Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus o svém postoji k lisabonské unijní smlouvě rozhodne až jako poslední v Evropě. Řekl to v rozhovoru pro Český rozhlas. Uvedl, že počká nejen na vyjádření českého Ústavního soudu a irské referendum, chce znát také rozhodnutí německého ústavního soudu a polský postoj. Irské referendum se má konat na podzim, na jeho výsledky čeká i polský prezident Lech Kaczynski. "Já určitě spěchat nebudu," zdůraznil Klaus. Prezident je odpůrcem smlouvy, a otálí proto s podpisem dokumentu, třebaže smlouvu už schválily obě komory českého parlamentu. Lisabonská smlouva, která má reformovat řízení rozšířené unie, povede podle Klause k obrovské centralizaci a "jednotnému evropskému nadstátu". Smlouvu by měl znovu posoudit český Ústavní soud, přípravu ústavní stížnosti oznámila skupina senátorů. Německý ústavní soud se má ke smlouvě vyjádřit zřejmě v poslední červnový den. Irové budou opakovat referendum o dokumentu na podzim, protože loni jej všelidové hlasování v této zemi odmítlo. Klaus poté prohlásil, že smlouva je "mrtvá". Dublin si vyžádal minulý týden na summitu EU určité záruky o svrchovanosti nad některými oblastmi. Podle Klause garance smlouvu mění, a proto je nezbytná ratifikace dohody s Irskem v parlamentu. Podle české vlády, která v rámci předsednictví EU záruky na bruselském summitu vyjednala, ovšem garance smlouvu nemění, a proces ratifikace se znovu neotevře. Podle vysoce postaveného českého diplomata nemá Klaus se svými argumenty žádnou šanci. "Je to neprůstřelné," prohlásil. Vládní právníci už prý také jednají s hradními experty.

Vyslovení nedůvěry vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS) a nástup úřednického kabinetu během českého předsednictví Evropské unii neměly podle prezidenta Václava Klause na kvalitu předsednictví zásadní vliv. Výměna vlády Česko v očích zahraničních představitelů nepoškodila, řekl prezident v rozhovoru pro Český rozhlas. Připustil sice, že změnou kabinetu si Česko předsednictví zkomplikovalo. Koaliční vládě ODS, zelených a lidovců vyjádřila sněmovna nedůvěru na konci března, tedy v polovině předsednictví. Udělali to opoziční sociální demokraté a komunisté s pomocí několika poslanců zvolených za koaliční strany. Topolánek pak obvinil Klause, že se na vyslovení nedůvěry podílel. Prezident to rozhodně popřel. Úřednickou vládu, na jejímž vytvoření se dohodly ODS a ČSSD, jmenoval Klaus počátkem května. V následujících dvou měsících předsednictví normálně pokračovalo, soudí prezident. "Že pánové (bývalý premiér Mirek) Topolánek a (exministr zahraničí Karel) Schwarzenberg se velmi těšili ze své role v tomto našem předsednictví Evropské unie a že byli samozřejmě zklamáni, když tyto své role mohli hrát jen půlku toho předsednictví, to je naprosto logické," řekl. Česko však podle něj ve své roli obstálo. Prezident si nemyslí, že pro předsednictví byly důležité přátelské vztahy představitelů koaliční vlády s významnými evropskými politiky. Podle Klause to bylo "velmi falešné kvazikamaráděníse". Zdůraznil, že on sám se podílel na předsednictví po celou dobu, řídil několik summitů a byl v kontaktu s šéfem Evropské komise Josém Barrosem, kterého prý velmi dobře a dlouho zná. Kontinuita tak byla zachována, dodal.

Sociální demokracie oznámila založení křesťansko-sociální platformy. Jde o neformální seskupení členů a příznivců ČSSD, kteří se chtějí podílet na prosazování křesťanských hodnot vyjádřených v církevních naukách a náboženských myšlenkách do sociálnědemokratické politiky. Na tiskové konferenci v Lidovém domě to řekl místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Předseda lidovců Cyril Svoboda označil vznik platformy za "předvolební zbožnost" strany založené na sekularismu. Připomněl, že sociální demokracie potopila dohodu církví se státem o majetkovém vyrovnání a nepodpořila ratifikaci smlouvy České republiky s Vatikánem. To Sobotka, který je zakládajícím členem platformy, rozhodně odmítl. Sociálním demokratům podle něj záleží na vztahu k církvím. Mrzí ho prý, že se redukoval jen na restituce majetku. ČSSD jde podle něj o širší spektrum aktivity pomáhající překonávat těžkosti lidí v životě. Uvedl také, že za vlády sociální demokracie zažívaly velký rozvoj církevní školy, charita i diakonie nekatolických církví. ČSSD během osmi let vlády s výjimkou majetkového vyrovnání neměla s církvemi žádný konflikt. Platforma se nechce zabývat církevními restitucemi nebo smlouvou s Vatikánem. Jsou to politické záležitostí závislé na vládním rozhodnutí, uvedl jiný zakládající člen platformy, exministr vnitra František Bublan. Platforma není podle zakladatelů žádnou frakcí sociální demokracie a nechce být ani spojována s žádnou konkrétní církví.

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká se ostře ohradila proti vyjádření předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, podle něhož by ji ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová měla kvůli vrácení Jiřího Křivance do funkce ústeckého krajského státního zástupce vyměnit. V otevřeném dopise uvedla, že Rychetský neoprávněně zasahuje do fungování systému státních zastupitelství. Předseda Ústavního soudu deníku Právo řekl, že výměna Vesecké by mohla vyřešit krizi, která nastala v celém resortu státních zastupitelství a v justici. Nejvyšší státní zástupkyně podle něj s neutěšenou situací nic nedělá. Podle Vesecké však stav státních zastupitelství rozhodně alarmující není. "Výsledky činnosti státního zastupitelství po dobu mého působení ve funkci nejvyšší státní zástupkyně svědčí o naprostém opaku," napsala Vesecká. Uvedla také, že nejvyšší státní zástupkyně nemůže zasahovat do jmenování šéfa krajského zastupitelství. Považuje proto Rychetského vyjádření za neoprávněný útok na svou osobu i na systém státních zastupitelství. Nelíbí se jí také, že Rychetský předsedá soudu, který projednává stížnost, jež se týká i jí. Ústavní soud bude rozhodovat o stížnosti bývalé ministryně spravedlnosti Marie Benešové v takzvané kauze justiční mafie. Benešová v ní čelí žalobě od vysokých představitelů justice v čele s Veseckou za své výroky, podle kterých ovlivňovali vyšetřování kauzy někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka.

Česká anesteziologie trpí více než řada jiných medicínských oborů odchody zkušených lékařů do zahraničí. Odborníci se obávají, že to v budoucnosti nepříznivě ovlivní situaci v českém zdravotnictví. Mohou klesnout počty operací, úroveň bezpečnosti výkonů i komfortu pro pacienty. Novinářům to v Praze řekli zástupci České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ČSARIM). "Naše resuscitační péče patří mezi ty, které mají velmi dobrou úroveň ve srovnání s rozvinutou Evropou i zámořím," řekl ČTK vědecký sekretář ČSARIM Pavel Ševčík z Fakultní nemocnice Brno. Potvrzují to podle něj statistiky. Bez operace by ročně nepřežilo asi 35.000 lidí, kterým selhal jeden nebo více orgánů. Lékaři operací zachrání 82 procent z nich. "Chybějí nám přinejmenším desítky zkušených graduovaných anesteziologů," konstatoval Ševčík. "My do nich investujeme vzdělání, učíme je dovednostem a znalostem, bereme na sebe rizika tím, že starší kolegové nad nimi dělají dohled. Někteří z nich potom vycestují ven," posteskl si Ševčík. Lékaře na západ Evropy zejména lákají výrazně vyšší platy; jejich místa musí zaplnit méně zkušení kolegové. Poptávka po českých odbornících je podle Ševčíka dána zejména jejich dobrým zvukem. Historie anesteziologie se píše od roku 1846; na nynějším území Česka se přitom první anestezie prováděly již v následujícím roce. Na rozdíl od řady dalších vyspělých zemí, nevyjímaje Německo nebo Švýcarsko, zde mohou anestezii provádět pouze lékaři.