Zprávy | Z archivu rubriky

Sobotních pochodů neonacistů v Ústí nad Labem se zřejmě zúčastní i skupiny neonacistů z Německa. Potvrdila to saská policie. Právě ze spolkové země Sasko by mohly do Ústí přijet dva autobusy neonacistů, tudíž "50 až 100 lidí". Hnutí Autonomní nacionalisté má v Ústí nad Labem plánované tři pochody. Oficiálně chce připomenout oběti bombardování města v dubnu 1945, odpůrci pochodu ale tvrdí, že jde jen o záminku ke vzpomínkové akci ke 120. výročí narození Adolfa Hitlera, které připadá na 20. dubna. Letos v únoru na podobný pochod Drážďanami, které spojenci také vybombardovali, přijelo na 10.000 pravicových extremistů, včetně českých, a asi 6000 jejich levicových odpůrců. Akce skončila tvrdými střety s policií.

V sobotu odpoledne se zastaví veškerá městská hromadná doprava v Ústí nad Labem. Mluvčí města Milan Knotek řekl, že bezpečnostní rada města přikázala kvůli chystaným pochodům svolaným hnutím Autonomní nacionalisté veškerou MHD přerušit od 15:30. Letáky vyvěšené v ústeckých trolejbusech a autobusech cestující upozorňují, že obnovena bude nejspíše až v neděli ráno. Pochodu a možných střetů se obávají i majitelé obchodů v centru města. Na většině z nich již visí oznámení, že jejich provozovny budou v sobotu zavřené. Zrušené je třeba i představení v divadle. Hnutí Autonomní nacionalisté má v Ústí nad Labem v sobotu 18. dubna plánované tři pochody. Akce do čtvrtí Klíše a Střekov nahlásilo od 8:00 do 22:00. V centru města pak od 18:00 do 23:00. Pozvánky zveřejněné na internetových stránkách českých i německých neonacistů zvou na pochod, který v 19:00 začíná na Lidickém náměstí.

Koncertem protestovali ve středu odpůrci neonacistů proti sobotním pochodům, které do Ústí nad Labem svolalo hnutí Autonomní nacionalisté. Na Mírovém náměstí se sešlo několik set lidí. Na závěr vystoupila hlavní hvězda večera - kapela Pražský výběr II v čele s končícím ministrem pro lidská práva Michaelem Kocábem. Kocáb novinářům řekl, že i když do Ústí přijel hrát, považuje účast na takové akci za svoji práci. Tvrdí, že neonacisté podle něho chtějí skrytě oslavit 120. výročí narození Adolfa Hitlera, které připadá na 20. dubna. Podle něho nelze ani kritizovat bombardování města, které si neonacisté chtějí údajně připomenou, protože se jednalo o vojenský úder proti Třetí říši. Kocáb tvrdí, že se v sobotu přijede do Ústí nad Labem podívat, protože jako ministr, který byl krátce ve funkci, ještě podobnou akci neonacistů nezažil. Podpořit akci proti neonacistům do Ústí nad Labem přijeli i zástupci odborů.

Krajský soud v Pardubicích v odvolacím řízení osvobodil Erika Sedláčka, obžalovaného z trestného činu podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod člověka. Sedláček byl odsouzen vloni v září soudem v Havlíčkově Brodě k tříletému vězení. Ve stejném procesu změnil pardubický soud trest Liboru Budíkovi ze dvou let vězení na podmínečný trest.

Švýcarsko zřejmě nevydá do České republiky uprchlého podnikatele Tomáše Pitra, který se zde pravděpodobně ukrývá. Informoval o tom server Aktuálně.cz. Pitr byl spolu s dalšími muži odsouzen za daňové delikty, ale do vězení nenastoupil. Obžaloba ho v procesu vinila, že se svými společníky vymáhal po finančních úřadech vrácení daní pomocí fiktivních faktur. Stát tak připravili asi o 51 milionů korun. Centrála Interpolu v Bernu se loni v listopadu oficiálně obrátila na české úřady, aby sdělily, čeho se Pitr v Česku dopustil. Na základě podkladů pak švýcarští úředníci shledali, že Pitrovy činy jsou již promlčené. Aktuálně.cz však zároveň uvedlo, že by Švýcarsko mohlo podnikatele vyhostit ze země, protože tam pobývá na falešné doklady. Mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká nechtěla případ komentovat.

Tuzemští silniční dopravci budou protestovat během neformálního zasedání evropských ministrů dopravy 29. dubna. Důvodem protestu je nesplněný slib odstupujícího premiéra Mirka Topolánka na zavedení slev na dálničním mýtném. Uvedl to prezident Česmadu Bohemia Vladimír Starosta po jednání celorepublikového krizového štábu sdružení. Konkrétní formu protestu nesdělil, ale podle něj by se neměla příliš dotknout veřejnosti. Premiér Topolánek podle Starosty může protest odvrátit, pokud by s autodopravci znovu o slevách začal jednat. Podle ministra dopravy v demisi Petra Bendla požadované slevě brání platná legislativa EU. Upozornil také, že slib padl při výrazně vyšších cenách pohonných hmot a zároveň v době, kdy nešlo předvídat letošní výrazný pokles výběru mýtného.

Čeští zemědělci budou 29. dubna na několika místech protestovat kvůli nízkým výkupním cenám mléka. Přidají se tak k protestům, které mají proběhnout v několika zemích Evropy na popud německého Svazu producentů mléka (BDM). ČTK to řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Konkrétní místa protestů a jejich forma má být známa koncem příštího týdne. Mléčný trh již několik měsíců stagnuje a nízké výkupní ceny mléka podle chovatelů nepokrývají jejich výrobní náklady. Někteří chovatelé v Čechách i na Moravě již byli z tohoto důvodu nuceni začít s likvidací svých chovů. Také stavy prasat loni meziročně klesly o téměř 20 procent a byly nejnižší od roku 1948. Prezident Agrární komory v poslední době několikrát zopakoval, že ministr zemědělství Petr Gandalovič s farmáři od březnové demonstrace nejedná. Veleba začátkem dubna uvedl, že polovina oblastních Agrárních komor je pro okamžitý protest, druhá polovina chce vyčkat na jmenování nového ministra a zkusit jednat s ním.

Češi a Slováci budou moci od května volně pracovat prakticky v celé Evropské unii s výjimkou Německa a Rakouska. Belgie se totiž rozhodla, že otevře svůj pracovní trh pro občany osmi států, které se staly členy EU v roce 2004. Ke stejnému datu se pro ně otevře pracovní trh i v Dánsku. Česká republika, která v tomto půlroce předsedá EU, po odstranění bariér dlouhodobě volá. Podporu v tom má i u Evropské komise, které opakovaně vyzvala k úplnému otevření pracovních trhů. Právě Evropské komisi budou muset také do konce dubna Německo s Rakouskem předložit důkazy o tom, že by zrušení omezení mohlo ohrozit jejich pracovní trhy. Komise pak bude hodnotit, zda jsou zdůvodnění pro prodloužení omezení na místě. Pokud by dospěla k závěru, že nikoli, mohla by proti nim zahájit nějaké kroky. I v Německu a Rakousku nicméně bez povolení Češi a Slováci budou moci pracovat nejpozději od května 2011, kdy skončí poslední možné přechodné období.

Česká republika vyhrála arbitráž s izraelskou společností Phoenix Action o zhruba jednu miliardu korun. Spor se týkal investic, které firma v Česku prováděla přes společnosti Benet Praha a Benet Group. Klíčovým předmětem sporu byly zejména transakce spojené s akvizicí společnosti ČKD Blansko v roce 2001. Informovalo o tom ministerstvo financí. Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba se podařilo zachránit téměř dvě miliardy korun, které by to byly včetně úroků. Protistrana zároveň musí uhradit veškeré náklady řízení a naše náklady na právní služby. Podle ministra financí Miroslava Kalouska je to další potvrzení toho, že agresivní obhajoba státních zájmů, kterou na ministerstvu financí zavedl, přináší své výsledky. Izraelská Phoenix Action nárokovala peníze za údajně zmařenou investici do společnosti ČKD Blansko, již se jí nepodařilo zprivatizovat. Další peníze pak firma nárokovala v souvislosti se zmrazením účtů společnosti Benet Praha, proti níž bylo vedeno řízení kvůli celním a daňovým únikům. Pařížský tribunál podle MF kompletně zamítl nároky izraelské společnosti hned na samém počátku arbitráže.

O bezplatnou letenku do vlasti a příspěvek 500 eur (cca 13.500 korun) požádalo za dva měsíce fungování projektu dobrovolných návratů již 1285 cizinců, kteří v souvislosti s ekonomickou krizí přišli o práci. Uvedla to Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Projekt má snížit riziko kriminality, které souvisí s nelegálním pobytem nezaměstnaných cizinců. Největší zájem o návrat domů mají Mongolové, k 10. dubnu si jich podle statistiky ministerstva požádalo o letenku 830. Za nimi pak následují občané Uzbekistánu, kterých se chce domů vrátit 230. Vietnamci jsou na třetím místě s počtem 118 žádostí o návrat. Domů k 10. dubnu odletělo 1130 cizinců. Nejvíce žádostí o dobrovolný návrat eviduje cizinecká policie v Praze a Plzni. Pak následují Pardubice, Brno a Rumburk. Česká republika kvůli dopadům krize od 1. dubna také pozastavila vydávání pracovních a podnikatelských víz v Moldavsku, Mongolsku, Thajsku, na Ukrajině a ve Vietnamu. Opatření se netýká turistických víz.