Zprávy | Z archivu rubriky

Pád Topolánkovy vlády během českého předsednictví Evropské unie nebyl šťastný. Europoslancům to ve Štrasburku řekl český premiér Jan Fischer v projevu, ve kterém shrnul výsledky šestiměsíčního působení Česka v čele EU. Na rozdíl od mnohých si však nemyslí, že by vládní krize v ČR poškodila celou unii. Zejména kvůli pádu české vlády bývá české předsednictví EU, které skončilo v červnu, hodnoceno v zahraničí spíše negativně. Češi měli navíc podle analytiků smůlu, že jejich slavný moment v čele EU přišel po ambiciózním francouzském předsednictví, navíc v době ekonomické krize a v okamžiku, kdy se unie snaží dořešit institucionální reformy. Předseda Evropské komise José Barroso nicméně v plénu české předsednictví chválil. Od řady dalších poslanců, kteří v debatě vystupovali, se chvály dostávalo především premiéru Fischerovi a kritika naopak zněla na adresu českého prezidenta Václava Klause.

Sociálnědemokratický europoslanec Libor Rouček (ČSSD) bude jedním ze 14 místopředsedů Evropského parlamentu. Ve Štrasburku jej zvolili zákonodárci na své ustavující schůzi. Rouček bude v novém EP vůbec nejvýše postaveným Čechem, přestože jeho funkce bude spíše ceremoniální. Jeho volba však nebyla vůbec jednoduchá, stejně jako volba dalších místopředsedů. Nutnou nadpoloviční většinu získali v prvním kole jen tři kandidáti, ve druhém nikdo a ve třetím kole bylo zvoleno 11 nominovaných s nejlepším výsledkem.

Češi, kteří budou v říjnu volit poslance na zastupitelských úřadech v zahraničí, si budou vybírat z kandidátek předložených v Královéhradeckém kraji. Rozhodla o tom Státní volební komise. Vybraný kraj vylosoval člen komise za ministerstvo vnitra Václav Henych. Kandidátky hlavních parlamentních stran v Královéhradeckém kraji povedou do předčasných voleb poslankyně Hana Orgoníková (ČSSD), poslanec Jozef Kochan (ODS), poslankyně Soňa Marková (KSČM), Jiří Vitvar (KDU-ČSL) a Jiří Kulich (Strana zelených). K výsledkům voleb v Královéhradeckém kraji budou připočteny výsledky hlasování ze zvláštních volebních okrsků v cizině podle působnosti českých vyslanectví a konzulátů vyjma honorárních. Počet zahraničních Čechů, kteří se sněmovních voleb chtějí zúčastnit, má být znám po 30. srpnu. Do té doby mají Češi, kteří mají bydliště mimo Českou republiku, své vyslanectví písemně požádat o zapsání do zvláštního seznamu voličů. Krajané měli možnost vybírat poslance v zahraničí již dvakrát. Poprvé tomu bylo při sněmovních volbách v roce 2002, kdy si vybírali mezi jihomoravskými kandidáty. K volbám ale přišlo jen kolem 3700 lidí z odhadovaného počtu až 70.000 voličů.

Tři noví poslanci ve středu ve sněmovně převzali z rukou jejího předsedy Miloslava Vlčka příslušná osvědčení. Sociální demokraté Jitka Vojtilová a Petr Hájek nahradí Roberta Duška a Zuzanu Brzobohatou, kteří byli počátkem června zvoleni do Evropského parlamentu. Třetí náhradník Zdeněk Besta, rovněž z ČSSD, vystřídá Petra Rafaje, který byl jmenován šéfem Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Nováčci ale v parlamentních lavicích nebudou dlouho - už počátkem října se totiž uskuteční předčasné volby, které rozhodnou o novém složení dolní komory.

Česká vláda na úterní mimořádné schůzi zkritizovala krok Ottawy, která se rozhodla zavést pro české občany víza. Vláda podle očekávání reagovala odvoláním českého velvyslance z Kanady, zavedením víz pro tamní diplomaty a vtažením Evropské unie do hry. Evropská komise už nad kanadským krokem vyjádřila lítost a naději, že je pouze dočasný. Ministerstvo zahraničí se v reakci na kanadský krok rozhodlo povolat zpět do Prahy "ke konzultacím" českého velvyslance v Kanadě, což je tradiční gesto poukazující na zhoršení vztahů mezi zeměmi. Česká diplomacie se obrátila na Brusel s poukazem na takzvanou klauzuli solidarity umožňující členským zemím unie zavést pro Kanadu reciproční víza. Fischer již ve Štrasburku požádal o její aktivaci. Po jednání s předsedou Evropské komise José Barrosem řekl, že je zvědavý, jak ostatní členské státy EU zareagují. Mluvčí Evropské komise ale vyloučil, že by unie zavedla plošná víza okamžitě jako reciproční krok. Evropská komise musí reagovat na české oznámení nejpozději do tří měsíců. Svou podporu Praze již vyjádřilo Slovensko.

Švédské předsednictví Evropské unie se ve středu vyslovilo příznivě k možnosti zavedení víz pro Kanaďany při cestách do zemí unie v reakci na kanadské rozhodnutí zavést vízovou povinnost pro české občany. Podle agentury AFP ale upozornilo, že návrh musí podat Evropská komise. "Jakožto předsednická země EU jsme (v takových případech) nakloněni reciprocitě. Podání návrhu ale přísluší Evropské komisi, protože ta má mechanismus reciprocity na starosti," řekl podle agentury ve Stockholmu švédský ministr pro přistěhovalectví Tobias Billström. Evropská komise ale dala ve Štrasburku najevo, že s rozhodnutím nebude spěchat. Její předseda José Manuel Barroso na zasedání Evropského parlamentu řekl, že zprávu, ve které bude reagovat na zavedení kanadských víz pro české občany, vydá komise asi v září.

Opětovné zavedení víz pro české občany cestující do Kanady je podle členů vládní rady pro záležitosti romské komunity příliš tvrdé opatření. Rada se ve středu sešla na mimořádném zasedání; hlavním tématem bylo právě zavedení kanadských víz. Kanada je zdůvodnila rostoucím počtem žadatelů o azyl z řad českých Romů. "Kanada nevyužila všech dostupných opatření, která by mohla zabránit diskutovanému využívání kanadského azylového systému," stojí ve stanovisku rady. Romové žijící v Česku jsou podle rady zasaženi "neúměrným sociálním vyloučením, předsudky a diskriminací". "Řešení těchto problémů vyžaduje dlouhodobý a koordinovaný přístup všech zainteresovaných subjektů jak na mezinárodní a národní, tak i lokální úrovni," uvedli členové rady. Ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb řekl, že on ani ministerstvo vnitra nemají poznatky o tom, že by emigraci českých Romů do Kanady někdo organizoval. "My si skutečně myslíme, že prostředí v naší republice v poslední době výrazně zhoustlo a Romové se necítili bezpeční," konstatoval.

Rumunský prezident Traian Basescu vyzval českého prezidenta Václava Klause, aby podpořil rumunské snahy o zařazení Moldavské republiky mezi země, které přistoupí do EU jako státy tzv. západního Balkánu. Traian Basescu to řekl na středeční tiskové konferenci v Praze po setkání s Václavem Klausem. Zároveň uvedl, že jeho země plně podporuje snahy ČR a Polska o umístění americké protiraketové obrany na svém území. "Bez ohledu na to, jaké jsou v současné situaci vztahy mezi Bukureští a Kišiněvem, bude Rumunsko bezvýhradně podporovat další pokračování Moldavské republiky na cestě směrem k EU," řekl prezident Basescu. Rumunsko-moldavské vztahy jsou dlouhodobě napjaté. Oba prezidenti diskutovali také o vztazích mezi ČR a Rumunskem, o evropských otázkách a problematice regionů střední, jižní a východní Evropy. Dotkli se také podpisu lisabonské smlouvy, která má reformovat EU po jejím rozšíření. "Máme zájem, abychom s Rumunskem na nejrůznějších evropských i světových fórech mohli zaujímat podobná stanoviska a vzájemně se podporovat," řekl po setkání Václav Klaus.

Mše, kterou bude ve Staré Boleslavi sloužit u příležitosti svatováclavské pouti papež Benedikt XVI., se uskuteční 28. září na okraji města v blízkosti Proboštského jezera. Na pozemku Proboštské louky vyroste bílá stavba s hlavním pódiem uprostřed a mírně rozevřenými křídly pódií pro sbory a hudby po stranách. Návrh předpokládá návštěvu přibližně 30.000 lidí, louka ale pojme až 120.000 návštěvníků. S akcí bude souviset řada dopravních omezení. Sdělil to architekt a spoluautor uspořádání Proboštské louky Pavel Šefl.

Česká republika vykazuje nízký výskyt infekce HIV v porovnání se světem. Zatímco v Evropě připadá na 100.000 obyvatel 336 HIV pozitivních lidí starších 15 let, v Česku je to 17 lidí. V Africe pak 4735 nakažených. Vyplývá to z aktuálních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO), která srovnává základní údaje o zdraví a zdravotnických systémech za svých 193 členských států rozdělených v šesti regionech. Češi mají oproti světovému průměru například vyšší střední délku života při narození - 77 let v roce 2007. Evropský průměr je 74 let, v Severní a Jižní Americe dohromady 76 let, v Africe 52 let. Na 10.000 obyvatel Česka připadá 36 lékařů, v Evropě 32 lékařů. V Africe léčí stejný počet lidí dva lékaři, v jihovýchodní Asii pět. V Česku je také vysoké procento dětí mladších jednoho roku očkovaných proti spalničkám - 97 procent. V Evropě je očkováno 94 procent dětí. Mezi Čechy staršími 15 let je 31 procent kuřáků. V Evropě kouří celkem 35 procent lidí, všechny ostatní regiony mají podíl kuřáků menší.