondů EU. "Tyto priority chci zohlednit v tom, zda jednotlivým kapitolám budu krátit pět, deset, 15 nebo maximálně dvacet procent," podotkl.

Objem peněz na vyplácení tzv. šrotovného bude podle ministra financí Eduarda Janoty činit maximálně 2,5 miliardy korun v případě, že bude v tuzemsku spuštěno. Jak řekl v České televizi, šrotovné bude schváleno, až to bude pro Českou republiku výhodné. Podle něj totiž zatím Česku vyhovuje zavedení šrotovného v okolních zemích, zejména v Německu. Ministr Janota v ČT uvedl, že schválení šrotovného bude záležet na tom, zda vláda odsouhlasí parametry, postup, legislativní, finanční a další parametry. "Budu respektovat stanoviska, která vzešla z dohody politických stran ve sněmovně," řekl dále ministr financí. Dodal, že pokud premiér Jan Fischer rozhodne o spouštění tohoto procesu, bude jeho povinností peníze na šrotovné ve státním rozpočtu sehnat. Vysvětlil, že 2,5 miliardy korun na šrotovné získá pouze tehdy, pokud rezortům seškrtá některé výdaje, a tyto nemandatorní výdaje použije na úhradu šrotovného. Neuvedl ale, u kterých rezortů tyto škrty provede. Poslanci minulý týden šrotovné schválili jako jedno z protikrizových opatření. Šrotovné se bude vyplácet ve výši 30.000 korun při nákupu vozidla s benzinovým nebo naftovým motorem s cenou do 500.000 korun.

Senátoři hlavně z ODS, kteří chtějí znovu napadnout lisabonskou smlouvu u Ústavního soudu, už začali vybírat právníky k sestavení nového návrhu. Dohodli se na tom na schůzce tento týden. ČTK to řekl jeden z iniciátorů nové stížnosti Jiří Oberfalzer. "Dali jsme dohromady pár jmen lidí, které oslovíme. A ve chvíli, kdy budeme mít od nich souhlas, že by se toho úkolu ujali, tak to sdělíme veřejnosti," uvedl Oberfalzer. Stížnost se podle něj bude týkat jiných témat a pasáží smlouvy než těch, jimiž se ústavní soudci zabývali loni na popud Senátu. Tehdy konstatovali, že smlouva, která má stanovit pravidla budoucího fungování EU, není v rozporu s ústavním pořádkem. Ústavní soud podle odpůrců smlouvy dokument neposuzoval jako celek a dotaz Senátu, zda je smlouva s ústavním pořádkem v souladu, prý nezodpověděl. Kritici smlouvě vyčítají také to, že i kompetence členských států podřizuje cílům EU, což podle nich otvírá cestu ke změně unie v superstát.

Ani po posledních jednáních krajských organizací KDU-ČSL týden před celostátním sjezdem není jasné, který z kandidátů na lídra strany má v regionech největší podporu. Dosavadního předsedu lidovců Jiřího Čunka podpořil v tajné volbě pouze jeho domovský Zlínský kraj. Jeho krajanku a vyzyvatelku Michaelu Šojdrovou zase doporučila svým delegátům zvolit ústecká krajská konference. Ostatní kraje se většinou na jméně neshodly nebo nechaly svým delegátům volnou ruku, ať se rozhodnou podle projevů kandidátů. O křeslo předsedy strany se vedle Čunka a Šojdrové uchází také bývalý ministr Cyril Svoboda a europoslanec Jan Březina. Ani oni nejsou úplně bez šancí. Například hradecká okresní organizace z Královéhradeckého kraje by ráda v čele strany viděla Svobodu, Březina by se zase líbil novojičínským z Moravskoslezského kraje.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), který zvažuje založení nové strany, si neklade ambici být jejím lídrem. V České televizi (ČT) řekl, že v přípravném týmu vidí dva až tři vhodnější kandidáty na předsedu nového konzervativního středopravého subjektu. Jména nechtěl uvést. Pokud strana vznikne, Kalouskovi zanikne automaticky členství v KDU-ČSL. Když z plánu na nový subjekt sejde, Kalousek ze své původní strany nevystoupí, ale stáhne se z veřejného života, uvedl dále v ČT. Současný předseda lidovců Jiří Čunek, který chce za týden na sjezdu ve Vsetíně obhajovat svou funkci, vzkázal Kalouskovi, ať na sjezd nejezdí. Podle něj stranu poškozuje a parazituje na ní. Kalousek na sjezd přijet hodlá, protože ho tam vyslala jeho domovská jihočeská organizace. Kalousek se prý zatím nerozhodl, komu dá hlas při předsednické volbě, nejblíže je mu europoslanec Jan Březina.

Policie v neděli zadržela v centru Prahy 42 stoupenců krajně pravicové Dělnické strany včetně jejího předsedy Tomáše Vandase poté, co neuposlechli výzvy k rozpuštění svého shromáždění a pochodovali směrem k Českému rozhlasu. Sdělila to policejní mluvčí Eva Miklíková. Zasáhlo proti nim několik desítek policejních těžkooděnců. Stoupenci strany protestovali proti tomu, že Český rozhlas odmítl odvysílat některé jejich předvolební spoty. Původní shromáždění asi 60 lidí, které se sešlo na Palackého náměstí, rozpustil magistrátní úředník Václav Bíňovec. "Je nepřípustné, aby v zemi, která má zkušenosti s nacismem se veřejně propagovala ideologie národního socialismu," zdůvodnil své rozhodnutí. Vandas se podle něj k těmto myšlenkám veřejně přihlásil a zároveň podněcoval k rasové nesnášenlivosti. Předseda Dělnické strany ve svém projevu například uvedl, že čeští občané jsou terorizováni nepřizpůsobivým etnikem. "Půjdeme dál, budeme propagovat myšlenky národně sociální," dodal. Po rozpuštění shromáždění se spolu se svými příznivci rozhodl vydat z Palackého náměstí, kde se mohou konat veřejná shromáždění bez ohlášení úřadům, směrem k budově Českého rozhlasu na Vinohradech. Těsně za náměstím policie zatarasila průvodu cestu. Policisté odebrali protestujícím vlajky a po krátké potyčce tři z nich zadrželi. Další zásah policie se odehrál v Ječné ulici, kam došlo 39 demonstrantů. Policisté jim přehradili cestu a všechny je odvezli na policejní služebny pro podezření ze spáchání přestupku proti shromažďovacímu právu a neuposlechnutí výzvy.

Nacionalistická Národní strana bude kvůli rozhodnutí České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nevysílat některé z jejích volebních spotů požadovat zneplatnění voleb do Evropského parlamentu. Po jejich skončení se s tímto návrhem obrátí na soud. ČTK to v neděli řekla předsedkyně Národní strany Petra Edelmannová s tím, že strana zároveň připravuje stížnost k příslušným institucím EU. Trestní oznámení na vedení televize či rozhlasu podávat nebude, protože prý nevěří současnému systému. Edelmannová dále uvedla, že v pondělí zašle České televizi nový spot, ve kterém strana "poděkuje řediteli ČT za mediální zviditelnění, o kterém se jí ani nezdálo". Klip také umístí na internetové stránky Národní strany. ČT a ČRo minulý týden rozhodly, že neodvysílají některé volební spoty strany. V televizním klipu se střídaly záběry romských rodin a dětí s hesly jako Stop černému rasismu, Ne protežování cikánů nebo Nechceme mezi sebou černé rasisty. Jeden z rozhlasových spotů zase obsahoval ukázku, ve které herec Václav Vydra říká: "Víš, jakou nejstrašnější větu ti může říct cikán? Dobré ráno sousede." ČT již kvůli klipu podala trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání několika trestných činů. Ke stejnému kroku se chystá i ČRo. Podle premiéra Jana Fischera byla zveřejněním spotu naplněna skutková podstata trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod nebo hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení.

Sobotní streetparty festivalu alternativní kultury ProtestFest v Brně skončila až v neděli ráno. Policie nemusela v noci řešit žádné konflikty. Pouze ráno dostala hlášení, že někdo slovně napadl hasiče. Vše se vyřešilo na místě, řekla ČTK jihomoravská policejní mluvčí Soňa Svobodová. Lidé však celou noc i ráno volali strážníkům a stěžovali si na hluk, řekla ČTK mluvčí Denisa Kapitančiková. "Zvuková vlna se z Pisárek nese do Kohoutovic a Starého Lískovce, takže tamní lidi to opravdu ruší," popsala Kapitančiková. Jiné stížnosti strážníci nezaznamenali. Streetparty se účastnilo kolem 400 lidí, sobotního průvodu z lužáneckého parku do Pisárek asi 300 aktivistů. ProtestFest patří k tradičním brněnským akcím, účastní se jej i anarchisté. Festival je vždy tematicky zaměřený, letos proti zbrojení. Aktivisté při něm odmítli údajné prorůstání armádních a bezpečnostních složek a vytváření fiktivních nepřátel. V průvodu nesli transparenty s hesly proti zbrojení.

České pivovary vyrábějí z piva džemy, kosmetické přípravky, pálenku a mýdla. Dále nabízejí koupele v pivu proti nemocem a stresu, masáže a zábaly v pivním mlátě. Britské pivovary z něj vyrábějí sýr, pivo je také velmi častou kuchařskou přísadou, například do guláše a na kuře, které pak chutná jako zvěřina, řekl ČTK ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Rozmáhající se pivní lázně prý pomáhají léčit ekzémy, prohřívají a prokrvují kůži, léčí oběhové potíže. "Kolem piva se dá vymyslet všechno. Ječmen, žito, pšenice, chmel a čistá voda dají dohromady leccos," řekl Roman Vokatý, lékař a balneolog pivních lázní, které už tři roky fungují v areálu rodinného pivovaru Chodovar na Tachovsku. "To, co se u nás vymýšlí, už je mimo rámec normálního uvažování," dodal. Raritou je například pivní džem s nahořklou chutí. Pokaždé jde ale o zcela čisté přírodní produkty bez chemie s obsahem B vitamínu, který obsahují pivní složky. Jejich účinky jsou známy stovky let a v posledních letech se k nim znovu více vracíme.