Zprávy | Z archivu rubriky

Piráti na vlnách je název snímku, jímž se karlovarský festival v sobotu před půlnocí rozloučí s diváky. "Záměrně jsme pro závěrečný ceremoniál vybrali jakési odlehčení od chmurných a dramatických příběhů, které po devět dnů zaplňovaly plátna festivalových kin," řekla ČTK umělecká ředitelka Eva Zaoralová. Snímek Piráti na vlnách vznikl v britsko-německé koprodukci. Režisér a scenárista Richard Curtis obsadil do hlavní role Philipa Seymoura Hoffmana. Příběh vychází ze skutečné události, kdy v roce 1966, v nejslavnější éře britské populární hudby, věnovala jediná oficiální rozhlasová stanice BBC rokenrolu pouhé dvě hodiny vysílacího času týdně. Skupinka rozhněvaných diskžokejů se proto rozhodla rozjet pirátské vysílání, kde by svou milovanou hudbu hráli čtyřiadvacet hodin denně. A 25 milionů lidí, více než polovina britské populace, začala poslouchat jejich Radio Rock, vysílající mimo britské území z lodi plující v mezinárodních vodách Severního moře. Piráti porušující zákon byli však pro ministra Dormandyho natolik nepřijatelní, že se rozhodl je zlikvidovat. Snímek vypovídá i o tom, jak na to zareagovali fanoušci Radia Rock. Závěrečnou projekci má uvést producentka Hilary Bevan Jonesová, s níž přijede o její manžel Roy Marsden, známý divákům jako slavný britský inspektor Dalgliesh.

V Ostravě pokračuje multižánrový hudební festival Colours of Ostrava. Čtyřdenní přehlídku v neděli uzavře americký funkový saxofonista, zpěvák a velký showman Maceo Parker. Program festivalu se odehrává na 11 scénách a nabízí i bohatý doprovodný program - divadelní představení, diskuse, filmy v kinokavárně, workshopy a dětský svět.

Jihomoravské Znojmo žije od pátku festivalem klasické hudby, který je letos věnován především dílu skladatele Josepha Haydna. Lidé se mohou těšit například na recitály houslisty Pavla Šporcla a mimořádné festivalové nastudování Haydnovy opery Život na Měsíci. Přehlídka se letos znovu rozrostla. Poprvé se rozšířila také na zámky v okolí Znojma, řekla ČTK mluvčí festivalu Petra Klobasová. Haydn letos patří k nejčastěji uváděným klasikům v celém hudebním světě. Od jeho úmrtí v květnu uplynulo 200 let. Přehlídka trvá 17 dní. Patrně největší zájem publika vyvolávají oba Šporclovy recitály. Konají se v pondělí a úterý. Značný zájem publika vyvolává také premiéra festivalové opery. Tvůrčí tým ji poprvé uvede 18. července na nádvoří Jihomoravského muzea.

Český cyklista Roman Kreuziger se v nejdelší etapě letošní Tour de France, která po 224 km skončila náročným stoupáním do stanice lanovky Andorre Arcalis, neudržel s nejlepšími a obsadil 35. příčku s odstupem 4:48 na vítěze, francouzského debutanta Brice Feillua. V průběžném pořadí klesl o tři místa na 14. pozici.

Fotbalista Pavel Nedvěd zvažuje podle italského tisku angažmá v Interu Milán, který má o bývalého kapitána české reprezentace velký zájem. Deník Tuttosport napsal, že český záložník už o případné spolupráci mluvil se šéfem italského mistra Massimem Morattim a trenérem Josém Mourinhem. Nedvěd podle listu s přestupem do Milána váhá, protože si není jistý, zda by tím nepopudil fanoušky Juventusu, s kterým se letos po osmi letech rozloučil. Držitel Zlaté míče z roku 2003 navíc stále neoznámil, jestli bude ve fotbalové kariéře pokračovat.

Slovenský fotbalista Matej Krajčík a tuniský reprezentant Hocine Ragued se definitivně stali posilami Slavie Praha. Defenzivní záložník Ragued podepsal se Slavií smlouvu na čtyři roky, Krajčík na rok s následnou roční opcí. Oba přišli jako volní hráči, Ragued z belgického Monsu, Krajčík z italské Regginy. Počet posil mistrovského celku tak vzrostl již na osm. Již dříve Slavia získala Benjamina Vomáčku, Vitalije Trubilu, Stanislava Vlčka, Risto Naumova, Ondřeje Čelůstku a Adama Hlouška.

Fotbalový reprezentant Jaroslav Plašil se stal posilou francouzského mistra Girondins Bordeaux. Zatímco v uplynulé sezoně bojoval s Pamplonou o záchranu ve španělské lize, nyní se může těšit na zápasy v Lize mistrů.

Hokejový útočník Aleš Kotalík podepsal v zámořské NHL tříletou smlouvu s vedením New Yorku Rangers. Za dané období si podle informací televizní společnosti TSN vydělá bývalý hráč Edmontonu celkem devět milionů dolarů. Český reprezentant byl po uplynulé sezoně volným hráčem.

Úřednické vládě Jana Fischera v červnu důvěřovalo 55 procent české veřejnosti, tedy dvaapůlkrát více, než kolik lidí důvěřovalo v dubnu předchozímu koaličnímu kabinetu Mirka Topolánka. Vládě v demisi tehdy věřilo 20 procent lidí. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Důvěra ve Fischerovu vládu je zároveň nejvyšší projevená důvěra vládě od září 2008. Nejvíce Čechů důvěřuje ale prezidentovi republiky, v červnu to bylo 66 procent lidí. Od května se tento podíl zvýšil o pět procentních bodů. Ombudsmanovi v červnu věřilo 65 procent lidí.

Tradičně velký počet lidí důvěřuje i obecním a krajským zastupitelstvům. Svou důvěru jim vyjádřilo 64 a 46 procent dotázaných. V porovnání s předchozím průzkumem se v jejich případě výsledky příliš nezměnily. Osmadvacet procent populace důvěřuje Senátu a o tři procenta nižší důvěru získala Poslanecká sněmovna. Od května si obě parlamentní komory polepšily, konkrétně o čtyři a šest procent. Ústavnímu soudu věří 52 procent dotázaných.

Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřilo 12 procent lidí a nespokojenost 59 procent. Zhruba čtvrtina Čechů uvedla, že není spokojena, ani nespokojena. Oproti květnu se výsledky zásadně nezměnily.

Státní dluh České republiky stoupl ke konci června na 1,137 bilionu korun. Od počátku roku se tak zvýšil o téměř 138 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na každého Čecha připadá dluh více než 108.000 korun. Za posledních 12 měsíců stát zvýšil svůj dluh o 204 miliard korun. Za celý loňský rok pak stoupl státní dluh o přibližně 107 miliard korun. Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky. "Vzhledem ke světové finanční krizi, a tím i vyšší výpůjční potřebě vlády, byly překročeny vyhlášené cíle finančního programu," upozornilo ministerstvo. Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, hrozí ale jeho výrazný růst.

Světová ekonomika letos klesne asi o 1,4 procenta, příští rok by se ale měla vrátit k růstu, který by mohl dosahovat 2,5 procenta. Ve svém aktualizovaném výhledu to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Prognóza je nepatrně horší, než fond uváděl v dubnu, kdy letošní propad odhadoval na 1,3 procenta.

Prezident Václav Klaus podepsal dohodu o přistoupení Česka k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). ČTK to sdělil Martin Erva z tiskového odboru Hradu. Českou republiku za to, že stále neratifikovala zavedení ICC, v lednu kritizovalo parlamentní shromáždění Rady Evropy. Český parlament uznal mezinárodní tribunál po několikaletém váhání loni v říjnu, kdy ho schválila Poslanecká sněmovna. Senát tak učinil o tři měsíce dříve. Se schvalováním smlouvy parlament otálel kvůli pochybnostem, zda je dokument v souladu s českým ústavním pořádkem. Za to se zaručil tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Česko bylo posledním státem Evropské unie, který dohodu neměl schválenu, byť ji jeho zástupci podepsali už v dubnu 1999. Soud ale zatím neuznaly Rusko, Čína nebo USA, což jsou tři z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Úkolem Mezinárodního trestního soudu je stíhat nejzávažnější zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidy.

Kanada loni a za první čtyři měsíce letošního roku udělila azyl 132 českým žadatelům. Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky za tu dobu stihla projednat a uzavřít 334 českých žádostí, z toho většinu zamítla. Úřady ovšem zatím projednaly jen zlomek z celkem 2581 českých žádostí. Vyplývá to z informací kanadského velvyslanectví v Praze, které získala ČTK. Kanadské velvyslanectví v Praze uvedlo, že úřady v letošním prvním pololetí zaregistrovaly 1720 českých žádostí, což je dvakrát víc než za celý loňský rok. ČR je v počtu žadatelů hned za prvním Mexikem. Kvůli tomu Ottawa vážně hrozí Praze opětovným zavedením víz.Do Kanady jezdí z Česka vesměs Romové, kteří si stěžují na diskriminaci.

Do vyjednávání o udržení bezvízového styku s Kanadou zapojilo Česko i Evropskou komisi. Ministr zahraničí Jan Kohout rádiu Impuls řekl, že téma probere končící šéf Evropské komise José Barroso na okraji summitu G8 v italské Aquile s Kanaďany. Výsledky diplomatických jednání mezi Prahou a Ottawou, která mají pokračovat do konce týdne, vidí Kohout nicméně spíše pesimisticky. Kanada podle něj svou mediální politikou naznačuje, že k zavedení víz přistoupí. Ministr zahraničí považuje situaci za nedůstojnou. Podle neoficiálních informací chce Kanada o vízech rozhodnout do začátku příštího týdne, oficiálně ale tuto informaci české diplomacii nikdo nepotvrdil, uvedl Kohout. Podle Kohouta reaguje Kanada příliš ostře, Praha hledá řešení, které by nepostihovalo české občany plošně. Ve hře je podle Kohouta například zavedení kontrol na letištích a řada dalších měkčích opatření, než zrušení bezvízového styku.