Zprávy | Z archivu rubriky

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny se letos budou konat 9. a 10. října. O termínu konání rozhodl prezident Václav Klaus, premiér Jan Fischer jeho rozhodnutí spolupodepsal. Říjnový termín voleb byl všeobecně očekáván. Registraci bezchybných kandidátek, a tedy připuštění k volbám mají krajské úřady provést nejpozději 10. září, ve stejný den dostanou kandidující strany a hnutí od Státní volební komise volební čísla.

Schodek letošního státního rozpočtu bude nejméně 150 miliard korun. Uvedl to premiér Jan Fischer po setkání s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Dosud přitom odhady počítaly se 150 miliardami korun jako s limitem letošního schodku. Guvernér Tůma a premiér zároveň upozornili, že pro uspokojivý vývoj veřejných financí je nezbytné do budoucna změnit strukturu výdajů státního rozpočtu, především mandatorní výdaje. Mezi ně patří například sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti nebo i důchody. "S touto strukturou mandatorních výdajů budou veřejné finance do budoucna těžko ufinancovatelné," uvedl premiér. Schválený rozpočet počítá za celý letošní rok s deficitem 38,3 miliardy korun, schodek kolem 150 miliard korun se očekává kvůli ekonomické krizi.

Češi na rozdíl od Němců, Italů nebo Francouzů málo spoří a neefektivně nakládají s úsporami. Zatímco Čechům leží přes 60 procent volných peněžních prostředků na nepatrně úročených účtech, ve vyspělých zemích je to kolem 30 procent. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a Factum Invenio, který představila Česká spořitelna. Více než čtvrtina občanů v tuzemsku nemá žádné úspory a finanční rezervy. Přežít bez výplaty půl roku by zvládlo jen 24 procent rodin. Vedle toho také takřka polovina dotazovaných se neorientuje ve finančních produktech. Dříve byli Češi šetrnější. Podle ředitele úseku rozvoje obchodu České spořitelny Martina Techmana Češi přestali spořit v 90. letech minulého století. A pokud tak činí, tak odkládají peníze na stavební spoření a penzijní připojištění, kde přispívá stát.

Pět procent pracovníků v Evropské unii má nepřiznané a nezdaněné výdělky, v České republice je to sedm procent a na Slovensku šest. Uvádí to zpráva unijní agentury Eurofound, která vychází z dat z let 2006 až 2007. Podle studie také jeden z pěti lidí pracujících načerno vydělává na pracích v domácnosti, například při úklidu, hlídání dětí nebo péči o seniory. V průměru Evropané nezdaněně za rok odpracují 200 hodin, z toho ve střední a východní Evropě včetně Česka 330 hodin, v západní Evropě 110 hodin, na jihu 350 hodin a na severu EU 60 hodin. Více než 50 procent nepřiznané a nezdaněné práce v EU vykonávají lidé pro své přátele, rodinu nebo sousedy, říká zpráva. Česko je se svými sedmi procenty mírně nad evropským průměrem.

Se způsobem, jakým v Česku funguje demokracie, je spokojena třetina lidí. Jejich počet dlouhodobě klesá a je nejmenší od roku 2001. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Pouze třetina lidí považuje stav české demokracie srovnatelný se západní Evropou. Lidé jsou také nespokojeni s činností politických stran, čtyři pětiny si myslí, že nefungují dobře. I přesto dvě pětiny obyvatel mají za to, že tyto strany v ČR zaručují demokratickou politiku. Podle agentury, která spokojenost se stavem demokracie sleduje už téměř dvacet let, není trend příznivý. Od roku 1996, kdy podíl spokojených dosáhl 60 procent, s mírnými výkyvy klesá. V letošním roce činí 32 procent, menší byl jen v roce 2001, kdy spokojenost s demokracií v Česku vyjádřilo 31 procent lidí.

České předsednictví se odehrávalo za velmi složitých a do značné míry i dost neočekávaných okolností, řekl ČTK švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Konkrétně zmínil zejména výměnu vlády během předsednictví. I přesto ale ocenil, že Češi byli na jednání připraveni a často složité debaty uvnitř bloku na klíčových schůzkách dobře zvládli. Na dotaz, zda souhlasí s některými názory, které se objevily v evropském tisku označujícími české předsednictví za nejhorší v dějinách unie, švédský premiér podotkl, že on sám jich tolik nezažil, aby se takto mohl vyjadřovat. Oba premiéři - Mirek Topolánek i Jan Fischer - podle něj byli vždy dobře připraveni a velmi dobře si vedli při vedení summitů. Navíc se podle něj se zástupci Prahy dobře komunikovalo.

Švédsko se na příštích šest měsíců šéfování 27členné EU ujalo ve středu 1. července, kdy v této roli vystřídalo Českou republiku.

Bouřka, která se ve středu odpoledne přehnala nad jižní Moravou, zaměstnala především na Blanensku a Hodonínsku desítky hasičů. Museli čerpat vodu ze zaplavených sklepů a čistit silnice od nánosů bahna. ČTK to řekl mluvčí hasičů Jaroslav Haid. Nečekané přívaly vod nikoho nezranily a nezpůsobily vyšší škody. Povodňová situace v kraji je klidná.

Ve středu vpodvečer se přes Vysočinu přehnaly lokální bouře s prudkým lijákem, někde i s kroupami. Hasiči museli opět čerpat vodu ze zatopených sklepů a znečištěných studní. Ucpané kanály nestačily pobrat vodu, silnicemi teklo bahno z polí. Rybníky jsou naplněné na maximum, v Telči už přetéká jeho hráz. Studny tak jako v uplynulých dnech bahno po přívalovém dešti znečistilo opět na Třebíčsku.

Ministerstvo pro místní rozvoj nabízí obětem povodní příspěvek na nové bydlení či jeho opravu. Lidé, kteří přišli o domov úplně, mohou dostat 150.000 korun na domácnost. Domácnosti, kterým velká voda bydlení pouze poničila, mohou dostat 30.000 korun, to vše bez velké administrativy. O nenávratnou pomoc budou žádat starostové po sečtení škod, požádají ministerstvo o peníze a po jejich doručení je "na podpis" rozdají potřebným. Vedle nenávratných půjček bude ministerstvo nabízet jako za minulých povodních nízkoúročené půjčky. Ze Státního fondu bydlení budou moct lidé čerpat úvěry na opravy bytů ve výši 150.000 korun, na novou výstavbu fond nabídne 850.000 korun na jednu bytovou jednotku. "Odhady v této chvíli ještě nemáme. Předběžně počítáme s částkou sto milionů korun," uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Pro pomoc obcím na obnovu infrastruktury má ministerstvo k dispozici 45 milionů korun.

Záplavy v povodí Odry způsobily vodohospodářům předběžné škody 200 až 300 milionů korun. Povodeň poškodila hlavně hráze a jezy na Novojičínsku a Jesenicku. ČTK to řekl mluvčí Povodí Odry Čestmír Vlček. Výše škod podle něho ještě není konečná. "Je to skutečně předběžný odhad. Značná část poškození je u dna, například na dlážděném či kamenném opevnění břehů a hrází nebo na vytržených a odplavených kusech břehů," řekl Vlček. Úplný rozsah škod se podle něho projeví, až voda klesne na normální průtok.