Zprávy | Z archivu rubriky

Kardinál Miloslav Vlk vyzval lidi, aby v evropských volbách nevolili politiky, kteří rozbili koaliční vládu. Vymezil se tak mimo jiné proti ČSSD a KSČM. Sociální demokraté pád vlády Mirka Topolánka vyvolali sněmovním hlasováním o nedůvěře, k nim se připojili ještě komunisté a čtyři rebelové zvolení za vládní ODS a zelené. "Při volbě je nutné dobře vážit koho volit. V poslední době se řada stran a politiků v našem veřejném životě, při bourání vlády a při dalších příležitostech projevila zcela nezodpovědně. Takové politiky nelze do Evropského parlamentu volit," prohlásil Vlk na svých stránkách www.kardinal.cz. Je podle něj třeba hledat mezi kandidáty takové, kteří jsou zárukou, že budou zastávat duchovní a křesťanské hodnoty. Tedy určitě jít k volbám a vybírat opravdu zodpovědně.

Evropská unie se ve čtvrtek dohodla na mechanismu výměny informací o údajných teroristech zadržovaných v americké věznice na Guantánamu, které by chtěla některá unijní země přijmout na svém území. Takový stát by měl partnerům poskytnout všechna dostupná data o vězni ještě dřív, než o jeho přijetí na svém území rozhodne. Uzavření této věznice ležící v kubánském Guantánamu do roka nařídil v lednu prezident Barack Obama. Následně požádal Evropany, zda by mohli část vězňů přijmout. Mělo by se to týkat několika desítek vězňů, kteří nebyli obviněni a jsou před zákonem bez poskvrny, ale u nichž hrozí při návratu do domovských zemí riziko represe od tamních režimů či úřadů. Přijmout některého z vězňů jsou připraveny třeba Španělsko či Británie. Proti se staví třeba Rakousko. Poskytnout některému z vězňů útočiště nemá v plánu ani Česko, potvrdil ministr vnitra Martin Pecina. "Nevíme o tom, že by tam byli lidé, kteří mají nějaký vztah k Česku, kteří třeba byli českými občany nebo tady mají příbuzné," řekl ministr Pecina.

Ze státní správy odejde možná většina z 365 úředníků, které vláda zvlášť najala na půlroční předsednictví v EU. Po skončení předsednictví bude pro státní úřady pracovat i nadále minimálně 130 lidí. Tento údaj ale nemusí být konečný, protože vláda nyní sbírá informace z jednotlivých ministerstev. Předsednictví skončí za necelý měsíc. "Nejdříve je třeba zmapovat situaci včetně případného zájmu lidí a souvisejících možností," sdělila na dotaz ČTK mluvčí ministra pro EU Michaela Jelínková. "Data, která zatím máme k dispozici, tedy není možno považovat za finální. Ale již nyní je jasné, že více než třetina lidí, kteří pracovali na předsednictví, najde uplatnění ve státní správě i po jeho skončení," konstatovala. O předsednictví se stará kolem 1500 úředníků. Hodně posílilo například stálé české zastoupení v Bruselu, ze 120 se tam počet zaměstnanců zvýšil na přibližně dvě stovky lidí. Přímo v pražském ústředí se předsednictví věnoval mimo jiné tým vicepremiéra pro EU.

Zelení jsou rozezleni na premiéra Jana Fischera kvůli dopisu, ve kterém reaguje na žádost litvínovského zastupitelstva o ujištění, že vláda neplánuje prolomení územních limitů těžby uhlí. Předseda zelených Martin Bursík řekl, že argumentace, kterou použil Fischer v dopise, vychází z koncepce energetické politiky ministerstva průmyslu a obchodu, kterou minulá vláda neschválila a která je chybná. Zdůraznil také, že zachování limitů je začleněno do programového prohlášení vlády, na jehož základě bude sněmovna v neděli hlasovat o důvěře kabinetu. Pokud Fischer dopis nevysvětlí, čtyři zelení poslanci vládu nepodpoří. Fischer podle Bursíka v dopise uvedl, že věří, že stanovisko města je pouze dočasné, a to vzhledem na zajištění "základní životní potřeby obyvatelstva". Litvínovští občané se proti prolomení vyslovili na konci roku 2006. Podle Bursíka tak Fischer jednak použil slovník z minulých dob a hlavně nezahrnul do své reakce další dokumenty, například národní klimatickou politiku, která říká, že bez prolomení limitů se Česko obejde. Premiér v reakci sdělil, že jeho vláda o limitech rozhodovat nebude.

Kardinál Miloslav Vlk si nadále myslí, že Česká republika by měla smlouvu s Vatikánem ratifikovat ve vyjednaném znění. Podle svého mluvčího Aleše Pištory tak Vlk odmítá možnost, že by obě strany začaly jednat o novém znění smlouvy. Vlk na svých internetových stránkách www.kardinal.cz napsal, že "pro Vatikán je smlouva dojednána a nyní je to věcí našeho parlamentu". Reagoval tak na návštěvu prezidenta Václava Klause ve Vatikánu. Prezident si podle svých spolupracovníků myslí, že musí v současnosti vzniknout dohoda v parlamentu a výrazná většina na to, aby taková smlouva byla schválena. Václav Klaus dříve dával najevo, že vyjednaný text dohody odmítá. Dokument, který už několik let čeká na ratifikaci v Česku, má za cíl upravovat postavení římskokatolické a řeckokatolické církve v ČR. Vatikán ho už schválil.

Krajně pravicová Dělnická strana (DS) a nacionalistická Národní strana (NS) byly podle Mladé fronty Dnes (MfD) u ministerstva vnitra zaregistrovány zřejmě na základě zfalšovaných či zneužitých podpisů údajných zájemců o členství. MfD píše, že archy s údajně padělanými podpisy lidí, kteří se měli podepsat pod žádost o registraci NS, už začala prověřovat policie. Právník Jakub Drábek listu ale řekl, že případné zrušení DS a NS na základě těchto věcí by teď už bylo obtížné. Podle MfD by ale vnitro mohlo výsledky šetření využít při dalším pokusu soudně obě strany zakázat. MfD s odvoláním na nejmenované zdroje uvnitř obou stran píše, že DS pravděpodobně zneužila podpisy, které původně sbírali republikáni. Na podpisových arších NS jsou zase podle deníku stovky jmen sepsány stejným rukopisem. Před sedmi roky, kdy obě strany vznikly, to však úředníkům ministerstva vnitra divné nepřišlo - předložené archy zkontrolovali velmi formálně a bez větších prodlev obě strany zaregistrovali, uvádí MfD.

Do Česka loni přišlo méně přímých zahraničních investic (PZI) než o rok dříve. Zatímco v roce 2007 jejich celková hodnota činila 185,3 miliardy korun, loni klesla o 1,5 procenta na 182,8 miliardy korun. Naopak české podniky loni zvýšily PZI v zahraničí z 27,1 miliardy korun v roce 2007 na 32,4 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy vývoje ekonomiky ČR, kterou na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Na loňských PZI mířících do Česka se nejvíce podílelo Německo, jehož investice v roce 2008 vzrostly na 58,9 miliardy korun. Následuje Nizozemsko s 25 miliardami korun, Kypr s 17,7 miliardy korun, Slovensko s 14,4 miliardy korun a Švýcarsko se 6,9 miliardy korun. "Z mimoevropských zemí směřovalo do ČR nejvíce PZI ze Spojených států amerických (5,9 miliardy korun) a z Bermud (5,2 miliardy korun)," uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Jan Švejnar (56) bude v čele dozorčí rady Československé obchodní banky dalších pět let. O jeho jmenování ve středu rozhodli členové dozorčí rady. ČSOB to oznámila v tiskové zprávě. Švejnar je profesor ekonomie. Od roku 1996 působí na Michiganské univerzitě, kde do roku 2004 vedl ústav Williama Davidsona, a od roku 2005 je ředitelem Centra pro mezinárodní politiku. V roce 2008 kandidoval na prezidenta České republiky. Švejnarovi letos uplynulo pětileté funkční období v dozorčí radě. Valná hromada ČSOB, respektive jediný akcionář KBC Bank N.V., rozhodl o jeho znovuzvolení s účinností od 20. května. Dozorčí rada má devět členů.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Sofie Hohenbergové, která u českých soudů prostřednictvím určovací žaloby neúspěšně bojovala o navrácení rozsáhlého nemovitého majetku jejích šlechtických předků včetně zámku Konopiště na Benešovsku. Soud rozhodl v květnu bez veřejného jednání, zjistila ČTK z databáze usnesení. Hohenbergová je pravnučkou habsburského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este zavražděného v Sarajevu. Soudy v Benešově a Praze a poté i Nejvyšší soud určovací žalobu smetly ze stolu s vysvětlením, že Hohenbergová nejasně specifikovala, na co všechno si dělá nárok. Označila totiž pozemky a další nemovitosti podle údajů z 20. let. To nyní potvrdil i ÚS.

V Česku byl potvrzen druhý případ nákazy takzvanou prasečí chřipkou. Testy ve čtvrtek potvrdily nákazu u ženy, která přicestovala do Česka z Arizony. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Minulý týden v pátek byla žena přijata do brněnské nemocnice, v úterý ji ale lékaři propustili do domácího ošetřování. Prvním infikovaným byl před deseti dny pilot, který se nakazil rovněž při pobytu v New Yorku. "Národní referenční laboratoř pro chřipku potvrdila výskyt druhého případu infekce virem nové chřipky A/H1N1. Pozitivně testovanou je žena, která přicestovala do republiky z Arizony 27. května," upřesnil mluvčí. Dva dny po příjezdu se u ženy objevily první příznaky, které se postupně zhoršovaly. Žena přišla 29. května s bolestmi svalů a teplotou na kliniku infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno. Lékaři jí preventivně začali podávat Tamiflu, protože neuplynulo více než 48 hodin od prvních příznaků. "Před nasazením antivirotik byly ženě odebrány vzorky na virologické vyšetření. Průběh onemocnění byl lehký," dodal mluvčí. Podle mluvčí nemocnice Anny Nesvadbové nemuseli lékaři nikomu z pacientčina okolí nařídit karanténu, protože po dobu nemocničního léčení byla žena v izolaci.