Zprávy | Z archivu rubriky

Lidovci nevylučují, že budou hlasovat pro zákon o předčasném rozpuštění sněmovny, i když podle nich ohýbá ústavu. Chtějí jeho projednávání propojit s přijetím senátního návrhu ústavní novely, která by mohla uspíšit v případě potřeby cestu k předčasným volbám natrvalo. "Chceme propojit tyto dva návrhy tak, aby ústava už nemohla být pokřivována těmi jednorázovými návrhy," řekl novinářům předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. Současná vládní krize by pak podle něj v případě souhlasu sněmovny se senátním návrhem mohla být řešena speciálním zákonem navrženým poslanci, který tento týden odsouhlasila vláda. Proti senátní novele se tento týden postavili při projednávání ve sněmovním ústavně právním výboru komunisté a sociální demokraté. ČSSD senátní předloze už v době jejího vzniku vytýkala, že by umožnila prezidentovi s pomocí spřátelených stran rozpustit sněmovnu prakticky kdykoli.

Sociální demokraté chtějí zavést novomanželské půjčky, studentské půjčky ze stavebního spoření nebo zvláštní podpory hypoték pro mladé učitele či lékaře ve vybraných regionech. Zároveň chtějí zvyšovat platy ve státní sféře, důchody nebo sociální minima, přičemž to často odůvodňují podporou spotřeby. To jsou jen některé ekonomické body z volebního programu ČSSD zveřejněného před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Dalšími body jsou například zachování stravenek, zpomalení deregulace nájemného či podpora proexportního a investičního prostředí. "Ekonomický program je založen na principu slíbit všechno všem. Jako takový může působit líbivě, jeho problémem ovšem bude nízké procento uskutečněných slibů," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Snaha zvýšit poptávku v ekonomice dotacemi z veřejných zdrojů by byla podle něj legitimní, kdyby měla země akumulované rozpočtové rezervy podobně jako Norsko či jiné ropné velmoci.

Podle sociálních demokratů ale většina navrhovaných opatření není spojena s vůbec žádnými náklady. "Jde o změnu záměrů, nástrojů a pravidel a náklady se pohybují pouze v rozsahu standardní legislativní práce a potřebné expertní činnosti," uvádí program. Opatření se snaží podle ČSSD především využít mimorozpočtové zdroje jako jsou fondy EU, zdroje bank a podniků. Podle Sobíška však příjmy státu při započtení předvolebních slibů ČSSD nemohou pokrýt opatření na výdajové straně rozpočtu.

Ministr dopravy Petr Bendl (ODS) odvolal z funkce náměstka Petra Šlegra (32), kterého nominovala Strana zelených. Nahradil ho Eduard Havel (SZ). Informoval o tom server iDnes.cz, ČTK to potvrdil Šlegr. Ten podle iDnes.cz doplatil na blízkou spolupráci s poslankyněmi Olgou Zubovou a Věrou Jakubkovou (dříve SZ), které při hlasování o důvěře nepodpořili kabinet Mirka Topolánka. "Působení pana Šlegra na ministerstvu bylo zájmem těchto poslankyň a jejich křídla. Poté, co hlasovaly proti vládě, pominul důvod jeho setrvávání jako stmelujícího prvku bývalé koalice," vysvětlil pro iDnes.cz Bendl. "Myslím si, že mé odvolání je výsledkem dlouhotrvajícího tlaku předsedy Strany zelených Martina Bursíka, který trval déle než rok," řekl Šlegr ČTK. Jako člen vnitrostranické opozice prý zastával "jiné názory na politiku Strany zelených včetně dopravní politiky". Šlegr měl na starosti vodní dopravu, družicový navigační systém Galileo a projekt přípravy stavby vysokorychlostních železničních tratí.

Pokud za Bělorusko přijede do Česka na summit EU a východního partnerství prezident Alexandr Lukašenko, hlava českého státu Václav Klaus mu nepodá ruku a nepřijme ho ani na Pražském hradě. Oznámil to Klausův mluvčí Radim Ochvat. Klause podle něj pozvánka pro Bělorusko "poněkud" překvapila. "Prezidenta překvapuje dvojí morálka, která je používána, a sděluje, že panu Lukašenkovi ruku nepodá a na Pražském hradě jej přijímat nebude," uvedl ve sdělení Hrad. Podle české diplomacie bylo pozvání konzultováno s ostatními členskými státy EU, která se v poslední době rozhodla k dialogu s touto zemí. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg za EU předal v Minsku pozvánku na summit, který se bude konat 7. května. Podle české diplomacie je pozvání určeno Bělorusku, které samo rozhodne, koho vyšle. Schwarzenberg si myslí, že přístup EU vůči Bělorusku je správný a doufá, že tato země, kritizována za pošlapávání lidských práv, přistoupí k demokratizačním krokům.

Albánský premiér Sali Berisha předá přihlášku k členství v Evropské unii 28. dubna při návštěvě České republiky, která do konce června unii předsedá. S odvoláním na albánskou ministryni pro evropskou integraci Majlindu Breguovou to oznámila agentura AFP. Albánská opozice to považuje za předvolební manévr vládních demokratů.

České europoslance si budou lidé vybírat z nabídky všech 33 kandidujících seskupení, která se k evropským volbám přihlásila. Ministerstvo vnitra ani jednu z kandidátních listin neodmítlo zaregistrovat. Zákonným podmínkám kandidatury podle něj nevyhovělo pouze devět kandidátů z celkem šesti seskupení. Mezi důvody patřily například nesprávné údaje o datu narození nebo chybějící doklad o státním občanství.

Už jen do konce příštího týdne mají občané z ostatních zemí EU čas přihlásit se mezi tuzemské voliče, pokud si chtějí vybírat své europoslance z českých kandidátů. Platí to ovšem jen pro ty, kteří budou minimálně od 22. dubna přihlášeni v Česku k trvalému nebo přechodnému pobytu, uvedlo ministerstvo vnitra na svém webu. Žádost o zápis do seznamu českých voličů mohou tito cizinci naposled mohou podat osobně i písemně v neděli 26. dubna do 16:00. Žádat podle ministerstva nemusejí znovu ti evropští občané, kteří se zapsali mezi voliče už při minulých volbách před pěti lety a nepožádali o vyškrtnutí z tohoto seznamu. Lhůta podle zákona vytváří časový prostor pro korekci voličských seznamů s cílem zabránit dvojímu hlasování.

ODS chce po eurovolbách v Evropském parlamentu (EP) spojit síly s britskou Konzervativní stranou a vytvořit frakci evropských konzervativců. Na panelové diskuzi k červnovým volbám do EP to řekl předseda europoslaneckého klubu ODS Jan Zahradil. Dalšími body programu občanských demokratů do eurovoleb jsou podle něj evropské právo a peníze. ODS hodlá celý program odtajnit v pondělí. "EP je ovládán federalistickými frakcemi Evropských lidovců a Evropských socialistů, které prosazují užší Evropu. My chceme postavit antifederalistickou, leč proevropskou alternativu," vysvětlil Zahradil důvod spolupráce s Brity. Občanští demokraté v březnu oznámili vystoupení z evropské lidovecké poslanecké frakce EPP-ED s tím, že s britskými konzervativci a nejspíš i s polskou stranou Právo a spravedlnost (PiS) založí frakci novou, která bude mít velmi pravděpodobně skeptičtější přístup k prohlubování evropské integrace.

Na rušení zdravotních poplatků podle prvního náměstka ministryně zdravotnictví Marka Šnajdra doplatí vážně nemocní lidé, protože zdravotní pojišťovny nebudou mít dost peněz na drahou péči v centrech. Bez regulace začnou lidé zase chodit k lékaři s drobnostmi, a odčerpají tak zbytečně peníze ze zdravotnického rozpočtu. Šnajdr to řekl ČTK v reakci na informaci, že poslanec ČSSD a středočeský hejtman David Rath prý získal 101 hlasů pro rušení poplatků většině pacientů. "Musíme si jasně říci, zda chceme falešnou paralenovou solidaritu, nebo pro vážně a těžce nemocné špičkovou moderní péči bez omezení a včas. Bez peněz to nikdo neumí, kdyby to David Rath dokázal, získal by Nobelovu cenu z ekonomie zdravotnictví," poznamenal Šnajdr. Pokud budou poplatky omezeny, budou podle Šnajdra opět přeplněné čekárny a lidé budou dál zneužívat péči. Sto jedna hlasů pro rušení poplatků jsou podle Šnajdra hlasy "pro destrukci a destabilizaci" českého zdravotnictví. Kromě 97 poslanců ČSSD a KSČM podpoří návrh nezařazené poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková (dříve SZ), lidovec Ludvík Hovorka a nezařazený poslanec Evžen Snítilý (dříve ČSSD), informoval server iHNed.cz.

Systém neproplácení prvních třech dnů nemoci podle ministra práce a sociálních věcí v demisi Petra Nečase (ODS) jednoznačně osvědčil. Ve srovnání s rokem 2007 klesl v roce 2008 počet případů pracovní neschopnosti ze 2,72 milionů nově hlášených případů na 2,22 milionu, což je nejnižší výsledek v historii České republiky. Rozhodnutí Ústavního soudu, podle nějž se od července 2008 muselo proplácet 60 procent příjmu, podle Nečase pozitivní výsledky zbrzdilo. Systém neplacení prvních třech dnů nemoci vláda znovu prosadila od ledna letošního roku.