Zprávy | Z archivu rubriky


V povodněmi nejpostiženějších oblastech severní a střední Moravy a jižních Čech během pondělí příliš nepršelo a hladiny řek výrazně nestoupaly. Opět však hrozí silné bouřky a srážky ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Lidé se snaží uklidit a vysušit zatopené domy, záchranáři a vojáci pokračují v uvolňování komunikací, uklízení nánosů bahna, čerpání vody, čištění jejích zdrojů a koryt vodních toků, na Jesenicku začíná oprava mostů. V jižních Čechách jsou stále zatopené některé silnice. Na některých místech na Novojičínsku mají problémy s nedostatkem pitné vody. Někteří lidé v postižených oblastech jsou stále bez plynu a elektřiny. Na šesti regionálních železničních tratích se zatím nepodařilo obnovit provoz. Armáda poslala do oblastí postižených povodněmi dalších 100 vojáků, nyní je jich nasazeno celkem 698, další se připravují.

Kraje, obce a instituce vyčíslily povodňové škody. Ministr financí Eduard Janota řekl, že dosahují přibližně pěti miliard korun a negativním způsobem ovlivní příjmy i výdaje státního rozpočtu. Vláda uvolní další peníze pro nejhůře postižené kraje a ze státních hmotných rezerv jim poskytne mostní konstrukce, vysoušeče místností a další techniku a materiál. Povodně si od středy vyžádaly už 13 lidských životů a škody pravděpodobně převýší škody z povodní v roce 2006, kdy dosáhly 5,6 miliardy korun. Humanitární organizace vybraly na pomoc lidem postiženým povodněmi už téměř 12 milionů korun. Suma nebude konečná, drobní dárci posílají další peníze.

V pondělí odpoledne zaplavila voda s bahnem a kamením sklepy několika domů na Havlíčkobrodsku, Jihlavsku a Třebíčsku. Na železničním koridoru mezi Ostravou a Olomoucí se kvůli bouřce zastavil provoz. V Jistebníku na Novojičínsku blesk vyřadil z provozu zabezpečovací zařízení a v oblasti stálo devět rychlíků.

Česká republika po půl roce předává Švédsku své předsednictví EU se splněnou agendou. Premiér Jan Fischer připomněl podle něj úspěšné řešení lednové krize v Gaze, plynové krize mezi Ruskem a Ukrajinou i fakt, že se v rámci EU samotné podařilo zabránit snahám některých zemí posílit ekonomický protekcionismus. Fischer doplnil, že úspěchem jeho administrativy bylo především zvládnutí Evropské rady tento měsíc. Politici se na ní v Bruselu shodli na politické podpoře José Barrosa do dalšího funkčního období v čele Evropské komise a dohodli se na zárukách umožňujících Irsku vypsat nové referendum o lisabonské reformní smlouvě. Náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Mora také zmínil organizaci první návštěvy nového amerického prezidenta Baracka Obamy v Evropě. Obama v Praze jednal s šéfy zemí unie a přednesl také jeden ze svých významných projevů.

Český půlrok v čele EU podle Fischera dosvědčil, že i nová a nepříliš velká členská země unie může do EU přinést svou vlastní stopu. Premiér úřednické vlády zároveň poznamenal, že přípravy na půlrok v čele unie začaly daleko dříve a poděkoval všem, kdo se na jeho průběhu podíleli. Část zahraničních komentátorů se ale k českému předsednictví stavěla spíše skepticky. Nejkritičtější byla francouzská média, podle nichž bylo české předsednictví výrazným neúspěchem a prokázalo, že malé země ho nezvládají. Francie byla předsedající zemí EU před Českem.

I po ukončení českého předsednictví EU budou Češi u přípravy mezinárodní smlouvy o snížení skleníkových plynů, která má být uzavřena v prosinci v Kodani. Novinářům to řekl ministr životního prostředí Ladislav Miko. Češi podle něj v řízení oblasti životního prostředí uspěli. V množství vyjednaných norem bylo podle Mika české předsednictví srovnatelné s obdobím, kdy unii vedly velké země jako Francie. Jediným nedodělkem, který po Češích zbude, je nedojednaná směrnice o ochraně půd, která má určovat cestu nakládání s půdou v EU. Jednání se zastavila na otázce přístupu ke kontaminovaným půdám, a to kvůli jejich nedostatečnému zmapování.

Zástupci Evropské komise a českého předsednictví EU na mezinárodní konferenci k osudu majetku obětí holokaustu vyzvali k sociální podpoře lidí, kteří přežili holokaust. Představili také Terezínskou deklaraci, která mezi jinými tématy požaduje i restituce soukromého majetku, který byl obětem holokaustu zabaven. Nemovitý majetek obětí holokaustu by se podle deklarace měl vrátit jim nebo jejich potomkům buď ve formě věcné restituce, nebo finanční kompenzace. V případě, že vlastníci nemovitostí zemřeli bez dědiců, by se výnosy z takového majetku měly stát základem fondu, z něhož se budou financovat sociální potřeby obětem holokaustu. Finance by se měly použít i na vzdělávání o holokaustu, jeho příčinách a následcích. Signatáři dohody by rovněž měli zajistit důstojné stáří všem, kteří přežili holokaust.

Deklaraci by měli účastníci konference podepsat v úterý v Terezíně na Litoměřicku během vzpomínkového aktu, který připomene oběti nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. Pod deklaraci by se mělo podepsat 46 států, včetně všech 27 členů EU. Mezi signatáři převažují evropské země, výjimku tvoří Spojené státy, Izrael, Brazílie, Argentina, Uruguay a Austrálie. Konference, na jejímž pořádání se podílí Nadace Forum 2000 ve spolupráci s akademickými institucemi, je závěrečnou akcí českého předsednictví EU. Má zhodnotit pokrok v navracení majetku obětí holokaustu od předchozí washingtonské konference v roce 1998.

Konference se účastní i někdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, která se v Praze sešla s ministrem zahraničí Janem Kohoutem. K českému předsednictví EU uvedla, že Česko odvedlo velmi dobrý kus práce. Pochvaly se české vládě dostalo také od slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče, který přijel do české metropole poprvé po svém znovuzvolení. Odlet jeho vládního speciálu z Bratislavy se o půldruhé hodiny zdržel kvůli anonymnímu výhrůžnému telefonátu.

Zemědělci s auty a traktory blokovali dopravu na silnicích a dálnicích v sedmi krajích. Podle odhadů Agrární komory k protestu vyjelo 1900 vozidel a zúčastnilo se ho až 6000 osob. Farmáři chtěli blokádou upozornit na několik měsíců trvající nízké výkupní ceny mléka, kvůli kterým jsou nuceni vybíjet krávy. Nejvíce zemědělců vyjelo na dálnici D1 a silnice na Vysočině, kde se produkuje nejvíce mléka v zemi. Protest v zemi trval asi tři hodiny. Podporu demonstrantům vyjádřila Potravinářská komora, ministr zemědělství Jakub Šebesta uvedl, že důvody zemědělců chápe, přesto prý není zastáncem podobných demonstrací. Připomněl, že od svého nástupu do funkce podporuje znovuzavedení národní podpory takzvaného školního mléka. Podle odborníků však množství mléka, které se takto odebere z trhu není tak veliké, aby výrazněji oživilo mléčný trh. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby očekávali farmáři od svého ministra větší podporu či osobní účast na demonstraci po jejich boku.

Cena, za kterou mlékárny od farmářů litr mléka vykupují, se v Česku v současnosti pohybuje kolem šesti korun za litr; před rokem to bylo přes devět korun. Podle viceprezidenta Agrární komory Jindřicha Šnejdrly tuzemští zemědělci v současné době prodělávají na litru mléka zhruba 2,50 koruny. Pokud se výkupní ceny mléka nezvýší, mohlo by být podle agrárníků do konce roku nuceně poraženo až 20.000 krav. V zemědělství a navazujících oborech by mohly následně přijít o práci až 2000 lidí ze zhruba 40.000, které odvětví zaměstnává.