Zprávy | Z archivu rubriky

Sněmovna v současném složení skončí dnem předčasných voleb. Ty se mají konat nejpozději v pátek 9. a v sobotu 10. října. Umožnil to Senát tím, že schválil jednorázový ústavní zákon, kterým se zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených rozhodli řešit krizi po svržení koaliční vlády Mirka Topolánka. Prezident nemá možnost tento zákon vetovat. Senát schválil zákon hlasy 56 ze 71 přítomných senátorů, pro přijetí bylo třeba souhlasu 43 členů horní komory. Mnozí ze senátorů nešetřili vůči navrhovanému řešení kritikou, vytýkali mu neústavnost či obcházení ústavy. Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) proto zvažuje, že zákon napadne u Ústavního soudu. Odpůrci zákona požadovali, aby se cesta k předčasným volbám do sněmovny usnadnila trvaleji přímo v ústavě, jak to Senát navrhl sněmovně už před třemi lety. K tomuto způsobu ale podle autorů zákona nebyla vůle ve sněmovně.

Premiér Jan Fischer navštíví 9. června Německo, kde bude s kancléřkou Angelou Merkelovou hovořit o blížícím se summitu EU. Summit bude poslední velkou významnou akcí, kterou povede česká vláda v rámci svého předsednictví v EU. Vedení unie Češi v červenci předají Švédům. Vrcholní představitelé sedmadvacítky se setkají 18. a 19. června. Mimo jiné budou hovořit o garancích pro Irsko, které si Dublin žádá pro schválení lisabonské smlouvy. Na červnovém unijním summitu by se měly probírat také otázky spojené s ochranou klimatu či volbou nového předsedy Evropské komise. V Česku nad lisabonskou smlouvou zatím visí otazník, není totiž jasné, kdy ji podepíše její známý odpůrce prezident Václav Klaus. Český parlament už s dokumentem souhlasil.

Italský premiér Silvio Berlusconi podle agentury AFP vyjádřil politování nad tím, že v čele Evropské unie nestojí osobnost, která by měla autoritu. Kritizoval tak nového českého premiéra Jana Fischera, jehož země unii nyní předsedá. "Evropská unie dnes nemůže hrát roli protagonisty, která jí náleží, není tu osobnost, která by měla autoritu," prohlásil šéf italské vlády na výročním zasedání sdružení italských podnikatelů Confesercenti v Římě. "Dnes je prezidentem České republiky expert na statistiku a je paradoxní, že právě on (unii) předsedá," dodal Berlusconi. Podle agentury AFP nepochybně mluvil o předsedovi české vlády Janu Fischerovi, jehož úkolem je dovést zemi do říjnových voleb. Fischer dlouhé roky působil jako šéf Českého statistického úřadu. AFP připomněla, že velmi euroskeptický český prezident Václav Klaus je vzděláním ekonom.

Exministr financí a bývalý šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek se definitivně rozhodl odejít od lidovců. Vyplývá to z jeho reakce na předsjezdovou debatu na webu www.kdu.cz. "Sestry a bratři, dnes naposledy se na Vás obracím tímto oslovením. Již více než rok čítávám na těchto stránkách naléhavé apely, abych ze strany odešel. Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl Vám vyhovět, jsou výrazy, kterými tyto apely zhusta doprovázíte," uvedl. Rozhodnutí opustit stranu potvrdil i serveru iDnes. Avizovaný odchod Kalouska ovlivní atmosféru sjezdu, který ve Vsetíně začne v sobotu ráno. KDU-ČSL bude vybírat nového předsedu. Exministr financí podle kusých zpráv už pracuje na podobě nové středopravicové konzervativní strany. Má se jmenovat TOP 09 a má spolupracovat s hnutím Starostové a nezávislí.

Vajíčková válka rozpoutaná v minulých dnech odpůrci předsedy ČSSD Jiřího Paroubka asi slábne. Čtvrteční předvolební mítinky sociální demokracie byly ve srovnání se středeční vajíčkovou bitvou na pražském Andělu mnohem klidnější. Přesto jedno z hozených vajec zasáhlo místopředsedu strany Zdeňka Škromacha na mítinku v Liberci. Zástupci ČSSD ve čtvrtek jednali s náměstkem policejního prezidenta o ochraně svých volebních shromáždění, aby se situace ze středy neopakovala. Podle ministra vnitra Martina Peciny plánuje policie kroky, jak dalším incidentům na mítincích politických stran zabránit. Dozvukem středečního dění, kdy po Jiřím Paroubkovi jeho odpůrci házeli stovky vajec, je obvinění z útoku na veřejného činitele. Čelí mu muž z Brněnska, který napadal policisty. Hrozí mu až tři roky vězení. K zastavení útoků vyzvali také iniciátoři internetové výzvy k zahájení vajíčkové války na internetové síti. V souvislosti s tímto fenoménem odborníci diskutují o tom, zda lze útočníky spojovat s nacistickou ideologií či fašismem. Někteří politici po středečním incidentu začali hovořit o netoleranci a ohrožení demokracie v České republice.

Ministerstvo vnitra vytváří speciální tým, který bude mít za cíl potlačení extremismu. Na sněmovním bezpečnostním výboru to uvedl Jiří Komorous, jenž má vznik týmu na starosti. Komorous, který se v pondělí oficiálně stane náměstkem ministra vnitra Martina Peciny, nechtěl zatím prozrazovat další podrobnosti. Ve skupině by měli být i pracovníci inspekce policie a zástupci armády. Vnitro tak chce omezit možnost pronikání extremistických myšlenek do bezpečnostních složek. Pecina dal už dříve najevo, že chce proti extremismu bojovat. Uvedl, že vnitro bude iniciovat další vládní návrh na zrušení krajně pravicové Dělnické strany, a to okamžitě poté, co uplyne půlroční lhůta od prvního neúspěšného pokusu o její zamítnutí. Stejný návrh podá i v případě nacionalistické Národní strany.

Stát bude mít víc možností, jak postihnout exekutorskou komoru. Umožní mu to novela exekučního řádu, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Novela například opravňuje ministerstvo spravedlnosti pozastavit výkon rozhodnutí exekutorské komory, která budou podle jeho názoru v rozporu s právními předpisy. Umožňuje také státu uvalit na komoru nucenou správu. Novela také zavádí pravomoc ministerstva jmenovat i odvolávat exekutory. Exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) ji předkládal v reakci na nespokojenost s činností komory. Podle něj exekutorská komora porušila vyhlášku ministerstva, když v polovině prosince minulého roku nespustila centrální evidenci exekucí. Ministerstvo ale kvůli mezeře v zákoně nemělo dosud prostředky, jak ji k dodržování jejích zákonných povinností donutit. Sněmovna schválila novelu ve zrychleném řízení bez připomínek již koncem dubna. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká koncem minulého týdne předala ministryni spravedlnosti Daniele Kovářové materiály k případům, které vzbudily "mediální neklid". Jde například o údajnou korupční kauzu bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL) nebo o případ odvolaného šéfa liberecké pobočky Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem Adama Bašného. Potvrdila to mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Renata Malinová. Ministryně Kovářová navštívila NSZ minulý týden, aby se informovala o situaci v soustavě státních zastupitelství. V rámci návštěvy pak požádala Veseckou, aby jí předala "vysvětlující podklady" ke kauzám, které v minulosti vzbudily mediální rozruch. Kovářová by měla podle Malinové předaný materiál vyhodnotit a zaujmout k tomu stanovisko.

Sociální demokraté chtějí zvýšit mýtné pro kamiony. Na čtvrteční tiskové konferenci to uvedl stínový ministr dopravy za ČSSD Roman Onderka. Vyšší mýtné má mimo jiné přinést více peněz na dopravní stavby. Podle Onderky toto opatření nesouvisí s krizí, ale se žalostným stavem dopravní infrastruktury. Navíc hrozí, že se z ČR stane laciný obchvat ve střední Evropě. V této souvislosti připomněl vyšší sazby v Rakousku a Německu. Další peníze na dopravní stavby chce ČSSD získat také z úvěrů Evropské investiční banky a od soukromých investorů v rámci takzvaných projektů PPP. Onderka zároveň uvedl, že bude po ministerstvu dopravy požadovat odvolání generálního ředitele Českých drah Petra Žaludy.

Petici proti koncesionářským poplatkům chtějí 2. června zahájit dva zástupci ODS - senátor Richard Svoboda a kandidát do Evropského parlamentu Edvard Kožušník. Podpisová akce má navázat na internetovou iniciativu kopoplatkum.cz, na níž svůj odpor k placení za rozhlasové a televizní přijímače vyjádřilo téměř 40.000 lidí. Na stejném webu mají být k dispozici petiční archy. Mluvčí ČT Ladislav Šticha označil návrh na zrušení poplatků za populismus. Podle něj by tak došlo k oslabení nezávislé pozice médií veřejné služby. "Poplatky jsou vyzkoušené a v řadě evropských zemí fungují," řekl. Také mluvčí ČRo Eva Tichá poukázala na nutnost zachování nezávislosti rozhlasu. "Naše stanovisko se nemění a na podobné petice nebudeme reagovat," řekla Tichá.