Zprávy | Z archivu rubriky

Vyjednávání s Kanadou přinesla podle ministra zahraničí Jana Kohouta obrat v otázce zavedení víz pro české občany. Kanada poté, co do diskusí zasáhla Evropská komise, znejistěla, řekl Kohout v televizním diskusním pořadu s tím, že v úterý zřejmě Ottawa vízovou povinnost pro Čechy nezavede. Podle ministra prý narostla pravděpodobnost, že pravidla cestování do Kanady budou upravena jiným režimem - například elektronickými registracemi či kontrolami na letištích.

Kanada zvažuje znovuzavedení vízové povinnosti zrušené v roce 2007 kvůli zvyšujícímu se počtu žadatelů o azyl z ČR. V posledních týdnech se ale podle Kohouta ukazuje, že počet českých žadatelů o azyl v Kanadě klesá, a naopak že Romové, kteří v Kanadě požádali o azyl, mají v úmyslu se do Česka vrátit. Kohout stejně jako bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg vidí za odlivem Romů do Kanady i snahu některých lidí se na exilu přiživit. Do Kanady chce v každém případě v dohledné době jet, aby viděl situaci na místě.

Předsedové parlamentních stran by měli podle ministra zahraničí Jana Kohouta vždy dát diplomatům vědět, že se chystají do zahraničí. Vyhnou se tak různým interpretacím svého jednání. Kohout tak reagoval na spory kolem nedávného setkání předsedy ČSSD Jiřího Paroubka s ruským premiérem Vladimirem Putinem v Moskvě. I když se Paroubek cestou do Ruska nedostal do žádného konfliktu s českou diplomacií, nebylo podle Kohouta šťastné, že šéf sociálních demokratů během cesty nekomunikoval s velvyslancem v Rusku Miroslavem Kostelkou.

Podle Hospodářských novin šéf nejsilnější opoziční strany v Moskvě při jednání s premiérem Putinem obešel českou ambasádu. Putinovi údajně navíc slíbil, že využije téma umístění radaru americké protiraketové obrany v kampani před mimořádnými sněmovními volbami. Proti článku se koncem týdnu ohradil Lidový dům. Paroubkův poradce Petr Dimun v tiskové zprávě napsal, že Paroubek v Moskvě nic nesliboval, pouze zopakoval názor ČSSD na otázku radarové základny USA, který je dlouhodobě a veřejně znám.

Náklady na oživení vodních toků, aby byly znovu schopné při povodních lépe zadržovat vodu, by byly zhruba 115 miliard korun. V pořadu České televize to uvedl ministr životního prostředí Ladislav Miko. Peníze by měly jít z většiny ze státního rozpočtu, zhruba sedmi miliardami by mohla přispět Evropská unie. Revitalizaci potřebuje podle údajů ministerstva zhruba 45.000 kilometrů řek, říček a potoků, jejichž koryto se v minulosti nevhodným zásahem člověka změnilo. Kolem toků mají znovu vzniknout nivy zarostlé původními porosty, které budou lépe zadržovat vodu v krajině a brzdit povodňovou vlnu. Podle ministra je často větší problémem než nedostatek peněz neochota vlastníků či správců řek ke spolupráci.

Obce na Králicku postupně získávají od armády objekty bývalého československého opevnění vybudované před druhou světovou válkou. Ministerstvo obrany nechává bunkry a pevnosti geodeticky zaměřit a zanést do katastru nemovitostí, což je podmínkou převodu. V budoucnu by měly sloužit jako muzeum opevnění provozované neziskovými organizacemi, řekl ČTK místostarosta Králík Čestmír Doubrava. V budoucnu by mělo opevnění takzvané Králické pevnostní oblasti tvořit turisticky atraktivní cíl.

Vítězem 44. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech se stal celovečerní debut belgického režiséra a scenáristy Frédérika Dumonta Anděl u moře. Za příběh dvanáctiletého chlapce, jehož týrá jeho psychicky nemocný otec, získal ve Velkém sále hotelu Thermal Velkou cenu Křišťálový glóbus dotovanou částkou 30.000 dolarů (asi 560.000 korun). Český zástupce v hlavní soutěži chyběl. Stejnou sošku, ovšem za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, převzal za ovací publika americký divadelní a filmový herec, režisér a producent John Malkovich. Mezinárodní porota udělila dále zvláštní cenu a částku 20.000 dolarů (asi 370.000 korun) íránskému psychologickému dramatu Dvacet, jeho režisérem je Abdolrezá Kahani.

Nejlepším dokumentem je slovenský snímek Osadné režiséra Marka Škopa. Jeho hlavní hrdinové - pravoslavný kněz, starosta a rusínský aktivista - putují ze zapadlé vesnice na východě Slovenska do Bruselu. Chtějí u svých europoslanců získat podporu pro velkolepé plány na podporu cestovního ruchu. Nejlepší herečkou byla vyhlášena Paprika Steen za film Aplaus, nejlepšími herci Olivier Gourmet za Anděl u moře a Paul Giamatti za film Duše Paula Giamattiho. Cenu diváků získala izraelská komedie Na velikosti záleží. Popisuje i společenský tlak vyvíjený na lidi s nadváhou. Sedmé místo v divácké kategorii obsadil český film Líbáš jako bůh.

Slavnostní večer si nenechala ujít řada osobností. Mezi těmi, kteří usedli v zaplněném sále Thermalu, byli třeba exprezident Václav Havel, ministr zahraničí Jan Kohout nebo ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Ocenění předávali například herci Isaach De Bankolé, Roy Marsden, Laura Moranteová, Konstantin Lavroněnko a Antonio Banderas. Banderas si z Karlových Varů také sám odvezl cenu prezidenta festivalu. Prezident přehlídky Jiří Bartoška na závěr poděkoval státu, městu i kraji, všem partnerům, divákům a svým spolupracovníkům. "Festival končí, zvu vás na 45. ročník od 2. do 10. července," uvedl.

Letos festival nabídl celkem 232 filmů, z nich 194 hraných a 38 dokumentů. I zahraniční hvězdy jsou zájmem diváků překvapeny, občas šokovány atmosférou přehlídky, kdy do sálu přijde na předpůlnoční projekci na 1500 lidí. "Bylo příjemné, že John Malkovich a Antonio Banderas přijeli na závěr. Také by mohli říci, že se určitých akcí nezúčastní, ale byli absolutně dokonalí," řekl prezident festivalu Jiří Bartoška. Malkovich si prý cestou do Varů zaškrtl pětadvacet filmů, které chtěl vidět. Banderase pochválil i moderátor Marek Eben. Podle něj se nestává tak často, aby herec takového formátu zůstal nohama na zemi a rozdal desítky autogramů a rozhovorů. Neplánovanou reklamu udělal festivalu legendární hudebník, producent, aranžér i autor filmové hudby Quincy Jones, když se zúčastnil večera nadace Slunečnice. Psalo se, že nebyl na pohřbu zpěváka Michaela Jacksona, protože byl právě v Karlových Varech, čímž podle Bartošky vzrostl zájem o internetové stránky této přehlídky www.kviff.com. Od ledna je vyhledalo 290.000 lidí ze 170 zemí.

Radista Jiří Potůček - Tolar z proslulé skupiny Silver A, která za války na území protektorátu zajišťovala mimo jiné rádiové spojení s exilovou vládou v Londýně, má svůj pomník v Břasích. Jeho autorka Helena Sequensová mu dala podobu padáku, na němž koncem prosince 1941 seskočil, informoval ČTK starosta Jan Špilar. Potůčkův pomník byl odhalen k 90. výročí jeho narození v Břasích. Tam stojí dosud dům, kde žil.

Úkolem skupiny Silver A, v níž Jiří Potůček - Tolar působil, bylo zajistit rádiové spojení s Londýnem. Velitelem skupiny byl nadporučík Alfréd Bartoš, jeho zástupcem Josef Valčík. Seskočili 29. prosince u Pardubic, poté začali budovat rozsáhlou síť spolupracovníků. V březnu 1942 začalo skupině hrozit prozrazení. Valčík odešel do Prahy, aby pomohl s naváděním bombardérů na plzeňskou Škodovku. Poté se připojil ke skupině Operace Anthropoid a chystal atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Po něm se ukrýval s parašutisty v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Praze, kde se po boji zastřelil. Na útěku před gestapem se smrtelně postřelil také Bartoš. Zátah připravilo gestapo i na Potůčka, který se ukrýval u sedláka v obci Končiny u Červeného Kostelce. Z obklíčení se mu podařilo prostřílet a utéci. Poté se neúspěšně pokusil najít úkryt. Vyčerpaný usnul 2. července v lesíku poblíž Pardubic, kde ho zastřelil český četník.

Čeští silniční dopravci od ledna do března přepravili 60 milionů tun zboží, což je o čtvrtinu méně než loni. Podle aktuálních statistik ministerstva dopravy je to nejhorší čtvrtletní výsledek za poslední léta. Dopravci nečekají lepší čísla ani za další dva kvartály, v některých aspektech prý bude situace ještě horší. "Světlo na konci tunelu není vidět, naopak máme obavy, že se to ještě prohloubí," uvedl mluvčí sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martin Felix. Podle něj se někteří zákazníci dostávají do platební neschopnosti, což ohrožuje existenci dopravních firem. Česmad zatím eviduje 100 členských firem, které v důsledku krize zkrachovaly.

Cestovní kancelář RETUR zkrachovala, zrušila všechny své zájezdy a od pátku je v insolvenčním řízení. ČTK to potvrdil mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Tomio Okamura. Zájezdy podle něj mělo u kanceláře zaplaceno až několik stovek klientů, peníze by měli dostat zpět od pojišťovny. V Česku je to letos druhý případ krachu cestovní kanceláře. RETUR prodával zájezdy hlavně do Bulharska, loni měl podle Okamury asi 1500 klientů. Letos v květnu ho původní majitelé prodali. Nový majitel Lukáš Hlavenka figuruje podle obchodního rejstříku jako jednatel ve třech desítkách firem, značná část z nich je v likvidaci. S AČCKA ani s klienty nekomunikuje, uvedl Okamura.

Zhruba 70 klientů cestovní kanceláře Tomi Tour nedostalo po příletu do Egypta domluvené ubytování. Objednaný hotel je po nočním příletu odmítl přijmout, s náhradním ubytováním nejsou turisté spokojeni. Uvedl to server tn.cz. Nejde o první podobný problém této kanceláře, v souvislosti s Egyptem se dříve vyskytly také informace o údajných dluzích firmy vůči egyptským partnerům. To ale marketingový ředitel a reklamní tvář cestovky Václav Fischer označil za nesmysl.

Nižší zájem turistů letos hlásí většina českých cestovek. Cestovní ruch je jednou z oblastí, které výrazně zasáhla ekonomická krize. Podle nedávného zjištění ČTK se na letošní léto prodává zhruba o 15 procent méně zájezdů než loni.

Sedmačtyřicetiletý český skialpinista zahynul při pádu ve švýcarských Alpách, když sestupoval z hory Dent Blanche. Na výstup se muž vydal v doprovodu dalšího Čecha, upřesnila policie. "Během sestupu kolem sedmé hodiny večerní, když se nacházeli na jižním hřbetu ve výšce 3700 metrů, jeden ze skialpinistů z dosud neznámých důvodů spadl. Byl na místě mrtev," uvedla policie. Dent Blanche (Bílý zub) je hora ve Walliských Alpách (známé také jako Penninské Alpy).

Pražský policejní antikonfliktní tým, jehož členové se při demonstracích či jiných hromadných akcích pohybují uvnitř velkého davu a upozorňují lidi na možné konflikty se zákonem, zasahoval v prvním pololetí letošního roku sedmačtyřicetkrát. Za celý loňský rok se zúčastnil 23 zásahů. Počet letošních akcí týmu v metropoli zvýšila podstatně opatření, která si vyžádalo české předsednictví EU. Tým tak zasahoval třeba při návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy v hlavním městě či při omezení výstupu z metra v okolí Vyšehradu kvůli bezpečnosti při jednání evropských politiků v nedalekém Kongresovém centru. V první polovině letošního roku také policisté z týmu zasahovali v hlavním městě u devíti fotbalových utkání, při 12 demonstracích. Stejné týmy fungují ve všech krajích.

Tým vznikl v polovině roku 2007 jako reakce na zásah policie při technoparty CzechTek 2005 v Mlýnci na Tachovsku. Tehdy při tvrdém zásahu byly zraněny desítky technařů a policistů, kteří proti účastníkům použili kromě pendreků a ochranných štítů i vodní dělo a slzný plyn.