Zprávy | Z archivu rubriky

Jana Fischera, který byl ve čtvrtek jmenován novým premiérem, považuje za vhodného kandidáta na předsedu dočasné úřednické vlády 48 procent lidí. Asi třetina občanů má opačný názor. Vyplývá to z průzkumu agentury Factum Invenio. Největší podporu má Fischer u voličů ČSSD, nejmenší u příznivců ODS. Přitom právě předseda ODS Mirek Topolánek podle některých informací Fischera do této funkce vybral. Na otázku, zda Fischer zvládne české předsednictví Evropské unie, odpověděla kladně necelá polovina respondentů, záporně asi třetina. Asi pětina lidí na Fischera nemá jasný názor a ani na jednu otázku nedokázala odpovědět. Dotazování, které se uskutečnilo od 6. do 8. dubna, se zúčastnilo 300 lidí starších 18 let.

Čtvrteční jmenování dosavadního předsedy Českého statistického úřadu Jana Fischera novým předsedou české vlády komentují některé evropské listy; objevují se slova o neznámém úředníkovi, o převaze Václava Klause a o velké koalici. Nejrozsáhlejší komentář zveřejnil ruský Kommersant, který za hlavní Fischerovu přednost označuje to, že dosud nikdy neprojevil žádné politické ambice a z premiérského křesla se míní vrátit do předchozí funkce. Zároveň však deník zdůrazňuje, že tento doposud neznámý pražský úředník bude po tři měsíce řídit Evropskou unii, než její vedení v červnu převezme Švédsko.

Francouzský deník Le Figaro přišel s titulkem: Český premiér "bez politických ambicí", a cituje Hospodářské noviny, že právě proto byl Fischer do této funkce vybrán. Podle Libération "je to tedy euroskeptický Václav Klaus, který má opět navrch". S odvoláním na český vládní zdroj Libération dodává, že Klaus "povede evropské vrcholné schůzky, aby zajistil kontinuitu". Maďarské levicově liberální noviny Népszabadság píší, že nová česká vláda bude ve skutečnosti konzervativně-sociálnědemokratickou velkou koalicí, i když se oficiálně nazývá vládou expertů. "Každý je spokojen," pokračuje deník. "Snad s výjimkou ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, který se může trápit tím, že jeho země kvůli vnitropolitickému zmatku nesklidí diplomatické vavříny, které jinak k předsednictví EU patří," míní Népszabadság.

Bývalí vězni komunismu, odbojáři a pozůstalí po nich, kteří nepobírají český důchod, získají jednorázový příspěvek jako odškodnění za prodělané útrapy. Měl by určitým způsobem nahradit příplatek či zvláštní příspěvek, které se v podobných případech v Česku nyní k penzi vyplácejí. Počítá s tím zákon, který v pátek podepsal prezident Václav Klaus. Norma se týká lidí, kteří penzi v Česku nedostávají. Jsou to například muži a ženy, kteří pobírají důchod na Slovensku či jinde v cizině, nebo jej nemají vůbec. Na rozdíl od důchodců, kterým penzi vyplácí český stát, tak nemají nárok na příplatky k důchodu, které se každoročně zvyšují. Vláda se proto rozhodla pro jednorázové odškodnění, které stanovila podle průměrné doby dožití. Bude činit 72násobek příplatku či zvláštního příspěvku k důchodu, který by člověk dostával, pokud by českou penzi pobíral. Průměrná výše částky má dosáhnout asi 170.000 korun. Celkové náklady by tak podle odhadů mohly činit 35 milionů korun vzhledem k tomu, že příspěvek by mohlo získat asi 200 lidí.

Česká republika letos šrotovné nezavede, protože to tuzemské automobilky nepotřebují, řekl v rozhovoru pro sobotní Mladou frontu Dnes odcházející premiér Mirek Topolánek (ODS). Také ministr financí v demisi Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) dává přednost tomu, aby šrotovné letos zavedeno nebylo. ČSSD naopak požaduje zavedení šrotovného ještě letos na podzim. "Šrotovné je věc, která nebude letos v České republice zaváděna. Je to připraveno, souhlasíme s tím, ale naše automobilky nepotřebují šrotovné. Nyní nejsou schopny naplnit poptávky vyvolanou šrotovným v Německu, Francii, na Slovensku," řekl listu Topolánek. Podle něj je šrotovné připraveno tak, že je může zavést jakákoli vláda, pokud to bude při poklesu poptávky potřeba. "Čili šrotovné beru jako situační daň za prosazení našich návrhů," shrnul odstupující premiér. ODS podpořila šrotovné při schvalování protikrizových opatření s podmínkou, že ČSSD podpoří slevy na sociálním pojištění. Protikrizová opatření vycházejí z analýz Národní ekonomické rady vlády.

Z tříměsíční mise v afghánské provincii Uruzgán se v sobotu vrátili příslušníci druhého kontingentu české armády. Jejich hlavním úkolem byla ostraha holandské základny Hadrian. Českou misi, ve které byly i dvě ženy, vystřídali slovenští vojáci. Z Afghánistánu se také po roce vrátili piloti a technici, kteří cvičili afghánské piloty v létání s vrtulníky Mi- 17 a Mi-24. První kroky vojáků nevedly domů, ale do karantény, kde projdou zdravotními testy. "Velikonoce doma asi slavit nebudeme. Pustí nás domů nejdřív v pondělí ráno," řekl po příletu ČTK kapitán Jiří Líbal, velitel 2. kontingentu.

V letech 2011 a 2012 budou v Česku chybět desítky tisíc absolventů středních odborných škol. Zatímco se poptávka automobilek, které se v té době mají vrátit k růstu, bude zvyšovat, počet mladých lidí s ukončeným technickým vzděláním bude kvůli demograficky slabým ročníkům klesat. Na tiskové konferenci to uvedl prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn. "Již nyní je absolventů odborných škol nedostatek, který automobilky musí řešit najímáním agenturních pracovníků ze zahraničí. V budoucnu, až se automobilky opět dostanou do tempa, potřeba pracovníků dále poroste," dodal Jahn. Automobilky proto zahájily se školami spolupráci, která má zvýšit zájem žáků základních škol o technické obory a zároveň poskytnout praktické vzdělání učitelům ve školách. Od letošního roku sdružení připravuje projekt aplikace odborných znalostí automobilek do osnov středních škol s technickým zaměřením.

Více než polovina občanů si myslí, že v České republice žije příliš mnoho cizinců a téměř pětina lidí zastává názor, že by Česko nemělo přijímat uprchlíky. Vyplývá to z výsledků březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky má ČTK k dispozici. Většina lidí se domnívá, že pobyt cizinců v ČR by měl být možný jen za splnění určitých podmínek. Celkem 57 procent účastníků dotazování uvedlo, že v současnosti žije v ČR příliš mnoho cizinců, podle 33 procent je jejich počet přiměřený. Dojem, že v Česku žije cizinců příliš mnoho, mají především starší lidé a příznivci levicových stran. Uprchlíky by odmítlo přijmout 19 procent respondentů, 7 procent by naopak přijímalo všechny běžence bez rozdílu. Názor, že by Česko mělo přijímat pouze některé uprchlíky, zastává 68 procent dotázaných. Proti udělování azylu se o něco častěji stavěli starší lidé a stoupenci levice. Průzkumu, který se uskutečnil v březnu, se zúčastnilo 1139 respondentů.

Prezident Václav Klaus na Velký pátek udělil milost jedenácti lidem, z toho šesti cizincům. Ve většině případů ho k tomu vedly humanitární důvody. Dal milost například Michaelu Kökénymu, který byl odsouzen ke třem letům vězení za pohlavní zneužívání a ohrožování výchovy mládeže. Přihlédl přitom ke zdravotnímu stavu odsouzeného a k tomu, že dosud nebyl trestaný. Díky dosavadní bezúhonnosti zmírnil prezident patnáctiletý trest vězení Milanu Lesniakovi, který byl odsouzen za pašování omamných látek z Turecka do Řecka. Pěti cizincům Klaus prominul trest vyhoštění, zejména protože v Česku dlouhodobě žili a založili zde rodiny. Tři z omilostněných byli původně odsouzeni za neplacená výživného. Prezident ale v jejich kauzách přihlédl ke složité rodinné situaci a v jednom případě také k tomu, že odsouzený dlužnou částku zpětně uhradil.

V České republice znovu začíná růst zaměstnanost vězňů, jež se v lednu propadla z loňského průměru kolem 60 procent na 55 procent. Díky opatřením vězeňské služby i dalším vlivům začala znovu atakovat hranici 60 procent, v dubnu by mohla být dokonce zpět na loňské nejvyšší úrovni, tedy 62 procentech. Po delší době, a to i v časech ekonomické krize, se tak povedlo propad zastavit. Novinářům to řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a generální ředitel vězeňské služby Luděk Kula. Končící ministr spravedlnosti novinářům řekl, že zaměstnávání vězňů považuje za klíčové téma a svému nástupci doporučí, aby se tomuto věnoval. Upozornil, že před nástupem do funkce byla zaměstnanost pod hranicí 50 procent.

Kardinál a pražský arcibiskup Miloslav Vlk má ověřeno, že tento rok skončí ve své funkci. Řekl to na Velký pátek, po skončení pobožnosti křížové cesty v Praze novinářům. Do návštěvy papeže Benedikta XVI. v České republice, která se uskuteční na konci září, ve svém úřadu setrvá. "Já čekám a myslím si, že to je reálné, a mám to i ověřené, že v tomto roce mandát skončí. Myslím, že asi do papežovy návštěvy se přepřahat nebude, a po papežově návštěvě se i tato moje žádost vyřeší a budu moct jít na zasloužený odpočinek," uvedl. V 77 letech, které kardinál oslaví 17. května, si to člověk podle něho zaslouží. Podle informací ČTK se také naplno rozběhla takzvaná terna, vybírání budoucího arcibiskupa, a k možným kandidátům se vyjadřují biskupové, vybraní kněží i laici, jejichž jména jsou tajná. Zná je pouze Apoštolská nunciatura. Na otázku, zda se tak děje, kardinál odpověděl, že všechno je možné. Před dvěma lety, kdy Vlkovi bylo 75 let, podal jako všichni katoličtí biskupové v tomto věku podle církevního práva papeži Benediktu XVI. rezignaci na svůj úřad. Papež ji ale tehdy nepřijal a prodloužil mu mandát o dva roky, které vyprší letos.