Zprávy | Z archivu rubriky

Úřednické vládě Jana Fischera v červnu důvěřovalo 55 procent české veřejnosti, tedy dvaapůlkrát více, než kolik lidí důvěřovalo v dubnu předchozímu koaličnímu kabinetu Mirka Topolánka. Vládě v demisi tehdy věřilo 20 procent lidí. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Důvěra ve Fischerovu vládu je zároveň nejvyšší projevená důvěra vládě od září 2008. Nejvíce Čechů důvěřuje ale prezidentovi republiky, v červnu to bylo 66 procent lidí. Od května se tento podíl zvýšil o pět procentních bodů. Ombudsmanovi v červnu věřilo 65 procent lidí.

Tradičně velký počet lidí důvěřuje i obecním a krajským zastupitelstvům. Svou důvěru jim vyjádřilo 64 a 46 procent dotázaných. V porovnání s předchozím průzkumem se v jejich případě výsledky příliš nezměnily. Osmadvacet procent populace důvěřuje Senátu a o tři procenta nižší důvěru získala Poslanecká sněmovna. Od května si obě parlamentní komory polepšily, konkrétně o čtyři a šest procent. Ústavnímu soudu věří 52 procent dotázaných.

Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřilo 12 procent lidí a nespokojenost 59 procent. Zhruba čtvrtina Čechů uvedla, že není spokojena, ani nespokojena. Oproti květnu se výsledky zásadně nezměnily.

Státní dluh České republiky stoupl ke konci června na 1,137 bilionu korun. Od počátku roku se tak zvýšil o téměř 138 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na každého Čecha připadá dluh více než 108.000 korun. Za posledních 12 měsíců stát zvýšil svůj dluh o 204 miliard korun. Za celý loňský rok pak stoupl státní dluh o přibližně 107 miliard korun. Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky. "Vzhledem ke světové finanční krizi, a tím i vyšší výpůjční potřebě vlády, byly překročeny vyhlášené cíle finančního programu," upozornilo ministerstvo. Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, hrozí ale jeho výrazný růst.

Světová ekonomika letos klesne asi o 1,4 procenta, příští rok by se ale měla vrátit k růstu, který by mohl dosahovat 2,5 procenta. Ve svém aktualizovaném výhledu to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Prognóza je nepatrně horší, než fond uváděl v dubnu, kdy letošní propad odhadoval na 1,3 procenta.

Prezident Václav Klaus podepsal dohodu o přistoupení Česka k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). ČTK to sdělil Martin Erva z tiskového odboru Hradu. Českou republiku za to, že stále neratifikovala zavedení ICC, v lednu kritizovalo parlamentní shromáždění Rady Evropy. Český parlament uznal mezinárodní tribunál po několikaletém váhání loni v říjnu, kdy ho schválila Poslanecká sněmovna. Senát tak učinil o tři měsíce dříve. Se schvalováním smlouvy parlament otálel kvůli pochybnostem, zda je dokument v souladu s českým ústavním pořádkem. Za to se zaručil tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Česko bylo posledním státem Evropské unie, který dohodu neměl schválenu, byť ji jeho zástupci podepsali už v dubnu 1999. Soud ale zatím neuznaly Rusko, Čína nebo USA, což jsou tři z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Úkolem Mezinárodního trestního soudu je stíhat nejzávažnější zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidy.

Kanada loni a za první čtyři měsíce letošního roku udělila azyl 132 českým žadatelům. Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky za tu dobu stihla projednat a uzavřít 334 českých žádostí, z toho většinu zamítla. Úřady ovšem zatím projednaly jen zlomek z celkem 2581 českých žádostí. Vyplývá to z informací kanadského velvyslanectví v Praze, které získala ČTK. Kanadské velvyslanectví v Praze uvedlo, že úřady v letošním prvním pololetí zaregistrovaly 1720 českých žádostí, což je dvakrát víc než za celý loňský rok. ČR je v počtu žadatelů hned za prvním Mexikem. Kvůli tomu Ottawa vážně hrozí Praze opětovným zavedením víz.Do Kanady jezdí z Česka vesměs Romové, kteří si stěžují na diskriminaci.

Do vyjednávání o udržení bezvízového styku s Kanadou zapojilo Česko i Evropskou komisi. Ministr zahraničí Jan Kohout rádiu Impuls řekl, že téma probere končící šéf Evropské komise José Barroso na okraji summitu G8 v italské Aquile s Kanaďany. Výsledky diplomatických jednání mezi Prahou a Ottawou, která mají pokračovat do konce týdne, vidí Kohout nicméně spíše pesimisticky. Kanada podle něj svou mediální politikou naznačuje, že k zavedení víz přistoupí. Ministr zahraničí považuje situaci za nedůstojnou. Podle neoficiálních informací chce Kanada o vízech rozhodnout do začátku příštího týdne, oficiálně ale tuto informaci české diplomacii nikdo nepotvrdil, uvedl Kohout. Podle Kohouta reaguje Kanada příliš ostře, Praha hledá řešení, které by nepostihovalo české občany plošně. Ve hře je podle Kohouta například zavedení kontrol na letištích a řada dalších měkčích opatření, než zrušení bezvízového styku.

Migraci českých Romů do Kanady za azylem provází klientský systém, na kterém mají "profesní a finanční zájem" bývalí občané České a Slovenské republiky. Ve zprávě, kterou loni zadal jeden z úřadů státní správy, to uvádí sociolog Roman Krištof, bývalý ředitel kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity. V dokumentu, jehož závěry má ČTK k dispozici, jako "prospektorku" azylové migrace přímo jmenuje bývalou studentku romistiky na Univerzitě Karlově v Praze Karolínu Bánomovou z Ústí nad Labem, která v Kanadě získala azyl v roce 1997, a Paula St.Claira, vedoucího Romského komunitního centra v Torontu. "Dává skrze neformální informační síť zájemcům o azylovou migraci vědět, kdy je vhodná doba k příletu do Kanady a podání žádosti o azyl. Takovouto vhodnost časování Bánomová určuje podle informací od členů kanadského výboru pro přistěhovalectví a utečence (IRB), u kterých požívá důvěry a uznání," napsal Krištof v materiálu. Bánomová se na webu romea.cz proti Krištofovým tvrzením v rozhovoru pro Lidové noviny ostře ohradila s tím, že jde o obvinění bez důkazů na základě "vyšinuté teorie". Krištof Bánomovou a St.Claira v textu označuje za "prospektory". "Být prospektorem je druh výdělečné činnosti založené na zprostředkovatelství, která nemusí nijak kolidovat se zákony té které země, a v tomto případě nekoliduje. Prospektor je termín sociálních věd, respektive migračních studii, není v něm a priori nic hanlivého," reagoval pro ČTK Krištof.

Starostům obcí na jihu Čech, které v posledních dvou týdnech vyplavily přívalové deště a rozvodněné řeky, vadí údajně neudržované toky i stav krajiny. Chtějí se více zaměřit na prevenci povodní, které podle nich mohou přijít kdykoli znovu. Podle zástupců vlády, kteří se setkali se starosty ve Vodňanech, by mohla finanční pomoc přijít už do měsíce. Na jihu Čech podle odhadů letos záplavy napáchaly stamilionové škody. Podle starostky Volyně Lenky Nestřebové se dalo škodám předejít, pokud by bylo vyčištěno koryto řeky Volyňky. Ležela tam ale prý půlmetrová vrstva bahna. Vodňanský starosta Václav Heřman zdůraznil, že chyby se dělají i v hospodaření na polích, kde se pěstuje hlavně řepka či kukuřice, a krajina není schopna zadržet žádnou vodu. Pomoci by podle starostů mohlo i hustější rozmístění srážkoměrů. Obce by varovaly před jinak nepředvídatelnými přívalovými lijáky. Podle prachatického starosty Jana Bauera obce i podnikatelé volají také po poradenství. "Jenom se vynakládají peníze na odstraňování škod, přitom se to může stát za pár dní znovu," zdůraznil Bauer. Chybou také je povolování staveb v záplavových zónách.

Klienti nahlásili tuzemským pojišťovnám po záplavách, které zasáhly v minulých dnech a týdnech část země, 11.621 škod za celkem 1,45 miliardy korun. Pojišťovny odhadují, že počet pojistných událostí přesáhne 17.000 a celkové škody se přiblíží dvěma miliardám korun. Vyplývá to z aktuální statistiky, kterou ČTK poskytla Česká asociace pojišťoven (ČAP). Pojišťovny doposud vyřídily téměř 1300 škod za více než 44 milionů korun. Na zhruba čtyři stovky ještě nevyřízených pojistných událostí vyplatily na zálohách dalších 27 milionů korun. Třetí nejtragičtější záplavy v novodobé historii Česka si vyžádaly nejméně 14 lidských životů a způsobily škody až šest miliard korun. Humanitárním organizacím se zatím podařilo vybrat 60 milionů korun.

Kvůli vydatnému dešti stoupla v noci na středu hladina Dyje, rozvodnily se i menší toky v povodí Odry. Voda už ale žádné škody nenapáchala. Podle Českého hydrometeorologického ústavu totiž pršelo oproti původnímu očekávání méně. Meteorologové ve středu dopoledne odvolali výstrahu před extrémními srážkami, která měla původně platit až do večera.