Zprávy | Z archivu rubriky


Pragmatický přístup Evropské unie k dění na Kubě kritizuje šéf lidovců a exministr zahraničí Cyril Svoboda. Na soukromou a utajovanou návštěvu ostrova se vydal ve spolupráci s nadací Člověk v tísni 27. června. Po návratu do Prahy novinářům řekl, že "na ostrově svobody" distribuují potřebným léky pouze česká, nizozemská a polská ambasáda. Ostatní země EU podle něj vyměnily možnost svobodného přístupu a dialogu za pragmatickou politiku. Evropská unie se rozhodla zrušit sankce vůči Kubě před rokem. Opatření proti Kubě byla přijata po zákrocích komunistických úřadů proti disidentům v roce 2003 a zahrnovala i zákaz návštěv vysoce postavených činitelů. Formálně byla pozastavena v roce 2005. Po zrušení sankcí začali Kubu navštěvovat oficiální představitelé EU. Jak Svoboda řekl, málo z nich hovoří s disidenty. Naopak se podle něj objímají s oficiálními představiteli nedemokratického státu. Česko se v minulosti stavělo proti zrušení sankcí. Za odvolání opatření proti komunistickému ostrovu tlačilo hlavně Španělsko, které chtělo zlepšit vztahy s novým kubánským vedením po odchodu Fidela Castra. Po nástupu jeho bratra Raúla se zdálo, že režim oslabuje. Podle posledních zpráv nadace Člověk v tísni však nyní vláda opět zpřísnila represe vůči vlastním obyvatelům. Svoboda se na Kubě setkal s členy tamního disentu. Evropské země se podle něj mohou stydět za to, že se vzdaly politiky hájení lidských práv na Kubě.

Přívalové deště a záplavy ve čtvrtek opět zahrozily na Novojičínsku, kde hasiči museli evakuovat obyvatele podél Husího potoku u Fulneku. Bouře a přívalové deště sužovaly také Liberecký kraj a Trutnovsko. Na Třinecku odpoledne zasáhl blesk patnáctiletou dívku. Je popálena na rukou a nohou. Postižení oznámili další odhady škody. Agrární komora odhadla, že povodně zatím zemědělcům způsobily škody kolem 200 milionů korun, škody Povodí Moravy činí asi 50 až 70 milionů korun. Pojišťovny dosud vyřídily 462 škod za více než 11 milionů korun. Odhadují, že celkově vyplatí 1,7 miliardy korun. Humanitární organizace už na pomoc lidem v zaplavených oblastech shromáždily 40 milionů korun. U Fulneku po hodinové bouřce náhle vzrostla hladina Husího potoku a hasiči začali evakuovat obyvatele Vlkovic a Stachovic. Voda navíc zaplavila silnici mezi Fulnekem a městem Odry. Bouřky a záplavy udeřily také v Libereckém kraji a na Trutnovsku, kde zatopily sklepy, podemlely silnice z způsobily problémy s dodávkou elektřiny. Kvůli blesku, který zasáhl vedení vysokého napětí, zůstalo asi půl hodiny bez proudu 200.000 obyvatel Liberecka a Jablonecka. Ve středu večer blesková povodeň postihla Děčínsko, problémy s bouří a přívalovými dešti měl i Pardubický kraj. Bouřky opět mírně rozkolísaly i hladiny menších jihočeských toků. Pokles rozvodněné Blanice, která od neděle zaplavovala stovky domů a způsobila stamilionové škody, ale nezastavily. Platí na ní nejvýše první stupeň povodňové aktivity. V postižených oblastech se i nadále pečlivě sleduje výskyt infekčních chorob. Na Novojičínsku hygienici dosud zaznamenali 26 pacientů s průjmovým onemocněním, dva lidé museli být hospitalizováni. Už příští týden zde hrozí také zvýšený výskyt komárů, proto dostanou lidé od krajského úřadu repelenty a plánuje se plošná likvidace tohoto hmyzu. Velká voda od minulého týdne zatím v pěti krajích poškodila 2146 domů, z toho u 22 je nutná demolice. Záplavy si vyžádaly 13 lidských životů, hmotné škody se zatím odhadují na 5,6 miliardy korun.

Nájemné bude podle majitelů domů po ukončení jednostranného navyšování v roce 2010 nebo v roce 2012 stále 20 až 60 procent pod cenou místně obvyklého nájemného. Deregulované nájemné i po dosažení cílové částky v mnoha případech nepokryje náklady na takzvanou prostou reprodukci nemovitosti, uvedli na tiskové konferenci zástupci Občanského sdružení majitelů domů (OSMD). "Toto není ukončení regulace," řekl místopředseda OSMD Libor Dellin. "Největší rozdíly (mezi deregulovaným a místně obvyklým nájemným) budou v malých obcích v blízkosti velkých měst," doplnil předseda OSMD Tomislav Šimeček. Do nákladů vlastníků domů se podle Šimečka počítají vedle výdajů na provoz, údržbu a opravy také náklady spojené s částečnou neobsazeností, soudními spory, nedobytnými pohledávkami a odpisy. OSMD nyní odhaduje tyto náklady na 57 korun měsíčně za metr čtvereční. Podle Šimečka přibývá lidí, kteří nemají dost prostředků na zaplacení regulovaného nájmu, jde zejména o seniory a nezaměstnané. Šimeček se obává, že neexistence státních dávek pro tyto lidi může vést k problémům. Znovu tak vyzval zákonodárce, aby přijali zákon o sociálním bydlení. Ten by měl podle něj zajistit, aby lidé nemuseli platit za bydlení více než 25 procent ze svých příjmů včetně úspor. Šimeček považuje rozhodnutí některých městských částí nenavyšovat nájemné v roce 2010 za nespravedlivé vůči občanům, kteří v bytech s regulovaným nájemným nebydlí. Podle něj půjdou tyto dotace na úkor jiných důležitých výdajů.