Zprávy | Z archivu rubriky

Se členstvím v EU je spokojeno 40 procent lidí, což je stejně jako před rokem, uvedl nový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nespokojeno je 15 procent obyvatel České republiky. Neutrální a rezervovaný postoj má ke členství 38 procent dotazovaných. Podobně dopadl únorový průzkum Eurobarometru, který si nechává pravidelně dělat Evropská komise. Větší spokojenost se členstvím v unii podle průzkumu CVVM vyjadřují mladší lidé, vysokoškoláci, voliči ODS, občané deklarující dobrou životní úroveň a ti, kteří podle svých slov hlasovali v referendu pro vstup do Evropské unie. Naopak nespokojeni jsou častěji lidé se špatnou životní úrovní, sympatizanti KSČM a ti, kteří ve všelidovém hlasování byli proti vstupu do unie. Na otázku, zda se někdy cítí být evropským občanem, odpovědělo kladně 41 procent lidí.

Český rozhlas (ČRo) ve čtvrtek rozhodl, že neodvysílá některé volební spoty nacionalistické Národní strany a krajně pravicové Dělnické strany. Klip Národní strany, v němž nabízí "konečné řešení otázky cikánské" přestala již ve středu uvádět také České televize (ČT). Televize kvůli spotu podala trestní oznámení, ke stejnému kroku se chystá i rozhlas. Podle jeho vedení by odvysíláním klipu mohlo dojít k porušení zákona. Obě krajně pravicové strany zvažují, že podniknou kvůli rozhodnutím médií právní kroky. Národní strana uvažuje o trestních oznámeních na vedení ČT i ČRo, v úvahu podle ní připadá i předběžné opatření soudu nebo podání žaloby na zneplatnění voleb. Dělnická strana možná podá trestní oznámení na šéfy Českého rozhlasu. Ministr vnitra Martin Pecina ve čtvrtek podle serveru Novinky.cz rozhodl, že navrhne vládě, aby podala k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zákaz činnosti obou stran. Podle premiéra Jana Fischera a ministra pro lidská práva Michaela Kocába byla zveřejněním spotu Národní strany v ČT naplněna skutková podstata trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod nebo hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení. Pecinu již ve středu vyzvali, aby se případem zabýval. Dělnická i Národní strana zveřejnily rozhlasové klipy na svých webech.

Média by podle odborníků oslovených ČTK neměla dávat aktivitám ultrapravicových stran a uskupení tak velký prostor, jaký jim v současnosti věnují. Možným řešením by podle mediálních expertů mohla být například dohoda médií, stavějí se k tomu ale skepticky. Někteří odborníci míní, že řada kontroverzních aktivit krajně pravicových uskupení souvisí se snahou upoutat pozornost. Politolog a odborník na extremismus Jan Charvát ČTK řekl, že jej například nepřekvapil volební spot nacionalistické Národní strany, který Česká televize stáhla z vysílání a podala kvůli němu trestní oznámení. "Já si myslím, že to je standardní postup, který Národní strana volí dlouhodobě, to znamená snaha provokovat za každou cenu, protože si velice dobře uvědomuje, že díky tomu získává mediální pozornost," uvedl. Podobně se v poslední výroční zprávě vyjádřila Bezpečnostní informační služba (BIS), podle níž se Národní strana v posledních letech podílela na řadě kontroverzních akcích, jejichž cílem bylo upoutat zájem médií a dostat stranu do povědomí široké veřejnosti.

Volby do Evropského parlamentu jsou pro lidi méně důležité než volby komunální, sněmovní nebo krajské, ukázal nový průzkum agentury STEM. Velký význam přikládá evropským volbám jedna třetina lidí, což je stejně jako senátním volbám. Podle průzkumu je to mimo jiné kvůli nezájmu o mezinárodní dění obecně a matnému povědomí o tom, co europoslanci vlastně dělají. V Česku volili lidé do Evropského parlamentu poprvé v roce 2004, účastnila se necelá třetina voličů. Oproti tomu například ke sněmovním volbám před třemi lety jich přišlo více než 70 procent. Své evropské zástupce si mohou Češi vybírat 5. a 6. června, tedy za necelý měsíc. Volit budou 22 europoslanců, o dva méně než před pěti lety. Ve všech členských státech půjdou občané k volebním urnám mezi 4. a 7. červnem.

Starostové chtějí ve spolupráci s ministerstvy připravit nové zákonné možnosti, které by jim účinněji pomohly řešit problém dlužníků. Rozhodli se kvůli tomu vytvořit pracovní skupinu, v níž by měli být i zákonodárci a prezidentka Exekutorské komory ČR Jana Tvrdková. Jako závěr čtvrtečního veřejného slyšení v Senátu na téma, zda stát pomáhá městům a obcím v boji s neplatiči, to uvedla senátorka Liana Janáčková (SSO). Termín, kdy by pracovní skupina měla předložit návrhy, podle ní ale zatím nebyl stanoven. "Jako starostové potřebujeme další nástroje, aby vymáhání pokut a poplatků bylo mnohem jednodušší," uvedla chomutovská primátorka Ivana Řápková (ODS). Přála by si také, aby města nebyla tak jako Chomutov kritizována za to, když poplatky vymáhají. "Rozhodně nechci, aby se opakovala ta situace, která byla ohledně exekucí sociálních dávek," uvedla. Řápková mimo jiné navrhla, aby dluhy za nájem či odvoz odpadu byly spláceny z rozdílu mezi existenčním minimem a výší sociálních dávek. Podobně by mělo mít město možnost získat dlužné pokuty, nebo by místo nich mohlo dlužníkovi uložit obecně prospěšné práce. Pokud by nic z toho dlužník nesplnil, mělo by mu hrozit vězení nebo zákaz pobytu na území obce, uvedla.

Několik desítek lidí ve čtvrtek odpoledne přišlo na Pražský hrad, aby protestovali proti některým výrokům, jednání a vystupování prezidenta Václava Klause. Akci zorganizovali umělci, z nichž někteří proti Klausovi vystupují dlouhodobě, třeba sochař David Černý. Vadí jim zejména jeho údajná proruská orientace či jeho postoje k lisabonské smlouvě. Klaus podle nich také nerespektuje ústavu, podílel se na pádu nelevicové vlády a podílí se na rozštěpení pravice. Kritizují jeho výroky týkající se klimatických změn, které odmítají domácí i zahraniční odborníci, i například jeho zásadní stanoviska k pražské architektuře. Prezident tak činí přesto, že v těchto oborech je amatér, říkají. Setkání na Hradě využili ke své propagaci také zástupci strany Liberálové.cz, výzvy na své webové stránce k podpoře prezidenta naopak uposlechlo několik příznivců nacionalisticky laděných sdružení. Vyrobili si přesně podle návodu z internetu transparenty s hesly: Václav Havel - centrální mozek lidstva, Ať žije zasloužilý umělec David Černý nebo Buduj EU, posílíš mír. Ohlášený happening umělců pak narušovali svými výkřiky.

Ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ) čelí exekuci, na jeho nemovitostech je exekuční plomba. Informoval o tom server Týden.cz s tím, že návrh na exekuci zřejmě podal liberecký podnikatel Radovan Alt. Kocáb, který jako jediný z vlády Jana Fischera odmítl zveřejnit své majetkové poměry, ale serveru řekl, že nikomu nic nedluží a že jde o nedorozumění. Přípis "nařízení exekuce" stojí podle serveru Týden.cz u Kocábovy parcely v pražské Troji a u nemovitosti v Karlově ulici. Na dotaz serveru, jak by mohl "nařízení exekuce" vysvětlit, Kocáb odpověděl, že jde o nedorozumění. "Úředník v minulosti opomněl smazat tuto poznámku v katastru. Nikomu nic nedlužím," řekl serveru Kocáb. Týden.cz uvedl, že za obstaveným majetkem zřejmě stojí Alt. Z dokumentu, který má redakce k dispozici, vyplývá, že podnikatel na ministra podal v roce 2005 návrh na exekuci a Obvodní soud pro Prahu 1 na začátku prosince 2005 jeho nárok potvrdil. Alt po Kocábovi požadoval částku kolem 60.000 korun, ministr měl také zaplatit soudní výlohy a honorář exekutora. Alt popřel, že by návrh na exekuci podal, o svém sporu s ministrem hovořit nechtěl.

V Plzni ve čtvrtek zemřela šestnáctiletá dívka na následky meningokokové infekce. Stalo se tak krátce poté, co ji záchranná služba převezla na žádost lékařky ze Stříbra do Fakultní nemocnice v Plzni. ČTK o tom informovala mluvčí krajské záchranné služby Lenka Ptáčková. "Volala nám dětská lékařka, která dívku prohlížela, že má kožní projevy a teploty, tedy projevy typické pro meningokokovou infekci," uvedla. Záchranáři ihned děvče převezli na jednotku intenzivní péče plzeňské fakultní nemocnice. Tam ale později zemřela. Příbuzní dívky i další osoby se budou muset podrobit lékařskému vyšetření.

Raiffeisenbank v únoru jako jedna z mála firem v tuzemsku uvedla do provozu mateřskou školku pro děti svých zaměstnanců. Školka se nachází blízko centrály banky v Praze 4, aby byla dobře dostupná. Ostatní peněžní ústavy zatím mateřské školy nemají a matkám nebo otcům se snaží vyjít vstříc jiným způsobem, zjistila ve čtvrtek ČTK. Školku provozuje společnost KinderGarten, která není zřízena ministerstvem školství. Nemá tak ohlašovací povinnost, takže maminkám zůstane plný rodičovský příspěvek. Podle ředitele Raiffeisenbank Lubora Žalmana by o školku ale nebyl zájem bez možnosti práce na částečný úvazek. "Chceme vyjít vstříc matkám vracejícím se z mateřské dovolené. Věříme, že se to vyplatí," uvedl. Rodiče hradí stravné a měsíční poplatek 1300 korun za dítě. Banka doplácí veškeré zbylé náklady na provoz ze svého, protože žádné daňové zvýhodnění zatím legislativa neumožňuje. Kapacita školky je zatím naplněna ze zhruba poloviny. Mimo hlavní město banka přispívá zaměstnancům na využití místních školek.

Psychické nebo fyzické týrání loni v Česku zažilo celkem 1239 chlapců a děvčat, následkem týrání zahynuly čtyři děti. Sexuálnímu zneužívání, dětské pornografii a prostituci bylo vystaveno 739 dětí. Vyplývá to ze statistik ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Většina dětských obětí týrání pocházela z úplných rodin s oběma rodiči. "Je to v prostředí, ve kterém mají děti nejmenší možnost se bránit a kdy je jejich utrpení násobeno bolestí způsobenou lidmi, kterým věří," řekla ve čtvrtek v Praze novinářům ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová. "Pachateli jsou rodinní příslušníci, blízcí dětí, a pouze zřídkakdy jsou tyto násilné útoky odehrávající se doma za zavřenými dveřmi odhaleny," uvedla Baudyšová. O většině případů týrání dětí se přitom podle odborníků úřady vůbec nedozvědí.