Zprávy | Z archivu rubriky


Vyhlazení Lidic na Kladensku se podle prezidenta Václava Klause stalo katalyzátorem česko-německých vztahů a po válce ukončilo ochotu Čechů pokračovat ve staletém soužití se sudetskými Němci. Klaus to řekl na pietním aktu při příležitosti 67. výročí vypálení této obce německými okupanty. "Lidická tragédie v myslích a srdcích tehdejších generací našeho národa ukončila ochotu uvažovat po skončení války o pokračování staletého soužití se sudetskými Němci," uvedl Klaus. Dodal, že slyší-li projevy na nedávném sudetoněmeckém sněmu v Augsburgu, má strach, že to stále ještě někteří lidé nechápou. Pietní vzpomínky se vedle Klause zúčastnili premiér Jan Fischer, předseda Senátu Přemysl Sobotka, místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová a další osobnosti z České republiky i ze zahraničí.

Na pietní akt navázala přehlídka dětských pěveckých sborů Světlo za Lidice, na jejímž zahájení vystoupila i zpěvačka Lucie Bílá za klavírního doprovodu Petra Maláska. Odpoledne v Lidicích pořádali smuteční akci tradičně také komunisté. Ředitel lidického památníku Milouš Červencl ČTK řekl, že na této pietní vzpomínce podle jeho informací zavlál prapor rozpuštěného Komunistického svazu mládeže nebo podobizna revolucionáře Che Guevary. "To je politická odpovědnost té strany, která to pořádá. Když pan (předseda KSČM Vojtěch) Filip říkal, že se s nimi rozešli, tak by je neměl trpět ani na těchto mítincích," dodal Červencl.

Lidice přepadli nacisté 10. června 1942. V obci s 503 obyvateli bylo tohoto dne jako odveta za atentát na Reinharda Heydricha zastřeleno 173 mužů. Ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře v polském Cheľmnu nad Nerrem. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Obec byla srovnána se zemí. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) začne od 1. července vyplácet jednorázový příspěvek některým bývalým vězňům komunistického režimu, odbojářům a pozůstalým po nich, kteří nepobírají český důchod. Měl by určitým způsobem nahradit příplatek či zvláštní příspěvek, které se v podobných případech v Česku nyní k penzi vyplácejí. ČSSZ to zveřejnila na svých internetových stránkách. Nárok na jednorázovou výplatu odškodnění mají například lidé, kteří pobírají důchod na Slovensku či jinde v cizině nebo jej nemají vůbec. Na rozdíl od důchodců, kterým penzi vyplácí český stát, tak nemají nárok na příplatky k důchodu, které se každoročně zvyšují. Vyplácení pravidelných příplatků bez důchodů by však bylo velmi administrativně náročné. Bývalá vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) se proto rozhodla pro jednorázové odškodnění, které stanovila podle průměrné doby dožití. Má činit 72násobek příplatku či zvláštního příspěvku k důchodu, který by člověk dostával, pokud by českou penzi pobíral. ČSSZ oprávněným lidem peníze vyplatí poté, co ji o ně požádají. Možnost uplatňovat nárok na příspěvek není časově omezena.

Bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) v březnu při projednávání návrhu nové úpravy v Senátu uvedl, že průměrný věk případných žadatelů dosahuje 85 let. Průměrná výše vyplácené částky by podle Nečasova odhadu měla dosáhnout asi 170.000 korun. Celkové náklady by tak podle odhadů mohly činit 35 milionů korun vzhledem k tomu, že příspěvek by mohlo získat asi 200 lidí. Lidé budou moci o jednorázový příspěvek požádat pobočky ČSSZ. Pokud žijí v cizině, mají možnost podat žádost na českém zastupitelském úřadě. Pokud by žadatel do vyřízení zemřel, mohou odškodnění získat jeho dědici. Vdovci a vdovy po lidech, kteří padli, byli popraveni či zahynuli ve vazbě, vězení nebo koncentračním táboře, mohou dostat částku podle délky odbojové činnosti zemřelého a navíc 3000 korun. Pozůstalým potomkům pak může připadnout navíc 2400 korun. Do příspěvků pro vdovy, vdovce a sirotky by mohlo putovat 137 milionů korun. Rozdělit by si je mohlo asi 4500 osob.